Recenze: Peacemaker – spřátelíte Izrael a Palestinu?

Hamas zaútočil na stanoviště policie. Lidé kritizují jak Palestinského prezidenta, tak Izraelského premiéra. Oba se snaží uklidnit své lidi a oba jsou kritizováni za neschopnost. Dá se z tohoto prostředí vůbec udělat hra? A jestli ano, je to zábava? Odpovědi vám přinese náš reportér z pásma Gazy.

Platforma: PC
Typ hry: tahová strategie
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 500 MB na HDD
Doporučená konfigurace: procesor 1 GHz, 128 MB RAM, 500 MB na HDD
Testovací konfigurace: AMD Athlon 64 3000+ (1,8@2,2 GHz), 1 GB RAM, ATI X1600 Pro
Výrobce: Impact Games (
http://www.impactgames.com/)
Vydavatel: Impact Games (
http://www.impactgames.com/)
Distributor v ČR: Není
Homepage:
http://www.peacemakergame.com/

Život v Izraeli není v této době jednoduchý, ať už jste prezident, premiér nebo obyčejný občan. Neustálá bída Palestinců, oprávněné obavy židů z antisemitismu, zeď dělící oba národy – rozhodně napjatá atmosféra. A to ještě nepočítám občasné vzrušení ve formě letícího kamene či rakety.

  
Trošku neobvyklý titulek * Takže, co se pokusíme postavit? * Odměnou je… dobrý pocit

V televizi pořád vidíme ostnaté dráty, čoudící trosky, zohavená těla mrtvých a každou chvíli se dozvídáme, že válka je nadosah a přes veškerou snahu vládních i nevládních organizací se situace stále více a více zhoršuje. Zničující realita se transformuje i do této hry, a pokud očekáváte něco ve stylu „Vyhlaď ty druhé všemi dostupnými prostředky“ a myslíte si, že Peacemaker znamená kódové označení speciální jednotky, jako například Ghost Recon, jste na omylu. Peacemaker je, jak název doslova říká, o „vytváření“ míru – nikoli války.

Vítejte ve funkci, právě jsme se stali cílem útoku!

Takhle hezky začíná váš první den v práci. Co s tím uděláte? Promluvíte si s druhou stranou a tradičně poplkáte, že se nic takového už nesmí opakovat? Zkuste to, ale s nadšenou reakcí nepočítejte. Přeci jen, takové rozhovory se už odehrály tolikrát, že to nikoho zvláště nevzruší. Možná bude lepší celý incident ignorovat a pronést ke světu opatrnou řeč o budoucnosti a mírovém řešení situace. Tím si to snad moc nerozházíte u nikoho a potěšíte zahraniční organizace. Sice bylo projevů už hodně, ale méně než vzájemného obviňování se s Izraelci.

A co potom? Jako palestinský prezident začínáte se zdevastovanou zemí, takže není od věci zkusit něco vyžebrat od Organizace spojených národů. Pokud vás pošlou tam, kde slunce nesvítí, máte smůlu a tahy… tam, kde slunce nesvítí. Jestliže se rozhodnete hrát za Izrael, můžete naopak pomoc poskytnout, ale také se dočkat odmítnutí hrdých Palestinců. Možností máte opravdu bezpočet.

Dvě velmi odlišné strany

Podle výběru státu v konfliktu se odvíjí i nabídka činností. Jako chudý a nevybavený prezident muslimů si musíte všechno vyžebrat, jak jsem již naznačil. Ano, občas máte možnost financovat projekt ze státního rozpočtu, ale to je jako plivnutí v moři. Na vašem území prakticky není infrastruktura; o vzdělávání, zdravotní péči a popřípadě ještě průmyslu raději nemluvit. Vše kontroluje izraelská policie, proti které podnikají teroristické akce extrémistické organizace, a celý svět vás kritizuje za to, že si v zemi nedokážete udržet pořádek. O tom, že jste je minulý týden žádali o peníze na posílení policejního sboru, se nemluví. Následné vzpomínkové demonstrace na Jásira Arafata, jež se zvrhnou v pomlouvání vaší vlády a nářky nad tím, že on byl lepší, rozhodně vašemu sebevědomí nepomohou.

  
Politické činnosti * Ještěže tak * A to jsem si říkal, jak nejsem dobrý

Naopak při hře za Izrael čelíte strachu z teroristů, agresivnímu sdružení židovských osadníků, které si s islámskými extrémisty nezadá - nejraději by situaci řešilo válkou - a kritice světových organizací. Okamžitě se také přesvědčíte, že řídit mocnou zemi není žádná sranda a vyžaduje to spoustu umu a diplomacie. Pokud stáhnete vojska z Palestinského území, budete se muset srovnat s kritikou svých lidí, ale muslimové vás budou chválit. Jestliže se po této akci strhne přestřelka, židovská populace vás zaživa stáhne z kůže. Izraelce si můžete udobřit vraždou velitele Palestinských milicí, ale počítejte s tím, že si to opět rozházíte u muslimů. A to máte za úkol získat sympatie obou populací s protichůdnými názory.

