Recenze: Richard Burns Rally - Král Richard I.?

Kolorit každoročního přetahování se o nejlepší časy u fanoušků rallye mezi WRC a CMR je po delší době konečně vyveden ze zavedených kolejí přítomností třetího do party, který nejenže neslibuje nebýt jen do počtu, ale hodlá to oběma harcovníkům pěkně natřít. Jméno k tomu má v pravdě královské; Richard králem nebo málem? Dozvíte se v naší PS2 recenzi!
Recenze: Richard Burns Rally - Král Richard I.?

Multiplayer: 2 hráči
Paměťová karta: minimálně 195 KB
Analogové ovládání: všechny tlačítka
Vibrace: ano
Externí podpora: Logitech GT Force a Driving Force
Výrobce: Warthog
Vydavatel: SCI
Homepage:
www.richardburnsrally.com

eSPZetka

Richard Burns: 33tiletý angličan, který jako první muž této národnosti v roce 2001 získal se Subaru svůj první a prozatím i poslední mistrovský titul v šampionátu WRC. V současnosti se nejprestižnějšího kolotoče rallye závodů neúčastní, protože musí místo s tratěmi o časy bohužel bojovat s rakovinou o vlastní zdraví.

Richard Burns Rally: ambiciózní nováček od Warthogu, snažící se provětrat pořadí mezi už několika díly ostřílenými a zavedenými sériemi čím dál populárnějších rallye her, jehož start v letošní sezóně předcházela ozvěna jeho vlastních ambicí. Nesliboval totiž nic menšího, než zdaleka nejseriózněji pojatou simulaci, což jsou po dvou předchozích ne zrovna slavných pokusech Warthogu v žánru (Rally Championship Extreme na PC a Rally Championship pro GC) docela silná slova. Naštěstí tentokrát nezůstalo jen u nich.

   

Jen ve Francii pojedete po asfaltu * Když je v RBR pod mrakem, může začít pršet * Tenhle průjezd jednoduše jen vypadá

Karosérie

Předchozí předčasné mrknutí očkem závěru ovšem není tak úplně adresováno audiovizuální stránce hry. Na ní sice je evidentní snaha o co nejvěrnější provedení, ale stejně tak skutečnost, že to Warthog s PS2 rozhodně neumí tak, jako konkurence; což ale neznamená, že to s ní neumí vůbec. RBR sice postrádá čistou a detailnost textur i lahůdkové efekty CMR4 nebo monumentální rozlehlost a pedantskou detailnost prostředí WRCIII, nicméně přesto působí jeho vizuální stránka dostatečně věrohodně a především je bezproblémově funkční.

Tratě jsou viditelně modelovány s láskou pro detail na správném místě ve snaze o co největší přiblížení skutečnosti a třebas takové zpracování flóry lemující velmi věrohodně zvrásněné tratě je velmi působivé, stejně tak jako spousta malých detailů kolem (3D diváci, zvěř, zničitelná dřevěná zábradlí apod.). Především ale nikde během hry neuvidíte žádné doskakování ani zpomalování stabilního snímkování (neplatí u replayů). Daní za bezproblémovou funkčnost v případě menšího talentu potom jsou věci, které posouvají v tomhle směru RBR za chvost nejbližší konkurence. Ať už jde o zmíněné slabší textury, grafické efekty, rozlehlost herního prostředí (koridor alá CMR) nebo koneckonců i slabší modely aut a vizualizaci poškozování jeho karoserie.

Obdobnými výhradami lze "dehonestovat" reputaci i ozvučení hry; zatímco komentář je na rozdíl od WRC bezproblémový a spolehlivý, zvuk motoru absolutně postrádá šťávu, sílu i prskání turba u WRCček a zvuky při kolizích jsou poněkud mimo mísu reality. Na druhou stranu nic z uvedeného nesnižuje funkčnost ozvučení a některé detaily na rozdíl od nasamplování zvuků samotných mile překvapí svou autentičností (zesílení intenzity řvaní motoru při rozbití skla nebo slyšitelné naříkání různého stupně v závislosti na poškození funkčnosti motoru apod.). Licencovaná hudba, která se bude snažit rozmazlit vaše uši a napravit tak celkový dojem z ozvučení je bezesporu kvalitní, nicméně hraje pouze při ne příliš kvalitních replayích, takže si ji asi moc neužijete.

   

Úsměv, ze zatáčky vyletí... Hyundai * Japonsko díky bujné vegetaci kolem trati patří k nejhezčím lokacím * "Veď mě dál, cesto má..."

