Recenze: PlanetSide - dokonalá válka na vlastní kůži!

Platforma: PC
Typ hry: online FPS
Multiplayer: pouze TCP/IP
Minimální konfigurace: Windows 98/2000/ME/XP, Pentium III 1.0 GHz, 256 MB RAM, grafická karta 32MB RAM, DirectX 8.1, 56k internetové připojení, 4x CD-ROM, 3,25 GB na disku
Doporučená konfigurace: Pentium III 1.6 GHz, 512 MB RAM, grafická karta 64MB RAM, DirectX 8.1, vysokorychlostní internetové připojení, 8x CD-ROM, 3,5 GB na disku
Testovací konfigurace: Athlon 2200+, 512 MB RAM, 128 MB graf. karta GeForce Ti 4200
Výrobce hry: Sony Online Entertainment (www.sonyonline.com)
Distributor hry: Sony Online Entertainment (www.sonyonline.com)

Samozřejmě, že trochu přeháním, to jsem vás jen chtěl nalákat trochou toho pozlátka. Války tu vždycky byly, jsou a dlouho zřejmě ještě budou, a že by je vyřešila celosvětová síť a jedna počítačová hra, to je velmi utopická představa, kterou tady nemá cenu rozebírat. Ani trochu ale nepřeháním v tom, že vám PlanetSide poskytne tak realistický zážitek, jaký jste dosud v žádné jiné hře neměli možnost poznat.

Ano, pane, rozumím, pane, jistě, pane!

V PlanetSide se stáváte vojákem - jedním z tisíců. Dnes je k dispozici všehovšudy pět herních serverů, z toho jeden v Evropě. Každý z nich představuje samostatnou planetu s několika kontinenty, o které bojují tři znepřátelené strany - Terranská republika, Nový Konglomerát a Vanuanská Svrchovanost. Jakmile si nadefinujete postavu a zvolíte jednu z těchto frakcí, můžete rovnýma nohama skočit přímo do boje. Což se ovšem nedoporučuje, ledaže jste ostřílený veterán, který si prostě jen založil jinou postavu. Proniknout do všech tajů PlanetSide totiž chvíli trvá.

Transportní letoun s doprovodem - bez něj obvykle nepřežije * Ztraceni v pouštní bouři

Snažíme se odrazit útok na obrannou věž * Právě se kamsi doprostřed zřítila Galaxy

Tak předně, PlanetSide je online 3D střílečka. Je to hra na válku - do mrtě propracovaná, místy dechberoucí, ale nic víc. Neexistují zde nehráčské postavy nebo počítačem řízená monstra. Každá postava, kterou ve hře potkáte, je živý člověk, který sedí na druhém konci drátu. Nekonečné PvP.

Jakožto příslušníci armády začínáte nejprve tréninkem, ke kterému slouží virtuální tréninková místnost. Tam si můžete vyzkoušet všechny dostupné typy zbraní a bojových strojů - za vyzkoušení každého kousku získáváte zkušenosti a díky nim můžete postoupit až na Battle Rank 2. Bojová zkušenost neboli BR ukazuje kolika bitvami jste už prošli a především kolik protivníků se vám podařilo eliminovat. Za každý BR postup získáváte certifikační body, za něž si pak pořizujete certifikace pro různé zbraně, brnění, speciální zařízení nebo vozidla/létající stroje. Čím vyspělejší technika, tím více je potřeba certifikačních bodů. Postup na vyšší BR se samozřejmě stále stěžuje, a tak zatímco na BR 4 potřebujete několik desítek zářezů na pažbě, pro BR 6 už je to několik stovek a u BR přes 10 se zářezy počítají na tisíce. Už od BR 6 si můžete pořizovat také implantáty - speciální zařízení, která vám mohou vylepšit mušku, rychlost, a podobně.

Všimněte si detailů grafiky * Záškodníci v lese nás překvapili

Postavy se samozřejmě dokážou krčit i skákat * Nepřítel je za dveřmi

Vyrazil jsem právě z tréninkové místnosti, kde jsem si zkoušel robotické MAX brnění. Příliš těžkopádné, nic pro mě, zůstanu u těžké vesty. Venku se mezitím udála spousta věcí - začaly totiž ohromné přípravy pro invazi na Hossin. Všude po domovské základně pobíhaly desítky, možná stovky vojáků, slétaly se transportéry a sjížděla obrněná technika. Přidal jsem se do jedné ze skupin, která měla sloužit jako předvoj. Vojáci vypadali na zkušené mazáky, odhodlané dobýt kontinent za každou cenu, takže jsem se nemusel příliš bát, že až dojde na akci, nebudou si umět poradit.

