Recenze: Lost Planet: Extreme Condition – kousky brouků na ledě

Platforma: Xbox 360
Paměťová karta: 8 MB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ano
Výrobce: Capcom
Vydavatel: Capcom
Homepage: http://www.lostplanet-thegame.com/

Pohled z okna na opět takřka suchou vozovku jen podtrhuje fakt, že s letošní nadílkou padajícího bílého nesmyslu (a to nemyslím peří, mouku či nedej bože třeba heroin) to není žádná sláva. No co, když si neužijeme zimních radovánek ve skutečném světě, mohou  naše oči spočinout alespoň na virtuálně zasněžené krajince. Mistři akčních her z Capcomu, kteří mají na svědomí hity kalibru Onimusha, Resident Evil či Devil May Cry, konečně přinesli na Xbox 360 jejich Lost Planet. Jak poslední zprávy o prodejích přesahujících milion kopií napovídají, minimálně po finanční stránce se sázka na novou značku ukázala jako trefa do černého. Ovšem prodejní čísla nám ještě skvělou hru nedělají, neb mediální humbuk jest věc všemocná. Jaké je tedy dobrodružství v teplotách hluboko pod bodem mrazu?

Nasaďte si ušanky, dopněte vaťáky

Planeta E.D.N. III rozhodně není takovým rájem, jak by název napovídal. A když, tak maximálně pro lední medvědy, sněhuláky a prodavače zmrzliny. Většina povrchu planety je pokrytá nekonečnou vrstvou sněhu a ledu, podmínky k životu mizerné, ale přesto si hodlá lidstvo tento zmrzlý kus šutru podmanit. Osidlování jde z počátku poměrně slušně, města, továrny a další bezpečná útočiště začínají růst jak houby po dešti a člověk opět ukazuje, že stejně jako švábi dokáže přežít takřka kdekoliv. Jenže pak ze z hlubin země začnou klubat početné zástupy hmyzích stvůr, které brzy lidem ukáží, v kterýchže to tykadlech a klepetech je E.D.N. III pevně svírán.

  
Mrazí mě, jen to vidím * Souboje s bossy patří k tomu nejzábavnějšímu * Himl, kde mám ten Biolit?

Kolonizace na pěkných pár desítek let dostává červenou, boje proti hmyzkům, kteří dostali jméno Akridové, se nevyvíjí ve prospěch humanity a na povrchu planety zůstává pouhá hrstka přeživších osadníků. Jenže lidstvo se jen tak nevzdává a po vynálezu takzvaných Vital Suits (VS), což jsou řiditelné kráčející stroje (prostě klasické mecha), se na E.D.N. III vrací znovu. Zbytky původních lidí zanechaných na planetě se mezitím zformovaly do početných skupinek pirátů, takže se rozhoří nové boje, ovšem tentokrát nejen mezi kolonizátory a Akridy, ale též i mezi jednotlivými frakcemi lidí.

Vy sledujete dění z perspektivy muže jménem Wayne. Ten přišel při konfrontaci s obrovským Akridem jménem Green Eye nejen o svého otce, ale též málem i o život. Naštěstí, než se z něj stane lidská zmrzlina, je zachráněn malou skupinkou pirátů. I když ztrácí většinu vzpomínek, tu na nutnost msty svého otce ne. A vzhledem k tomu, že piráti si jako svůj cíl vytyčili zničení všech Akridů, není důvod, proč svoji cestu nespojit s jejich.

  
Co to zatraceně je? * Jen se neotáčej * Hmm, BUUM! Co dodat?

Příběh z počátku vypadá jako tradiční klišé – amnézie, pomsta otce, dávné tajemství, vzácná moc a tak dále, což ovšem v rámci žánru nemusí být nutně na škodu. Navíc si vyprávění drží rychlé tempo, dozvídáte se stále víc, na scéně se objevují nové postavy, zdánliví přátelé se paktují s protivníky a vše hezky odsýpá. Jenže v pozdějších pasážích se vše zvrhne, příběh ztratí logiku a vy na to budete jen vyjeveně koukat. Docela zklamání, které nezachrání ani vysoká kvalita in-game animací.

