Recenze: No Man’s Land – strategie z Nového světa

Když jsem viděl první screenshoty z No Man’s Land, myslel jsem si, že se bude jednat o jeden z mnoha klonů velmi povedené a úspěšné realtime strategie Age of Empires, který se bude tentokrát odehrávat v dobách kolonizace Ameriky. Z jedné části jsem měl pravdu, z druhé však nikoliv. Jak si tato hra stojí ve srovnání s klasikami žánru, to se dozvíte z naší recenze.

Platforma: PC
Typ hry: realtime strategie
Multiplayer: ano, až 8 hráčů přes LAN nebo internet
Minimální konfigurace: Procesor PIII 667 MHz, 128 MB RAM, 1 GB na HDD, 16 MB grafická karta kompatibilní s DirectX 9.0
Doporučená konfigurace: Procesor 1,2 GHz, 256 MB RAM, 1 GB na HDD, 32 MB grafická karta kompatibilní s DirectX 9.0
Testovací konfigurace: Procesor 2,6 GHz, 512 MB RAM, 64 MB GeForce 4 Ti4200
Výrobce hry: Related Designs (
www.related-designs.de)
Distributor hry: CDV (
www.cdv.de)
Distribuce v Česku: CENEGA (
www.cenega.cz)
Homepage:
www.nomans-land.com

No Man’s Land (dále jen NML) je strategie, která se nechala více či méně inspirovat hned několika různými tituly. Svým interfacem a stylem hraní se nejvíce podobá již zmíněným Age of Empires, svou grafikou (ale nejen jí) zase Warcraftu 3. Jak je možné skloubit prvky Age of Empires a Warcraftu 3 dohromady - a jak to ve výsledku dopadlo? Musím říct, že relativně dobře.

  

Indiánská vesnice * Jedna z nočních misí * Magický indiánský totem

NML je klasická realtimovka, ve které těžíte suroviny, za ty postavíte budovy a díky nim si vycvičíte spoustu jednotek, které pak pošlete na nepřítele. Nemusíte u toho nijak moc přemýšlet – kdo je v přesile, ten vyhrává. Do teď je to úplně obyčejná, dnes i mírně podprůměrná, strategie. Jenže NML toho nabízí mnohem více – a světe div se, je v ní použit jistý RPG systém (to je ta podobnost s Warcraftem). Funguje to tak, že v každé misi máte takzvané „hrdiny“, kteří mají nejen několikanásobný počet hitpointů (chcete-li životů) oproti normálním jednotkám, ale jsou obdařeni i nějakými těmi speciální schopnostmi. A k tomu se sami automaticky léčí. V kampani navíc sbírají zkušenosti a díky nim jsou různým způsobem zvýhodněni v dalších misích.

  

Romantická plavba kaňonem * Anglické kotviště * Námořní bitva

Takže je to v podstatě to stejné, jako jejich obdoba ve Warcraftu, jen ten „RPG systém“ není tolik podrobný. Další dobrá zpráva je ta, že zkušenosti sbírají i obyčejné jednotky. Takže když vezmete dejme tomu nějakého Indiána a zabijete s ním kovboje, získáte pro něj daný počet zkušeností. Až ty dosáhnou určité hranice, bude váš Indián zvýhodněn třeba samoléčitelskou schopností.

Kampaně

Už víte, do jaké kategorie hra patří, takže si popíšeme, o co v ní vlastně jde. Každý, kdo chodil alespoň na základní školu, jistě ví, že před několika stoletími byla Amerika kolonizována Evropany. Kolem těchto událostí se točí celá hra a její příběh. V herním menu si můžete vybrat jestli budete hrát kampaň nebo „Vlastní hru“, ke které si něco řekneme (napíšeme) později. Kampaně jsou celkem tři a všechny na sebe navazují. Nemusíte je sice hrát v daném pořadí, ale autoři hry to doporučují pro pochopení příběhu.

V první kampani se zhostíte role Carvineze, Španěla toužícího po zlatě, kterého je mimochodem v Novém Světě více než dost. Druhá kampaň patří Američanům, kteří nechtějí nic jiného, než ubránit svoji půdu a majetek v případě osadníků a patriotů, nebo neztratit svá starodávná loviště v případě Indiánů. Ve třetí kampani hrajete za jistého sira, Angličana, který zbožňuje odpolední čajové dýchánky. Stran je tedy ve hře celkem šest. Angličané a Španělé v rolích dobyvatelů a Američané – osadníci, Američané – patrioti, Prérijní Indiáni a Lesní Indiáni v rolích obránců. Teď se trochu pozastavím nad Indiány. Až do poslední chvíle jsem si myslel, že NML je hra striktně založená na historických reáliích, ale tím větší pro mě byl šok a jisté znechucení, když jsem zjistil, že tomu tak není.

