Recenze: Playboy: The Mansion – nejlepší erotická hra?

Playboy je fenomén, který i v dnešním světě hledá konkurenci jen velmi těžko. A erotické impérium Hugha Heffnera na nás nyní útočí nejen z novinových stánků, ale i z obrazovek našich počítačů. Ovšem udělat dobrou erotickou hru je, soudě podle dosavadních zkušeností, těžší než pohnout Sochou Svobody. To se ale povedlo Davidu Copperfieldovi - takže se nechme i hrou Playboy: The Mansion překvapit.
Recenze: Playboy: The Mansion – nejlepší erotická hra?

Platforma: PC
Typ hry: Erotická strategie 
Minimální konfigurace: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, 32 MB grafická karta
Testovací konfigurace: CPU 2,0 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: CPU 2,0 GHz, 256 MB RAM, 256 MB grafická karta
Výrobce: Cyberlore Studios 
Distribuce v ČR: Playman (
www.playman.cz)
Homepage:
www.playboythemansion.com

Erotika již dávno není společenským tabu, jako tomu bylo za časů našich babiček. Spoře oděné dívky najdete prakticky na každém rohu a pomalu je obtížnější najít časopis, který na své titulní stránce neláká ke koupi prostřednictvím nějaké bikiny-krasavice. Svět počítačových her samozřejmě kráčí ruku v ruce s moderními trendy; nemůže být tedy divu, že i zde se stále častěji setkáváme s erotickými tituly. Playboy: The Mansion však není typickým vzorkem tzv. „komerční třídy“, která se řídí heslem „dáme tam pár nahých bab, on už si to někdo koupí“. Nabízí mnohem smysluplnější herní náplň. V kůži samotného zakladatele časopisu Playboy se vydáme na cestu strastiplnou, místy zdlouhavou, ovšem vždy lemovanou desítkami krásných slečen. A co nás čeká na konci? Sláva, bohatství - a samozřejmě další krásné slečny…

   

Herní menu, co dodat * Cože? 13 000 dolarů za noc?! To si děláš srandu, ne? * Diskuze s polooděnými dívkami může být někdy hodně zajímavá :-)

Hra nabízí hned dva módy. Buďto si vyberete jasně nalajnovanou cestu kampaní, kde není co řešit a vy prostě plníte jeden úkol za druhým. Nebo můžete dát přednost „volné hře“, v níž se naopak můžete vrhnout kam se vám zachce a na vydávání časopisu klidně kašlat. The Mansion se místy ale zvrhává v nepříjemnou a velmi nudnou statistickou hru. To si řekněme předem – erotickou hru si představuji úplně jinak. Ano, můžete sami fotit nahé s(v)lečny. Ano, můžete s nimi během fotografování aktů – nikoliv porna, Playboy si vždy zakládal spíše na kvalitních snímcích, než všeodhalujících obrázcích – manipulovat prakticky jak se vám zlíbí. A ano, můžete dokonce i pořádat pověstné večírky, které se nejednou zvrhnou v nefalšované orgie.

Hugh Hefner

První číslo časopisu Playboy vyšlo v roce 1953. Tehdy se jednalo o počin svého typu nenapodobitelný; zábava pouze pro muže, fotky nahých a k tomu ještě velmi krásných žen, zajímavé články ze všech možných oborů… to všechno udělalo z Playboye jeden z nejčtenějších časopisů na světě. Dnes je již z Playboye impérium v tom pravém slova smyslu - má svou vlastní síť nočních podniků, kabelovou televizi a na kontě dokonce i několik celovečerních filmů.

