Recenze: Lost Empire: Immortals – nekonečný vesmír

Nebula připomíná úchvatné oko hrající všemi barvami, ale co se skrývá za ní není známo. Dle jedné legendy vládli podobné mlhovině Nesmrtelní – bohové. Když spolu ale začali bojovat, zjistili, že až tak nesmrtelní nejsou. Vložili tak svou naději do rukou šesti smrtelných ras. Ty však při hraní málem sešly věkem.
Recenze: Lost Empire: Immortals – nekonečný vesmír

Platforma: PC
Typ hry: vesmírná tahová strategie
Multiplayer: ano, pro 12 lidí
Minimální konfigurace: procesor 1,2 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta (GeForce 4 a lepší), 1 GB na HDD
Testovací konfigurace: Intel Core 2 Q6600 3GHz, 2GB RAM, GeForce 8800GT
Výrobce: Pollux Gamelabs  (
http://www.polluxgamelabs.com/company/)
Vydavatel: Paradox Interactive  (
http://www.paradoxplaza.com/)
Homepage:
http://www.paradoxplaza.com/lostempire/?p=home

Vesmírná tahová strategie. Typ hry, kvůli které jsem schopný spát čtyři hodiny denně, čučet do monitoru a posouvat lodičky se slovy „Ještě jednu planetu a jdu spát.“ Menším problémem je, že pokud se nepovede správně smíchat ingredience, hláška se mění v „Nesmím spát, nesmím spát, je poledne a teď jsem začal hrát.“ Ale když ona se ta víčka zavírají sama.

V nebule je blaze

Ve hře vás uvítá hezké intro, které ozřejmí základní zápletku. Ve zkratce: Kdysi mocné Eonianské impérium je v troskách a dva přeživší Nesmrtelní se snaží zpět nastolit jeho dřívější moc. To se daří, neboť využívají šest smrtelných ras ke svým záměrům a postupně si podmaňují galaxii. Poté ale oba začnou toužit po větší moci a obrátí se proti sobě. Tento příběhový ořech můžete v průběhu hry rozlousknout tak, že se buď přidáte k jedné ze stran, nebo zabijete oba Nesmrtelné. Krásné, ne?

  
Bohové * Kolečko slouží k těmto inteligentním věcem už dlouho * Hvězdy

Přestože je příběh slabý jak instantní čaj, není v tomto typu hry zase až tak rozhodujícím činitelem. S lehkým úsměvem na rtech jsem tak klepnul na položku tutorial a chtěl si nechat vysvětlit, jak hra funguje. A zůstal jsem zírat s otevřenými ústy. Ovládání kamery bych ještě zvládl, manévrování s flotilami také, ale nad okny pro ekonomickou správu jsem jen bezradně krčil rameny – zdálo se mi, že autoři vysvětlili jen to zřejmé (na oddálení a přiblížení použij kolečko myši, posunuj obraz za pomoci šipek na klávesnici) a na specifické vlastnosti hry použili výmluvu, že na to hráč snad přijde sám.

Přitom se nejedná o žádné maličkosti – vysvětlit, jak vůbec funguje diplomacie by se vážně hodilo, protože dodnes přesně nevím, co přesně ovlivňuje jak se ke mně ta která frakce zachová. Časem jsem proto prostě přešel na taktiku, kdy jsem každého nového souseda uplatil několika kredity a ukázal mu kousek flotily, přičemž dotyčný srazil podpatky a poslušně odcupital do kolonky přítel. A už mu ani tolik nevadily rasové předsudky ke mě.

Méně je někdy více

Úplně bez vysvětlení je dále ponechán výzkum. Je sice fajn, že se dělí do několika kategorií a umožňuje vám zkoumat více věcí naráz. Obrovský technologický strom však nedovoluje zjistit, co přesně ovlivňuje daný výzkum – respektive jaké další vynálezy odemyká. To je sice docela realistické, ale hlavně k vzteku. Navíc má každá technologie několik meziúrovní, jež ji dále vylepšují a může se stát, že se něco odemkne až ve chvíli, kdy něco dalšího dosáhne určité úrovně. Zajímavé, ale zmatené.

  
Popisy a portréty ras. Fešáci, že? * Krása * Bitva

Dalším nápadem je systém vůdců vašeho lidu. Ti se mohou angažovat jako zemědělci, těžaři atd. Samozřejmý dopad na vaše impérium má i forma vlády – každá ze čtyř možností má své klady a zápory, jenže ve výsledku stejně zjistíte, že každá je plus mínus nastejno. O to více potěší tři funkční hejblátka na nastavení, kolik kreditů půjde do vědy, jaké příděly jídla dostane obyvatelstvo a hlavně kolik minerálů se použije pro rozvoj planet.