Kdo není s námi, je proti nám

Mimo BR existuje ještě CR čili Command Rank, něco jako velitelské zkušenosti. Ty získáváte až bojem ve skupinách, které jsou ostatně alfou a omegou PlanetSide. Existují dva typy - menší (squady) a větší (outfity). Menší jednotky mohou vznikat zcela náhodně před každou nadcházející bitvou, buďto vás někdo pozve do své vlastní jednotky, anebo prostě založíte vlastní. Squady mají hned několik výhod. V horní části obrazovky vidíte ukazatele života svých spolubojovníků. Na mapě je pak vidíte pod malinkatými pohybujícími se čísly. A k tomu s nimi navíc můžete komunikovat přes soukromý komunikační kanál. To jak dlouho vydrží jednotka pohromadě záleží jen na vás - může se jednat o jednorázovou akci, můžete se ale také scházet pravidelně.

Začíná pořádně přestřelka uvnitř základny * Vybavovací terminál, užití je velmi snadné

Pereme se hlava nehlava * Tohle nevypadá vůbec dobře

Outfity jsou větší celky o desítkách až stovkách členů. Představují jakési klany známé z MMORPG. Přes internetovou službu PlanetSide.com máte kdykoliv přístup ke statistikám své party - opět můžete komunikovat přes uzavřený kanál, apod. Outfit znamená narozdíl od squadu stálé členství, takže když se odlogujete a zase přilogujete, jste stále jeho členem.

Ačkoliv je v PlanetSide možný boj na vlastní pěst, nedoporučuji to. Přijdete tak o valnou část zábavy, které tahle hra skýtá a pro kterou je stavěna. Jistě, že se můžete stát infiltrátorem, sabotérem v neviditelném oblečku, ale ani tak sám proti celé základně, ba ani strážní věži, nic nezmůžete. Navíc, bloudíte-li osamoceni pustinou a došlápne si na vás  řekněme kupříkladu tank anebo z výšky nějaký Reaver, jste prakticky na místě mrtví.

První letěla skupina pěti transportérů v doprovodu několika dalších leteckých a pozemních jednotek. Na Hossinu jsme se vylodili poblíž jižní biovýzkumné laboratoře - byla to první zastávka při cestě na sever, který byl kompletně obsazený jednotkami protivníka. Transportéry Galaxy přistály nedaleko od sebe a jakmile jsme se všichni vykodrcali ven, včetně těžké techniky, odlétly pro další jednotky. Přibližně šedesát vojáků se rychle přeskupilo a vyrazilo ve čtyřech oddílech frontálním útokem. Moje skupina měla za úkol krýt dva tanky Vanguard, ze vzduchu nám pomáhalo několik Reaverů vyzbrojených 20mm kanóny a raketami.

Přestřelky jsou úchvatné * V obživovacích místnostech to chvílemi vypadá jako v líhni

Protivník nás nechce pustit ven * Ale my se nedáme

Bitevní pole

Jednotlivé kontinenty jsou velice různorodé, pokaždé vstupujete do úplně jiného prostředí. Jednou je to vyprahlá poušť, jindy zelené lesy a pak zase tundra. Každý z nich je ale variabilní také co se týká vlastností terénu - už z dáli vidíte, jak se do výše vypínají obrovské kopce, na které není jednoduché vyjít, a už vůbec ne vyjet. Gigantické pilony na hony vzdálených warp bran, jednoho ze dvou možných dopravních prostředků mezi kontinenty, vidíte  (pokud je zrovna dobré počasí) stejně dobře, jako hory. A když se pak vznesete nad celou tu nádhernou krajinu v nějakém létajícím stroji, můžete jen žasnout, jak se vlastně autorům podařilo vtěsnat do jedné hry tolik skvělých detailů a realistických tvarů.