Zajímavé je, že za vybudováním celé firmy stál prakticky jediný člověk - zakladatel Hugh Hefner. Již od dětství byl Hef, jak si nechává i v sedmdesáti říkat, velmi aktivní. Ve škole se mu sice nedařilo, ovšem s jeho IQ, které přesahuje hranici 150ti bodů, se není čemu divit. Kde vznikl nápad pro založení časopisu? Hef začátkem padesátých let pracoval pro konkurenční magazín Esquire, odkud ho ale vyhodili. Jelikož nikde jinde práci nenašel, bylo prakticky jedinou schůdnou cestou zadlužit se a začít vydávat vlastní plátek. Hned s prvním číslem udělal díru do světa; na obálce se totiž vyjímala krásná blondýna, jejíž fotografie pořídil za pouhých 500 dolarů. A tou kráskou z obálky nebyl nikdo menší, než Marilyn Monroe… 

To všechno můžete, jenže vám to bude kazit právě jedna „drobná“ maličkost. Abyste si mohli užívat, musíte i něco dělat. Což v tomto případě neznamená nic jiného, že si budete muset vybudovat impérium pěkně od základů. Ovšem pozor; erotiky si překvapivě neužijete v takové míře, jako se předpokládalo. Na výrobě časopisu se totiž musíte i sami podílet. A sehnat všechny ty fotografy, novináře a ještě vybrat fotku na titulku… Ufff... Prostě makačka, po které vám už skoro žádný čas nezbude.

Tu máš vilu, hraj si

Ovšem nemyslete si, že začnete v malém kutlochu kdesi na předměstí s pěti dolary v kapse – naopak, hned od začátku máte k dispozici obrovskou vilu a nemalý finanční obnos k tomu. Naštěstí chybí alespoň vybavení, takže si můžete celý dům vyzdobit po svém. Na zdobení ale potřebujete nějaký ty peníze, a abyste jich měli dost, musíte přeci jen trochu pracovat. Tento kruh se cyklicky opakuje a i když v trochu pozměněné podobě, setkáváme se v průběhu hry pouze s ním. Žádné dějové odbočky, žádný náznak nelinearity… najdi dívku, zapůsob na ni svým šarmem, přemluv ji k focení, najdi další dívku, přemluv ji, domluv se s fotografem, sežeň schopné novináře a až bude vše pěkně pohromadě, tak vyber lákavou titulní stranu. Potom zase „pracovní“ večírky, každá noc s jinou dámou a jede se na novo… Dívky, fotky, články, titulka…

Celou – a už tak celkem těžkou - situaci vám navíc ještě bude stěžovat nenasytný hlas lidu. Poptávka se totiž mění každý měsíc; pakliže jste jednou nalákali na sportovní reportáž, podruhé uspějete s nějakým společenským skandálem či rozhovorem s celebritou. O vše se samozřejmě musíte postarat vy sami, nepřipadá v úvahu, že byste nechali starosti se stolicí šéfredaktorskou na někom jiném. To už se dostáváme k nejpodstatnější části hry vůbec – večírky. Právě na nich se – pod vlivem nějakého dobrého pitiva – musíte svým hostům dostat pod kůži; pozvání samozřejmě dostaly jen ty největší celebrity a vaším úkolem bude přemluvit nějakou z nich, aby pro váš plátek pózovala. Ovšem nechybí ani průměrné modelky, jimiž je nutné zbytek časopisu zaplnit.

   

Takto Hef přinutí ke spolupráci každého * A opět náš "hrdina" v akci * Večírek se nám rozjíždí, dámy odhazují první svršky

Večírky ve vší obecnosti můžeme považovat za vůbec nejzákladnější a nejhlavnější herní element. Musíte dbát na každou maličkost; i nesprávným výběrem hostů se může garden-party zvrhnout v hate-party, a to bez nadsázky.  Každá osoba má totiž ojedinělý charakter, který je generován – podobně jako v případě The Sims - hned z šesti atributů: romantika, byznys, zábava, přátelství, osobní růst a volný čas. V závislosti na tom, jaké jednotlivé charaktery jsou, se budou muset ubírat i vaše svůdnické postupy. Pakliže na někoho, kdo má rád volný čas, bude platit dárek v podobě pohodlného sofa a stereo soustavy, někoho se smyslem pro přátelství budete muset uspokojit starou dobrou konverzací.