Akce, akce, více akce!

Naštěstí příběh u akčních her nebývá základním kamenem zábavy. Tím je střílení a toho si v Lost Planet užijete zatraceně dost. Kampaň pro jednoho hráče nabízí jedenáct úrovní až po vršek nacpaných protivníky, ať už lidského či hmyzího původu. Vaším úkolem není nic jiného, než se probojovat na konec úrovně, kde poměříte síly s nějakým vypečeným bossem. Hra je typickou střílečkou a na nic jiného si nehraje, žádné krytí za překážky, zbytečné taktizování, nic takového. Jen stále vpřed a po cestě poslat do pekel co nejvíc parchantů, kteří vám stojí v cestě.

  
To mám ale pořádný kanón * Stoj versus přerostlá příroda* Kdepak, tohle boss není

I když je hlavním chodem dne střílení, Lost Planet nabízí několik výborných ochucovadel, které vám vše zpestřují. Za to základní patří systém tepelné energie neboli T-ENG. Z každého zabitého protivníka, ať už hmyzího, lidského či mechanického charakteru vypadá určitá dávka životodárné energie. Energii získáte i ze speciálních checkpointů, různých výbušných sudů atd. Musíte ji neustále kumulovat, jinak se změníte v rampouch. T-ENG neustále pomalým tempem ubývá, pokud jste zraněni obnovuje se z ní zdraví. Jedná se o výborný nápad, který vás neustále žene vpřed do další akce. Žádné zbytečné prostoje, stále vpřed a prst na spoušti.

Další zábavou je možnost pilotovat zmiňované VS. Co chvíli narazíte na podobný mechanický stroj, který vám dá v boji nezanedbatelnou výhodu. I během pohybu ve VS ztrácíte tepelnou energii, ovšem tentokrát s její pomocí nelze opravovat poškozené stroje. Jednotlivým druhů kráčejících monster je celá řada. Liší se velikostí, výzbrojí, rychlostí, některé dokážou se určitou dobu vznášet, další lze transformovat do podoby sněžného skútru a narazíte i regulérní tank. Nejlepší ovšem na tom je, že vás nikdo není stroje využívat, Wayne si dokáže poradit sám o sobě takřka s kýmkoliv.

  
Nic tak nedodá sebevědomí, jak pár tun oceli od zadkem * Ty si asi hodně papal, co? * Multiplayerová bitva v plné vřavě

Ostatně i když do velké míry je cesta na konec úrovně striktně lineární, jaké využijete nástroje pro jeho dosažení je jen na vás. Nasednete do nejbližšího VS a nakrmíte všechny olovem pěkně zblízka? Nebo dáte přednost pomalejšímu postupu s ostřelovací puškou? Jaká je vaše ctěná libost. Arzenál je bohatý, pušky, brokovnice, granáty, kulomety, paprskové zbraně, dokonce můžete vzít za vděk i zbraněmi určenými pro VS. Ovšem velké zbraně vás nutí dělat malé kroky, takže na to myslete. Každopádně hlavní hrdina s obrovským rotačákem určeným pro stroje vypadá zatraceně drsně.

Pár brouků

Pokud něco Lost Planet nechybí, je to stylovost a atmosféra. Už prvních pár kroků v závějích E.D.N. III vás donutí pustit v pokoji topení na vyšší výkon. Nehostinnost ze zasněžené krajiny přímo sála, a  až se budete brodit sněhem v ulicích dávno zničených měst, zatímco se ze všech stran  na vás začnou valit zástupci Akridů, poznáte pravé kouzlo Lost Planet. V průběhu vašeho dobrodružství navštívíte i různé interiéry, jako podzemní základny, lávové jeskyně, továrny, podzemní garáže a tak dále, takže se sněžné slepoty bát rozhodně nemusíte.

