Recenze: Reservoir Dogs – vypráskaní grázlové

Hra podle čtrnáct let starého filmu, který se navíc ani nedal nazvat akčním. Může být snad ještě horší námět na hru? Ale všichni známe přísloví nesuď knihu podle obalu. Zvláště v případě díla od Tarantina.
Recenze: Reservoir Dogs – vypráskaní grázlové

Karel KališPlatforma: PS 2 (PC, Xbox)
Paměťová karta: 68 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Výrobce: Volatile Games
Vydavatel: Eidos Interactive
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
http://www.eidos.co.uk/gss/reservoirdogs/
Koupit hru na shop.doupe.cz

Nechápu, jakou briskní manažerskou hlavu napadlo vydat hru podle čtrnáct let starého filmu. Kladívko ergo, když ten film nemá od prvního pohledu takřka žádný potenciál na herní přepracování. Jistě, je to sice flák od Quentina Tarantina (shodou okolností jeho první), ale to je jako se pokusit udělat hru podle Pulp Fiction. Podobné hluboce filozofické (haha), myšlenky mi běžely hlavou při třímaní duhové placky s nápisem Reservoir Dogs – review version – v rukou. Popravdě sem ani skoro netušil, že byla nějaká podobná hra ve vývoji. Přeci jen, člověk si za ty roky udělá jakési myšlenkové síto, v kterém zůstanou jen herní kousky hodné očekávání. A vězte milí přátelé, že hry podle filmové předlohy takovým sítem propadnou snadněji než molekula vody. Jenže čas od času se ukáže, že ne všechno si zaslouží skončit na té špatné straně cedníku. Otázkou je, zdali to platí i pro dnes recenzovaný kousek? 

  

Ještě krok a ustřelím mu palici! * Vážně vyostřená scéna * A hrajeme na babu

Reservoir Dogs vyprávějí příběh skupiny grázlů, kteří vyberou jedno klenotnictví. Jenže všechno jde do kopru v okamžiku, kdy se na scéně objeví skupina nezvaných poldů. Skoro, jako by někdo celou akci naprášil předem. Zlodějům tak tedy nezbývá, než zdrhat, každý na vlastní pěst. Postupně se scházejí v opuštěném skladišti a rozjíždí cyklón vzájemného obviňování a hádek, jak už to tak bývá, když se akce podělá. Celý film se nese v rytmu divokých flashbacků, spousty hlášek a přímé akce je nemnoho. Jak z toho vysekat materiál na hru?  Borci s Volitale z toho vybruslili se ctí. Děj hry ve velké míře kopíruje příběh filmu, ale akci nasypali do míst, o kterých se ve filmu jenom mluví. Když tak do skladiště přijde Pan Bílý srkajíc kolu ze supermarketu, vězte, že ve hře si tím obchoďákem skutečně projdete. Když Eddie se jede zbavit aut, jste to právě vy, kdo to bude muset odřídit atd. Celá hra tak staví na dvou herních stylech. Za prvé se jedná o klasickou third person akci ve stylu Maxe Payna, za druhé pak o divoké honičky v autech.

Rukojmí a poldové

Chodíte, střílíte a nesmí chybět ani oblíbená stálice – bullet time. Zde ve formě velkého zpomalení času, během kterého lze poslat pár dávek hned několika dotěrným poldům. Nic vám nebrání se prostřílet všemi úrovněmi, jenže to se stává rychle repetivním. Reservoir Dogs ale nabízejí i elegantnější řešení postupu hrou. Kteréhokoliv civila, ochranku či poldu jde vzít totiž pod krčkem a použít jako živý štít. S rukojmím pak stačí trochu pohrozit a bouchačky padají na zem. Ovšem to platí jen pro obyčejnou ochranku v obchodech, švestky a SWAT komando vám na takový trik neskočí. Ale pokud máznete rukojmím o stěnu či mu jednu klepnete do hlavy, i ty největší drsňáci se stávají povolnými.

