Recenze: Mario Strikers Charged Football – fair-play jako sprosté slovo

Pokračování vynikajícího arkádového fotbálku Mario Smash Football je tady a přináší i dostatečné množství vylepšení. Protože v této hře účel světí prostředky, nezbývá než zahodit všechny morální zábrany a nechat se strhnout vytříbenou hratelností.

Platforma: Wii
Typ hry: arkádový fotbal
Multiplayer: až 4 hráči na jedné konzoli, on-line multiplayer
Výrobce: Next Level Games
Vydavatel: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest
Homepage:
http://mariostrikers.nintendo-europe.com/

Těžko si lze vzpomenout, kdy se italský instalatér Mario naposledy věnoval svému skutečnému povolání. Ne že by to něčemu nějak moc vadilo, těžko by pak mohl tento chlapík provádět tolik rozmanitých činností. Kromě tradičního zkoumání cizích světů, sbírání peněz a různorodě působících hub, hraje Mario také fotbal. I když fotbal... to asi nebude to ideální slovo. S populární míčovou hrou má Mario Strikers podobný jen počet branek, cíl dostat mičudu do jedné z nich a spoustu nefér triků.

  
Starý dobrý elektrický plot je zpět * Megastrike na obzoru * Takto se pokusy o šestigól chytat nemají

Samotný průběh hry je od skutečné kopané rovněž dost rozdílný. Za každý tým nastupují čtyři "běžní" čutálisté, jeden kapitán a krokodýlí brankář Kritter. Ačkoliv všichni protagonisté vypadají jako mírumilovná pohádková stvoření, na hřišti se dokáží rozdovádět jak po mohutné konzumaci jistého bílého prášku (Ariel to není). Místo nafilmovaných pádů a kapříků v zákulisí nastupují údery zezadu, naražení na elektrické hrazení, nečekané skluzy a hlavně spousty bomb, banánových šlupek nebo přerostlých Pac-Manů. Fotbal se tak mění v otevřenou válku. Tento základ z předchozí hry zůstává naštěstí nezměněn, jen je více či méně úspěšně obohacen a vylepšen.

Ronaldinho? Kdo to je?

Základní změnou oproti Mario Smash Football jsou rozdílní spoluhráči. Tentokrát si můžete na každý post zvolit určitou postavičku s různými vlastnostmi, což přináší do hry trošku toho taktizování. A že je z čeho vybírat, takové figurky nenajdete ani na Výstavišti během prvního máje. Kupříkladu chechtavý duch se pohybuje velice rychle, avšak sílu jeho střelby lze povětšinou označit za nevyhovující, zatímco jakýsi dobře živený křeček je výborný šutér, avšak v běžeckých soubojích nestačí. I kapitáni mají různě (ne)vyvinuté schopnosti, tudíž rozdíl mezi stylem hry Bowsera a třeba princezny Peach je viditelný na první pohled – Bowserovi protivníci tráví podezřele moc času opálováním se na elektřinou nabitém plotě. Samozřejmě nechybí ani další celebrity jako Mario, Luigi, Donkey Kong nebo Wario.

Kontrolní otázka: Došly ti ty ryby?

Největší padouši na hřišti a jejich špinavé triky

Shy Guy
Říkáte, že to je stydlivé, citlivé stvoření skrývající se před světem za svou maskou?  Nenechte se vysmát, tento emo grázl dokáže řádit ve velkém stylu. Nasedne na raketu, narazí do gólmana, čímž jej omráčí a následně jen pohodlně zasune balón do nehlídané branky. Nelze tak nepřehlédnout jeho chorobnou touhu ovládnout svět.

Hammer Bros.
Rozený mistr destrukce, hrubé síly, tuhé defenzivy a milovník násílí páchaného velkým kladivem. Až uvidíte letící kladiva, těžko již zasahovat. Brankář bude za chvíli ležet omráčen, poté následuje jen snadný gól a bouřlivé oslavy tohoto  želvího tvrďáka, který vždy přesně ví co chce.

