Recenze: Kronika rodu Spiderwicků - fantastické dobrodružství?

Platforma: PC (také PS2, Xbox360, Wii, DS)
Typ hry: Akční adventura
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: Procesor 1.5 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta, 8 GB na HDD
Doporučená konfigurace: Procesor 2.5 GHz, 1.5 GB RAM, 256 MB grafická karta, 8 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon XP 2.2 GHz, 1024 MB RAM, 128 MB grafická karta
Výrobce: Stormfront Studios (http://www.stormfront.com/) 
Distributor ČR: Vivendi Games (http://www.vivendi.com/)
Homepage: http://www.spiderwickgame.com/

Také tentokrát se hra zařadí mezi filmové předělávky s nálepkou „nemasné a neslané“. Ale dalo se očekávat něco jiného? Příběh je úzce spjat s předlohou ze stříbrných pláten, což se v tomto případě nepříjemně promítá na kvalitě celého titulu. Pojetí tradičně kombinuje prvky adventurní a akční, přičemž děj za doprovodu filmových ukázek postupně vypráví příhodu o trojici sourozenců Graceových a tajemné knize rodu Spiderwicků. Po jejím objevení a následném otevření jednou ze tří ratolestí se začnou dít kolem opuštěného domu podivné věci. A zde začíná náš příběh plný tajemných stvoření, repetetivních úkolů a labilní kamery.

Chcete-li polici bíti, hůl si vždy nenajdete

Abych se ovšem vrátil ke spjatosti s filmovou předlohou, Kronika rodu Spiderwicků vás nenechá ani o ždibíček uhnout od vytčené cesty. Na jednu stranu sice nikdo nečekal nové GTA, jenže striktní plnění jednotlivých úkolů je již od samotného začátku hry nervy drásající. Po domě se totiž povaluje celá řada jinak aktivních předmětů (označených specifickou ikonkou) - v danou chvíli však vždy můžete použít nebo vzít pouze ty, které vám hra zrovna povolí. Na tom by přitom nebylo nic tak podivného, kdyby si alespoň dali páni autoři více záležet na složení questů. Proč?

  
Takovou hůl jsem si vždycky přál * Kdo umí mezi řádky čísti, tu náhle spatří – běžte raději ven *  Útržky z filmu jsou nedílnou součásti hry

Absurdně se totiž jeví momenty, kdy například pro rozbití falešné dřevěné police (skrývající tajemnou místnost) upotřebíte pouze basebalovou pálku. Dřevěnou násadu od koštěte nebo v koupelně se povalující ocelovou trubku musíte v tomto případě nechat na pospas svému osudu (!) - takhle to prostě vymysleli scénáristé a level designéři. Tečka. Podobných paradoxních situací se přitom kolem tajemné Kroniky točí spousta, kvůli čemuž ustavičné chození po domě a zahradě omrzí během pár desítek minut. Adventurní část Kroniky rodu Spiderwicků zkrátka nelze považovat za povedenou a vystačí si s ní snad jen zarytí fanoušci knihy a filmu.

Alespoň ti však jistě vezmou zavděk čtyřmi hratelnými postavami – sourozence Jarreda, Simona, Mallory a v neposlední řadě i domácího skřítka Thimbletacka. Každého z nich dostanete postupně k dispozici, nicméně na zábavnosti to vpravdě stejně příliš nepřidá. Hra zůstane stále nudná a repetetivní. Světlejší výjimku utvoří pouze nezbeda Thimbletack, s nímž dostanete možnost prozkoumat kdejaký záludný, a jinak nepřístupný, kout velkého domu. Tím bych ovšem výčet skromných kladů ukončil.

Zákony kauzality jsou tabu?

Obecně nelze říci, že by Kronika rodu Spiderwicků byla určena pro hardcorové adventuristy. Řešení logických hádanek bývá prakticky vždy nasnadě - pokud však pominete velice nepříjemné bugy (a od těch vás nezachrání ani rady v knize, kde jsou mimo jiné zobrazeny také vaše schopnosti, aktuální úkoly a podobně). Podařilo se mi kupříkladu ukořistit onu kýženou basebalovou pálku ještě před tím, než mi ji hra v questu vytyčila (tedy ona mi ji vytyčila, ale pak svůj nápad zavrhla a posléze opět obnovila... jak prosté). Díky tomu jsem zničil falešné police, s čímž však děj v onu chvíli jaksi nepočítal. Výsledek? Zaseknutí. Nepomohlo ani přecházení z interiéru domu do zahrady, prostě nic.