  

Já to nebyl * Vypadni bábo, teď je moje * Honem, dokud se nedívá

Pokud máte rukojmí, lze kteroukoliv další osobu, na kterou se zaměříte, ovládat pravým analogem. Ale pouze v případě, že nemá zbraň, ji lze také zneutralizovat. Jedině klečíc u stěny s rukama máte jistotu, že vám už nebudou dělat potíže. Může se zdát, že s rukojmím projdete úrovní s prstem v nose (vyberte otvor dle libosti), jenže není to tak. Každý živý štít má určitou energii, která postupem času ubývá a údery se na ní podepisují ještě razantněji. Jakmile energie dojde, rukojmí se zhroutí a vy už jen můžete koukat do hlavní, které rozkvétají ohněm.

  

Tohle je přepadení! * Dost bylo práce v rukavičkách * Švestka dostala přímo do švestky

Volit „čistší“ postup sice znamená spousty piplání s každým dotěrou, ale zase máte pocit pravého gaunera, který právě vybral kasu a bere roha. Navíc nic se nevyrovná pocitu, jako když si povodíte pět poldů a následně je zamknete v dřevěné chajdě. Bohužel, poldové vám všechno dost zjednodušují díky slabší AI. Sice vás občas jeden mazaně obejde a nasolí pár kulek do zad, zatímco další udržují váš pohled jinde, ale podobné situace jsou poměrně vzácné. Daleko běžnější varianta nastává v okamžiku, kdy až příliš snadno můžete vzít policistu jako rukojmí navzdory tomu, že má v ruce brokovnici a zírá, jak se na něj valíte. Nepotěší ani fakt, že všechny tyto úrovně jsou kromě střídajícího se prostředí pořád stejné. Postup naučený v první misi se nemění až do samotného závěru hry.

Skřípající plechy a morální volba

O chlup zábavnější jsou divoké honičky v autech ve stylu např. Drivera. Oproti misím po vlastních je jich daleko méně, poměr vychází zhruba dvě třetiny střílení proti jedné ježdění. I když se vždy jedná o pouhé dojeď z bodu A do bodu B, narazíte pokaždé na nějaký vtipný prvek. Ať už jde třeba o závod, nutnost neklesnout s rychlostí pod určitou hranici, protože by vám vyskočil z kufru unesený policajt, vždy se dočkáte vítaného osvěžení, které akčním pasážím později chybí.

  

Ty budeš odmlouvat * Pan Blonďatý je parchant * Tak za kolik to bude asi bodů?

Sice se až na občasnou odbočku jedná o zcela lineární jízdu, ale to kompenzuje celková větší dravost a živoucí design úrovní. Zábavu opět kazí slabá umělá inteligence plná civilistů v protisměru a policistů kamikaze. Jízdní model se, až na pochybnou ruční brzdu, však povedl. Celkově je radost si to řezat po dálnici, zatímco vám v rádiu hraje pořádná vypalovačka, kterou zdatně doplňují policejní sirény. Navíc honičky ještě osvěžují skvělé hlášky z filmu. Např. při úvodním závodu vám spolujezdci, kromě nadávání na vaše řidičské schopnosti, vyprávějí pravou podstatu písničky Like a Virgin.

Po každé splněné misi, ač už v autech či bez nich, jste oznámkování podle vašeho stylu. Pokud procházíte všude s prstem na spoušti či po silnicích jezdíte jak ocelový kombajn, dočkáte se cejchu psyhopat, protipólem je profesionál – na dálnicích se vyhýbáte zbytečným bouračkám, v akčních pasážích nestřílíte civilisty do zad atd. No a něco mezitím je kriminálník. Hodnocení tu není pro nic za nic, každé odemyká jiný konec hry s novou animací. Ovšem vzhledem k častému stereotypu si nemyslím, že by se jednalo o velkou výzvu k novému rozehrání. Což je škoda, protože jinak je hra na první dohrání hodně krátká. Jedno delší odpoledne a je konec.