Jakmile se někde rozhoří bitva, nejsnáze se tam dostanete skrze tlačítko "Instant Action" přímo v hlavní nabídce hry. Ty opravdu velké konflikty se však obvykle připravují dlouho předem na domovských kontinentech jednotlivých stran. Ostatně, jde tady o hodně - s každou další základnou a každým dalším kontinentem je daná strana zvýhodňována oproti ostatním v počtu získaných zkušeností i životní energii.

Schovávám se před dvěma nalétávajícími Reavery pod vrakem tanku * Medik je kdovíkde, moc času mi nezbývá

Bitva propuká v plné síle * Před útokem na základnu je nutné odstřelit hlídací věže

Do boje je nutné vstupovat vždy řádně vybaven - je to v principu to samé jako "bez peněz do hospody nelez", tady bych však raději použil formulaci "beze zbraně do bitvy nelez a do křížové palby nelez ani s tou zbraní". Jak jsem se již zmínil v preview, ručních zbraní je v PlanetSide v současné době 23 a jejich počet by měl postupně růst s tím, jak budou autoři hru vylepšovat. Zbraně potřebují náboje a náboje potřebují místo pro uskladnění - k tomu slouží inventář. Čím vyspělejší máte brnění, tím větší je prostor v inventáři a tím více nábojů si můžete s sebou do bitvy vzít. Ani to nejlepší brnění však neposkytuje mnoho prostoru - rozhodně ne tolik kolik jste zvyklí z různých jiných FPS nebo dokonce RPG. Zvykněte si, že místem v inventáři je nutno šetřit a řádně promýšlet, co na tu kterou misi vlastně potřebujete. Nikdy však nezapomeňte minimálně jeden, lépe dva a více medpacků.

Hossin je pokryt hornatým terénem a krásnými zelenými lesy s obrovitánskými stromy, jejichž kmeny slouží jako skvělá obrana. Do základny jsme se pustili ze dvou stran - těžké ostřelování trvalo přibližně tři minuty, než konečně poslední obranné dělo vydechlo tenký obláček černého dýmu a my se mohli pustit do dalšího postupu. Zatímco dosud o nás protivník nejevil zájem, teď se zevnitř začaly hrnout houfy nepřátelských pěšáků. Svou základnu bránili zuby nehty všemi dostupnými prostředky. Museli stáhnout síly z většiny ostatních základen, protože se začaly objevovat i těžká transportní vozidla plná vojáků, která rozsévala smrt svými dvěma 75mm protitankovými kanóny.

Tak čímpak dneska pojedeme? * Online cvičení je dobrý základ

Alá Matrix * Na virtuální střelnici se naučíte rozeznávat protivníka

Jednou jsi nahoře, jednou dole

Válka v PlanetSide zuří na zemi a ve vzduchu, voda zatím chybí. Pokud máte vhodnou certifikaci, můžete si kterýkoliv stroj vyzkoušet ovládat sami. Vzhledem k tomu, že zde neexistují peníze, je pořízení nového bojového vozidla otázkou několika málo minut. Prostě si na domovském kontinentě ze strojové plošiny vyberete ten správný a už můžete jet nebo letět. Vzhledem k tomu, že průměrná životnost tanku v bitvě jsou jen čtyři minuty, budete podobný proces opakovat zřejmě docela často. Pokud ovšem nenavléknete robotické MAX brnění s jednou ze tří pevně daných zbraní a neponoříte se do role pěšáka. Ovládat vozidla je hračka, ale ovládat je tak, abyste co nevidět neskončili mrtví anebo zapadlí někde v hluboké jámě nebo ve vodě, to už je umění.

Takový pěšák to nemá v PlanetSide vůbec snadné. Bojiště nejen, že obvykle bývá plné vojáků protivníka, ale navíc i jeho strojů. A když se proti vám z ničeho nic na kopci vynoří tank, věřte mi, že to není nic příjemného. Když neuhnete, přejede vás (ostatně jako kterékoliv jiné větší vozidlo). Musíte si dávat pozor i na padající vraky sestřelených letadel - jsou efektní, ale zároveň i nebezpečné. Podíváme-li se na tento problém z pohledu pilota nebo pasažéra sestřeleného vraku, musím vás upozornit, že existuje jistá možnost záchrany - z letadel se dá přímo za letu vcelku bezbolestně vyskakovat.

