Recenze: Pitfall: The Lost Expedition – zlaté časy Atari

Platforma: PC                                                                     
Typ hry: akční plošinovka
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: Procesor 800MHz, 256MB RAM, 32MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Procesor 1GHz, 256MB RAM, 32MB grafická karta
Testovací konfigurace: Celeron 2,2GHz, 512MB RAM, 128MB grafická karta
Výrobce hry: Beenox Studios www.beenox.com
Vydavatel hry: Aspyr Media www.aspyr.com
Distribuce v ČR: Cenega www.cenega.cz
Homepage: www.aspyr.com/games.php/pc/pitfallh

Bejvávalo

V době, kdy vyšel první díl Pitfalla Harryho, jsem byl malým dítkem, kvůli němuž rodiče vstávali osmkrát za noc, aby jej nakrmili. tato kouzelná herní série si tehdy získala srdce mnohých hráčů. Není tomu tak dávno, co jsem ve svém pokojíku tisknul v dlani ovladač od svého Atari 2600 a hrál právě Pitfalla. Zážitky z dětských let jsou zkrátka nezaměnitelné! Figurka Pitfalla se skládala asi z osmi roztomilých čtverečků a skákat přes jezírka s pomocí lián mě bavilo víc, než cokoli z dnešního herního světa. U her tohoto typu jsem byl jako dítě schopný trávit dlouhé hodiny denně. Potom se hra dostala i na PlayStation a byla rovněž vcelku povedená a proto jsem neváhal chňapnout po PC verzi - The Lost Expedition. Pitfalla jsem zkrátka vždycky miloval. Jenže…

Čičí…*Sežrán zaživa – to byl vždycky můj sen*Neboj, kotě, já tě zachráním!

Pitfall na PC? Ne, děkuji!

Jak již první odstavec napovídá, PC Pitfall je jen konverzí celkem povedeného titulu pro PS. Nebudu vám tady vykládat o tom, jak to s takovými hrami dopadá – sami to víte nejlíp. PC Pitfall se skládá z padesáti levelů, v nichž budete cestovat skrz hustou džungli. U této rozsáhlé série jsme si již zvykli na určitý zaběhnutý a líbivý stereotyp a ten autoři dodržují. Ve hře najdete krokodýly, opice, liány, jezera, bažiny, propadliny a vše, co ke správnému Pitfallu patří. Ptám se však, jak mohli autoři zpracování hry tak moc zmršit?

Co člověk nedokáže za dvacet sekund? Náš hrdina se během nich stihnul v letadle seznámit s pohlednou slečnou, aby ji posléze přenechal poslední padák, protože se letadlo začalo řítit k zemi; a aby toho nebylo málo, stihnul ji ještě políbit. Letadlo samozřejmě havarovalo a to ne jen tak někde, ale uprostřed nelítostné džungle. A tak začíná celý herní příběh. Co vám budu vyprávět? Je to prostě Pitfall – lezete, skáčete, mlátíte a dokonce i předměty sbíráte. Tohle všechno by mohlo být zábavné, zvláště při zjištění, že nám autoři přichystali zhruba deset hodin hopsání pralesem, ale není tomu tak.

Ráno po flámu*To mám z toho včerejšího acidu, nebo je to fakt kytka se zubama?*Já ti říkal, že neodoláš, kotě

Pominul-li silně podprůměrné grafické zpracování, o kterém si něco povíme později, pak jednoznačně nejhorší je to s ovládáním. Kupříkladu hlavní menu – bylo by logické, kdyby jste pohyb v něm mohli řídit myší, jenže to bohužel možné není. Ovládání v menu je nesmyslně nastaveno na numerickou klávesnici, přičemž klávesou ,,2” potvrzujete a klávesou ,,6” se pohybujete doleva. Hra zkrátka dává přímo najevo, že je původně konzolovou záležitostí. Celé ovládání dává asi takový smysl, jako manuál k japonskému videu.

Ještě více mě však znepokojilo zjištění, že v menu sice můžete uložit změny v nastavení, ale po opětovném spuštění hry se vše restartuje do továrního nastavení. Samotné hraní ve mně nevyvolalo o nic lepší dojmy. Budete si moci vyzkoušet jaké to je prodírat se džunglí, či plazit se po ledovci za pomoci cepínů a horolezeckých bot, ale co naplat, když je to všude stejné?! U titulu jako je Pitfall bych očekával určitý rozvoj v obtížnosti překážek, na kterou jsem byl z Atari Pitfallů zvyklý. Bohužel se zde nic podobného nekoná. Místo toho přibývá opic, které musíte zlikvidovat, přibývá masožravých propastí a pak se najedenou místo opice na monitoru objeví tygr. Hra postrádá onu tolik potřebnou rozmanitost a již po čtyřiceti minutách hraní upadá v monotónní záležitost – bohužel.

