Recenze: Patapon – s PSP třeba na konec světa

vytisknout velikost písma
Jestli ještě nemáte PSP, Patapon vás přiměje si jedno pořídit. Jestliže handheld už máte, ušetříte – poběžíte si koupit jen hru.
Recenze: Patapon – s PSP třeba na konec světa

Platforma: PSP
Typ hry: hudebně-rytmická hra… vlastně horizontálně scrollovací strategie… ale také trochu RPG… prostě Patapon!
Multiplayer: ne
Výrobce: SCE/WWS
Vydavatel: SCE
Homepage:
http://www.us.playstation.com/patapon/

Loni v létě to byli Elite Beat Agents, kvůli kterým jsem si nakonec pořídil vlastní Nintendo DS – je ironií, že je to opět rytmická hra, kvůli které přemýšlím o pořízení druhého handheldu, PSP. Ale nenechejte se odradit, v Pataponu se skrývá mnohem víc, než jste před osmi měsíci mohli najít v EBA. Ti si od Kamila Grice zcela právem odnesli devítkové hodnocení; schválně, jak myslíte, že dopadne Patapon?

Něco vám prozradím hned zkraje, abyste měli jasno v tom, na čem jste. Nejde vůbec o to, že Patapon je dost možná nejlepší hudebně-rytmickou hrou, on je totiž jednou z nejlepších her na PSP vůbec. Po všech možných slátaninách s pochybnými pokusy o parádní grafiku a zvuky přichází hra, které stačí „siluetová“ 2D grafika, pár barev a infantilní blábolení na to, aby vám vzala klidné spaní. Až se uprostřed noci vzbudíte a po cestě na noční toaletu budete do rytmu svých kroků žvatlat „pata-pata-pata-pon“, pochopíte.

Pata-pata-pata-pon

Ale před manifestací všech superlativů, jaké jsem se za svou novinářskou praxi stihl naučit, si povězme něco o světě roztomilých malých očiček – Pataponů. Jestli si totiž myslíte, že hra vás jen přiměje bez většího smyslu vymačkávat pochybné „tribal“ rytmy dredatých jamajčanů ujíždějících na opiu, pletete se. Pataponi bývali hrdým národem, jenž beze strachu putoval do země zvané Konecsvěta (Earthend) pátrat po TOM (IT). Vedeni svým mocným bohem byli neporazitelní… ale to už je dávno.

Potomci těchto Pataponů obývají pusté okrajové části světa, vytlačeni armádou zlých Zigotonů. Ne všechny ale zachvátilo nekonečné zoufalství: jeden z nich, Hatapon, věří v návrat Všemocného. A nakonec se dočká, přivede ztraceného boha zpět svému lidu, pozvedne praporec a vede své soukmenovce do boje za obnovení staré slávy, nalezení Koncesvěta a pochopitelně i TOHO. A Hataponem nejste vy: vy jste tím Všemocným.

   
Patapon si vás na první pohled získá svojí stylovou a roztomilou grafikou

Zapomenutý bůh ale už dávno ztratil své schopnosti, vše se tedy budete učit znovu, pomalu a postupně. Na začátku budou dva bubny a dvě melodie dost na to, abyste byli zmatení jak ruletová kulička, nicméně přesto vám hra nové věci servíruje v přiměřený čas a v dobře odhadnutých dávkách. A tak se brzy naučíte naslouchat rytmu země, do něhož vyťukáváte bubnové melodie, které po vás Pataponi opakují a současně vykonávají, co se po nich chce.

Pon-pon-pata-pon

Všechny rytmy se vejdou do čtyřčtvrťového taktu, navíc zpočátku jdete jen na celé doby, takže se není čeho děsit. Vynikající nápovědou je také blikající kraj obrazovky, jenž napoví rytmus i těm méně sluchově nadaným. A jak to celé funguje? Postupně se učíte jednotlivé příkazy a Patapony ovládáte právě jimi a ničím jiným. Do rytmu zadáte celou sekvenci, Pataponi ji zopakují a současně vykonají, následně ji buď zopakujete, nebo použijete jinou. Nejlépe pro ilustraci poslouží přiložené video, případně můžete navštívit homepage hry, kde je jakýsi krátký tutoriálek také k dispozici.

Video nabízející úvod do příběhu i do hry samotné - nepřehlédněte!