  

Formace "Čtverec" * Formace "Řada" * Formace "Do V"

Určitě po nikom nechci, aby se příliš striktně držel historických údajů, ale magii si v této hře mohli autoři odpustit. Ano čtete dobře, Indiáni totiž umí kouzlit. Po chvíli jsem si na to ale zvykl a nyní musím uznat, že zas tak hrozné to není. Čekal jsem totiž takové ty „reálné mayovské“ Indiány, proto to menší znechucení… Ale o to více mne potěšilo, že čarovat dokáží jen „Lesní Indiáni“ a ti prérijní se neliší od těch, co jste mohli vidět v některém z filmů o Vinnetouovi.

Strategie vs. RPG?

Dalším příjemným zjištěním bylo, že NML se hraje dvěma různými způsoby. Ten první, který jsem popsal na začátku recenze, uplatníte ve „Vlastní hře“ a v některých misích. V kampani je ale četnější použití toho druhého, který se někdy až moc podobá nějakému RPG a se strategií má pramálo společného. Dostanete skupinku postav, se kterou musíte projít z bodu A do bodu B, cestou potkáte spoustu nepřátel a na konci bosse. Ano, opět čtete dobře, na konci některých misí na vás čeká boss (v dobách Doomu mnoha hráči nazývaný „šéfík“). Ten má nejenom více životů než leckterá budova, ale navíc se sám léčí a překvapí vás i nějakými těmi speciálními schopnostmi. Tady se poprvé dostavila nuda.

  

Módy "Vlastní hry" * Loga všech stran * Westernové městečko

Proč nuda? Představte si, že proti němu pošlete dva své hrdiny, jejichž součet životů se rovná počtu životů nepřátelského bosse. Všem se po určitém časovém intervalu několik bodů zdraví přičte. Takže do sebe půl hodiny mlátí a skoro nic se neděje, protože se všichni hned zase uzdraví. Vy přitom nic neděláte, jen se díváte, protože příkaz zabít nepřítele jste dali před půl hodinou… V takovýchto situacích je nejvyšší čas jít si odskočit a přitom nepauznout hru - naštěstí jich ale ve hře není tolik, aby to vyloženě zkazilo celkový dojem.

Doprovodné animace

Poměrně často zhlédnete různé ingame animace, ve kterých spolu vaši hrdinové komunikují a rozvíjí dále svůj příběh. Jejich pojetí je velmi podobné těm, které jsme už viděli ve Warcraftu 3... no, vlastně jsou skoro stejné. K těm mám jen jednu výtku – nejdou přeskočit. A když se taková animace přehraje před nějakou těžkou situací a trvá pár minut, tak ji budete bytostně nenávidět, až ji uvidíte podesáté. Hra obsahuje i několik předrenderovaných scén, ty jsou poměrně povedené, ale moc jich není.

Herní módy

Když už víte, co vás čeká v kampani, popíšeme si další herní režim – „Vlastní hru“. Ta nabízí několik módů a byl jsem příjemně překvapen, když jsem ji po kampani vyzkoušel. Ve vlastní hře totiž autoři použili fantazii a vymysleli mód, který nevykrádá žádnou jinou hru, je prostě originální a dle mého mínění i velmi povedený. Jmenuje se „Závod ve stavbě železnice“.

Jde v něm o to, že musíte postavit koleje vedoucí skrz celou mapu, a to dřív, než to udělá soupeř (jak překvapivé, že). Kdybyste jen stavěli, a na nic jiného se nesoustředili, asi by pro vás závod záhy skončil. Nejedná se totiž o žádnou férovou záležitost. Takže nejlepší je při tom stavění i budovat - a to nejlépe pořádnou armádu… Tento na první pohled možná ne až tak atraktivní mód se stane nebesky zábavným při hře více hráčů.

  

Indiáni posilněni kouzlem útočí na můj vlak * Rychle, ať tu železnici postavím dřív než soupeř! * V žádném městě nesmí chybět SHERIFF

Až vybudujete železnici, možná vás zláká režim „Král kopce“, který už není tak originální, ale přece jen se neobjevuje v každé strategii. Jedná se o to, že musíte obsadit vrcholek pahorku a ten následně za pomoci svých vojsk udržet po předem stanovenou dobu. A pak tady máme klasiku – Deathmatch, Domination, Eliminate heroes. Ještě je tu sice „Znič/ubraň železniční trať“, ale to je podobné budování železnice, jen s tím rozdílem, že ji pouze chráníte a zároveň se snažíte zničit tu soupeřovu. A kdyby vás náhodou omrzely předpřipravené mapy, můžete nechat hru vygenerovat novou.