Jedno velké déjà vu

Správně jste poznali, že se vše točí jen a jen kolem vaší vily neřesti. Krom samotných večírků zde budete pořádat i schůzky se svými „obětmi“ a dokonce i celé erotické impérium můžete řídit pohodlně ze své vyhřívané vany. To je ale postupem času dosti ubíjející; jste neustále zavřeni mezi čtyřmi stěnami svého domu a i když si můžete zpestřit život například vykoupáním se v bazénu, pořád se pohybujete pouze na omezeném prostoru, z něhož není úniku.

Hra je podobnými situacemi přeplněná a připomíná místy dětinsky nevinou tvář, jež se vždy snaží vypadat tak, že za nic nemůže a že ten hloupý jste tady vy – opak je ale jako vždy pravdou. Jednotlivé herní prvky se začnou již velmi brzy opakovat. Vydávání časopisu rychle ztratí své kouzlo, neboť témat je jen omezené množství a již po necelých deseti hodinách zjistíte, že máte tu čest s reportáží, o níž jste psali loni. Stejné je to i s  „nepřeberným“ množstvím všudypřítomných modelek. Svým poprsím dokážou upoutat již na první pohled, což se jim někdy ale může zároveň vymstít – oněch deset hodin je zlomových i pro ně; a dalo by se říci, že vlastně i pro všechny ostatní herní prvky. Jako by s příchodem desáté odehrané hodiny přišel náhlý konec; hra ale bohužel ještě pokračuje.

   

Kdyby Hef mohl spát, určitě by měl i pyžamo s logem Playboye *  Odpolední siesta * Není nad hromadnou koupel

Největší utrpení se kupodivu ukrývá za sexuálními choutkami hlavního hrdiny; pro Hugha Hefnera je pověst hřebce vším a tento vitální stařík si ji alespoň virtuálně snaží udržet dodnes. Sexu se oddává minimálně jednou denně a je to prakticky jediná činnost, na níž si vždy najdete čas. Bohužel se samotného aktu nemůžete účastnit a pouhé (pravidelné) pozorování není moc záživné (o tom potom).

Teoreticky byste si sice mohli najít čas na všechno, ovšem chcete-li si hraní užít se vším všudy, musíte nemálo času investovat i do vydávání časopisu a na večírky tak zbude méně času. Naneštěstí je v rámci vydávání časopisu vše ideálně dokonalé - nečekejte žádné nečekané problémy, které by hraní „zpříjemňovaly“. Když říkám idylicky, tak idylicky; domluvíte rozhovor, najmete novináře a šup, článek máte do pěti minut na stole. Jako nejbizarnější mi ale připadne závěrečný krok po konečném schválení čísla; po stisknutí tlačítka „print“ by teoreticky mělo trvat alespoň několik dnů, než by se časopis dostal do obchodů, zde tomu jest jinak - již s příchodem rána můžete očekávat čerstvé číslo ve své schránce. 

Dokonce i sám Hef připomíná svou nesmrtelností ideál mužského pohlaví – jediné, co si jeho tělo žádá, je pravidelný přísun alkoholických nápojů. Ať je den, či noc, Hugh řádí jako pominutý a nic mu nevadí, že už pět dní nespal.  

Konkurent The Sims?

Nenechte se vysmát; série The Sims, k níž byla hra původně přirovnávána, nemá s The Mansion ABSOLUTNĚ NIC společného. Tedy vynecháme-li okaté kopírování herních nabídek – základní panel umístěný do levého dolního roku jakoby tomu z The Sims z oka vypadl. Ve všem ostatním je tomu ale o poznání hůře a pšenka zde kvete pouze oněch krátkých deset hodin. Tohle ale není střílečka! Tohle má být simulátor – i když pravda velmi, velmi bohémského – života, jehož síla by měla teoreticky spočívat právě v hratelnosti a znovuhratelnosti, podobně jako v The Sims. Opak je však pravdou. Hratelnost je tím nejslabším článkem, který nedokáže nahradit ani pěkné vizuální zpracování.

