Recenze: Lost Empire: Immortals – nekonečný vesmír

Nebula připomíná úchvatné oko hrající všemi barvami, ale co se skrývá za ní není známo. Dle jedné legendy vládli podobné mlhovině Nesmrtelní – bohové. Když spolu ale začali bojovat, zjistili, že až tak nesmrtelní nejsou. Vložili tak svou naději do rukou šesti smrtelných ras. Ty však při hraní málem sešly věkem.

Platforma: PC
Typ hry: vesmírná tahová strategie
Multiplayer: ano, pro 12 lidí
Minimální konfigurace: procesor 1,2 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta (GeForce 4 a lepší), 1 GB na HDD
Testovací konfigurace: Intel Core 2 Q6600 3GHz, 2GB RAM, GeForce 8800GT
Výrobce: Pollux Gamelabs  (
http://www.polluxgamelabs.com/company/)
Vydavatel: Paradox Interactive  (
http://www.paradoxplaza.com/)
Homepage:
http://www.paradoxplaza.com/lostempire/?p=home

Vesmírná tahová strategie. Typ hry, kvůli které jsem schopný spát čtyři hodiny denně, čučet do monitoru a posouvat lodičky se slovy „Ještě jednu planetu a jdu spát.“ Menším problémem je, že pokud se nepovede správně smíchat ingredience, hláška se mění v „Nesmím spát, nesmím spát, je poledne a teď jsem začal hrát.“ Ale když ona se ta víčka zavírají sama.

V nebule je blaze

Ve hře vás uvítá hezké intro, které ozřejmí základní zápletku. Ve zkratce: Kdysi mocné Eonianské impérium je v troskách a dva přeživší Nesmrtelní se snaží zpět nastolit jeho dřívější moc. To se daří, neboť využívají šest smrtelných ras ke svým záměrům a postupně si podmaňují galaxii. Poté ale oba začnou toužit po větší moci a obrátí se proti sobě. Tento příběhový ořech můžete v průběhu hry rozlousknout tak, že se buď přidáte k jedné ze stran, nebo zabijete oba Nesmrtelné. Krásné, ne?

  
Bohové * Kolečko slouží k těmto inteligentním věcem už dlouho * Hvězdy

Přestože je příběh slabý jak instantní čaj, není v tomto typu hry zase až tak rozhodujícím činitelem. S lehkým úsměvem na rtech jsem tak klepnul na položku tutorial a chtěl si nechat vysvětlit, jak hra funguje. A zůstal jsem zírat s otevřenými ústy. Ovládání kamery bych ještě zvládl, manévrování s flotilami také, ale nad okny pro ekonomickou správu jsem jen bezradně krčil rameny – zdálo se mi, že autoři vysvětlili jen to zřejmé (na oddálení a přiblížení použij kolečko myši, posunuj obraz za pomoci šipek na klávesnici) a na specifické vlastnosti hry použili výmluvu, že na to hráč snad přijde sám.

Přitom se nejedná o žádné maličkosti – vysvětlit, jak vůbec funguje diplomacie by se vážně hodilo, protože dodnes přesně nevím, co přesně ovlivňuje jak se ke mně ta která frakce zachová. Časem jsem proto prostě přešel na taktiku, kdy jsem každého nového souseda uplatil několika kredity a ukázal mu kousek flotily, přičemž dotyčný srazil podpatky a poslušně odcupital do kolonky přítel. A už mu ani tolik nevadily rasové předsudky ke mě.

Méně je někdy více

Úplně bez vysvětlení je dále ponechán výzkum. Je sice fajn, že se dělí do několika kategorií a umožňuje vám zkoumat více věcí naráz. Obrovský technologický strom však nedovoluje zjistit, co přesně ovlivňuje daný výzkum – respektive jaké další vynálezy odemyká. To je sice docela realistické, ale hlavně k vzteku. Navíc má každá technologie několik meziúrovní, jež ji dále vylepšují a může se stát, že se něco odemkne až ve chvíli, kdy něco dalšího dosáhne určité úrovně. Zajímavé, ale zmatené.

  
Popisy a portréty ras. Fešáci, že? * Krása * Bitva

Dalším nápadem je systém vůdců vašeho lidu. Ti se mohou angažovat jako zemědělci, těžaři atd. Samozřejmý dopad na vaše impérium má i forma vlády – každá ze čtyř možností má své klady a zápory, jenže ve výsledku stejně zjistíte, že každá je plus mínus nastejno. O to více potěší tři funkční hejblátka na nastavení, kolik kreditů půjde do vědy, jaké příděly jídla dostane obyvatelstvo a hlavně kolik minerálů se použije pro rozvoj planet.

