Recenze: Patapon 2 – dost bylo originality

Klenot mezi hrami na PSP je zpátky, jen s tím přebroušením si někdo mohl dát víc práce. Zjistěte s námi, jestli vám bubny znovu učarují.

Hraní některých her v redakci má zcela zničující vliv na produktivitu práce okolí. Zvlášť když takovou činnost provozujete v „neherní“ části redakce, kde se okolo usazení kolegové snaží psát zpravodajství na Živě.cz, radit čtenářům časopisu Jak na počítač či s pohlednými grafičkami vytvářet stránky nejnovějšího Computeru. Proč o tom mluvím?

 

Protože právě v takové situaci jsem se chladnokrevně ponořil do světa druhého Pataponu, se sluchátky na uších, podupávaje si do rytmu praštěných, a přeci tak dobrých skladeb. A drze jsem remcalům kolem tvrdil, že pracuji.

Však jsem se také na Patapon 2 náležitě těšil – první díl jsem v recenzi vychvaloval a doufal jsem, že totéž budu moct dělat i teď. Mohu předeslat, že jsem se dočkal tak nějak napůl. Na první pohled se toho změnilo jen malinko. Stále máte ve své moci armádu chodících očiček, jež bezhlavě, oddaně a nadšeně následují jakýkoli z několika rytmických příkazů.

Patapon je přes bezpočet obětí vašeho tažení příjemně infantilní a roztomilou hříčkou

Do rytmu skladeb naťukáte face buttony jednotaktový rytmus, který Pataponi zopakují a vykonají. Takže pro útok tam nasázíte pon-pon-pata-pon (kolečko-kolečko-čtvereček-kolečko) a země zrudne krví vašich nepřátel. Tedy ne tak úplně – Patapon je přes bezpočet obětí vašeho tažení příjemně infantilní a roztomilou hříčkou.

Vzhůru dolů!

V prvním díle bylo vaším úkolem přes kopec misí vléct Patapony světa kraj, aby našli bájné TO (v angličtině tedy „IT“). Hra končila u oceánu úspěšnou stavbou velikého korábu a cestou do země zaslíbené. Jenže tam Pataponi svedli marnou bitvu s obrovským krakenem, který je hravě porazil a poslal kamsi na širý oceán, kde pak ztroskotali v nepřátelské zemi, jíž se teď musí probít. Matně si vzpomínám, že podobně hodnotný příběh jsem vyrobil ve třetí třídě základní školy; možná jej mám ještě někde jako odstrašující relikvii dětství schovaný. Na druhou stranu si přiznejme, že pořizovat si Patapon 2 kvůli příběhu je stejné jako sledovat s Ozzákem Bergmana, tedy tzv. „koukat na béčko“.

patapon2_01.jpgpatapon2_02.jpg
Podstatné je, že začínáte s holým okem a všechno si musíte vybudovat od větvičky. Nováčci jsou tímto za vodou (navíc mohou zvolit jednodušší obtížnost), veterány čeká známé postupné objevování bubnů, struktur ve vesnici, melodií, materiálů, „receptů“ na Patapony a všech dalších radovánek.

Pataponagement

On totiž Patapon není jen o slepém běhání bandy malých očiček do rytmu bubnů – ve skutečnosti je vydatně přikořeněn zvláštní směskou strategických rysů a principů. Základem vašeho putování je vesnice, která vám především nabízí přístup k povinným i nepovinným misím a managementu vašich očiček. Tedy Pataponů, ten Visine nechejte na jinou příležitost.

patapon2_03.jpgpatapon2_04.jpg

Patapon 2 nabízí asi ty největší změny, právě co se podivných bytostí týče. Hned zkraje se vám do rukou dostane přerostlý hrdina, který na sebe umí převzít podobu libovolného typu Patapona, navíc ale disponuje silou, jaká se spustí v okamžiku, kdy jste ve fever módu přesní v rytmu. Problémem nižší obtížnosti je, že když schopnosti hrdiny-Tatepona učiní vaši armádu fakticky nezranitelnou, tak pokud vyloženě nevyvádíte blbiny, ztrácí hra na výzvě.