Opice, nebo bulteriér?*Úděsné hlavní menu*Liána v akci

Nemá hlavu ani patu

Nešikovným způsobem je zpracována i kamera. Nejednou si hra v tomto ohledu dělala co chtěla a tak jsem nevěděl, kde Harry vlastně stojí. Když jsem potřeboval záběr zepředu, z ničeho nic kamera nesmyslně přeskočila na úplně jinou stranu než by měla, popřípadě ,,dostala křeč” a začala kolem Harryho rotovat jako fotograf kolem polonahé modelky. Dost jsem se natrápil i s tlačítkem pro dvojitý skok. V kombinaci s neovladatelnou kamerou je totiž těžké korigovat směr skoku. Kolikrát jsem proto minul liánu a skončil sežrán zaživa odporně zubatým sukulentem. Takže se nedivte, že mé dojmy z hratelnosti jsou opravdu rozporuplné.

Zatím to z toho, jak se o novém Pitfallu vyjadřuji, vypadá, že ho ani nemá smysl hrát, natož za něj utrácet peníze. Bohužel tomu tak asi zůstane. Dosti nedotažené jsou i souboje. Vezměme si například hned úvodní souboj s tygrem. Potom, co přijdete na to, jak ho zasáhnout, získáte taktiku na celý zbytek hry. Stačí jeden malý úkrok na stranu, potom dva kroky vzad za nepřítele a úder. Tímto způsobem zlikvidujete každého většího nepřítele. Chci tím tedy říct, že AI vašich soků je opravdu mizerná.

Tak tohle je obrázek ze starého Pitfallu. Tři krokodýli číhající uprostřed jezírka na svou kořist. Jak jen tuhle překážku přelstít? Chce to najít liánu!

Možná mě teď nařknete z toho, že si protiřečím, nicméně si myslím, že Pitfall není úplně nezábavným titulem. Ten, kdo zná tuto sérii již od počátků a zamiloval se do ní na první pohled (stejně jako já), mi dá zapravdu. I přes to množství chyb a nedostatků musím říct, že Pitfall nepatří mezi hry, které bych okamžitě smazal z disku. Tahle série mi zkrátka přirostla k srdci, proto nemohu být pouze necitelný.

Pár kladů by se na hře také našlo. Potěšující jsou například mimoherní animace (videa). Jsou moc hezky zpracovány a Harry v nich předvádí skutečně mistrné grimasy a posunky. Dobrý dojem na mě udělalo i často se měnící herní prostředí. Jednou mezi stromy, po chvíli v jeskyni a záhy nato jste na ledovci. The Lost Expedition disponuje též slušnou hrací dobou, což je u plošinovek dost zásadní.

Skok sem, skok tam

Po vizuální stránce působí hra silně zastarale. Grafika je nepohledná a celkově podprůměrná, ale to bych nepovažoval za podstatné, neboť grafické zpracování u her podobného typu nehraje roli (především pak u série Pitfall). Hra nevyniká ani v oblasti hudby a zvuků, což je škoda, neboť právě tyto dvě kategorie nabízely autorům velké možnosti. Zvuky džungle jsou nekonečně rozmanité, ale to jediné, co uslyšíte vy, bude jakési pochybné skřehotání umírající lesní zvěře.

Celkově je hra nepříliš povedeným pokračováním slavné série. Mnoho nedotažeností a chyb dělá tento titul podprůměrným. PSková verze se celkem povedla, nicméně o PCčkové konverzi se totéž říct nedá. Špatná hratelnost, nesmyslné ovládání a zmatené herní menu mluví za vše. Ptám se proto – kam se poděly zlaté časy Atari 2600? A kde jsou doby Pittfalla: The Mayan Adventure? Na tuto otázku si již pravděpodobně budete muset odpovědět každý sám.

Goldmember*Měchenická plovárna má krásné okolí*Jako Viktoriiny 

Můj názor je takový, že v dnešní době předimenzovaných grafických efektů se z mnoha her vytrácí kouzlo a The Lost Expedition je toho důkazem. Grafika na úkor hratelnosti se v dnešní době stává trendem. Tak tomu bývá ve většině případů. Jenže ani grafika není v Pitfallu excelentní, takže jak je to? V tomto případě je problém v tom, že se jedná o konverzi PS titulu a s těmi to nedopadá úplně nejlépe. Vzpomeňte na plošinovku Shrek 2: The Game, kterou jsme recenzovali v červnu.

Pitfall: The Lost Expedition má být podle výrobců určena především mladším hráčům a troufám si říct, že ti by si mohli přijít na své. Listopadové večery jsou dlouhé a tak by i podprůměrná plošinovka mohla přijít vhod. Pokud však nejste zapřísáhlým fanouškem série Pitfall, s největší pravděpodobností vás její poslední pokračování příliš nenadchne.

Grafika: 3,5/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 5/10
Hratelnost: 6/10

Pokračování slavné hopsačky na PC neuspělo. Ať žije starý dobrý Pitfall 1 a2!

Celkové hodnocení: 4,5/10