Motor

Ono ostatně už od začátku si nebudete užívat prakticky ničeho vyjma frustrace, v jejímž případě není ale slovo "užívat" příliš na místě. V rámci hlavního motoru hry totiž konečně dochází k naplnění velkohubě se tvářících slibů o nejseriózněji pojaté simulaci v rámci žánru, což vám bude jasné hned jakmile naivně pořádně dupnete na plyn a zkusíte praktikovat věci naučené z konkurenčních titulů. Vašemu sebevědomí, svůdně každému našeptávajícímu "přece to nemůže být tak těžký, když už toho mám tolik za sebou", rychle zmrzne úsměv na rtech a dokud nenecháte naučené stereotypy ve škarpě za sebou, bavit se nebudete.

Automatické řazení, divoké projíždění zatáček smykem, brždění na poslední chvíli a pohodové svištění si to při vyšších rychlostech...všechny tyhle zažité zvyky vás tady potáhnou ke dnu silněji a spolehlivěji než slečna gravitace. A zbavit se jich, je jednou z nejtěžších chvil při seznamování se s RBR. Autoři si toho naštěstí byli velmi dobře vědomi a proto vás na startovní rošt nepustí, dokud vám dokonale nerozfláknou kastli vašich naučených stereotypů a nenahradí ji narychlo novými.

K tomu více než dobře slouží výborně zrealizovaný školní mód, v němž vám sám Richard Burns vysvětlí, jaké jsou základní a pokročilé techniky jízdy, k čemu jsou dobré a kdy je použít. Všechny je pak sami musíte na omezeném prostoru v předepsaném čase a způsobu provedení zvládnout a následně i na trati předvést v praxi. Dokud tohle nezvládnete a hra vám tak sama tímto nevtluče základy do hlavy, zůstane vám brána vchodu do hlavního módu hry uzavřena. Dřív tam prostě nemáte co dělat.

Ne, že by se ovšem tenhle pocit po absolvování školy při prvních vyjetí na skutečnou trať nějak zásadně změnil. Ono naučit se novým zvykům a skutečně je zažít a zvládnout bez brzdícího přemýšlení realizovat v praxi, jsou docela odlišné věci, což záhy pochopíte velice rychle. První dny a celá vaše první sezóna v kolotoči šampionátu (šest podniků po šesti erzetách) se tak chtě nechtě ponese ve znamení Leninova "učit se, učit se, učit se".

Bez toho, aniž byste precizně a hlavně automaticky bez přemýšlení zvládli zklidnit auto při vyšších rychlostech, uměli přenášet váhu na přední nápravu pomocí brždění levou nohou (aniž sundáte pravou z plynu), zvládli odhadovat v jakých rychlostech je ta která zatáčka průjezdná a uměli přesně pracovat s plynem i brzdami, nemáte šanci dokončit etapu v rozumném čase. Proces úplné pacifikace starých zvyklostí a absorbování nových je bolestivý a náročný, nicméně přináší na konci velmi sladké ovoce.

Jízdní model RBR kromě toho, že působí skutečně velmi autenticky (hodnocení "realistický" přenechme těm, kdož můžou srovnávat se skutečností), nabízí velmi silnou dávku pocitu satisfakce, což je pro skutečné fanoušky žánru smrtící kombinace. Každá erzeta si tady žádá maximální možnou koncentraci na každý úsek tratě, ovšem ten pocit, kdy máte při přeřazení na pětku srdce prakticky v krku a stejně tak ten euforický pocit, kdy poprvé dorazíte úplně propoceni v slušném čase do cíle, ty za tu námahu stojí. RBR je hra, která jednoduše poroste s vámi.

A strop růstu je tentokrát posazen nebývale vysoko, protože zvládnout jezdit slušné časy na nejnižší obtížnost s minimálním stupněm úrovně poškozování vozu je sice otázka řekněme týdne, ale je to teprve začátek. Vyzývavě na vás okamžitě totiž začne pomrkávat přinejmenším ještě jeden stupeň obtížnosti (po masochistech možná bude mrkat i Expert;-)), ale především možnost zapnout si u položky poškozování vozu alespoň možnost "reduced", s níž se opět úroveň pocitu autenticity vyšvihuje o další stupínek výš.

