Recenze: Mercenaries – to je válka

Střílejte po všem, co se pohne. Tenhle koncept všichni dobře známe a máme ho rádi. Zničte, co jde. Ani tento není neznámý. Likvidujte vše na obrovské ploše, kde jen to půjde. Ano, i toto zní povědomě. Ale spojit vše jmenované a nemít v názvu hry písmenka GTA? Ale ano, jde to, jen si připravte uniformu zbraně na odstřel severokorejských komunistů. Lákavá nabídka nese název Mercenaries.
Recenze: Mercenaries – to je válka

Platforma: PlayStation2, Xbox
Výrobce: Pandemic Studios
Vydavatel: LucasArts
Distributor v ČR: CD projekt (
www.cdprojekt.cz)
Homepage:
http://www.lucasarts.com/games/mercenaries/main.html

Je to zajímavé. Když se na svět chystalo GTA: San Andreas, byl to takový povyk, že na internetu se v té době častěji objevovalo snad jen slovo sex. Zato o Mercenaries takřka ticho po pěšině. A najednou bác, je tu hra, o které můžete s klidem říct, že poslední díl GTA co do kvality dohání.

   

I tohle můžete být vy*Zničit, rozbít zlikvidovat*Chaloupko, ukrýváš bolševika?

Musíme se modlit, aby tvůrci Mercenaries neměli schopnost předvídat budoucnost. Jejich hra totiž předpokládá konflikt v Severní Koreji, který je na každodenním programu v americkém generálním štábu. Ono, je to sice daleko, ale korejský superbolševik Kim Čong-il si mimo amerických filmů libuje i v raketách s jadernými hlavicemi, které by v pohodě mohly zničit naše milované Japonsko a sbohem PS3. Sbohem Final Fantasy série.

Masakry? Kdepak. Pomáháte lidstvu...

Takže zuří válka a na té, jak známo, nevydělává jenom úplný blbec. Vy patříte do kategorie »takřkablbců«, protože coby žoldák nesete kůži na trh. To je sice nepříjemné ve skutečném životě, ve hře je to naopak úchvatná zábava. Mercenaries jsou totiž hrou, kde jde opravdu zničit takřka všechno. A s takovým dělem, věřte, to je fantastická zábava.

Dobrá, vyhodili vás s autíčkem z nízko letícího letadla, před vámi je země, eufemisticky řečeno, spálená. Z lesů vybíhají Korejci, Rusové, Číňané... zkrátka většinou ti, kteří vás vidí silně neradi a střílí po vás jako zběsilí. Idylka za všechny peníze. Ano, peníze. Přesně kvůli této zbytečnosti tu jste. No, dobrá, sladké plky o pomoci OSN, ale to nikdy nikdo nebere vážně ani v realitě, ne?

   

Tančík jedna radost*Tak si sbal pět švestek, soudruhu*Hrome, mají navrch

Zabte všechny, pánbůh si je přebere!

Splníte úkol, vyfasujete žold a jdete si užívat na Havaj. Ok, ok, to by bylo příliš jednoduché a prvky Playboy Mansion do hry implementovány nebyly. Takže prachy proměníte v lepší zbraně a munici, eventuelně si vylepšíte stávající a hurá do dalšího úkolu. Sex se nekoná, nakonec masakry mají taky něco do sebe, zvláště ty „jen“ na obrazovce.

Komu by se nelíbilo odstřelit posádku tanku, džípu, letadla, *dosaďte libovolnou vojenskou techniku*, zabrat si ho a vrhnout se s ním na ty, kterým původně patřil? S velice poetickým důsledkem. Ti tupci vás vážně chvíli považují za své. Fatální omyl. Jejich. V ideální situaci nemusíte ani riskovat boj, čas od času se podaří loupež osamoceně stojícího válečného přibližovadla. Kdepak nákupy, pět prstů je pět prstů. Pravda, tohle ale má i své stinné stránky. Mohou do vás pro změnu pražit vaši spojenci.

Civilní zástavba? Ale nežertujte, jací civilisté?

Grafika exceluje. Domečky po zásahu dělem postupně ztrácí svoji bytelnost (co čekat od komunistických paneláků) a pak se nádherně položí jako při odstřelu domů vybílených našimi nepřizpůsobivými spoluobčany. Na všechny strany se realisticky valí vlna prachu, prostě poezie přímo naturalistická.

   

Tady lítá fakt všechno*Vláček má zpoždění*Tma se hodí

Postavy jsou také velice kvalitně animovány, hrát můžete za trio, kde v rámci rovnosti ras a pohlaví najdete bělocha, černocha a ženu. Zda je alespoň jeden z nich homosexuální, aby bylo vyhověno i požadavkům těchto menšin, se v praxi zjistit nedá. Bohužel, zajisté by to bylo velice zajímavé, zvláště při zajetí některého z korejských soudruhů :-)

Hrajte stokrát, stejně se nudit nebudete!

