Recenze: Nightstade – ninjové potřebují pevné nervy

Bezmoc, vztek, zuřivost, nenávist... Pocity, které se dají využít u hry k vytvoření dokonalé atmosféry, pokud jsou vyvolány cíleně a stejným způsobem i využívány. Ale stejně dobře mohou být naopak důvodem k jejímu zatracení do propadliště dějin, pokud je hra vyvolává neúmyslně nějakým svým nedostatkem. Nightshade je ve vás každopádně vyvolá. Otázkou je: proč?
Recenze: Nightstade – ninjové potřebují pevné nervy

Multiplayer: ne
Paměťová karta: 285 kB
Analogové ovládání: jen páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Sega
Distributor: Cenega (
www.cenega.cz)
Od 12 let

Pocity bezmoci - absolutního vzteku a bezmoci, které už ani nemají konkrétní cíl, které se prostě zaměřují na cokoliv, co se ve vašem okolí nachází a nabízí sebemenší záminku k vylití agresivity ve vás nashromážděné... Ano, já vím, tohle nejsou zrovna pozitivní pocity. Ale kdyby je nějaká hra dokázala cíleně vyvolat, to by mohlo být něco. Kdyby uměla takovéto pocity vyvolat cíleně, a pak je usměrnit, využít pro zdokonalení atmosféry – tak, jak například série Silent Hill vyvolává a využívá pocitů prvotního strachu, zakódovaného někde hluboko uvnitř nás. A kdyby někdo vyvolal namísto strachu pocity, které jsem pospal v úvodu... To by bylo něco! Takový potenciál...

Pravdou je, že Nightshade ve vás takovéto pocity v nejednu chvíli vyvolá. Ale bohužel se o takový převrat v atmosférickém zpracování hry, jak jsem naznačil v úvodu, nejedná. Protože Nightshade je ve vás nevyvolá cíleně a úmyslně – a už vůbec vám neumožní jejich vybití ve hře samotné. Právě naopak. Vyvolá je ve vás svou nadsazenou obtížností, hlavně pak frustrujícími boji s bossy, které budete opakovat padesátkrát (i víckrát) v řadě, i když už po třetím pokusu budete přesně vědět, jak si autoři představovali, že máte na toho šmejda vyzrát.

  

Hlavní hrdinka je docela kočka * a umí to pěkně rozbalit * to zas ne že ne...

Vyvolá je ve vás svou krásnou grafikou, která sice lahodí oku, ale v některých soubojích povede jen k tomu, že prostě nebudete stíhat dění na bojišti, takže v chvílemi nebudete vědět, kde vlastně jste – ovšem počítač to vědět bude, takže než se vzpamatujete, budete mrtví. Vyvolá je ve vás i tím, že když vy seknete do prakticky kteréhokoliv bosse, uberete mu sotva 1/50 jeho života, zatímco on vás dostane na čtyři, pět ran. Když budete mít smůlu, tak i na dvě. Ale nepředbíhejme a rozeberme si Nightshade postupně.

Grafika, pohyb a zabíjení

Možná si říkáte, proč proboha ten idiot (to jako já:o)) spojuje dvě tak nesouvisející součásti hry, jako je grafika, pohyb postavy a zabíjení nepřátel, když každé patří do jiné části zpracování hry? Protože, ačkoliv se jedná o zcela nesourodé součásti této hry, ve výsledku spolu velmi souvisí. Jak se dozvíte za chvíli, jen co se k tomu dostanu přirozeným vývojem vysvětlování.

  

Už takhle to nevypadá špatně – a což teprve v pohybu!

Ačkoliv se to z kolem se nacházejících obrázků nemusí na první pohled jevit, Nightshade vypadá velmi, velmi dobře. Nejde ani tak o modely jednotlivých postav a bojišť, ty jsou spíš průměrné. I samotné rozhýbání hry není nijak zázračné. To, co jí dělá graficky opravdu nadprůměrnou, je to, že si někdo neuvěřitelně vyhrál s efekty. Ale to se dá jen těžko popsat    co do vizuálního nebo estetického zážitku, takže se budu muset omezit na popis jejich technického zpracování. Začnu bojem. Když zabijete nějakého nepřítele, nepadne hned k zemi, ale jen ztuhne a vám začne běžet odpočítávadlo. Když během jeho běhu zabijete dalšího nepřítele, rozběhne se zas od začátku; když to nestihnete, ti dříve zabití prostě padnou. A když je stihnete pobít všechny, kteří se kolem vás nacházejí (minimálně čtyři), udělá se stop time ala Matrix a vy uvidíte, jak všichni vámi zabití okolo vás efektně padají k zemi. A navíc se vám dobije počítadlo speciálního útoku.