Vizualizace poškozování vozu sice zaostává za CMR4, nicméně způsob, jakým se samotné poškození podepisuje na ovládání vozu, je bezkonkurenční. Urvanou nápravu, ztracený přítlak, rozbitý chladič, pochroumanou převodovku...vše prakticky okamžitě pocítíte naprosto čitelně na ovládání a ve výsledku i na časech. Jediná menší chyba, jediná nepozornost i na rovince a může být po všem. Žádný restart, žádný load...jedině odstoupení z podniku nebo se pokusit doplazit do servisní zóny. V RBR se s vámi nikdo mazlit nebude.

   

Tohle je tak na dvojku s ručkou... * Díky měkkým mantinelům patří Finské erzety k těm nejjednodušším * Další z falešných idylek

Právě tenhle nekompromisní přístup k hratelnosti, snažící se vám zprostředkovat pokud možno co nejautentičtější zážitek, je zdaleka největší devizou RBR, která hru odlišuje od ostatních. Nicméně i v tomhle směru má RBR přeci jenom ještě určité rezervy a na cestě k metě autenticity se nevyhnul několika chybám. Poněkud zarážející je nemožnost nakalibrovat si volant a zbavit tak ovládání poněkud přehnané citlivosti. Určité rezervy je možno najít i v kolizním modelu, kdy přes tunu vážící WRCčka předvádějí ekvilibristické kousky ve vzduchu, jako by se počet jejich kilogramů pohyboval skoro v dvouciferných číslech (což potvrzuje i fakt, že tři diváci jsou schopni auto donést na trať skoro odkudkoliv:-)) a nejsou  sto jednoduše přejet přes menší keříky a stromky. A byť je feedback na volantu zvládnut hodně slušně, přeci jenom není na něm znát váha auta tak dobře jako v GT3, díky čemuž jsou reakce auta poněkud hůř čitelné, než by bylo záhodno. A vy co nemáte volant si k tomu připočtěte fakt, že na joypadu je RBR skoro nehratelný.

Zbytek výtek je možno adresovat směrem k prezentaci hry, která je ve všech směrech úděsně chudá, šedá a bez nápadu. Některá menu jsou navíc dost nepřehledná, čehož ukázkovým příkladem budiž obrazovky pro nastavení vozu. Ta je sice bezprecedentně obsáhlá, nicméně vše je prezentováno čistě formou textu a čísel, bez jakékoliv grafiky i nápovědy. V servisní zóně rovněž mnohdy ztratíte přehled co opravujete, protože pod jednou položkou se jich může skrývat deset dalších, což zjistíte až začnete opravovat. Vše opět jen formou textu a čísel, která jsou nejvýraznějšími dominantami celého rozhraní hry. Menší rozpočet proti konkurenci je vidět koneckonců i na počtu licencovaných WRCček (osm, z toho většina starších modelů) a poměrně věrně provedených tratí (36).

Zůstatek neprobraných brázd za RBR je klasika, bez výraznějších odlišností. Najdete tu klasický multiplayer na střídačku až pro 4 hráče, možnost projet se po kterékoliv z odemknutých tratí, nebo si to v "Chalenge" zkusit rozdat na trati se samotným Richardem Burnsem. Všechno více méně z části povinné záležitosti, které jsou ovšem spíše podružné, protože RBR je určen prakticky výhradně fanouškům žánru a ti jsou a budou většinou při jeho hraní vlci samotáři a bohatě si vystačí s hlavním módem hry.

Světlé stránky hry
  • autentický jízdní zážitek
  • nejpropracovanější model poškozování a nastavení vozu
  • vytrvalým nabízí mimořádně silný pocit satisfakce
  • výborně zpracovaná rally škola
  • proměnlivé počasí
  • licenované auta i tratě
Temné stránky hry
  • extrémně náročné
  • bez volantu, trpělivosti, pevných nervů a tréninku nehratelné
  • slabá prezentace
  • proti konkurenci horší technické provedení

Výsledek

RBR je "hra", která prostě nenabízí snadno přístupnou zábavu na krátkou chvíli. Není to "hra", k níž si jde jen tak na chvíli sednout a pobavit se. RBR bez mrknutí oka takřka všechno obětoval na oltář autenticity a pocitu realismu a to včetně vykuchané hratelnosti. Jediným způsobem, jak ji vzkřísit je tak obětovat něco ze sebe. Svůj čas, svůj pot, svoje sebevědomí, svou krev;-)... Nejste-li ochotni byť jedinou z uvedených věcí obětovat pro změnu vy, nemá "hra" nic, čím by vás odměnila. Její největší deviza se tak snadno může stát největší překážkou k úspěchu, protože tohle skutečně není pro každého.