Pochopitelně přibyly nové typy Pataponů. Toripon vnese do vaší armády prvek letectva v podobě ptáků vrhajících oštěpy, zatímco Robopon je takovým neúmyslným odkazem na všechny krolly válečníky z našich mladých let strávených u Dračího doupěte – tupý stejně jako kameny, kterými však umí způsobit devastující škody. Poslední novinkou je „kouzelnický“ Mahopon, jehož použití je takové hodně specifické a zprvu neefektivní.

Ještě i v době milionů polygonů má své místo stylizace, talent a umění

Nejvýznamnější novinka souvisí se samotnou výrobou Pataponů. Stále jsou zapotřebí finance a materiály, ale navíc každému očičku přibyl vývojový strom, do něhož můžete investovat. Obyčejného vojáka můžete povyšovat na další vývojové stupně, přičemž na určitých místech odemknete nový typ jednotky. Aby byla větší legrace, každý stupeň můžete ještě posilovat investicemi do vyšších levelů.

patapon2_05.jpgpatapon2_06.jpg

Tento systém je rozhodně zajímavý, nicméně současně ruší to, v čem první díl hry exceloval – přímočarost a jednoduchost. Občas se přistihnete, že trávíte spousty minut nad počítáním větviček a kamenů a projížděním jednotlivých stromů, jen abyste vyšli se surovinami a nepokazili si armádu. Nevylučuji, že se zrovna na tohle můžete klepat jako moje sestra na občanku, ale spíše je to aspekt, který v handheldové hře nemá svoje místo.

Kupředu zpět!

Když se však s vyspělejším způsobem množení očiček vyrovnáte, nic vám nezabrání pustit se do herních misí. Základ je totožný s minulým dílem: buď vyrazíte na lov, pustíte se do dobývání cizího území, nebo si dáte férovku s bossem. Jenže stejně, jako tomu bylo minule, nevede cesta přímo kupředu – naopak se často, přečasto budete muset vracet do již navštívených míst, abyste posbírali cenné suroviny pro výrobu Pataponů, bez nichž se dál neposunete.

patapon2_07.jpgpatapon2_08.jpg

Vrcholem rozpaků jsou speciální mise, určené mimo jiné pro multiplayerové hrátky, do nichž si donesete zvláštní vejce, které pak ve čtyřech hrdinech bráníte, resp. se v časovém limitu snažíte porazit bosse. Abyste to neměli tak snadné, při opakování se limit snižuje, což později povede k něčemu, co má svojí podobou o něco blíže ke slovu „frustrace“ než ke slovu „zábava“.

TIP: Zvlášť zpočátku asi nejvíc oceníte hrdinu v roli Tatepona – jeho schopnost učinit vaše jednotky nezranitelnými je k nezaplacení.

Multiplayerová složka je do hry zakomponována z důvodu, který mi unikl jako dnešní večerníček. Koordinace v rytmické hře je opravdu něco zázračného, takže dokud se nedomluvíte s ostatními, že jdete, tak prostě nejdete – a i potom jsem často měl pocit, že se dění na obrazovce odvíjí od aktuálního kurzu akcií na singapurské burze. „Porcování medvěda“, resp. dělení odměn na konci funguje podobně záhadně, už tolik mi však nevadilo, neb jsem obvykle vybral většinu kořisti.

Pataponumé

Jsem vás teď trochu strašil, pravda, ale Patapon 2 je přes své nedostatky mimořádně dobrá hra. Má jedinečné charisma, které neunikne ani lidem s nepřekonatelným odporem k tomuto typu her. Ti si hraní s Patapony možná nakonec ani pořádně nezkusí, ale z jejich tváří vyčtete zájem, od něhož je už jen krůček k zapálení, jaké si pro hru možná vypěstujete vy.

 patapon2_09.jpgpatapon2_10.jpg 

Patapon 2 přináší spoustu nových úžasných skladeb, jež si jednoduše zamilujete. Dokonce několika mým známým vyzvání telefon úvodní melodií ze hry, a to jen z toho důvodu, že jsem jim (bez ukázky hry) tuto skladbu poslal. A jakmile vás Patapon takhle chytne, hravě překousnete opakování již prošlých misí, lehce překombinovaný mikromanagement i jistý stereotyp (byť hra pochopitelně přidává nové povely, konkrétně tři).