Vzdálené světy se dělí na několik typů – pouštní, vulkanické, oceánské atd. Jako přínos se jeví to, že rozdělení konečně k něčemu je. Každá totiž oplývá jinými statistikami a hodí se pro jiný typ osídlení. Z vulkanických jsou tak perfektní těžařské kolonie, planety zemského typu mají rády plodiny a pro rychlejší expanzi impéria je nutné nově osídlené světy změnit na předsunutá průzkumná stanoviště. A ve chvíli, kdy se vaše impérium ocitne v ozbrojeném sporu s jiným, je nejrozumnější určit několik planet v týlu k výrobě těžkých křižníků a obratných bojových stíhaček, zatímco hraniční planetu je vhodné obrnit a ozbrojit – udělat z ní nedobytnou pevnost.
 
Boj se boj

Daná citadela se pak pomocí teraformování světa změní na terén, v němž mají obránci značnou výhodu. Boj však nerozhoduje přímo její zaměření, ale samozřejmě také počet vojáků na ní, rakety typu země-vesmír a vyspělost štítu proti bombardování. Přetahování se o planety ale většinou předchází souboje ve vesmíru. Zde se bohužel dají ovlivnit jen nepřímo a to velmi podobně jako planetární obrana.

  
Aneb kontakt s Bohem * Ngothaulurirtu – tam bych fakt bydlet nechtěl * Diplomacie

Jednoduše si totiž navrhnete lodičku, naježíte ji patřičnými lasery, osadíte motorem, vyberete její velikost a jednotlivé scannery, načež ji šoupnete do výroby. Po několika letech je loď postavena a může se jít brouzdat vesmírem. Pokud potom takto nablýskaná a vybavená loď potká loď ji nepřátelsky naladěnou, počítač porovná číslička a ukáže vám výsledek. Pokud chcete vidět bitvu ve 3D, můžete se pokochat její simulací, která o to víc rozčílí tím, že nemůžete zasáhnout do jejího průběhu. Pak jenom zíráte s vytřeštěnýma očima, jak vaše flotila dostává kvůli nevhodné taktice přes ústa.

Největším problémem zůstává se vůbec dostat do nějakého konfliktu. Autoři jsou megalomany jak se patří, a tak nám prostě nabídli hvězdnou soustavu skládající se z několika tisíců hvězd. Nejenže během kolonizování takhle rozsáhlého počtu systémů absolutně ztratíte pojem o tom, jak se jmenuje ten, na němž jste chtěli po čase změnit zaměření, ale rovněž se všechno stane strašně neosobním a většina planet pro vás nebude vůbec nic znamenat – ztratíte motivaci pro jejich rozvoj i pro další expanzi. A doopravdy nepomůže možnost si je libovolně přejmenovat.

  
Velcí vůdci * Nějak moc novinek * Blýskavá hejblátka

Jedna obrovská nebula je prostě moc; takový Master of Orion jich měl maximálně okolo 150ti a i to už byla povětšinou partie na několik dlouhých nocí. Vesmír je zde tedy doopravdy nekonečný. Pokud máte ale štěstí a nějakou tu jinou civilizaci přeci jen potkáte, povětšinou zjistíte, že nedisponuje žádnou zbrojnou silou. Což je taková malá, droboulinká chyba, když se vám rozhodne vyhlásit válku. Obzvláště to zamrzí ve chvíli, kdy od začátku hry uplynulo 300 tahů, které se překvapivě rovnají číslu 300 let.

Nešlapte mi po kruzích!

Lost Empire se však vůbec netváří, jako by uplynula tak dlouhá doba. Všechno je statické, nikam se nespěchá, a vy jen zíráte na tříbarevné kruhy, které znázorňují dosah skenerů a dolet vašich plavidel. Mezitím se posouvají malé vesmírné lodičky, jež představují flotily. Kostrbaté a výtvarně nepříliš zvládnuté modely rozhodně nepřidávají grafické stránce hry, ovšem ke cti autorům lze podotknout, že je hra alespoň přehledná a relativně nenáročná na hardware. Co je taky na spoustě statických tabulek, ikonek a planetek graficky náročné. Zvuky a hudba kráčí někde v ústraní a ve stínu, přesto při hře neruší a také se alespoň do průměru šplhají. Ten zbytek se bohužel průměru stále více a více vzdaluje.