Příkazů není mnoho, bohatě ale stačí k tomu, abyste si pořádně lámali hlavu s taktikou. Mezi standardní pokyny patří pohyb vpřed, útok, obrana či útěk, tím ale vaše možnosti nejsou vyčerpány. Za určitých okolností můžete (nebo dokonce musíte) využít zázraků, které nejsou ničím jiným než hrátkami s počasím. Při troše šikovnosti tak uhasíte plameny deštěm, necháte své oštěpy a šípy nést větrem či rozpoutáte pod nohami nepřátel zemětřesení.

Ovládání Pataponů je na jedné straně neuvěřitelným stereotypem, na straně druhé jde však o jednu z nejnávykovějších složek hry. Různé mise mají různé melodie, na něž si musíte zvyknout – ze všeho nejtěžší je ale v šumu kolem hudby samotné udržet rytmus. Sotva párkrát zabubnujete, Pataponi si začnou prozpěvovat, vzduchem zasviští projektily, zařinčí zbraně a zazní křik nepřátel. A aby toho nebylo málo, když se vám daří a Pataponi se dostanou do Fever módu, rušivých zvuků přibude a občas dá hodně práce zachovat si chladnou hlavu a správný rytmus.

Chaka-chaka-pata-pon

Už tedy znáte příběh a základní systém hry – to bychom tedy měli za sebou tak pětinu obsahu hry. Ač se to totiž na první (a asi ani ten čtvrtý) pohled nezdá, Patapon je obdivuhodně komplexní hříčkou. Základem je Patapolis, vesnice, z níž vedete své Patapony do bojů, ale také třeba na lov. Najdete v ní centrální ohniště, místo na až manufakturní výrobu a oživování (staro)nových Pataponů, přístup do inventáře a také rozličné minihry, jež postupem hry odemykáte.

   
Obléhání pevností je radostí a taktickým oříškem současně - pochutnáte si, nebo si vylámete zuby?

Samotné mise se pak dělí na tři druhy: lov, bitvy se Zigotony a souboje s bossy. Nejvíce času strávíte u prvně jmenovaného, nejlépe se zabavíte tím druhým a hra viditelně staví na třetím. Takže postupně.

Lov je základem všeho, naneštěstí však také nejslabší částí celé hry. Pomocí lovu se dostáváte k surovinám, které pak do jisté míry můžete v podstatě náhodně směňovat za jiné v minihrách, a k místní měně zvané ka-ching. Z obojího pak tvoříte nové Patapony, přičemž kombinací lepších surovin docílíte vzniku vzácných druhů bojovníků, jež vám do armády přinesou příjemné bonusy. Ke škodě hry se ale na lov budete muset vydávat poměrně často a přes náhodně generované příšerky v daných „lovných“ misích se tato činnost zanedlouho stane nutným zlem, namísto zábavného koření chutné hratelnosti.

Bitvy se Zigotony jsou jedinými misemi, které nelze opakovat, což je velká škoda. Nejenže z těchto misí získáváte tolik potřebné vybavení, ale také jde o úžasně zábavnou část hry, kde proti vám stojí vlny nepřátel, pevnosti a občas i zigotonští hrdinové – prostě paráda.

   
Souboje s bossy - nechoďte na ně bosi, nebo dopadnete tvrdě na kokosy

Souboje s obrovskými bossy jsou pak zřejmě tím, co autoři považují na své hře za základ. Mise můžete opakovat, přičemž po každém vašem vítězství se náležitě zvýší obtížnost dalšího souboje. A věřte mi, že přestože vám občas tyto boje dají pořádně zabrat, budete se k nim vracet rádi: vždy je potřeba se naučit sekvence pohybů bosse, po nichž následují různé druhy útoků, a tomu přizpůsobit svoji taktiku. Současně musíte pamatovat na určité zpoždění výkonu vašich příkazů, které vzniká prostě tím, že melodie mají jistou délku a musíte dodržet rytmus. Výzva? Rozhodně!

Don-dodon-dodon

A taktizovat nebudete jen během misí, ale i mezi nimi. Počáteční armáda Tateponů (bojovníku nablízko), Yariponů (vrhají oštěpy) a Yumiponů je strategicky vyvážená a mohli byste s ní být i spokojeni, kdybyste neměli k dispozici u každého z nich šest druhů s různými bonusy a navíc se postupně nedostali k dalším třem druhům jednotek: Kibaponům (taková trošku kavalerie), Dekaponům (zabijáci nablízko) a Megaponům (smrtící střelecká jednotka). Jenže do armády si můžete vzít jen tři druhy jednotek a maximální počet jednotlivců uvnitř jednotky je šest u menších a tři u větších. Výsledný počet kombinací v armádě se tak pohybuje mezi „hodně“ a „hafo moc“, což je myslím solidní číslo.