Hratelnost

…je na dobré úrovni a hrát NML není o moc těžší, než hrát Age of Empires. Ovládání je jednoduché a rychle si na ně zvyknete. Hra má tři volby obtížnosti (lehkou, normální a těžkou), přičemž kampaň musíte dokončit na „normální“ a každou dohranou misi si pak můžete znovu zahrát na „lehkou“, nebo „těžkou“ úroveň. Tím jsme se dostali k umělé inteligenci, která poněkud pokulhává. Nepřátelé nejsou příliš chytří a situace, kdy nepřátelský voják střílí do zdi vaší pevnosti a vy ho mezitím bez problémů likvidujete zezadu, jsou ve hře poměrně časté.

Když je dokonce nepřítel na stráži (má naplánovanou určitou trasu, kterou stále opakuje), tak na vás reaguje pouze tehdy, když o vaše vojáky doslova zakopne. Jednotky, které na stráži nejsou a „počítač je přímo ovládá“, jsou ale stejně poměrně dementní. Prostě utíkají přímo mezi vaše vojsko a slepě věří tomu, že zdolají přesilu 1:15. Počítač zkrátka jednotky jen produkuje a až uzná, že jich je dost, všechny je pošle přímo na vás. To by se ale ještě dalo odpustit, i tak totiž někdy vítězství není jednoduché. Ale co mně při hraní nejvíce vadilo, byla demence mých vlastních jednotek, které mají IQ tykve.

  

Prérijní Indiáni a jejich domovina * Tu vlajku musíme získat! * Anglická kolonie

Když jich je totiž ve skupině více a mají projít po cestě v lese, tak se většinou zaseknou v nějakém tom stromě. No dobrá, dejme tomu, že přes strom neprojdou, ale oni se zaseknou i tehdy, stojí-li jim v cestě nějaký spolubojovník. V každé strategii je to tak, že si jednotky navzájem vyhnou. Jedna uhne, nebo ji ta druhá obejde, ale tady ne. Prostě to vidí jako nepřekonatelný problém. Ve volném prostoru se tyto vady neobjeví, ale v lesích, na užších cestách nebo mezi domy ano. Někdy zase třeba označíte skupinu jednotek a dáte jim příkaz někam jít. Polovina půjde a polovina zůstane tam, kde je. Tato neposlušnost vojáků je naštěstí jen výjimečná. Na druhou stranu oceňuji možnost nastavit si formace jednotek a jejich chování v případě spatření nepřítele (agresivní, pasivní…).

Grafika

…je nadprůměrná a svým stylem mi po celou dobu hraní mírně připomínala Warcraft 3. Vše je kompletně 3D, textury jsou poměrně detailní, a všechny polygony se správně hýbou. Stejně tak i kamera. Můžete ji naklánět a otáčet s ní o 360 stupňů. Stejně tak můžete obraz přibližovat a oddalovat. Dezorientace se bát nemusíte, stačí stisk jednoho jediného tlačítka a kamera je opět ve výchozí pozici. Celkově se dá kvalita grafiky bez problémů srovnat s Age of Mythology.

Zvuky a hudba

Zvuky patří do šedivého průměru - ničeho, co by vás zvedlo ze židle, se nedočkáte... ale taky si nebudete muset zacpávat uši. A hudba, ta je naopak povedená. Každá strana má své hudební motivy, které se k ní přesně hodí. Jako samostatný soundtrack by sice nedopadla moc dobře, ale hře dává tu správnou atmosféru divokého západu se Španěly a Angličany v hlavní roli.

Strategie pro fanoušky historie?

Co říci závěrem? Určitě to, že No Man’s Land není žádný propadák ani budget, ale AAA titul to taky není. Prostě nadprůměr, který dokáže na nějakou dobu zabavit, ale hráčské orgie u něj zrovna prožívat nebudete. Grafika a hudba se celkem povedly, hratelnost v dnešní konkurenci taky obstojí, ale umělá (ne)inteligence je zklamáním.

Světlé stránky hry
  • Možnost hrát za jednu z šesti různých stran
  • Originální herní módy
  • Lákavé prostředí a doba
Temné stránky hry
  • Špatná umělá inteligence
  • Občasná nevyváženost sil
  • Nevydrží na moc dlouho

Jelikož ale strategie zpracovávající kolonizaci Ameriky nevychází každý den, mohu NML hráčům, které toto téma láká, doporučit. Nicméně vy, co si chcete zahrát dobrou strategii, ale je vám jedno, jestli se bude odehrávat ve středověku nebo v budoucnosti, sáhněte spíše po nějakém AAA titulu, nebo počkejte, až cena No Man’s Land klesne…

Grafika: 7,5/10
Zvuky: 5,5/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10

Nadprůměrná strategie odehrávající se v době kolonizace Ameriky sice ničím nepřekvapí, ale na druhou stranu hráče, které toto téma a doba láká, taky nezklame.

Celkové hodnocení: 7,2/10

Váš názor Další článek: Stahujte češtinu do NHL 2004

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,