poupecz-pata-pon.png

Vedle divokého soundtracku nemohu opomenout zmínit podmanivé grafické zpracování, které dokazuje, že i v době milionů polygonů má své místo stylizace, talent a umění. Herní prostředí jsou variabilní, zobrazované jednotky překrásně roztomilé, bossové fantasticky úžasní a… víte co? Jestli máte PSP, a naopak nemáte nic proti rytmickým hrám, zahrajte si Patapon 2 sami.

Dostupné pro: PSP
Žánr: Arkády | rytmická hra
Výrobce: Sony | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 5. květen 2009
  • Charizmatické audiovizuální zpracování
  • Vynikající herní systém
  • Nápaditá a variabilní herní prostředí
  • Nové jednotky a příkazy
  • Možnosti vývoje Pataponů
  • Nutnost často se vracet ke splněným misím
  • Časem poněkud stereotypní
  • Překombinovaný vývoj Pataponů
  • Jistá nevyváženost
  • Divný multiplayer
Související články
  1. Video: Bubnujte v Patapon 2
  2. Nový týden: dvoučlenná armáda a bubínky
  3. Recenze: Patapon – s PSP třeba na konec světa
  4. Patapon míří k nízkým cenám

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Kingdom Come: Deliverance - prožijte český středověk (recenze)

Kingdom Come: Deliverance - prožijte č…

Česká hra ze středověku se dočkala finálního vydání. Po dlouholetém vývoji máte možnost okusit hru, jaká tu ještě nebyla. RPG inspirované českou historií a vyvíjené s důrazem na středověkou realitu. Stojí za to hru pořizovat? Dozvíte se v recenzi!

13.  2.  2018 | | 122 N/A
Mapa Kingdom Come: Deliverance je krásným příkladem středověké historie

Mapa Kingdom Come: Deliverance je krás…

Při tvorbě světa Kingdom Come: Deliverance samozřejmě nemohli tvůrci zahrnout celou republiku. Nakonec si vybrali okolí města Rataje nad Sázavou, nacházejícího se v okrese Kutná Hora. Jak to dopadlo?

včera | | 15 N/A
Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se na obrázky z českého středověku

Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se …

Kingdom Come bude výpravou do středověku se vším všudy. České lesy, věrohodné souboje a příběhové zvraty, které otřásly zemí. Pojďme se podívat na všechny dostupné pohlednice z výletu.

včera | | 18 N/A
Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál z českých luhů a hájů (galerie)

Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál…

Recenzi jsme sice již napsali, ale Kingdom Come nás stále baví. Podívejte se na galerii z našich dobrodružných výprav.

19.  2.  2018 | | 4 N/A
Kingdom Come: Deliverance už prodalo téměř 500 tisíc kopií

Kingdom Come: Deliverance už prodalo t…

Nehledě na bugy a další technické nepříjemnosti se Kingdom Come v prodejích pěkně daří.

15.  2.  2018 | | 5 N/A
V Kingdom Come: Deliverance se musíte naučit řádně oblékat a obrnit

V Kingdom Come: Deliverance se musíte …

V očekávaném českém RPG nebudou věrohodné jen souboje, ale také způsob oblékání a využívání brnění.

7.  2.  2018 |
Kingdom Come: Deliverance dostane na PS4 v den vydání obří patch

Kingdom Come: Deliverance dostane na P…

Máte koupené Kingdom Come na konzoli PS4 a chystáte se hrát? Tak to si ještě nějakou dobu počkáte.

12.  2.  2018 | | 16 N/A
Herní agenda: zpátky v sedle nového roku

Herní agenda: zpátky v sedle nového ro…

Na začátku roku téměř vždy bývá na herním trhu poměrně sucho. Letošek nebyl výjimkou, proto jsme si s agendou dali menší pauzu. Už se ale začínají objevovat první dobře vypadající kousky, takže nastal čas, abychom si o nich zase něco řekli.

16.  2.  2018 |