Vzdálené světy se dělí na několik typů – pouštní, vulkanické, oceánské atd. Jako přínos se jeví to, že rozdělení konečně k něčemu je. Každá totiž oplývá jinými statistikami a hodí se pro jiný typ osídlení. Z vulkanických jsou tak perfektní těžařské kolonie, planety zemského typu mají rády plodiny a pro rychlejší expanzi impéria je nutné nově osídlené světy změnit na předsunutá průzkumná stanoviště. A ve chvíli, kdy se vaše impérium ocitne v ozbrojeném sporu s jiným, je nejrozumnější určit několik planet v týlu k výrobě těžkých křižníků a obratných bojových stíhaček, zatímco hraniční planetu je vhodné obrnit a ozbrojit – udělat z ní nedobytnou pevnost.
 
Boj se boj

Daná citadela se pak pomocí teraformování světa změní na terén, v němž mají obránci značnou výhodu. Boj však nerozhoduje přímo její zaměření, ale samozřejmě také počet vojáků na ní, rakety typu země-vesmír a vyspělost štítu proti bombardování. Přetahování se o planety ale většinou předchází souboje ve vesmíru. Zde se bohužel dají ovlivnit jen nepřímo a to velmi podobně jako planetární obrana.

  
Aneb kontakt s Bohem * Ngothaulurirtu – tam bych fakt bydlet nechtěl * Diplomacie

Jednoduše si totiž navrhnete lodičku, naježíte ji patřičnými lasery, osadíte motorem, vyberete její velikost a jednotlivé scannery, načež ji šoupnete do výroby. Po několika letech je loď postavena a může se jít brouzdat vesmírem. Pokud potom takto nablýskaná a vybavená loď potká loď ji nepřátelsky naladěnou, počítač porovná číslička a ukáže vám výsledek. Pokud chcete vidět bitvu ve 3D, můžete se pokochat její simulací, která o to víc rozčílí tím, že nemůžete zasáhnout do jejího průběhu. Pak jenom zíráte s vytřeštěnýma očima, jak vaše flotila dostává kvůli nevhodné taktice přes ústa.

Největším problémem zůstává se vůbec dostat do nějakého konfliktu. Autoři jsou megalomany jak se patří, a tak nám prostě nabídli hvězdnou soustavu skládající se z několika tisíců hvězd. Nejenže během kolonizování takhle rozsáhlého počtu systémů absolutně ztratíte pojem o tom, jak se jmenuje ten, na němž jste chtěli po čase změnit zaměření, ale rovněž se všechno stane strašně neosobním a většina planet pro vás nebude vůbec nic znamenat – ztratíte motivaci pro jejich rozvoj i pro další expanzi. A doopravdy nepomůže možnost si je libovolně přejmenovat.

  
Velcí vůdci * Nějak moc novinek * Blýskavá hejblátka

Jedna obrovská nebula je prostě moc; takový Master of Orion jich měl maximálně okolo 150ti a i to už byla povětšinou partie na několik dlouhých nocí. Vesmír je zde tedy doopravdy nekonečný. Pokud máte ale štěstí a nějakou tu jinou civilizaci přeci jen potkáte, povětšinou zjistíte, že nedisponuje žádnou zbrojnou silou. Což je taková malá, droboulinká chyba, když se vám rozhodne vyhlásit válku. Obzvláště to zamrzí ve chvíli, kdy od začátku hry uplynulo 300 tahů, které se překvapivě rovnají číslu 300 let.

Nešlapte mi po kruzích!

Lost Empire se však vůbec netváří, jako by uplynula tak dlouhá doba. Všechno je statické, nikam se nespěchá, a vy jen zíráte na tříbarevné kruhy, které znázorňují dosah skenerů a dolet vašich plavidel. Mezitím se posouvají malé vesmírné lodičky, jež představují flotily. Kostrbaté a výtvarně nepříliš zvládnuté modely rozhodně nepřidávají grafické stránce hry, ovšem ke cti autorům lze podotknout, že je hra alespoň přehledná a relativně nenáročná na hardware. Co je taky na spoustě statických tabulek, ikonek a planetek graficky náročné. Zvuky a hudba kráčí někde v ústraní a ve stínu, přesto při hře neruší a také se alespoň do průměru šplhají. Ten zbytek se bohužel průměru stále více a více vzdaluje.

