Recenze: Prince Of Persia: Warrior Within – zvrhlost je in

Pán noci s neukojenými choutkami

Zatímco jsem plně rozvinul popis šokujících scén z nového Prince, mírně jsem opomněl osvětlit vám příběh celé hry. Je pravda, že sledem událostí navazuje na první díl, ačkoli samotná hra se mu vůbec nepodobá. Písky času měly být nástrojem, který měl za úkol prince zahubit, nicméně náš statný hrdina je využil ve svůj prospěch a s jejich pomocí se vracel v časové linii, aby zachránil život svůj i svých přátel. Tím však porušil zákony času a tak na scénu přichází strážce času jménem Dahaka, aby prince za tento zločin potrestal. Jednoduše měl našeho hrdinu vymazat z historie (podobným způsobem řešil problémy i Inkvizitor z Červeného trpaslíka). Princ se však jen tak nenechal a tak se vydal na ostrov, na kterém byly písky času stvořeny, aby se už podruhé pokusil zvrátit svůj osud a přežít. Znamená to, že budete často cestovat v čase a mnohokrát budete procházet stejnými lokacemi v různých časových liniích, což je opravdu výborným zpestřením příběhu. Rozličná místa pochopitelně vypadají v každém časovém období jinak, tudíž dojde i k zajímavému srovnávání rozdílnosti interiérů okem hráče.

Pomsta je moje! * Neznám tu scénu z nějakýho filmu? * Nechej u svý hlavy adresu, abych jí mohl poslat za tvým tělem!

Upřímně řečeno, z prince jde teď docela strach. Je z něj běsnící tmavooký zabiják s dlouhými černými vlasy a obřími svaly. Způsob, jakým se navíc tváří či drží meč, opravdu nahání hrůzu. Celá herní atmosféra se zkrátka posunula více směrem k pochmurnosti, temnotě, smutku a smrti. Všechny herní interiéry jsou tmavé, nahánějící hrůzu a strach. Všude samé pavučiny, prach a špína. Grafika obecně ubrala na sytosti barev, celé barevné spektrum teď tvoří snad jen několik odstínů šedé plus sem tam nějaká ta červená a fialová. Nový princ už není graficky tak pohledný jako jeho předchůdce, přestože kvalitu textur má minimálně stejně dobrou. Spíše než pohádkovou hru připomíná Warrior Within dobře natočený horor. Chůze úzkými chodbičkami ve mně skutečně vzbuzovala strach a když k tomu přičtu fakt, že obtížnost je v novém princovi opravdu vražedná, často se mi stávalo, že jsem se nečekanému útoku neubránil.

Zmíněná obtížnost mi často dělala problémy, neboť i na nejjednodušší stupeň jsem velmi často tápal a mnoho scén jsem byl nucen opakovat. To přisuzuji především tomu, že ve PoP: WW se mnohem složitěji obnovuje zdraví. V předchozím díle byly životodárné kašny téměř na každém rohu, stejně jako louže a potůčky, které se nacházely především před různými složitějšími souboji. Ve Warrior Within se vám tolika živé vody bohužel nedostane. Kašny a potůčky se ve hře vyskytují jen zřídka a procházení bojově obtížnými lokacemi se kvůli tomu stává místy až nemožným. Je možné, že budete muset stále dokola opakovat jednu scénu kvůli nedostatku energie a vezmu-li navíc v potaz, že si mnoho lokací projdete několikrát v budoucnosti či minulosti, půjde vám z toho hlava kolem.

,,Judo sek“ Austina Powerse

Abych pravdu řekl, tak i přes zřejmý fakt, že jsem byl dosti zklamán z toho, jak autoři upustili od pohádkové atmosféry, která doprovázela prvního prince, Warriror Within se mi hrál skvěle. Jednu výhodu totiž ona hororizace titulu má – bojíte se na každém kroku a hra se tak stává emotivnější a je dost možné, že hraní ve vás zanechá silné dojmy, což rozhodně není na škodu.

Sakra, brutální přesila! * Za chvíli mu spadne hlava * A tomuhle taky

Věrohodnou atmosféru hororu dokonale dolaďují skvělá bojová komba, kterých je mnohem více, než v předchozích dílech. Čím dále se ve hře dostanete, tím více komb si budete moci vyzkoušet a samozřejmé je i to, že se zvyšuje jejich složitost a účinnost. I když je jich ale na výběr nejmíň tucet, některým jsem vůbec nepřišel na chuť, popřípadě jsem si ani nezapamatoval tu složitou kombinaci tlačítek, které musím zmáčknout, aby byl úder účinný. Rozmanitost bojových sestav však určitě oceníte, neboť narazíte na mnoho druhů nepřátel. Přibyly všemožná monstra, piráti vybavení loučemi, příšery a démoni z krajiny stínů, samozřejmostí jsou tradiční ,,Turci“. V rámci rozšíření repertoáru vašich oponentů ovšem došlo k jedné nepříjemnosti – oproti Sands Of Time je zde dvakrát více nepřátel, čili tam, kde byli v Sands Of Time dvě mečem vybavené stráže, jsou nyní čtyři. Rozhodně nepříjemné, zvláště když uvážíme onen snížený počet životodárných kašen ve hře.

