Recenze: LotR: Third Age – Pán Prstenů jako Final Fantasy

Jeden Prsten vládne všem. Nejen v knihách, ve filmu, ve sběratelských kartičkách a figurkách Legolase. Dokonce i hry o této bizarní bižutérii si můžete zahrát. K mání jsou mlátičky, adventury, strategie... Nyní se k nám dostává dokonce RPG. A ne ledajaké, kromě filmové licence si za vzor bere samotné Final Fantasy! Nakolik se povedlo toto spojení se můžete dozvědět v naší recenzi.
Recenze: LotR: Third Age – Pán Prstenů jako Final Fantasy

Platforma: PS 2
Multiplayer: 2 hráči
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Paměťová karta: 106 kB
Vývojář: EA Redwood Shores
Distributor: Electronic Arts (
www.czech.ea.com)

Pán Prstenů si o pořádné RPG přímo říká, máme tu obrovský propracovaný fantasy svět, epický příběh, spoustu hrdinů, sličné elfy, vousaté trpaslíky, prostě všechno. PCčkáři se sice můžou těšit do budoucna na MMORPG z tohoto prostředí, ale my, vlastnící černé krabičky herních zázraků (tím myslím PS2 :)), už máme naservírovanou RPG lahůdku na stole. A musím předem říct, že je velmi chutná, jen s občasným velmi lehkým náznakem hořké pachuti.

   

Osgiliath. Romantické místo, nemyslíte? * Jeden obří... * ...nebo tři malí, skončí všichni stejně

Berethorovo dobrodružství

V akčních mlátičkách Two Towers a Return of the King jste hráli přesně podle dějové linie filmu s členy Společenstva Prstenu. Zde tomu tak není. Začínáte s Berethorem, Gondorským průzkumníkem, který má za úkol dostihnout Společenstvo a předat důležitou zprávu Boromirovi. Ovšem po pár krocích narazí na Nazgúly a dostane nekompromisní nakládačku. Naštěstí Berethora od jisté smrti  zachrání sličná elfka Idrial. Ta se k vám posléze přidá a postupem času získáte další členy do svého vlastního společenství. Patří mezi ně trpasličí bojovník Handhod, ranger Elegost, bojovnice Morwen a kapitán stráží Eadon. Hobit se k vám nepřidá žádný, což jsem původně považoval za diskriminaci, načež mi došlo, že jsou to líní zmetci a kromě těch ve Společenstvu Prstenu žádný z nich nikdy nevytáhl paty z Hobitína. :-) 

Příběh je vyprávěn ve dvou formách, za prvé jako spousta filmových ukázek s novým Gandalfovým komentářem. Je to skvěle zakomponováno do hry, postupem času se vám ukazují různé souvislosti s filmovým dějem. Občas narazíte na stopy po Společenstvu;, například na jejich tábořiště. V Morii srovnává Gandalf snadnost postupu vaší skupiny s týmem Prstenu, a tak podobně. Mimochodem, skoro vůbec se nevěnují Frodově putování s Prstenem na Horu Osudu a větší důraz je na průběhu války se Sarumanovou armádou. Což mnozí, kteří tuto část ve filmech neměli rádi, ocení. :-)

Druhý styl vyprávění je formou krátkých in-game animací a ty se věnují jen vaší skupině a Berethorovu příběhu a snaží se propracovat jednotlivé charaktery členů vaší skupiny. Bohužel je animací po hříchu málo, a tak na propracované postavy z Final Fantasy můžete  rovnou zapomenout. Má to potenciál nějak víc rozvinout vzájemné vztahy mezi postavami, občas se to daří, ale není to dotažené do konce. Celkově je příběh hodně zajímavý, ale není dostatečně silně podán.

Ještě drobné varování, hra se úplně přesně nedrží filmu, protože například v Morii pomáháte Gandalfovi v souboji s Balrogem. A jsem si docela jistý, že tohle ve filmu nebylo ani v prodloužené verzi. :-) Takových fiktivních soubojů je ve hře vícero; například při obraně Helmova Žlebu vám postupně pomáhá Legolas, Gimli a Aragorn. Nebo ke konci hry pomáháte Eowyn porazit Witch Kinga. Mě osobně se tento prvek líbil, ale setkal jsem se i s odporem některých zarputilých fanoušků Pána Prstenů.

   

Tak pojď pejsku, pohrajeme si * Efekty kouzel jsou vskutku nádherné *Barbaři, takhle se chovat k památkám

Kam se vlastně všude podíváte? Morii jsem už zmínil, Helmův Žleb také, nezmínil jsem Rohan. Dále se podíváte třeba do Osgiliathu nebo se zúčastníte bitvy o Minas Tirith. Na skok navštívíte i samotný Mordor. Všechny lokace vypadají vskutku nádherně, hlavně můj oblíbený Osgiliath stojí za to.        