Wario
Je ztělesnění většiny špatných lidských vlastností, zkrátka požitkář s extrémně přebujelým egem. Především ale tento tělnatý řízek neváhá na cestě za vítězstvím použít všechny dostupné prostředky, včetně vlastních, ehm, tělních plynů. Totální zmatení soupeřů je tak zaručeno, čímž se odkrývá cesta za skórováním. A že si Wario umí vychutnat radost z branky. Inu, holt sympaťák a dětský vzor Homera Simpsona.

Jak jsem říkal, panáčci mají různé vyvinuté dovednosti. To se týká i jejich speciálních schopností, se kterými si nepříliš férovým způsobem usnadní cestu k soupeřově brance. Zkrátka není třeba posílat kapry nebo jabka předem na účet, titul Mario Strikers dovádí nečestnou a nesportovní hru k přitažlivé dokonalosti. Jelikož na hřišti není přítomen rozhodčí, je dovolené prakticky cokoliv. Zápas se tak často mění doslova v bitvu, kdy do sebe protagonisté vráží s vervou nadopovaných hráčů amerického fotbalu, sem tam použijí nějaký ten svůj specifický fígl (o těch nejzáludnějších se dočtete v boxíku) nebo aktivují staré dobré kapříky, tedy power-upy schopné napomoci k úspěchu v utkání.

  
Takový normální zápas * Fotbal někdy bolí * Stylový nástup mladého Bowsera

Podvádět se nemá, to přece všichni víme, jenže naštěstí výše zmíněné finty mají na hratelnost pozitivní vliv. Není zas takový problém zjistit, co která postavička umí a naučit se to používat (stačí jen déle podržet tlačítko B pro střelbu). Pokud však chcete dosahovat skutečně dobrých výsledků, ať už při hře jednoho nebo více hráčů, neměli byste pečlivou volbu kapitána a jeho spoluhráčů jen tak ignorovat. Od složení týmu se následně odvíjí styl hry. Nehledě na zvolené protagonisty je hratelnost velice návyková, díky dost rychlému tempu hry. I v této hře je možné předvádět perfektní kombinace na jeden dotek zakončené střelou z voleje do růžku brány, efektní nůžky nebo přesné hlavičky. Nakonec, kombinační hra v Mario Strikers není jen pro potěšení zmlsaného hráčova oka, ale díky další novince v podobě "nabíjecího míče" se rychlý sled přihrávek skutečně vyplatí. Je to prosté. Čím více přesných pasů, tím je mičuda nabitější a s nabitou mičudou rapidně rostou šance na skórování. Rozhodně zajímavý nápad. Díky tomuto vylepšení v kombinaci s novými schopnostmi jednotlivých postaviček je tak hra ještě napínavější, protože ztráta nabitého balónu může znamenat rychlý smrtící protiútok soupeře.

  
"Zrovna jsem prodal tchýni do Afriky, jupí!" * Chvilka napětí * Nepovolené steroidy, bomby... cesty k vítězství jsou různé

Jenže je docela zvláštní, že u titulu, co vyžaduje určitou preciznost, je přibližně polovina z nových hřišť nevyzpytatelně aktivní. Je těžké nezapomínat na slušné vychování, když dostanete šestigól, jemuž předcházelo sejmutí obránců z nenadáním se objevivším, větrem unášeným traktorem. Tato prostředí mi přijdou jako zbytečně rušivý prvek, navíc není dobré, když vyrovnaný zápas může rozhodnout nějaký náhodný element. Při hře více lidí to platí dvojnásob, jen ať vítěze určí hráčovy schopnosti.

My chceme (šesti)gól!