Dva trestné body... omlouvám se * Mrtvý nepřítel, dobrý nepřítel

Nasedat a jedem! * Mobilní respawnovací stanice

Odlišit přítele od nepřítele může být často problém. Na větší vzdálenost rozdíl nijak nepoznáte, jakmile se přiblíží tak, abyste dokázali rozeznat alespoň barvu, máte částečně vyhráno. Nejen, že se každý voják patřící k jedné ze tří stran liší tvarem brnění, ale především svou barvou. Jinak než vizuálně lze protivníky rozpoznávat pomocí radaru - oni jsou červené tečky, zatímco vaši spolubojovníci zelené. Co se týče vozidel, některé se liší pouze barvou, jiná jsou unikátní pro každou ze tří stran. Pokud se přeci jen spletete a začnete pálit do vlastních řad, budete na to a) ihned upozorněni výstražným symbolem, který vám zároveň řekne kolik trestných bodů jste získali, a b) upozorněni po chvíli obvykle tím, do koho střílíte. Trestné body postupem času samy mizí, ale stejně není radno jich sbírat zbytečně mnoho.

Dva tanky, které měla naše jednotka hlídat, dávno zmizely uprostřed bitvy, která se konečně rozproudila na plné obrátky. Teď už se každý staral jen sám o sebe - o to, aby měl dostatek nábojů, lékárniček a granátů. Snažil jsem se s malou skupinkou dalších prostřílet k jedné z přístupových bran, ale z ní se vynořovaly stále další a další jednotky a kdykoliv jsme postoupili o padesát metrů vpřed, objevili se další vojáci, kteří nás zatlačili nazpátek. Nezbývalo než pobíhat mezi stromy, vyhýbat se střelám a co nejlépe mířit. Zpoza téměř každého stromu v lese co chvíli vyletovaly záblesky světla. Nevypadalo to dobře - objevily se odolní MAXové a začali nás tlačit zpátky od brány. Když jsem se podíval na indikátory života členů mojí jednotky, byla jich tam jen polovina. Tohle nevypadalo dobře.

Základny a další budovy

Po každém kontinentu jsou jako houby po dešti rozsety malé i větší komplex budov. Od jednoduchých strážních věží přes obrovské stavby, z nichž největší jsou samozřejmě warp brány, pnoucí se do výše jako nohy gigantického pavouka. Každá brána je obehnána polem, které zabraňuje střelbě, a to jak z vlastních zbraní, tak i ze zbraní protivníka. Kdo ví, co by se jinak mohlo stát. Snad jenom ti emzáci, co tam ty brány zanechali.

Základny jsou si v zásadě docela podobné, vždy jsou ale jinak označeny - jednou jde o laboratoře, podruhé sklad, jindy o přistávací ranvej. Interiéry bází jsou obrovské, několikapatrové, rozdělené do mnoha sekcí. Tou nejdůležitější je samozřejmě obživovací místnost, kde se respawnují padlí bojovníci. Logickou strategií při dobývání základen je ze všeho nejdříve obsadit právě tuto místnost. Hackeři se pak vlámou do počítačů základny, chvíli tam něco šmudlají a pak už je vaše. Během bitvy může ale báze vystřídat vlastníka hned několikrát.

Dvoumístné vozidlo - jeden řídí, druhý střílí * Opuštěná pozice protivníka - jdeme ji obsadit

Interiéry jsou plné nejrůznějšího vybavení * A tady je hlavní energetické centrum základny

Interiér základen je příjemně zpracovaný, žádné holé stěny o prázdné místnosti. Všude se povalují nějaké bedny, kriogenické rakve, holografické stoly a podobné hračičky. Na stěnách visí propagandistické plakáty, což vyvolává silné vzpomínky na Hvězdnou pěchotu. Boj uvnitř budov je skutečná řežba, protože časem do budovy nakluše několik desítek postav a každá hledá nějaký cíl. Centra bojů obvykle , kde jsou pak okolní stěny děravé doslova jak řešeto (zůstávají zde krásné díry po kulkách).