  
Do boje, braši * Elá hop, říkejte mi Spiderman * Tohle taky není boss

Určitě oceníte i variabilitu brouků. Tvůrci brali inspiraci, kde se dalo, takže narazíte jak na obrovské červy, tak na zrůdičky jako přímo vypadlé z Hvězdné Pěchoty. Obrovská hejna poletuch dokáží vyrazit dech stejně, jako gigantická můra či partička kapku přerostlých larev. Navíc, když už by se zdálo, že vám brouci začínají lézt na mozek, vystřídají je lidští protivníci. Třeba i v kokpitu některého VS. Hraní Lost Planete prostě odsýpá a vy si to ani neuvědomíte a je konec. Na obtížnost normal se jedná o zábavu na nějakých 7-8 hodin, což se stalo takovým smutným standardem.

Kromě krátké herní doby si určitě povzdechnete i nad slabší AI, hlavně u lidských protivníků, kteří se nezmůžou na nějaké taktičtější operace. Určité problémy přináší i ovládání. Levým analogem ovládáte pohyb, pravým zaměřovač. Bohužel pohyb kurzoru je poměrně pomalý, což by se dalo ještě snést, ale ve vertikálním směru přináší určitá omezení. Střelba na protivníka přímo nad vámi je oříšek a používání speciálního háku k přitahování na vyvýšená místa ještě větší. Dá se na to zvyknout a nic jiného vám ostatně ani nezbývá, ale jedná o docela zbytečnou chybu.

Sníh a led, led a sníh

Vizuální stránka Lost Planet se rozhodně nemá za co stydět. Úrovně jsou rozlehlé a plné detailů. Slunce se odráží od sněhu, za postavami zůstávají ve sněhu stopy, zmrzlí brouci praskají…radost pohledět. Modely všech postav, brouků i Vital Suits jsou líbivé a podrobné. Za extra zmínku stojí výbuchy, které vypadají naprosto přirozeně a tím pádem skvěle. Velké plus si hra odnáší i ta slušnou fyziku a destrukci okolí. Špičkové animace všech pohybů kazí snad jen pomalé zvedání hlavního hrdiny po výbuchu či zásahu raketou. Po ryze technické stránce má sice Gears of War docela náskok, ale zase nenabízí až tak obrovská prostranství. Hudební podklad nabízí pár líbivých melodií, ale hvězdný materiál tu asi nenajdeme. Na druhou stranu dabingu postav se nedá nic vytýkat.

  
Vystřel odsuď! * Tomu se říká výšková převaha * Za chvíli bude uklizeno

Nic nemám ani proti mutliplayeru, který sice nenabízí kooperativní hru, ale jinak je nabídka poměrně slušná. Čtyři rozdílné herní módy, osm rozličných map, šestnáct hráčů maximum. Možnost bojovat i ve Vital Suits dává multiplayeru značně unikátní nádech a i když na žádné extra originální nápady nenarazíte a Gears of War z trůnu asi nesetřelí, rozhodně stojí hra pro více hráčů za minimálně vyzkoušení.

Ostatně celé Lost Planet stojí za ochutnání. Na Xbox Live už pěknou dobu najdete hratelné ukázky jak pro jednoho, tak pro více hráčů a plná verze nabízí přesně to samé, co naznačovaly. Jen ve větší porci. Lost Planet je klasickou střílečkou v líbivém kabátku, pokud od ni budete očekávat něco víc, odejdete s nepořízenou. Pro mě osobně Capcom opět dokázal, že svoji práci rozumí a  za svoje peníze dostanu řádnou dávku zábavy.

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Zábavná střílečka v ne tak zcela obvyklém prostředí. Žádný přelom v žánru, ale poctivě odvedená práce, která si určitě zaslouží pozornost. Škoda těch několika přehmatů a zmateného příběhu.

Celkové hodnocení: 8/10