Světlé stránky hry
  • Vynikající nápad
  • Brilantní gamedesign
  • Perfektní audiovizuální prezentace
  • Zábavné mise
  • Vyvážená obtížnost (ale rozhodně ne nízká!)
Temné stránky hry
  • Absence multiplayeru
  • Nemožnost opakovat bitvy se Zigotony
  • Nutnost absolvovat mnoho stereotypních loveckých misí
  • Chybějící možnost pauzy během misí

Ještě pořád je na vás tahle scrollovací 2D strategie ovládaná rytmickými příkazy málo? V pohodě, Patapon naplní i dnešní módní trend – RPG prvky. Se základní armádou dostanete poměrně brzy krutý výprask, proto přichází na řadu tuny vybavení, které je potřeba optimálně distribuovat mezi bojovníky. Podobně obezřetně je potřeba plánovat i zacházení s cennějšími surovinami, abyste ty nejvzácnější nezneužili na tvorbu nějakého „Uselesspona“. Opomenout nesmím ani obezřetnost, s jakou musíte sledovat zdraví svých bojovníků v misích – pokud se vám po jejich smrti podaří sebrat jejich čapku, po dokončení úkolu je budete mít opět k dispozici. Ale když vám mohutný krtkočervohad zbaští jediného Barsala Yumipona v armádě, do jehož tvorby jste vrazili hodinu lovení surovin, i s čepičkou, můžete si jít bubnovat tak leda vařečkou na kastrol od oběda.

Pon-patapata-pon-patapata

Jak to jen říct, aby to nevyznělo jako nejohranější recenzentské klišé? Patapon je prostě must-have titul, dokonce do té míry, že vás může donutit ke koupi PSP. A neuděláte chybu. Dostanete po kvantitativní stránce překvapivě komplexní hru, něco kolem třicítky misí, několik miniher a lekci hudebního (rytmického) vnímání. Patapon si ale zamilujete pro jeho kvality: stylovou grafiku, fantastickou, byť přinejmenším hodně osobitou hudební stránku, vyváženou hratelnost a spoustu roztomilých a svým způsobem geniálních nápadů. Tady nezbývá nic jiného než tleskat. Tlesk-tlesk-plácplác-tlesk.

Grafika: 10/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10

Hra, která si vzpomněla na to, co znamená „hrát si“, a servíruje vám to v nejryzejší podobě. Berte, nebo si přestaňte hrát.

Celkové hodnocení: 9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
Nejnovější úprava dělá ze hry GTA 5 pastvu pro oči

Nejnovější úprava dělá ze hry GTA 5 pa…

Grand Theft Auto 5 má za sebou již spoustu grafických modifikací. Ta nejnovější ale nastavuje novou laťku grafických orgií.

4.  8.  2017 | | 2 N/A
7 herních pecek, které vás dostanou svou atmosférou

7 herních pecek, které vás dostanou sv…

Některé hry vám dokážou proniknout pod kůži tak hluboko, že tam zůstanou navždy. Jaké kdysi oslnily nás?

5.  8.  2017 | | 15 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Nejnovější aktualizace pro Playstation 4 konečně přinese češtinu

Nejnovější aktualizace pro Playstation…

Sony chystá na svou konzoli PS4 zbrusu novou aktualizaci s pořadovým číslem 5.0 a ta přinese celou řadu novinek. Pro našince je tu ale podstatná hlavně ta jedna.

10.  8.  2017 |
9 Wii U her, které bychom si rádi zahráli na Nintendo Switch

9 Wii U her, které bychom si rádi zahr…

Největším problémem konzole Nintendo Switch je určitě malý počet titulů. Kvůli menšímu výkonu zkrátka neutáhne stejné tituly jako Xbox One a PS4. Každopádně Switch svým výkonem předčí Wii U, na kterém vyšlo mnoho skvělých her. Vybrali jsme 9 her z Wii U, které bychom si na Switch rádi zahráli.

3.  8.  2017 | | 5 N/A