Další grafickou „lahůdkou“ jsou jakési červené závojíčky, které visí vzadu z helmy hlavní postavy. Při běhu (nebo vůbec jakémkoli vašem pohybu) za sebou nechávají ve vzduchu jakousi rudou stopu, která postupně mizí. A věřte nebo ne, vypadá to moc hezky. Konečně poslední možností pohybu je jakýsi „dash“. Jedná se o rychlé posunutí vpřed, které můžete na zemi udělat kdykoliv a během skoku jednou. V místě, ze kterého jste se takto „odšoupli“, pak zůstane pomalu mizející model vaší postavy. Ale dashovat nemusíte jen dopředu, když běžíte. Během boje, když držíte zacíleného jednoho konkrétního nepřítele, můžete ho pomocí tohoto pohybu objet a jak jste byli před ním, budete mu najednou stát v zádech.

  

Začátek...*...dokončení...*...a závěr komba

A to je přesně jeden z frustrujících problémů Nightshade. Když totiž budete bojovat s některými bosy, zjistíte, že touto schopností disponují také. Celá následující bitka pak bude sice graficky neuvěřitelně působivé obskakování, objíždění a zase dohánění nepřítele, za které by se nemuseli stydět ani Jediové, kteří absolvovali Jediskou akademii s červeným diplomem, ale... Ale bude to pro vás absolutně nepřehledné. Proč? Nezapomeňte, že po každém dashi po vás zůstane ve vzduchu chvíli viset váš obraz. A ta chvíle není zrovna krátká. A když se boj zrovna nebude příliš pohybovat (rozumějte v celkově omezeném prostoru bojiště), ale vy se budete „objíždět“ a napadat zezadu na malém prostoru, během chvíle se úplně ztratíte v tom, co jste vlastně vy a co jen váš obraz. A nejen to – vy si ani nebudete jistí, jestli jste před soupeřem nebo za ním (což je dost zásadní věc, protože zepředu vás bude blokovat a takový vyblokovaný zásah umí pěkně potrestat). Ovšem počítač s něčím takovým nemá nejmenší problém. Výsledek vám jistě nemusím příliš vysvětlovat.

Hratelnost... a bosové

Stejně jako v předchozím případě, i tentokrát spolu tyto dvě zdánlivě nesourodé věci přímo souvisí. Jde totiž o to, že hratelnost se (uznávám, ne vždy, ale v tomto případě určitě) přímo odvozuje od obtížnosti. Jistě, jsou tu i další elementy, které se na ní mohou podepsat, ale... Ovládání je naprosto standardní – máte k disposici sek ke zraňování, kop k proražení obrany, skok a dash na základních čtyřech tlačítkách, pak jednu páčku k ovládání postavy a druhou k ovládání kamery a zadní tlačítka budete používat k vrhání znehybňujících šurikenů, na výběr a seslání magie a k zaměření se na nepřítele. Konec pohádky i ovládacích možností.

  

Bojovat se bude ve vzduchu...*...na zdech...* i na zemi. O rozmanité lokace není nouze

Zpět k hratelnosti v podobě obtížnosti. Běžné mise jsou vyladěny relativně slušně. Sice i během nich si užijete své, ale není to nic, nač by jste u jiných her tohoto typu nebyli zvyklí. I jejich náplň je relativně různorodá – převážně se sice jedná o klasické „projdi a vybij“, ale dočkáte se i úkolů jako „vybij a přeskač“, „proběhni v (pohodovém) časovém limitu“, „přežij“ a podobně.

