Recenze: Prince of Persia: The Two Thrones - láska hory přenáší

Jedna. Dva. Tři. Na pohled obyčejná čísla, které běžnému smrtelníkovi moc neřeknou. V souvislosti s novým pokračováním Prince of Persia s podtitulem The Two Thrones tomu tak ovšem není. Jde totiž o třetí díl v sérii, druhý díl na PS2 a jednička označuje počet let, které trvalo, než se k nám očekávaná hra konečně dostala.
Recenze: Prince of Persia: The Two Thrones - láska hory přenáší

Martin DemigerPlatforma: PS2 (PC)
Typ hry: akční
Multiplayer: ne
Paměťová karta: 112 kB
Výrobce: Ubisoft (
http://www.ubisoft.com)
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
http://www.princeofpersiagame.com

Ubisoft v poslední době žije z pokračování. Série Ghost Recon připravuje třetí díl, Tom Clancy`s Rainbow Six se brzy také rozšíří a pozadu nezůstane ani Brothers In Arms. Proč to sem vůbec tahám? Princ Perský také není zrovna horkou novinkou a ačkoliv se to nezdá, The Two Thrones jsou už jeho třetím pokračováním. Nebo také druhým v novodobé historii. A abychom byli úplně přesní, tak teprve druhým dílem určeným pro konzole.

  
Do hlavy, do hlavy!* Princátko si nebere servítky* Kdo s koho?

Mezi jednotlivými díly byly sotva roční rozestupy, na což bohužel nejvíce doplácí aktuální The Two Thrones. Grafický engine od minula nedoznal žádných změn, hratelnost byla vylepšena jen kosmeticky, a tak by se mohlo zdát, že jedinou podstatnou změnou je příběh. A ono tomu tak skutečně je. Princ ztratil kouzlo předchozích dílů: zatímco jednička představila originální koncept a dvojka jej vylepšila, trojka přešlapuje na místě. To však neznamená, že se u hraní nebudete bavit. Zábava nevyprchala, jen je od té předešlé takřka k nerozeznání. Pár drobných vylepšení nedokáže změnit dojem, který prostoupí každým hráčem už po pár minutách hraní: jde o pouhý datadisk...

Neznalost neomlouvá

Pakliže si chcete hraní The Two Thrones naplno vychutnat, je znalost předešlých dvou dílů naprostou nutností. Ano, hra sice dává smysl i bez toho, aniž byste o některých událostech měli páru už z dřívějška, často vám však bude chybět pojítko mezi důležitými souvislostmi. Je to asi stejné, jako když se vydáte do kina na Návrat krále, aniž byste viděli Společenstvo prstenu či Dvě věže či alespoň četli knižní předlohu. Film se vám bude líbit, budete unešení z efektů – místy ale budete tápat.

   
Leze, leze po železe* Jeden na jednoho* Tady se bude skákat jedna radost

Omlouvám se zasvěceným, ale pro dobrou představu (a také abychom měli na co navazovat) je třeba zopakovat, co se stalo v předchozích princových dobrodružstvích Sands of Time a Warrior Within.

První krůčky smělého bojovníka vedly do Indie, kde povraždil půlku obyvatelstva, zachránil svět před zkázou, a tím si to pěkně zavařil u vezíra, který na oplátku rozsypal písek času. Se zdánlivě nesplnitelným úkolem však Princovi pomáhala princezna Farah (se slzou v oku vzpomínáme – krásná, chytrá, hbitá a nebojácná... prostě dokonalá), takže se při sbírání bylo alespoň na co koukat.

S blížícím se koncem však hrozeb přibývalo a písek byl tím nejmenším problémem. Proti Princovi se totiž postavila samotná vládkyně času, překrásná Kaileena, jíž pomáhal zlý démon Dahata. A aby toho nebylo málo, Princ se do temné vládkyně zamiloval. Hráčovu úlohu navíc komplikovaly další hrdinovi rozmary. Usmyslel si, že už nebude stát pouze na straně dobra a předvede se i v temném světle.

Jako za starých časů

The Two Thrones navazují přesně tam, kde skončil Warrior Within. Náš hrdina se vrací do svého rodného Babylonu, aby žil poklidným životem s Kaileenou. Jako vždy se však situace šíleným způsobem zvrtne a ještě před tím, než čerstvě zamilovaná dvojice dorazí na místo, musí přežít lodní katastrofu. Romeo ale nemá čas ani na vykuckání vody. Jeho milovanou unesli a jemu nezbývá nic jiného než se vydat na nekonečnou, strastiplnou, složitou a krví politou cestu, na jejímž konci možná svou Julii opět spatří.

  
Detail ženského těla, dnes už potřetí * Který zub že to bolí? Osmička dole? * Ministr zdravotnictví varuje: Nehrajte si s otevřeným ohněm!