   

Tu nedostane, i kdyby se na hlavu stavěl... * "Kámo, aspoň na jedno cigáro mi pujč" * Lesbičky na pravoboku!

Byla by škoda grafiku nerozebrat pořádně, protože pakliže se něco povedlo na výbornou, je to právě ona. Sice by se dalo najít pár drobných chybiček, jako celek však působí nečekaně dobrým dojmem. To hlavní, tedy ženské vnady (a obzvláště pak bujná poprsí modelek), je zpracováno až s neuvěřitelnou precizností; se zpracováním samotné soulože to už ovšem tak slavné není. Nevím, zda jsou autoři pevně věřící, nebo k tomu měli nějaký jiný důvod, ale během aktu váš hrdina nejen nesundá kalhoty, ale dokonce ani modelka si se sundáváním spodků nedělá hlavu. I samotný „akt“ vypadá docela bizarně – panáčci kolem sebe sice nijak zvláštně neposkakují a zdálky máte pocit, jako by spolu snad opravdu vykonávali sex, jenže ve skutečnosti se Hugh zmůže akorát tak na plácnutí po zadku.

Na druhou stranu musím vychválit zpracování domu. Nechybí prakticky nic a po vzoru The Sims (tak přeci jen vidíte, že ta podoba tu je) si můžete vyhrát i se sebemenšími detaily; obzvláště pak potěší obrovský výběr z nábytku a množství jiných serepetiček, mezi nimiž nechybí ani krb nebo bazén. Bohužel i vizuálně parádní dům má své mouchy, respektive jednu, ale o to větší – pakliže budete chtít přejít z prvního patra do druhého, nebo třeba ze zahrady na terasu, bude vás pořád, ale opravdu POŘÁD, otravovat zdlouhavé načítání. Představte si, že máte v hledáčku překrásnou slečnu, ale gauč v obýváku vám jaksi nemůže posloužit (rozuměj: už si tam užívá někdo jiný :-), nalákáte tak dívku do bazénu a hups, už je tu otravný loading… nedej bože, když ve vnitř ještě něco zapomenete, tak jak se to pravidelně stávalo i mě – to už se nějakému tomu sprostému slovu prostě nedá vyhnout.  

Světlé stránky hry
  • Prvních deset hodin hraní
  • Vedení časopisu
  • Grafika
  • Hughova stereo soustava
Temné stránky hry
  • Hratelnost končící po deseti hodinách
  • Opakující se prvky
  • Neohrabané ovládání
  • Okaté kopírování The Sims
  • Otravný loading
 

Je tedy Playboy: The Mansion zklamáním? Abych pravdu řekl, čekal jsem hru mnohem horší, a tak jsou mé dojmy i přes vesměs negativní recenzi vcelku dobré. Kdybych totiž zapomněl na to, co nastalo po oné kritické desítce, mohlo by být závěrečné hodnocení mnohem lepší. Dlouho jsem ale váhal i mezi šestkou a sedmičkou, jak ale můžete sami vidět, vyhrálo vyšší hodnocení. Misky vah k němu naklonila jediná věc; naprosto famózní hudba, která vyhrává s Hefova sterea. Pokud se do něj nebudete bát nějaký ten peníz investovat, bohatě se vám to vrátí v podobě neuvěřitelně bohatého výběru skladeb.

Grafika: 8/10
Hudba: 10/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 6/10

Playboy: The Mansion není špatná hra, o tom žádná. Grafika oslní již na první pohled, hudba vás přinutí ke koupi subwooferu… jenže ta hratelnost! Nadprůměrné hry by měly excelovat na všech herních polích, nejen na dvou. 

Celkové hodnocení: 7/10  


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si letos můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si let…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Tady jsou naše tipy na nejlepší hry pro mobily.

25.  11.  2020 | |19 N/A
Ladislav Novák
Nejlepší hryTémaMobily
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |6 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Steamu a Black Friday

Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Stea…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

27.  11.  2020 | |1 N/A
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce