Recenze: LittleBigPlanet – malá VELKÁ hra

Sony představuje jednu z her s potenciálem být trumfem. My už víme, o jakou kartu opravdu jde.
Seznam kapitol
  1. Barvy, design, Sackboy
  2. Není všechno pastelka, co je barevné
  3. Multiplayer, komunita, editor

V boji mezi konzolemi přituhuje, což je samozřejmě jen dobře. Ačkoli většině z nás jsou zatím Vánoce dost fuk, obchodníci, herní vydavatelé a jim podobní to vidí jinak. Což je samozřejmě taky dobře. Sony tak přitvrzuje ve svém lineupu a po chutném Wipeoutu HD jsem si mohl z redakce uzmout i parádní LittleBigPlanet. A to je – pro změnu – opět dobře. Takové věci vedou k tomu, že jsou recenzenti hodní, milí, usměvaví a dávají pěkné známky. Dokonce jsou ochotní psát recenzi po pracovní době a za zvuků finského folku (Värttinä, pro zájemce).

 

littlebigplanet_art01.jpg

Jestli máte po přečtení prvního odstavce dojem, že jsem se zbláznil, máte pravdu jen napůl. LittleBigPlanet (dále jen LilBig, protože „Lil“ ve jménech je teď děsně in) vás přiměje koukat na spoustu věcí jinak, máte dojem, jako by svět byl najednou v pastelových barvách a všichni kolem byli sluníčkoví lidičkové, přestože je kosa, mlha, mokro a zataženo. A cvok jsem už dávno, ale to už pravidelní čtenáři přece vědí.

Malý začátek s velkým koncem

S touhle hrou to vlastně začalo úplně nevinně: malí nezávislí vývojáři (zjevně trošku na cracku, to ale vidíte z obrázků) si řekli, že by bylo bezva oprášit koncept plošinovek, nalepit na to editační nástroj, multiplayer, zabalit a servírovat jako bonus k pandím steakům dětem v luxusních restauracích. Ale nakonec z LilBig vzniklo něco, co bychom mohli módně nazvat Game 3.0 (2.0 už nikoho nebere). Představili způsob, jak se na hry dívat zcela novým pohledem, a z místy spíš průměrné hopsačky udělali něco, co Sony hypuje jako levicové strany zvýšení důchodu před volbami. A ty pandí steaky prosím neberte vážně, nebo mě ještě zavřou.

littlebigplanet01.jpglittlebigplanet02.jpg

Základem všeho je Sackboy, tedy pytlový chlapec… víte co, zůstaneme u originálu, i když ten boy je docela často i girl; ale žijeme v tolerantní společnosti, tak co. Tahle loutka sama o sobě je vynálezem, jenž zasluhuje moji upřímnou pochvalu. Nebo jinak: jen na tom pišišvorovi jsem ulítnul dobře na hodinu a tohle blbnutí se vrací s každým novým kostýmem.

Z průměrné hopsačky udělali něco, co Sony hypuje jako levicové strany zvýšení důchodu

Představte si krásnou loutku s ohromným množstvím oblečků a doplňků (ocas, zuby, klobouček a tak), kterou můžete jednoduše animovat širokou škálou nádherných výrazů obličeje a pohyby hlavy a těla. Nemluvě o snadném ovládání rukou dvojicí analogových páček – jo, první, co zkusíte, jsou taneční kreace Johna Travolty z Pulp Fiction.

Druhým základem je principiálně snadné ovládání pohybu po celém herním světě. Doleva, doprava, skok a občas chyt a dolů – to je v zásadě všechno, co potřebujete. Jestli ale máte pocit, že LilBig bude slátanina pro vašeho sourozence v jesličkovém věku, po prvních dvou z nějakých osmi herních lokací budete muset hodně změnit názor. Leveldesign pracuje s ulítlými a nepředvídatelnými pasážemi, z herního prostředí vám nejspíš do pár hodin hrábne a limit tří životů na savepoint vám místy dá vzpomenout na slova, co jsou slyšet v televizi až po desáté hodině večerní (na Nově celodenně).

Kolik barev znáš

Vůbec design LilBig si zaslouží vlastní kapitolu. Nevím, kolik pastelek jste na základce nosili do školy vy, ale na tvůrcích téhle hry rodiče zjevně nešetřili. Během svého putování snovými zeměmi najdete mnohonásobně víc barev, než vůbec dokážete rozeznat – zvlášť příslušníci mužského pohlaví s tradiční rozlišovací schopností černá-bílá-semafor (červená, oranžová, zelená) a barevná (zbytek). Přitom to celé ale působí překrásně a (vím, jak bláznivě to bude znít) přirozeně. Všechno totiž dokonale zapadá do koncepce toho kterého světa.

Pár ťuknutí do tlačítek a po obrazovce vám pobíhá (ne)mrtvá nevěsta Tima Burtona

Začne se hezky zvolna na malebných britských zahradách, a ani africká savana není nic až tak divokého. Jo ale pak se začnou dít věci: pár ťuknutí do tlačítek a po obrazovce vám pobíhá (ne)mrtvá nevěsta Tima Burtona v duchařském prostředí jakési alternativní latinské Ameriky; to je asi taky ten moment, kdy začnete přemýšlet o tom, jestli tuhle hru vůbec dát do ruky dětem. (Jistěže ano, roztomilejší je už snad jenom Viva Pinata a šéfredaktor na kolečkových bruslích). A na dalších cestách skrze mexickou pustinu, Japonsko, Indii či Sibiř taky zrovna noha na plynu nepovolí – ale víc už nebudu spoilovat.

littlebigplanet03.jpglittlebigplanet04.jpg

Kromě barviček se však nesmí opomenout ani technická stránka věci, přeci jenom od HD rozlišení čekáte Hodně Dobrou grafiku, ne? LilBig vám splní i to: textury jsou laděny pastelově, přesto svým vysokým rozlišením precizně vystihují materiál podkladu a charakter místa. Takže prostě když něco vypadá jako oheň, tak do toho nebudu ťapat, jasné? Nicméně povaha věcí se dá vcelku předvídat, pokud si jich v záplavě hejblátek všimnete – ve hře je v pohybu mrak věcí a další dva mraky se rozhýbají, jen do nich šťouchnete. Můžete si proto hrát na jojo, létat na balonku, skákat mezi houpačkami, nechat se sežrat krokodýlem a desítky dalších věcí.

Dostupné pro: PS3, PSP
Žánr: Arkády | ztřeštěná plošinovka
Výrobce: Media Molecule | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 5. listopadu 2008 (PS3), 17. listopadu 2009 (PSP)
  • perfektní design
  • výborně navržené ovládání
  • spousta herních předmětů
  • komplexní editor vlastních levelů
  • zábavný multiplayer
  • vychytaný soundtrack
  • detaily, detaily, detaily
  • místy nepříjemná fyzika
  • omezení životů na savepoint
  • ovládání občas reaguje po svém

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Kingdom Come: Deliverance - prožijte český středověk (recenze)

Kingdom Come: Deliverance - prožijte č…

Česká hra ze středověku se dočkala finálního vydání. Po dlouholetém vývoji máte možnost okusit hru, jaká tu ještě nebyla. RPG inspirované českou historií a vyvíjené s důrazem na středověkou realitu. Stojí za to hru pořizovat? Dozvíte se v recenzi!

13.  2.  2018 | | 122 N/A
Kingdom Come: Deliverance je úžasná česká hra, se kterou prožijete středověk

Kingdom Come: Deliverance je úžasná če…

Kingdom Come: Deliverance je nejočekávanější hrou roku 2018. Hra se středověkým námětem čerpá z české historie a slibuje doposud nevídaný herní zážitek založený na tvrdé realitě a precizním zpracování.

5.  2.  2018 | | 76 N/A
V Kingdom Come: Deliverance se musíte naučit řádně oblékat a obrnit

V Kingdom Come: Deliverance se musíte …

V očekávaném českém RPG nebudou věrohodné jen souboje, ale také způsob oblékání a využívání brnění.

7.  2.  2018 |
Kingdom Come: Deliverance už prodalo téměř 500 tisíc kopií

Kingdom Come: Deliverance už prodalo t…

Nehledě na bugy a další technické nepříjemnosti se Kingdom Come v prodejích pěkně daří.

15.  2.  2018 | | 5 N/A
Jak Kingdom Come redefinuje pojetí soubojů z pohledu první osoby

Jak Kingdom Come redefinuje pojetí sou…

Souboje z pohledu první osoby byly vždy kamenem úrazu mnoha her. Warhorse má na to svůj vlastní přístup.

6.  2.  2018 | | 3 N/A
Kingdom Come: Deliverance dostane na PS4 v den vydání obří patch

Kingdom Come: Deliverance dostane na P…

Máte koupené Kingdom Come na konzoli PS4 a chystáte se hrát? Tak to si ještě nějakou dobu počkáte.

12.  2.  2018 | | 16 N/A
Herní agenda: zpátky v sedle nového roku

Herní agenda: zpátky v sedle nového ro…

Na začátku roku téměř vždy bývá na herním trhu poměrně sucho. Letošek nebyl výjimkou, proto jsme si s agendou dali menší pauzu. Už se ale začínají objevovat první dobře vypadající kousky, takže nastal čas, abychom si o nich zase něco řekli.

16.  2.  2018 |
Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál z českých luhů a hájů (galerie)

Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál…

Recenzi jsme sice již napsali, ale Kingdom Come nás stále baví. Podívejte se na galerii z našich dobrodružných výprav.

včera | | 4 N/A