Jako posledně

Hratelnost je na tom podobně jako příběh. Narozdíl od něj však nenavazuje, ale kopíruje to, co jsme viděli v předchozím díle. Základem je akce, nezmizely však ani akrobatické vložky, které vyplňují mezery mezi zabíjením. Princ umí téměř cokoli: leze po stěnách, skáče po úzkých římsách a cizí mu není dokonce ani ručkování. Repertoár pohybů je pestrý a troufám si tvrdit, že většina akrobatických vsuvek je atraktivnějších než dříve. Na vině je pravděpodobně jeho šavle, kterou při lezení také využívá. Když se před něj postaví třeba vysoká zeď, kterou by naráz nevyběhl, stačí ji v prostředku zapíchnout a odrazit se od ní.

  
Design lokací je skvělý, jen je občas nelogický * Babylon? * Babylon!

Kromě skákání a bojů s nepřáteli vás čeká také pár úkolů, které provětrají šedou kůru mozkovou. Nemusíte však zoufat, že by autoři hru zdržovali a ta tak ztratila na dynamice. Všechny hádanky jsou jednoduché, většinou stačí pohybovat několika plošinkami a poskládat je tak, aby se po nich dalo projít; či najít vhodnou cestu, když není po ruce žádná volná římsa.

Co do dynamiky hratelnosti jsou na tom The Two Thrones báječně. Hráče nic nezdržuje, projde příběhem na jeden nádech. Pár zákysových míst se ale i tak najde; vývojáři totiž nadále spoléhají na systém ukládacích studánek, které jsou od sebe na míle vzdáleny, dvojité opakování téhož úkolu však není nic tragického, co by stálo za výraznější zmínku.

Kdo hledá, ten najde

Dva v jednom 

Snad jedinou novinkou, co Dva trůny v hratelnosti přinášejí, je Princova schizofrenie. Nejde už o dobrého chlapíka, jak jsme jej znali z předchozích dílů. Tentokrát se vám ukáže také ze své temné strany. Dark princ je plnohodnotnou součástí Princovi osobnosti. Obě postavy mezi sebou komunikují (skrz jedny ústa samozřejmě) a často hráče častují vtipnými narážkami na sebe sama. Přímo ve hře už úloha Dark prince tak vtipná není. Narozdíl od „světlého“ kolegy se totiž může pochlubit obrovským řetězem, s nímž je likvidace nepřátel nesmírně jednoduchá a oproti níž jsou i dvě šavle neškodné. Jednu nevýhodu však život na dark straně má: svému princi musíte neustále dodávat písek. Bez něj vám totiž velmi rychle zemře...

Design lokací doznal dvou změn. První zahřeje u srdce každého – byla zvětšena rozloha levelů, takže se při bojích rozhodně nebudete mačkat a pořádně se proběhnete. Každé plus má však své minus, což v tomto případě zamrzí dvojnásob – v každém levelu se totiž najde alespoň jedno místo, z nějž budete hledat východ nejméně pět minut. Prohledáte všechna zákoutí, zkusíte otevřít každé dveře a nakouknout do každé budovy... Nic. Napodruhé však většinou najdete nějakou římsu či jinou cestu, kterou autoři předurčili k evakuaci. Bohužel vždy platí, že cesta je právě jedna. Jinými slovy: malé římsy a jediné otevřené dveře se hledají jen velmi těžko.

Na druhou stranu už hráče konečně netrápí souboje. Odpadá povinnost učit se nazpaměť kombinace tlačítek pro to které kombo, tentokrát skvěle účinkuje i styl „mačkám co to dá“. To však neznamená, že by komba vymizela úplně – jsou, ale obejdete se i bez nich. V tomto ohledu Princ podlehl volání davu, a na své si tak přijdou takřka všichni. K ovládání jako celku není co dodat. Každý Princův pohyb, každé mávnutí šavlí a dokonce i běžný běh pro vás bude potěšením. Rozmístění tlačítek je maximálně intuitivní, takže se vám pod kůži dostane během pár úvodních minut.

U soubojů se ještě zastavíme. Nadále jde o neskutečnou podívanou, při níž se místy tají dech. Především když princ útočí dvěma šavlemi naráz. Začne se točit do kolečka jak káča a vy jen střídavě mačkáte trojúhelník a čtvereček a díváte se, jak nepřátelé padají. Boj s jednou zbraní je oproti tomu maximálně elegantní a vhodný spíše na likvidaci nepřátel po vzoru Sama Fishera (čti: tak, aby se o tom nikdo nedozvěděl). Máte asi tucet možností, jak nepřítelův život ukončit. Můžete jej přeskočit a rozpůlit ještě ve vzduchu. Nebo se k němu potichu přiblížit a jednoduše ho dýkou podříznout. To je však nic oproti tomu, když se Princ k nepříteli přiblíží, vezme mu jeho vlastní zbraň a zabije ho s ní.

  
Souboje jsou ještě efektivnější než minule

Výše popsaná možnost odstranit nepřítele tichou cestou je zde nazývána jako „speed kill“. A název stoprocentně koresponduje s tím, co musíte pro zdar akce vykonat. Pakliže se jen na vteřinku zastavíte, nepřítel stihne zareagovat a v kaluži krve můžete místo něj klidně skončit sami. Zároveň je nutné podotknout, že narozdíl od běžných soubojů, kde na kombech nezáleží a stačí pouze mačkat tlačítka halabala, u „speed kill“ je za každých okolností nezbytné vymačkat správnou kombinaci kláves.