Změn se dočkaly také populární dvojgóly. Nyní je možné na soupeřovu branku během jednoho "megastriku" vyslat čtyři až šest střeleckých pokusů se třemi různými stupni kadence palby. Během této chvíle se protihráč vžije do roli brankáře a pomocí ukazování na obrazovku se snaží skórování zabránit. Opět nelze jinak než tuto novinku nepochválit, chytání je intuitivní, navíc zábavné. Nicméně využití schopností wiimote není příliš široké (dále jeho zatřesením "prasíte"). Na specifické držení ovladače není problém si zvyknout, naopak při hraní vleže přijde vhod.

Celkově hra není složitá, přesto budete mít radost z ovládnutí každé nové finty a postupného vypiplání si vlastního herního stylu. Jenže pokud nemáte s kým hrát, radosti ze hry si moc dlouho neužijete. Singplayer, který je tvořen trojicí turnajů a krátkými herními úseky s různě nastavenou obtížností (například "vyhraj zápas bez obdržené branky") vystačí jen na nějakých 7-8 hodin. Pokud by šlo zápasy simulovat, čili nechat si vygenerovat výsledek třeba v momentě jistého postupu do play-off, herní doba by byla ještě kratší. Můžete vyhrát všech devět zápasů se skupině, jenže poté stačí jednou prohrát a začínáte znovu. Tím je herní doba zbytečně natahována.

  
Co to je za divnou věc? * Vychytá Kritter soupeře? * Někdy se holt nezadaří

Nezbývá tak než s mohutným radostným rykem uvítat možnost on-line multiplayeru, který ale staví na tzv. "friend kódech", tudíž teď již není třeba výskat tak nahlas. Zkrátka abyste se mohli utkat se svým kamarádem, oba musíte znát své kódy přidělené hrou. Nakonec možná jen suše polknete, protože při zápasech započítávaných do žebříčku není možné si vybrat prostředí zápasu, což vzhledem k popsané skutečnosti rozhodně není ideální. Ačkoliv možných vylepšení on-line modu by se tedy pár našlo, je dobré, že konečně přichází na trh hra využívající této funkce Wii.

Světlé stránky hry
  • Vybroušená hratelnost
  • Volba sestavy
  • Specifické dovednosti hráčů
  • Nabíjení míče
  • Šestigóly
  • On-line multiplayer...
Temné stránky hry
  • ...který však mohl být propracovanější
  • Singleplayer dlouho nezabaví
  • Náhodné jevy zasahující do hry (u některých hřišť)

V souladu s ostatními vlastnostmi Mario Strikers je i audiovizuální zpracování na vysoké úrovni. Grafický styl je klasický "mariovský", tudíž pestrobarevný a se stylizovanými postavičkami. Rozhodně pěkný na pohled. Přibyli rozpohybovaní 3D diváci na tribunách a ti když spustí svůj pokřik, rozbouří atmosféru jak při zápasech extraligy mezi Slavií a Pardubicemi.

Odpískáno

Celkově je tedy Mario Strikers neuvěřitelně chytlavá hra s pečlivě vybalancovanou hratelností. Fotbalové zápolení smyšlených postaviček je překvapivě zábavné, zvláště když v sobě kombinuje pěkné sportovní momenty s velice tvrdou hrou. Zaměření na hru více lidí je evidentní, jenže i tak je nepříliš propracovaný singleplayer viditelnou vadou. Nebýt několika málo chyb, které však o to víc vyniknou, měli bychom tu jasnou devítkovou hru, protože už tak výborně hratelnou arkádu se povedlo díky poměrně velkému množství novinek ještě vylepšit.

Grafika: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 9/10

Mario Strikers Charged Football je zábavný arkádový fotbal. V podstatě jednoduchá hra, která ale pro dokonalé ovládnutí vyžaduje čas a dovednosti, díky čemuž není těžké jí propadnout. Ještě je však třeba na cestě za herní dokonalostí odstranit několik chyb.

Celkové hodnocení: 8,5/10

Váš názor Další článek: První číslo OXM na stáncích již tento čtvrtek!

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,