Světlé stránky hry
  • Hezké intro
  • Využití
  • Pokud hru dohrajete, máte právo být na sebe hrdí
Temné stránky hry
  • Kruhy
  • Rozlehlost vesmíru
  • Nutnost koupit sirky, aby držela oční víčka

Nevím, možná již nejsem ten správný hardcore hráč a zmlsala mě dnešní doba a jednoduchost strategií. Přitom je na hře vidět, že to autoři mysleli dobře a snažili se vzít to nejlepší z různých dalších titulů – nechybí možnost stvořit si vlastní rasu, hromada nastavování v tabulkách, piplání se s vlastními loděmi a originální rozlišení planet s jejich specializacemi. Ne nadarmo mi při hraní vyskakovala jména jako již zmiňovaný Master of Orion nebo třeba Imperium Galactica. Bohužel ale všechno vykrystalizovalo v megalomanskou nudu – abych pravdu řekl, ztrácel jsem pojem o tom, co dělám, po necelých pěti minutách hry. Tady je opravdu něco špatně.

Grafika: 5/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 2/10
Ovládání: 3/10

Hra, na níž je nejlepší intro a hluboký hlas vypravěče. Zbytek zní, a zezačátku vypadá, božsky, jenže po několika kolech zjistíte, že už jenom klikáte na tlačítko další tah. Buď je hra na mě příliš geniální, nebo je opravdu tak špatná, jak si myslím. Pokud máte náladu na skutečně propracovanou novodobou vesmírnou hru, zkuste raději Sins of a Solar Empire.

Celkové hodnocení: 2/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | Vesmírná tahová strategie
Výrobce: Pollux Gamelabs | Webové stránky hry
  • Hezké intro
  • Využití
  • Pokud hru dohrajete, máte právo být na sebe hrdí
  • Kruhy
  • Rozlehlost vesmíru
  • Nutnost koupit sirky, aby držela oční víčka
Váš názor Další článek: Nový týden: Ve znamení Tiberia

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,



Recenze hry Forspoken. Promarněná příležitost po všech stránkách

Recenze hry Forspoken. Promarněná příležitost po všech stránkách

Parkurová akční RPG akce se sympatickou hláškující slečinkou konečně dorazila. Vývojáři ale selhali téměř ve všech ohledech.

Ladislav Novák
Recenze
Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Nejčastější důvod pro koupi nového telefonu? Baterie, která nejde nabít. Přitom by ji stačilo vyměnit...

Nejčastější důvod pro koupi nového telefonu? Baterie, která nejde nabít. Přitom by ji stačilo vyměnit...

** Iniciativa Green Smartphones uvedla důvody pro výměnu telefonů ** Na prvním místě překvapivě není displej ** Zničený panel je až druhým nejčastější důvodem pro výměnu

Martin Chroust
Prasklý displejVysloužilý mobilSmartphony
Jen v osmi zemích světa. Do Česka se dostávají hodinky TicWatch GTH 2, které vyplní čekání na Wear OS 3

Jen v osmi zemích světa. Do Česka se dostávají hodinky TicWatch GTH 2, které vyplní čekání na Wear OS 3

** ČR je jednou z mála zemí, kde seženete TicWatch GTH 2 ** Základní hodinky s uzavřeným systémem vypadají jako Apple Watch ** Změří několik základních parametrů a vydrží až 10 dní

Martin Chroust
Polochytré hodinky

Aktuality

9:13 | Star Wars Jedi: Survivor nakonec vyjde až 28. dubna. Studio Respawn nestíhá vývoj a potřebuje dalších šest týdnů na dokončení. 
31. ledna | Český hit American Truck Simulator se v budoucnu rozšíří o mapu Kansasu. Ještě před tím ale přijde DLC se státem Oklahoma 
30. ledna | Ovladač PlayStation 5 DualSense Edge se objevuje v nabídkách českých e-shopů. Doporučená cena je 5990 Kč. Skladem bude v průběhu února či března 
28. ledna | Příběhová linka Hogwarts Legacy je na 40 hodin, dokončení včetně všech vedlejších aktivit zabere přes 100 hodin. Hra vychází 10. února 2023 

Únorový Computer

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak surfovat anonymně

Test přenosných projektorů

Kompletní srovnání DDR4 a DDR5

Jak vyčistit počítač od špíny a prachu