Ti, kterým se už The Two Thrones vyhřívá v mechanice, mi jistě dají za pravdu, že hrát bnez speed killu je prakticky nemožné. Dá se sice obejít a můžete nepřítele zkusit odstranit klasickou cestou... Ovšem když lezete po úzké římse a pod vámi jde o osamocený nepřítel, neexistuje nic lepšího než mu skočit na krk a skolit jej ještě před tím, než se stihne vzpamatovat. Kamera navíc na nepřátele dynamicky najíždí, a tak vás vždy upozorní, kde kdo je a co tam právě dělá... To se pak těžko odolává.

Pohádky je konec

Grafika od minula nedoznala žádných větších změn. Proto si dovolím citovat z recenze Alana Jarrara na Warrior Within: „Spíše než pohádkovou hru připomíná Warrior Within dobře natočený horor. Chůze úzkými chodbičkami ve mně skutečně vzbuzovala strach.“ The Two Thrones jsou na tom velmi podobně. Grafika je dobrá, ale není nejlepší. Vyniká však v tom, jak ji tvůrci podávají. Schová nedostatky, ukáže jen přednosti... A výsledek? Budete se olizovat až za ušima. Mňam.

Hudba je na tom velmi podobně a je plnohodnotným doplňkem ke grafice a společně tato dvojice vytváří neopakovatelnou atmosféru starověkého Babylonu.

Světlé stránky hry
  • Boje
  • Dark princ 
  • Hratelnost
  • Design lokací
  • Grafika
Temné stránky hry
  • Jde o "pouhý" datadisk, nic převratného
  • Hrací doba

Celkový dojem z hry je i přes převážně chválící text recenze rozpačitý. The Two Thrones se hrají báječně. Nepřinášejí však nic převratného, co by stálo za patnáct stovek, na něž vás hra v obchodu přijde. Ani grafika se moc nezměnila, a významný posun tak zaznamenala snad jedině zvuková stránka, díky níž je atmosféra ještě lepší. Stačí to? Nikoliv. The Two Thrones lze doporučit jen fanouškům série nebo těm, kteří s novodobým Princem ještě neměli tu čest.

Grafika: 8/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10

Trochu sice zavání nastavovanou kaší, pořád ale jde o po čertech skvělou hru.

Celkové hodnocení: 8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním městem ve Forza Motorsport 7 (galerie)

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním…

Forza Motorsport 7 je na světě a stejně tak jako v předchozích dílech, i nyní máme možnost zajezdit si skrze historické centrum Prahy. Pokochejte se s námi.

13.  10.  2017 | | 13 N/A
Žánr Battle Royale bere trh útokem, podívejte se na nejlepší hry

Žánr Battle Royale bere trh útokem, po…

Battle Royale sice není žádný nově objevený žánr, ale až nyní ukazuje svůj pravý potenciál. Nejenže prodejní čísla obrovsky narůstají, ale počet hráčů přesahuje i takové stálice, jako je Counter-Strike Global Offensive nebo Dota 2.

11.  10.  2017 | | 4 N/A
Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou zábava, i když ještě nejsou dodělané

Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou záb…

Nová hra vám umožní stavět tratě a posílat po nich mašinky. Budete budovat a vydělávat. Herní model je zábavný a grafika líbivá. Hra má ještě dost nedostatků a není divu, zatím se totiž jedná o vývojovou verzi dostupnou v rámci předběžného přístupu. I přesto už ale poskytne docela dost zábavy.

20.  10.  2017 | | 18 N/A
Unikly slevové akce Steamu, Halloween a Černý pátek vám vysají peněženku

Unikly slevové akce Steamu, Halloween …

Již tradičně předčasně unikají informace o připravovaných slevových tornádech na Steamu, které začnou už během následujících dní.

21.  10.  2017 | | 3 N/A
Světové recenze Middle-earth: Shadow of War mluví o hitu

Světové recenze Middle-earth: Shadow o…

Pokračování výletu do Mordoru je tu a můžeme-li věřit zahraničním kritikům, jde o důstojného nástupce.

10.  10.  2017 | | 2 N/A
Gran Turismo Sport - návrat klasiky (recenze)

Gran Turismo Sport - návrat klasiky (r…

Ikona závodních her konečně dorazila na startovní čáru a nás nezajímá nic jiného než zjistit, zda se jedná o „návrat krále“, nebo o naleštěné zklamání.

22.  10.  2017 | | 13 N/A
Middle-earth: Shadow of War - naplňte svůj osud (recenze)

Middle-earth: Shadow of War - naplňte …

Talion se vrací, aby dobyl Středozem a navždy zbavil svět zla. Povede se mu to tentokrát?

17.  10.  2017 | | 4 N/A
South Park: The Fractured But Whole – sprostí hrdinové v akci (recenze)

South Park: The Fractured But Whole – …

Důvodem, proč lidé milují South Park, je už samotný fakt, že si v dnešní době nebojí dělat srandu z černochů a nacistických krav. A v tomhle ohledu naštěstí nezklame ani nová hra.

19.  10.  2017 | | 2 N/A