Bez pořádné mapy ani krok

Základ každého pořádného RPG je herní systém. Third Age se nechal inspirovat hned tím největším esem konzolových RPG , Final Fantasy, přesněji jeho desátou inkarnací. Narazíte ale i na spoustu změn. Začněme třeba s pohybem po lokacích. Svého hrdinu vidíte z třetího pohledu (oproti FF X lze  pomocí pravé páčky volně nastavovat kameru) a v pravém horním rohu máte přehlednou mapu s vyznačenými questovými místy. Ve výsledku je zcela nemožné zabloudit.

Celá hra je dělena na kapitoly; vždy po odehrání celé kapitoly se vám zpřístupní daná lokace na mapě. Cestovat mezi lokacemi pak lze pouze na ukládacích bodech rozesetých po krajině. Jediný důvod, proč to ale dělat je případné nesplnění nějakého vedlejšího úkolu.

Když už jsme u toho, kapitol je devět (vlastně deset) a každá je tak zhruba na dvě až tři hodiny hraní. Lehkým výpočtem  (doufám pro většinu :) se tak dostaneme na nějakých cca pětadvacet hodin hraní hlavní dějové linie i se splněním všech subquestů; těch je ostatně pouze pár. To není úplně ideální (osobně jsem hru zvládl za víkend), ale k dispozici je ještě tzv. Evil Mode. V něm můžete hrát za Orky, Uruk-hai a podobné „fešáky“ a ukázat těm hodným troubům, zač je v Mordoru perník. Lokace Evil Modu jsou totožné s těmi z hlavní hry a odemykají se postupně v průběhu hry. Odměnou za vaši temnou snahu je unikátní vybavení pro vaše klaďasy.

   

To je ona, sličná Idrial * Statistiky, vypadají složitě, ale nejsou * Další budoucí mrtvola

Dovednosti, to je na čem tu záleží

Tím jsme se dostali k vybavení a vlastnostem hlavních hrdinů. Každý člen vaší skupiny má pět vlastností jako je síla, odolnost, obratnost, rychlost a magie (tady se jí říká Spirit). Na každém levelu potom dostanete určitý počet bodů, které můžete volně distribuovat mezi tyto vlastnosti. Tím si pak zvyšujete počet hitpointů (zdraví), AP (říkejme tomu třeba mana), velikost obranného čísla, pravděpodobnosti zásahu a způsobovaného zranění. Jak prosté.

Každá postava má ještě  řadu odolností vůči typu zranění (sečné, oheň, omráčení atd.), která se mění podle vybavení. Toho je mimochodem mraky; jsou tu různé druhy brnění, pláště, přilby, zbraně, helmy, spony na opasky a tak vůbec. Na obalu hry se tvůrci chlubí půlmilionovou kombinací vybavení - a dá se tomu i uvěřit. Navíc na všech postavách je změna vybavení vidět, každá sebemenší sponka na plášť je patrná, každý meč má jiný tvar... Dá se s tím dosytosta vyhrát a vždy to vypadá super. Veškeré vybavení a předměty získáte buď z různých povalujících se bednen nebo od nepřátel. Do obchodu se za celou hru nepodíváte. Některé léčivé předměty si můžete dokonce vyrobit speciální dovedností.

Dále mají členové vašeho společenstva specifické dovednosti. Každá postava má dva okruhy dovedností. Většinou se jedná o umění boje s danou zbraní pro každou postavu (meč, luk, kopí, sekery..), dále je to třeba magie, kradení, a tak podobně. Pro názornost uvedu příklad. Berethor bojuje s mečem, jeden okruh dovedností je tedy Sword Craft. V něm je pak nějakých osm druhů útoků, které se postupně učí. Druhou jeho unikátní vlastností je Leadership, tam patří schopnosti pomáhající všem spolubojovníkům během bitek (zvýšení útoku, obrana proti omráčení atd.).

Veškeré dovednosti se učíte jejich používáním. Za každé její úspěšné použití  v boji dostanete jeden bod a při dosažení určitého počtu bodů se naučíte novou. Počet bodů se postupně stupňuje, na Berethorův ultimátní pětinásobný útok je třeba znát všechny předchozí útoky a ještě nastřádat sto bodů. To znamená stokrát použít některou dovednost z daného okruhu. Dovednosti také nelze provádět stále, na každý pokus se spotřebuje určitý počet many. Ta se poté doplňuje předměty (Lembas), při novém levelu nebo některými z dovedností.

   

Trpaslík Handhod se svojí valaškou :-) *  Většina lokací vypadá opravdu nádherně * A to je obrázek z počátku hry, Berethor dostane nakladačku

Taktika boje

Tak, konečně se dostáváme k tomu, co budete dělat většinu času. A to bojovat. Boje jsou náhodné, což mě osobně štve už od prvních dílů Final Fantasy, ale budiž. Probíhají na tahy, přičemž vpravo vidíte sloupec ikon, které ukazují, kdo bude zrovna na řadě. Vpravo dole pak máte menu s výběrem možných akcí dané postavy, např. útok, použití dovednosti,  použití předmětu atd.