Jak již všichni víme, tak náš oblíbený princ disponuje krom bojových dovedností také atletickou figurou, která mu dovoluje provádět ve vzduchu mistrné kousky. Snad každý z nás ocenil v prvním díle možnost matrixovského přeběhnutí podél zdí, popřípadě ještě efektivnější skok ze sloupu na sloup s odrazem o zeď. To všechno samozřejmě najdete i ve Warrior Within. Nemohu se ale zbavit dojmu, že se zde už tolik neskáčete (alespoň ne tolik jako v prvním díle). Stále si samozřejmě budete moci vychutnávat slideování po sloupech, balancování na římsách hradeb a složitých skoků. Přibyly i některé nové, na oko pohledné, pohyby. Mám teď namysli specialitku, při níž se mečem zabodnete do plachty a sjedete až na zem, a mnoho dalších. Celkově specielní pohyby a bojové sestavy pokročily a jsou hlavním zdrojem zábavy.

Zámek hrůzy jako z Kubrickova ,,Osvícení“

Co se týče herních lokací, tak většina hry se odehrává uprostřed paláců či palácových hradeb, ale okusíte například i atmosféru lodi či přímořského ostrova. Nejvíce si ale stejně užijete nekonečného zápolení s všemožnými pastmi a nástrahami. Málokdy jsem si skutečně oddychnul, protože ihned poté, co jsem dobojoval s šesti ozbrojenými kostlivci, se spustila nějaká záludná past a bylo po legraci. S mírným vztekem jsem tedy musel počkat až se hra načte k poslednímu savu, protože mé zásoby písku již byly vyčerpány (a řeknu vám, savů není ve hře zrovna moc). Jinak byly mé dojmy z pastí více než dobré. Najdete zde staré klasické sloupy a ostny, posunující se zdi a mnoho dalšího.

Light show * Konečně voda * Trůn Velkého Zvrhlíka

Mám-li stručně charakterizovat dojmy z hraní Warrior Within, tak odpovím – slunečno, místy zataženo s občasnými přeháňkami. Chci tím říct, že Warrior Within disponuje vskutku skvělou hratelností, ale vysoká obtížnost hry a málo možností k uložení trochu kalí dobré pocity. Nejednou jsem navíc kvůli zmatenosti v některých nepřehledných herních lokacích zabloudil a najednou tak nebylo prioritou dostat se na druhou stranu té obrovské síně, ale vymotat se z chodeb a snažit se nezabloudit. Nic to ale nemění na tom, že atmosféra hry je víc než děsivá – temné zaprášené chodby, v dálce jakýsi praskot starých zdí, chůze za svitu ubohé louče, díky níž vidíte alespoň na metr a najednou někdo vyskočí z úkrytu a řítí se na vás a vám jen tuhne krev v žilách.

Jediné co trochu kazí dojem na jinak hrůzné atmosféře starého paláce je hudba. U hry jakou je Price Of Persia jsem očekával určité nápadité orientální melodie, nicméně jsem se dočkal pouze kýčovitých a stále stejných rockovo-black metalových kytarových motivů. Možná je to jen můj názor, ale povím vám, že tahle hudba se ke hře podobného žánru vůbec nehodí. No představte si situaci, kdy by ve znělce Večerníčku zněla Kravitzova ,,Are You Gonna Go My Way“! Písnička je to z mého pohledu hezká, ale k Večerníčku se opravdu nehodí.

Sgt. Prince´s Lonely Heart

Ne, název tohoto odstavečku se nebude zabývat jednou z nejpopulárnějších desek skupiny Beatles, nýbrž vynese finální verdikt nad novým Princem z Persie. Co říci závěrem? U Warrior Within jsem se bavil opravdu kvalitně. Jeho hratelnost je vskutku ďábelská, ale jak jsem již říkal, vadilo mi to, čeho jsem se před vydáním této hry obával. Autoři sklouzli od pohádkových motivů ke komerci a udělali z Prince akčního hrdinu, který může směle konkurovat hollywoodským hvězdám. Pryč jsou doby, kdy se náš princ hnal za láskou, nyní je jeho prioritou vlastní přežití a vypořádání se s hlavním bossem.

Až se ti promítne celej tvůj život, tak ať je na co koukat, Honzo! * V takových chvílích není dobré ztrácet hlavu * Hm, kam teď?

Podle mého názoru nový PoP ani v nejmenším nepřekonal Sands Of Time. To ale neznamená, že WW není dobrou hrou. Opak je pravdou – užil jsem si spoustu zábavy a tuny nových komb, zbraní a nepřátel tyto mé dojmy jen umocnily. Pokud jste však už měli tu čest s Prince Of Persia: Sands Of Time, nejspíš budete zklamáni.

Grafika: 9/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 3/10
Hratelnost: 8/10

Nový Prince Of Persia nabízí stejně mnoho zábavy jako předchozí díl, ale již není tak originální a pohádkový. Je zkrátka zvrhlý a postižený brutální akcí.

Celkové hodnocení: 7,9/10