Ustupovali jsme. V éteru bylo slyšet klení a zoufalé volání o posily. Stáhli jsme se téměř až na místo původního přistání a zpoza balvanů a kmenů se snažili udržet alespoň tuto pozici. Pomoc přišla v pravou chvíli - z oblak se vynořily letecké transportéry. Mohlo jich být sedm, osm, a vedle nich jako hejno much poletovaly Reavery. V jediném okamžiku se radar zazelenal spřátelenými tečkami. Objevila se tlupa našich vojáků, kteří už z dálky blábolili něco ve smyslu "Sorry, hoši, měli jsme trochu trable tady opodál", ale to vlastně nikoho nezajímalo - hlavně že jsou tady. Střely protivníků bičovaly pláště tanků i transportérů, jedna Galaxy vybuchla těsně potom, co se odlepila od země, ale všichni už byli naštěstí venku.

Život vs. Smrt

Stejně jako v životě, i v PlanetSide se umírá. Velmi často. Možná častěji, než byste čekali - to platí především pro začátečníky. Nedá se nic dělat, tak už to prostě bývá. Jakmile zemřete, objeví se lokální mapa kontinentu a vy si vyberete jednu z respawnovacích stanic, ve které se znovu obživíte. Obvykle to bývají základny nebo strážní věže, v bitvě se může vyskytovat také mobilní respawnovací stanice. Se smrtí ztratíte také veškeré vybavení, které jste si předtím pořídili u terminálů, takže je nutné na sebe rychle naházet všechny potřebné věci - brnění, zbraň, náboje, atd. Balíčky s věcmi zůstávají na bojišti a kdokoliv je pak může prohrabávat. To vám ale nemusí vadit, protože jak jsem už říkal, veškeré vybavení je v PlanetSide "zadarmo".

Smrt je v téhle hře docela všední záležitost a vlastně vás vůbec nemusí vzrušovat. Co by vás mohlo vzrušovat je situace, kdy zakysnete úplně sami na protivníkem dobytém kontinentu. Volání o pomoc komunikační konzolí pak obvykle nepomáhá a naopak může přilákat protivníka. I na takovou možnost naštěstí tvůrci mysleli, a tak je možné se stiskem jediného tlačítka (opět v hlavním menu) přenést na domovský kontinent. Jednoduché, geniální.

Útok začal znovu, promyšleněji, s mnohem větší palebnou silou. Útočné buginy zběsile kličkovaly mezi vojáky, zatímco Reavery kropily bojiště deštěm kulek z kanónů. Objevila se letka nepřátelských Reaverů, načež začalo velkolepé akrobatické představení - manévrovatelnost těchto jednomístných létajících strojů je úžasná. Konečně se nám podařilo proniknout za bránu laboratoře - protivník se stáhl dovnitř. Hackeři otevřeli dveře a část našich si to zamířila do obživovací místnosti, další skupina se vydala do samotného jádra základny. Prošmejdili jsme každý kout, zvenku se ještě místy ozývala střelba, ale jak jsme se blížili stále blíž k srdci základny, bylo ji slyšet čím dál tím méně, až nakonec zcela utichla. Po více než hodině krutých bojů byla základna naše a my se mohli vydat dál. Čeká jich na nás ještě pěkná řádka.

Ministerstvo války doporučuje

Přiznám se k tomu bez mučení - tahle hra mě opravdu dostala. Konečně se splnily se moje sny z dětství, kdy jsem si ale hloupě myslel, že něco takového bude možné až v daleké budoucnosti. Chyba. Realistické virtuální bojiště je přístupné dnes, teď a tady na vašich počítačích. Pravda, potřebujete k tomu dostatečně kvalitní internetové připojení, protože hrát přes modem představuje utrpení a ISDN linka je minimum, přesto - zážitek je to jen stěží překonatelný. Navíc autoři hry slibují pravidelné vylepšování a přidávání nových vlastností, zbraní a vozidel.

Za hraní PlanetSide se musí platit měsíční poplatky - něco kolem 400,- Kč. To je však na západě zanedbatelná částka a ani pro našince už nejde o žádnou velkou zátěž. Nezbývá mi než doporučit tuhle hru každému, kdo si chce zkusit virtuální válku na vlastní kůži.

Grafika: 9/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 10/10

Desítku tahle hra nemá jenom proto, že to není Half-Life 2 (nebo DOOM 3).

Celkové hodnocení: 9/10