Jako ve filmu

Po grafické stránce se jedná o velmi slušné dílo, zvlášť na dýchavičnou PS2. Všechny lokace se podařilo ztvárnit hodně detailně, modely postav též stojí za to. Hru doplňuje původní filmový soundtrack, takže sázka na jistotu. Jen škoda, že z původních herců do hry svým hlasem přispěl jen Michael Madsen. Ale i tak se dabing povedl a je radost si užívat každou hlášku, protože jestli Reservoir v něčem exceluje, tak je to prezentace.

Světlé stránky hry
  • Braní rukojmích

  • Filmová atmosféra
  • Hudba
  • Solidní grafika
Temné stránky hry
  • Dost repetetivní
  • Hodně krátké
  • Rozpačitá AI

Na druhou stranu je však škoda, že je to to jediné. Pokud by neměla hra nic společného s filmem, jednalo by se jen o lehce nadprůměrnou akci se několika vážně dobrými nápady, které však velmi rychle zestárnou. Fanoušci Tarantina by hru zřejmě neměli minout, s doporučením pro ostatní jsem trochu na vážkách. Ale spíš palec zamíří vzhůru.

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 6/10

Slušná akce řízlá honičkami v autech a podložená pár opravdu vypečenými nápady. Bohužel zábava vyšumí stejně rychle jako bublinky z otevřené limonády.

Celkové hodnocení: 6,5/10

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním městem ve Forza Motorsport 7 (galerie)

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním…

Forza Motorsport 7 je na světě a stejně tak jako v předchozích dílech, i nyní máme možnost zajezdit si skrze historické centrum Prahy. Pokochejte se s námi.

13.  10.  2017 | | 13 N/A
Žánr Battle Royale bere trh útokem, podívejte se na nejlepší hry

Žánr Battle Royale bere trh útokem, po…

Battle Royale sice není žádný nově objevený žánr, ale až nyní ukazuje svůj pravý potenciál. Nejenže prodejní čísla obrovsky narůstají, ale počet hráčů přesahuje i takové stálice, jako je Counter-Strike Global Offensive nebo Dota 2.

11.  10.  2017 | | 4 N/A
Unikly slevové akce Steamu, Halloween a Černý pátek vám vysají peněženku

Unikly slevové akce Steamu, Halloween …

Již tradičně předčasně unikají informace o připravovaných slevových tornádech na Steamu, které začnou už během následujících dní.

21.  10.  2017 |
Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou zábava, i když ještě nejsou dodělané

Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou záb…

Nová hra vám umožní stavět tratě a posílat po nich mašinky. Budete budovat a vydělávat. Herní model je zábavný a grafika líbivá. Hra má ještě dost nedostatků a není divu, zatím se totiž jedná o vývojovou verzi dostupnou v rámci předběžného přístupu. I přesto už ale poskytne docela dost zábavy.

20.  10.  2017 | | 13 N/A
Světové recenze Middle-earth: Shadow of War mluví o hitu

Světové recenze Middle-earth: Shadow o…

Pokračování výletu do Mordoru je tu a můžeme-li věřit zahraničním kritikům, jde o důstojného nástupce.

10.  10.  2017 | | 2 N/A
Middle-earth: Shadow of War - naplňte svůj osud (recenze)

Middle-earth: Shadow of War - naplňte …

Talion se vrací, aby dobyl Středozem a navždy zbavil svět zla. Povede se mu to tentokrát?

17.  10.  2017 | | 3 N/A
FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

Po nejnovějším ročníku fotbálku PES se vrací i EA se svou značkou. Je FIFA nejlepším fotbalem na trhu?

9.  10.  2017 | | 1 N/A
South Park: The Fractured But Whole – sprostí hrdinové v akci (recenze)

South Park: The Fractured But Whole – …

Důvodem, proč lidé milují South Park, je už samotný fakt, že si v dnešní době nebojí dělat srandu z černochů a nacistických krav. A v tomhle ohledu naštěstí nezklame ani nová hra.

19.  10.  2017 | | 2 N/A