Co je na hře nádherné? Můžete se dostat všude (takřka), což je prostě bezostyšně obšlehnuté z GTA, ale v rámci takovýchto výsledků loupeží duchovního bohatství voláme „jen houšť a větší kapky!“ A je kde si vybít svoji touhu ničit. Rozloha asi nedosahuje legendárního San Andreas, ale žádná tuneloidní grafika, žádné skripty, žádný lineární příběh, jen úplná (v podstatě) volnost, svoboda a masakrování. Inu, to je trio hlavních zásad hry.

Samozřejmě dobře si ujasněte, v jakém politickém klimatu se právě nacházíte. Jako žoldák nejste žádný patriot a podle toho, kdo platí, mění se samozřejmě i nepřátelé. Jinými slovy, dobře si sledujte, jak na tom válčící strany jsou, nikdy netušíte, které znalosti se vám při vaší akci mohou hodit.

Opakujte si: Bolševika vlečete živého, aby ho mohli MUČIT!

Docela mě zaskočilo (a jako ryzího antikomunistu i popudilo), že nemám za úkol rudé supersoudruhy rovnou střílet (tedy občas). Ale zase chápu, že vytloukat z takového severního lidově demokratického Korejce důležité válečné informace, o to zkrátka miláčky z CIA nemůžu ochudit. Ovšem abych ho táhnul na zádech, to už je drzost přímo bezostyšná. No, cesta k němu je dlážděná prostými vojáčky a rudá je nejenom barva komunistů, ale i jejich krve. Takže ať jí tečou potoky :-). Věčná škoda, že neteče.

   

Poezie destrukce jedna radost*Vypadni!*Bacha na mě a mý boty…

Mercenaries je zkrátka dar z nebes. Žádné idiotské postopadesáté plížení za zeď baráku, aby vás odstřelil nácek jako v Medal of Honor, ale stopadesát naprosto různých cest vede ke kýženému výsledku. A v tom je právě genialita hry. Rudí (modří, bílí... prostě enemies) obsadili cestu a mají plán (nepustit vás), který se opírá o důkladnou palebnou podporu? Kašlete na ty tupce a jděte úplně jinudy. Vždyť o tom přece volný pohyb je, ne? Nebo zmizte do jiné zóny, otočte tam letadlo, tank nebo jiný ničivý stroj a vysvětlete těm tupanům, že vy si půjdete, kam chcete.

Který idiot vymyslel to „restricted area“?

Protože o tom ta hra je, dělat si co chcete, omezeni pouze jediným pravidlem: Ničte, zabíjejte, likvidujte, bořte, odstřelujte či zajímejte. Bavte se. Bavte se, protože tak zábavnou a povedenou hru jen tak nenajdete. No, abych byl detailista, dodejte si štěkot ručních zbraní, dunění děl, chroptění, křik... Prostě vše, co patří k správnému válečnému filmu včetně solidní muziky a máte tak z jednoho procenta představu o Mercenaries.

Světlé stránky hry
  • Hratelnost, hratelnost a hratelnost
  • Co uvidíte, můžete zničit
  • Výborná atmosféra
  • Odstřel komunistů!
Temné stránky hry
  • Grafika lesů je úděsná
  • Postavy nekrvácí jako v GTA :-)

No dobře, má své chybky. Obrovskou rozlohu platíte (ne)detailní grafikou, umělá inteligence je občas spíše debilitou a z toho, jak vypadají lesy (ehm), vás chytne infarkt. Jo a slova "restricted area" budete silně nenávidět. No ale dobře, nikdo a nic není dokonalý, takže... Bravooooooo…

Grafika: 8/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 10/10

Mercenaries je jedno z nejmilejších překvapení začátku roku. Hra, která vám vydrží do té doby, dokud neztratíte chuť brouzdat se krajinou a likvidovat nepřátele stovkou různých způsobů. Atraktivní, zábavná, propracovaná. Jen tak dál.

Celkové hodnocení: 9/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejzajímavější hry pro PC, které si teď můžete zahrát

Vybrali jsme nejzajímavější hry pro PC, které si t…

Ať už si chcete zahrát sami nebo zvažujete koupit hru jako dárek na Vánoce, bude se vám hodit přehled současných nejatraktivnějších her pro počítače.

11.  11.  2020 | |4 N/A
Martin Nahodil
Nejlepší hryPC
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |5 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Xbox Series S a Series X: vyšší výkon, SSD a sliby do budoucna | Recenze

Xbox Series S a Series X: vyšší výkon, SSD a sliby…

Microsoft vyrukoval se svou nejnovější konzolí Xbox Series X. Ale co když nechcete to nejvýkonnější a nejlepší? I na to společnost myslela.

15.  11.  2020 | |19 N/A
Michal Maliarov
RecenzeKonzole