Z toho vyplývá, že je důležité dobře vycházet se všemi a přitom se příliš nepřiklonit k žádné straně. Kdybyste tak učinili, vyvoláte další vlnu protestů a jako vůdčí osoba se můžete se svým postem rozloučit. Ale jak chcete zároveň uspokojit Izraelský lid a hnutí Fatah nebo Hamas? Není to náhodou nemožné? Zní to šíleně, ale čas vás naučí, že všechno jde, když se chce. Věřte mi, že pocit, kdy dosáhnete míru a vyřešíte neřešitelné, stojí za všechny ústupky, které musíte udělat. Poté také s chutí zasednete do křesla určeného pro vůdce druhé strany.

Jak má pan vládce vybavenou pracovnu?

Při dosazení do funkce čeká většinu hráčů zmlsaných moderními enginy menší šok. Veškerá grafika hry je totiž menu a 2D mapa pásma Gazy. Nic víc, nic míň. Což o to, ono to stačí a je to funkční, ale některé věcí (přítomnost Izraelské armády, policejní hlídky, teroristé, kontrola vzdušného prostoru) by přeci jen mohly být aspoň trochu zvírazněné.

  
A jé, něco špatného se semlelo * Tradiční odmítnutí * Zajímavé menu, že ano?

Neméně nevýrazný je i zvukový doprovod, zahrnující jen nějaké to pípání. Co si zaslouží pochvalu, je nevtíravá hudba, která se s postupným zlepšováním situace stává optimističtější a veselejší.

Pokud jste zvědaví, jak dostává takový mocný muž zprávy, vězte, že to je za pomoci novinových výstřižků, popř. tabulek. Takový výstřižek obsahuje text a obrázek. Nebo, obrázek… Dá se říct, že se jedná o úryvek televizní reportáže, přičemž všechny fotky a filmečky jsou autentické a byly pořízeny v reálné Palestině. Tomuto kroku můžu jen zatleskat, neboť přidává hře na autenticitě.

Hoďte ho do vody, on se plavat naučí

Předtím, než spatříte tabulku se zprávou, že vznikly dva samostatné státy a bylo dosaženo míru, vás čeká mnoho práce a proher. Autoři se snaží dát najevo, že před vámi stojí výjimečně složitý úkol a neváhají vás zavalit tragédiemi všeho druhu a každá chybička se vám vymstí. V lepším případě jen ztratíte menší procento sympatií, v tom horším jich ztratíte hodně a za chvíli vypukne válka. Takže znovu a tentokrát lepší úsudek a pevnější nervy.

  
Roztřesený záběr z intra * Tak, za koho si zahraji dnes? * Trošku větší mapa

Hlavním problémem hry je to, že mnohokrát nezáleží příliš na vašich schopnostech, ale na štěstí. A pokud se vám nedaří, tvůrci vám ještě hodí pod nohy pár silných klád. Překonáte-li však krušný začátek, hra se prakticky nedá pokazit. Jestliže počítám i učení mechanismů a systém pokus-omyl v začátcích hry, máte tak za 2 hodiny dohráno. Ano, zahrajete si odlišnou hru za druhou stranu, ale celkové 4 hodiny „zábavy“ jsou přece jenom trochu málo. A přitom stačilo docela málo - přidat více možností, multiplayer, větší replayabilitu, vybalancovat hru tak, aby záleželo i na dalších částech hry a ne jen na té první…

Hluboké myšlenky vs. hluboko do kapsy

Sluší se podotknout, že Peacemaker byl vyvíjen jako multikulturní projekt za pomoci palestinských i izraelských studentů. Nepochybně objasňuje složitost situace lépe než kterákoliv reportáž či kniha. Jasně také ukazuje cestu, že míru lze dosáhnout, ovšem za cenu ústupků na obou stranách. Tak jako tak dává naději. Možná falešnou, ale stále naději. A ta pro svět znamená hodně. Ovšem, jak toto předložit lidem?

Světlé stránky hry
  • Realismus
  • Téma k zamyšlení
  • Velice emotivní filmečky
Temné stránky hry
  • Realismus je někdy až příliš velký
  • Nezáleží ani tak na umění hráče, jako na náhodě

O této hře prakticky nikdo neví, a pokud si přečte recenze, řekne si potenciální hráč a přemýšlivý člověk, že téma je zajímavé, ale dvacet dolarů je dvacet dolarů. A za své peníze chce komplexnější a delší hru. Jsem toho názoru, že Peacemaker měl vyjít zdarma, být volně ke stažení a měla na něj být spousta reklam. Pokud by to tak bylo, většina lidí by ho vyzkoušela, někteří by se i zamysleli a já bych sáhl po vyšším hodnocení. Hra by měla mnohem větší dopad a mohla by být využita i jako učební pomůcka. Pokud je ale distribuována za peníze, obávám se, že zapadne v moři jiných a zábavnějších titulů.

Grafika: 5/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 7/10
Originalita: 10/10

Nepochybně originální hra s neotřelým námětem i zpracováním. Bohužel ji sráží krátkost a občasná nezábavnost (uznávám, že je to realistické, ale hra je od slova hrát si). Pokud se chcete zamyslet a máte zbytečných 20 dolarů, tak s koupí neváhejte. Pokud ovšem chcete tahovou strategii, která vám poskytne hodiny zábavy a přemýšlení, kupte si radši Civilizaci 4.

Celkové hodnocení: 6/10

Diskuze (3) Další článek: Galerie: Stuntman: Ignition

Témata článku: , , , , , , , ,