Recenze: Monster Paradise – vítejte v ráji

Žánr: RPG se strategickými prvky
Multiplayer: Ne
Platforma: J2ME
Testovací hardware: Nokia 6680

Když jsem přemýšlel nad tím, do jakého žánru bych Monster Paradise zařadil, napadlo mě akorát odvětví RPG kombinující prvky převzaté ze strategických počinů. Právě recenzovaný titul totiž skloubil oba žánry, od každého si vzal něco a do vínku přihodil ještě něco svého.

Družina jak má být

V roli jakéhosi „poloboha“ máte na starost vlastní družinu středověkých bojovníků, se kterou se musíte vydat napříč velkému území, jež je odshora až dolů posázené nepřáteli. Ze začátku přitom máte k dispozici pouze jedno volitelné místo určené pro boj, dva nezkušené trpaslíky a pár zlaťáků v kapse. S malým obnosem peněz, který vlastníte, si toho ale příliš nekoupíte. K tomu, abyste tedy mohli vlastní uskupení bojovníků zvětšovat, je nejlepší se ihned vrhnout po hlavě do krvavé vřavy a začít jedno místo po druhém plenit. Za vyhrané boje totiž získáte peníze a důležité zkušenosti.

  
Čtyři ku třem. Tak kdo s koho? * Přece jsem vyhrál * Sejměte hlavně toho zelenáče nahoře uprostřed

A právě peníze, respektive zlaťáky, tvoří v Monster Paradise nedílnou součást všedního života. Bez nich byste se neobešli, neboť díky nim si můžete koupit například nové nestvůry, jež jsou v bojích neocenitelné. No a co se starými hrdiny? Inu, buďto si je ponecháte, nebo je můžete s klidem v duši naopak prodat a za ně si pořídit lepší. Každopádně mějte na paměti, že kvantita je zde až na druhém místě, na prvním je právě kvalita. Nejsou tedy rozhodující počty hrdinů, ale jejich schopnosti. Sám jsem se setkal s protivníkem, který dokázal rozmetat mé tři bojovníky během pár sekund. Vliv na tom měly zejména jednotlivé atributy postav, mezi něž patří například rychlost pohybu a síla.

Přihodilo se mi například, že jsem měl velice silného orka, který si dokázal hravě poradit třeba i se třemi skřítky zároveň. Jenže většinou než se k nim doplazil, byl konec hry, neboť si s nepřítelem ostatní jednotky dávno hravě poradily. A někdy se zbytečnými ztrátami, každopádně sílu nejsilnějšího jsem tak jako tak nevyužil.

  
Tak tentokrát jsem to pěkně po... kazil * Tak kam dál? * Moje družinka :-)

Podobný nešvar se mi stával v průběhu hraní často, ovšem dá se mu naštěstí do jisté míry předcházet. V dolní části obrazovky jsou umístěny status-bary znázorňující dobu, za jakou budete moci s tím nebo oním bojovníkem zase pohnout. Jejich počet přitom závisí na počtu vašich jednotek a rozpoznáte je vzájemně dle jednotlivých zbarvení. Nicméně ve chvíli, kdy budete moci táhnout s rychlou jednotkou, jež má například dva tahy za dobu, kdy pomalejší má jeden, můžete onen tah přeskočit. Tímto způsobem jde „tak nějak„ předcházet tomu, že slabé, ovšem rychlé jednotky se nahrnou dopředu a silné, zato pomalé zůstanou vzadu.

Ani v ráji není každý vítěz

Zprvu jsem byl u Monster Paradise zaskočen na první pohled složitě vyhlížejícím vzhledem. Všude samé tabulky, jednotlivá menu, různé položky... Nakonec jsem ale začal celé věci přicházet na kloub a z na první pohled nevýrazné, ne-li přímo nudné záležitosti se stala opravdu zábavná hra. Podíl na tom má i fakt, že když v bojích prohrajete, automaticky budete vrženi do situace před onou celou nepovedenou šarvátkou, takže si můžete dát vesele repete a udělat vše proto, abyste dvakrát nevstoupili do téže řeky

  
Co nakoupíme? * Skřeti nejsou moc silní... * Zato jsou ale vždy dost rychlí

Obtížnost v Monster Paradise ale pozvolna roste, nepřátelé začínají nabývat na síle a některá kola tak dříve nebo později budou prakticky nezvládnutelná. V podobných chvíli asi hráči nezbude nic jiného, než se vrátit na již vybojovaná území a opět si na nich trochu zařádit – získáte tím další zkušenosti a zlaťáky, což právě v  těžších kolech využijete, budete silnější a schopnější boje. Možná si teď ovšem říkáte, že to může být mírně stereotypní. A taky že ano – ono přece jenom se pořád vracet na už získaná území není nic zábavného a znovu porážet stejné orky, skřety a jiná ohavná stvoření...  Kdyby si autoři spíše více pohráli s obtížností, udělali by lépe. Nu ale co naplat.

To je spoušť

Monster Paradise je celkově zábavná hra, u které jsem dlouho vydržel a která mne chytla a nepustila. Sice nedisponuje příliš povedenou grafikou, vše je zpracováno v jednodušší stylu, nicméně jak s říká – grafika neznamená vše. Taktéž zvuková stránka nestojí zrovna za moc, zato však ovládání se povedlo na jedničku. Je jednoduché a snadno pochopitelné. Co víc si přát?

Pokud se tedy nenecháte zmást na první pohled složitější podobu titulu a překousnete horší audiovizuální zpracování, budete mít před sebou hutné a chutné sousto, vhodné nejen pro zkrácení nudných chvil.

Grafika: 6/10
Originalita: 3/10
Atmosféra: 7/10
Hratelnost: 8/10

Chcete se podívat do ráje plného nestvůr, krve a násilí? Není nic lepšího, než zkusit Monster Paradise. Nevypadá sice světoborně, ale pod nevzhlednou slupkou se nachází chutné jádro.

Celkové hodnocení: 7.5/10