Světlé stránky hry
  • Hezké intro
  • Využití
  • Pokud hru dohrajete, máte právo být na sebe hrdí
Temné stránky hry
  • Kruhy
  • Rozlehlost vesmíru
  • Nutnost koupit sirky, aby držela oční víčka

Nevím, možná již nejsem ten správný hardcore hráč a zmlsala mě dnešní doba a jednoduchost strategií. Přitom je na hře vidět, že to autoři mysleli dobře a snažili se vzít to nejlepší z různých dalších titulů – nechybí možnost stvořit si vlastní rasu, hromada nastavování v tabulkách, piplání se s vlastními loděmi a originální rozlišení planet s jejich specializacemi. Ne nadarmo mi při hraní vyskakovala jména jako již zmiňovaný Master of Orion nebo třeba Imperium Galactica. Bohužel ale všechno vykrystalizovalo v megalomanskou nudu – abych pravdu řekl, ztrácel jsem pojem o tom, co dělám, po necelých pěti minutách hry. Tady je opravdu něco špatně.

Grafika: 5/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 2/10
Ovládání: 3/10

Hra, na níž je nejlepší intro a hluboký hlas vypravěče. Zbytek zní, a zezačátku vypadá, božsky, jenže po několika kolech zjistíte, že už jenom klikáte na tlačítko další tah. Buď je hra na mě příliš geniální, nebo je opravdu tak špatná, jak si myslím. Pokud máte náladu na skutečně propracovanou novodobou vesmírnou hru, zkuste raději Sins of a Solar Empire.

Celkové hodnocení: 2/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | Vesmírná tahová strategie
Výrobce: Pollux Gamelabs | Webové stránky hry
  • Hezké intro
  • Využití
  • Pokud hru dohrajete, máte právo být na sebe hrdí
  • Kruhy
  • Rozlehlost vesmíru
  • Nutnost koupit sirky, aby držela oční víčka

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zahrát a neutratit ani korunu

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zah…

Občas to vyjde tak, že na hry po vánočních nákupech už prostě nezbude žádný zlaťák. Jak tedy trávit dlouhé zimní večery, když už máte všechno dohrané? Vybrali jsme pár kousků, za které nemusíte dát ani korunu, a i tak se budete královsky bavit.

včera | | 18 N/A
Nejlepší hry pro Playstation 4: deset tipů, které zaručeně dobře zabaví

Nejlepší hry pro Playstation 4: deset …

Letos se pro Playstation urodila spousta herních pecek, v našem vánočním rádci proto z většiny najdete exkluzivní tituly. Nezapomněli jsme ale ani na multiplatformní hry.

30.  11.  2017 |
Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a World in Conflict zcela zdarma

Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a Wo…

Nadílka od Ubisoftu bude v podobě her, které určitě moc dobře znáte. Těšíte se?

5.  12.  2017 | | 2 N/A
Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

6.  12.  2017 | | 21 N/A
7 tipů na nejbrutálnější hry historie, co vám zaručeně spraví chuť

7 tipů na nejbrutálnější hry historie,…

Je libo násilí a hektolitry krve? I to se občas šikne. Pojďte se tedy s námi podívat na ty nejbrutálnější hry, které spatřily světlo světa.

4.  12.  2017 | | 3 N/A
Herní agenda: pochmurný listopad plný božích her

Herní agenda: pochmurný listopad plný …

Konec roku se blíží a hráčská komunita se stále těší z nových AAA titulů. Ne v každém případě to ale vyjde a v minulém měsíci jsme zaznamenali pár průšvihů, které se dostaly i mimo herní svět. Nebudeme ale listopad brát tak negativně. Přece jenom se v něm objevilo pár světlých chvil, které byste rozhodně neměli minout.

2.  12.  2017 |
Vybrali jsme nejlepší herní notebooky pod stromeček, zahraje si každý

Vybrali jsme nejlepší herní notebooky …

Pořádný herní notebook seženete za 25 tisíc. Vybrali jsme však i levnější stroje s nutnými kompromisy, nebo naopak děla s cenou ke sta tisícům

9.  12.  2017 | | 11 N/A
Xbox One vs Xbox One X: grafický pokrok nebo bláboly? (galerie)

Xbox One vs Xbox One X: grafický pokro…

Xbox One X vyšlo nedávno a mezi vylepšeními jasně dominuje grafika. Rozhodli jsme se, že několik her detailně porovnáme v galerii.

29.  11.  2017 | | 30 N/A