Vedle menu je ještě jméno postav, indikátor počtu HP (zdraví ), AP (many) a  Perfect attacku. Ten se postupně nabíjí a po nabití můžete vyvolat mocný útok. Například povolat Enta, vystřelit naráz celou salvu šípů a tak podobně. Podobnost se Summony z FF je čistě náhodná. :-)

V souboji máte většinou tři členy své skupiny, občas se k vám na daný souboj přidá Gandalf, Legolas nebo podobná speciální postava. Pomocí L1 tlačítka poté můžete měnit členy své party. Pro znalce Final Fantasy je tohle vše ale mlácení prázdné slámy, neboť bojový systém se od jejich milovaných her téměř neliší.

Potýkat se budete s klasickou sebrankou. Orkové, Uruk-hai, Wargové (Vrrci), Trolové, dokonce Olyfanti a Nazgúlové; ti všichni vám zkříží cestu. K bojům bych měl ale malou výtku - jsou nevyvážené. Speciálně se to projevuje při obraně Helmova Žlebu, kde se potýkáte s vcelku drsnými Uruk-hai a troly a hned v následující kapitole na vás čekají patetičtí Orkové. A tohle není jediný případ. Většinou jsou ale souboje zábavné a je třeba použít i trošku taktiky. S náhodnými souboji jde ale ruku v ruce stereotyp, i tady na vás tento nevítaný pocit dolehne. Hlavně pak v poslední kapitole, kdy je souboj takřka na každém druhém kroku a zvlášť při soubojích s Olyfanty, kteří vydrží opravdu dost, má člověk chuť něčím praštit.

Krásy Středozemě

Konečně se dostáváme k tomu, v čem hra exceluje. Tím je technické zpracování. Grafika je naprosto úžasná, především efekty při vyvolávání kouzel a dovedností. Veškeré lokace vypadají výborně, takřka jako ve filmu. Ostatně můžete sami posoudit podle obrázků; v pohybu to ale vypadá ještě daleko lépe. Skvěle vypadající hlavní postavy a jejich vybavení jsem už zmiňoval. Korunu skvělému zážitku tomu nasazuje filmová hudba, hlavně hudební motiv při vítězství v souboji evokuje filmovou atmosféru. Zapomenout nemůžu ani na brilantní dabing Iana McKellena (Gandalfa) při filmových scénách. Bohužel i ke grafickému zpracování bych měl drobnou výtku - občas lehce klesne framerate. 

Dobrodružství nekončí

Lord of the Rings. Third Age je výborné RPG, ne nepodobné Final Fantasy X. Některé herní principy jsou zjednodušené a velký důraz je kladen na boje. Naneštěstí skoro v každém aspektu hry je malý háček, který mi zabraňuje dát ještě vyšší hodnocení. Pro fanoušky Pána Prstenů je tato hra takřka povinnost, jen jim nesmí vadit na začátku zmiňovaná účast v některých bojích, které se přesně nedrží knižní ani filmové předlohy.

Světlé stránky hry
  • Atmosféra Pána Prstenů
  • Zajímavý příběh
  • Skvělá hudba a grafika
  • Evil Mode
Temné stránky hry
  • Málo rozpracovaný příběh a charakter postav
  • Nevyvážené boje
  • Chvílemi stereotyp

Ach, málem bych zapomněl, je možnost hrát i ve dvou hráčích, jde to ale jen v soubojích a navíc by se to vcelku v pohodě dalo suplovat vyměňováním si ovladače. Něco podobného bylo, mám ten pocit, ve Final Fantasy IX. Nic světoborného to není, jen takové malé zpestření.  

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 7/10

Skvělá atmosféra pána Prstenů, výborné grafické zpracování, perfektní filmová hudba a dabing. Jen škoda těch pár chybek. 

Celkové hodnocení: 8 z 10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejzajímavější hry pro PC, které si teď můžete zahrát

Vybrali jsme nejzajímavější hry pro PC, které si t…

Ať už si chcete zahrát sami nebo zvažujete koupit hru jako dárek na Vánoce, bude se vám hodit přehled současných nejatraktivnějších her pro počítače.

11.  11.  2020 | |4 N/A
Martin Nahodil
Nejlepší hryPC
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |5 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Xbox Series S a Series X: vyšší výkon, SSD a sliby do budoucna | Recenze

Xbox Series S a Series X: vyšší výkon, SSD a sliby…

Microsoft vyrukoval se svou nejnovější konzolí Xbox Series X. Ale co když nechcete to nejvýkonnější a nejlepší? I na to společnost myslela.

15.  11.  2020 | |19 N/A
Michal Maliarov
RecenzeKonzole