Ale pak se dostanete k nějakému bosovi. Ze začátku to prakticky nic neznamená, jen trochu obtížnějšího soupeře. Ale jak čas postupuje, znamená to postupně výzvu vašich schopností a poté výzvu vaší trpělivosti. Jako příklad uvedu svou nejhorší noční můru této hry, kterou byla taková trochu „přerostlá“ ohnivá můra. Jako ostatní bosové, i ona si hned na začátku souboje vyvolá bandu svých poskoků, které (v případě, že je snad vybijete) pravidelně doplňuje. Její taktika je pak jednoduchá: Sedne na zem, malou chvilku se do vás snaží střelit nějaký fireball a pak vzlétne, začne kroužit nad bojištěm a shazovat na něj bomby s velkým plošným výbušným polem, kterým uhýbat není žádná sranda. Když je ve vzduchu, nemáte šanci ji nijak zasáhnout – a na zemi se ve většině případů zdrží právě tak dlouho, abyste jí stihli ubrat 1 (slovy jednu!) čárku života ze zhruba padesáti, které má. Souboj s ní trvá zhruba půl hodiny, během které každá chyba znamená ztrátu třetiny až poloviny vašeho života. Boj s ní je jedno velké peklo, kdy uhýbáte bombám, snažíte se ji trefit když je na zemi a modlíte se, abyste přežili dost dlouho a nemuseli si to celé ještě jednou (nebo víckrát) zopakovat. A to tenhle souboj není zdaleka ten nejtěžší v celé hře – to ani náhodou. Jen je to první z těch opravdu těžkých.

A co víc?

Tohle je prakticky všechno, co se dá o Nightshade říct. Jistě, ještě je tu příběh. Chcete ho slyšet? Ti zlí se snaží získat meč, který byl kdysi rozlámán na malé kousky a s jehož pomocí se dá ovládnout svět. Vy, agent hodných, musíte ty kousky – teď schované u velkých, nabušených bossů některých úrovní – získat. Přitom se očekává, že ještě zabijete ty zlé (což jsou další bossové) a nakonec i ty nejzlejší. Konec, finíto, to je vše.

Světlé stránky hry
  • vypadá to nádherně
  • her tohoto druhu není na trhu zas tak moc
  • dohrání zabere spoustu času
Temné stránky hry
  • Nightshade je šíleně těžká hra
  • frustrace, která za to snad ani nestojí
  • některé nepřehledné souboje

Máme tu průměrnou hru s dobrou grafikou, několika zajímavými nápady a obtížností, za kterou by se nemuseli stydět ani tvůrci závěrečné bitky z Golden Axe. Nic víc, nic míň... Pokud máte pocit, že vám tohle stačí, není důvod vám tuhle hru nedoporučit. Pokud je vám to málo, vraťte se ke starým dobrým Golden Axe a Golden Axe 3 a dál čekejte na hru, která by je pokořila na jejich vlastním poli.

Grafika: 9/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 4/10
Obtížnost: 9/10

Pastva pro oči (hlavně v některých soubojích s bossy), ale pěkná grafika je tu na úkor přehlednosti. A celková obtížnost je nasazená snad až příliš vysoko.

Celkové hodnocení: 5/10

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Je potřeba mít hardware nové generace, říká Sony o Playstation 5

Je potřeba mít hardware nové generace,…

Společnost Sony potvrdila, že již pracuje na další generaci herního hardwaru.

10.  10.  2018 | | 24 N/A
Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet ještěrem s gigantickým přirozením

Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet…

Kreativita některých lidí při editaci vlastních postav nezná mezí. U Soulcaliburu se to ale trošku zvrhlo.

včera | | 1 N/A
Fotografové vyrazili do Řecka, nafotili nádherné snímky v AC Odyssey

Fotografové vyrazili do Řecka, nafotil…

Stejně jako Origins i Odyssey nabízí propracovaný fotorežim. A umělecké kousky na sebe nenechaly dlouho čekat!

8.  10.  2018 | | 7 N/A
Sony dnes startuje program odměn pro členy PS Plus

Sony dnes startuje program odměn pro č…

Ten rozšiřuje řadu výhod pro členy PS Plus o další skvělé slevy a nabídky od našich lokálních partnerů.

14.  10.  2018 |
7 tipů na bláznivé hry, které překvapí i zabaví

7 tipů na bláznivé hry, které překvapí…

Což takhle dát si oddych? Což takhle zahrát si něco trochu méně seriózního?

10.  10.  2018 | | 2 N/A