  
Kouzla umí dělat divy... * Náš jeden a půl válec, klasika, co sežere i líh * Domácí šotek se ze hry jaksi vytratil

Bylo třeba tedy hru restartovat (načíst z automaticky uložené pozice), jiná cesta se zkrátka nenabízela. Stejně tak se mi v paměti připomíná situace kolem dohledání lupínku a jejich následného namočení do medu. Cíl byl prostý – nalákat domácího skřítka k ptačí budce. Co se ale nestalo: opět nic. Výsledek v podobě servaných vlasů z hlavy na sebe nenechal dlouho čekat. A jak bylo včera venku krásně...

Pokud bych nicméně pominul tyto „drobné“ chyby, šlo by Kroniku rodu Spiderwicků označit za téměř průměrnou herní adaptaci. Dílčí nešvary se alespoň z části snaží zředit bojová složka hry, ani v jejím pojetí ale nelze hovořit o dech beroucí zábavě. Potěšující sice je přítomnost RPG prvků, v daném podání ale korespondují spíše se slovy jako „symboličnost“ a „jednoduchost“. Postavy se více či méně „přiučují“ novým bojovým kombům, které se ale vzájemně příliš neliší – otočka vpravo, otočka vlevo, pořádný úder a tak dále.

  
Kdo jinému med bere, ten bude mít dříve zkažené zuby * Dalekohled... a ségra na dvoře! * A a D, dvě kouzelné klávesy vedoucí k tajné místnosti

Ovládat lze ovšem také některé zbraně, jako například prak (do nějž postupně sbíráte munici), takzvané „flusačky“, či komornější a již mnohokrát zmiňované baseballky, hole a podobně. Záleží samozřejmě na druhu nepřítele, proti němuž budete postaveni. Tím nejhlavnějším je přitom obávaný zlobr Mulgarath, čekající kdesi v pozadí na správnou příležitost. Za zmínku ale stojí také všelijací skřítci, podivné víly (v některých případech se vyplatí jejich odchytávání, neboť vám propůjčí kouzelnou moc) a kdovíjaká jiná fantastická stvoření z filmu.

Multiplatformní peklo
 
Daň v podobě multiplatformního projektu je nemilá. Počítačové hry kvůli tomu někdy trpí, a trpí nejen zpitvořeným ovládáním, ale také přiopilou kamerou, neschopnou přizpůsobovat se překážkám v okolním prostředí. Jako třeba v tomto případě. Na druhou stranu ale nejde zase o nic tak katastrofického, jak by se mohlo zprvu zdát – je to otázka zvyku a pevnějších nervů. Zarytí fanoušci knihy a filmu jistě herní Kroniku rodu Spiderwicků přivítají s otevřenou náručí. Ostatně titul je určen především pro mladší publikum, jež některé výše zmíněné výtky jistě bez větších problémů překousne. Pochopitelně ale kromě zbytečných bugů – ty dost možná i nejskalnější fanoušky odradí od dalšího hraní.

  
Tak tohle je von... však víte kdo * Lákavá hra za Thimbletacka stejně brzy unaví * A za spásu se nedá považovat ani zabíjení švábů

Po vizuální stránce rovněž nejde hovořit o zázračnosti, ale ani o hotovém propadáku. Kvalita textur a detailnost modelů v prostředí sice neuchvátí, na druhou stranu působí věrohodně pohyby postav, jež dodávají hře na svižnosti. Ruku v ruce se zvukovou stránkou podporující sestavu 5.1 a českou lokalizací v podobě titulků dělají z Kroniky rodu Spiderwicků téměř průměrný počin.

Bohužel ale jen téměř – bugy, slabá herní náplň, nezáživnost po všech stránkách a kdoví co ještě na dobrém hodnocení opravdu nepřidají. Řadíte-li se ovšem mezi fanoušky filmu nebo knihy, přičtěte si k celkovému hodnocení jeden bod k dobru. Ostatní utíkejte.

Grafika: 5/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 6/10
Hratelnost: 4/10

Kronika rodu Spiderwicků je možná větším zklamáním, než jak se mohlo zprvu zdát. Pokud se neřadíte mezi příznivce knižní a filmové předlohy, tato hra vám neřekne naprosto nic. Ostatní mohou zkusit, nicméně zabugovanost a nezáživné herní zpracování dříve či později odradí každého.

Celkové hodnocení: 4/10