Chcete-li tak zhruba zažít, jaké to asi je být v kůži Richarda Burnse a jste ochotni zaplatit, má pro vás RBR autenticity (byť nedokonalé) až vám z toho půjde hlava kolem. Pokud se jen chcete cítit jako nejlepší jezdci planety a u toho se dobře bavit, zkuste to raději jinde. Co doopravdy chcete, hraje tentokrát větší roli něž kdy před tím, protože obojí dostanete skutečně těžko. A končit tím očekávaným konstatováním, je-li RBR lepší "hrou" než jeho konkurenti a tudíž i tím králem není na místě. Díky odlišným prioritám by tohle srovnání i závěr z něj vyplývající byly obé bez vypovídající hodnoty.


Grafika: 7/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 6/10
Hratelnost: 8/10

Velmi solidně zvládnutý trenažér pro hardcore fanoušky rallye v němž budete jezdit jako Richard Burns jen v případě, že budete skoro stejně tvrdě trénovat a máte trochu talentu v krvi.

Celkem: 8/10

Dostupné pro: iPhone
Žánr: Závodní | Závodní simulátor
Výrobce: Warthog | Webové stránky hry
  • Autentický jízdní zážitek
  • Nejpropracovanější model poškozování a nastavení vozu
  • Vytrvalým nabízí mimořádně silný pocit satisfakce
  • Výborně zpracovaná rally škola
  • Proměnlivé počasí
  • Licenované auta i tratě
  • Extrémně náročné
  • Bez volantu, trpělivosti, pevných nervů a tréninku nehratelné
  • Slabá prezentace
  • Proti konkurenci horší technické provedení

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 českých her, které úspěšně prorazily i do zahraničí

10 českých her, které úspěšně prorazil…

Ačkoli se nemůžeme měřit s většími zeměmi, pár skvělých her od nás se do světa podívalo. Pojďme se podívat na ty největší šťastlivce.

6.  9.  2017 | | 12 N/A
8 nejšílenějších pařeb, které si můžete zahrát na Steamu

8 nejšílenějších pařeb, které si můžet…

Během letošního roku se Valve rozhodlo, že Steam Greenlight neplní tu roli, kterou od něj požadovalo. Skrz něj se na Steam totiž dostávaly opravdové zrůdnosti, jako třeba simulátor kamene. Tomu měla zabránit nová služba jménem Steam Direct. Jak si můžete všimnout, opět jim to tak úplně nevyšlo, a i nadále tak v nejpopulárnější digitální distribuci PC her naleznete unikátní šílenosti. Nabízíme vám ty nejbizarnější z nich!

14.  9.  2017 | | 7 N/A
Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický fotoseriál z výpravy

Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický …

Destiny 2 je hra plná rozporů. Po několika desítkách hodin strávených v jejím světě vám ale můžeme říct jedno. Budete nadávat, ale nebudete se moci odtrhnout.

9.  9.  2017 | | 2 N/A
Běžící pás AAA produkce aneb konec velkých her tak, jak je známe dnes

Běžící pás AAA produkce aneb konec vel…

Také se vám zda, že herní průmysl pomalu ale jistě klesá do prachsprostého mainstreamu? Máme stejný pocit.

5.  9.  2017 | | 18 N/A
Herní agenda: konec okurkové sezóny

Herní agenda: konec okurkové sezóny

Tak jsme přežili letošní okurkovou sezónu a pomalu ale jistě se k nám dostávají tituly, na které jsme se takovou dobu těšili. Je libo strategii, čistokrevnou akční jízdu nebo pohodovou adventuru? To všechno se objevilo během minulého měsíce.

8.  9.  2017 |
7 nejděsivějších herních zážitků, které nesmíte hrát v noci

7 nejděsivějších herních zážitků, kter…

Strach a hrůza patří spíše k nepříjemným a nechtěným pocitům. Přesto je ovšem mnohdy záměrně vyhledáváme a jejich přítomnost si doslova užíváme, což je vlastně jeden z velkých paradoxů zábavního průmyslu. Hororové zážitky nás naplňují a přitahují zároveň, a to v jakékoli podobě. Pojďme si připomenout ty nejděsivější hry, které si lze v rámci videoher můžeme užít.

12.  9.  2017 | | 6 N/A
Herní filosofie: samotářské zážitky žijí dál

Herní filosofie: samotářské zážitky ži…

Byl tady Skyrim, bylo tady Divinity a teď tady máme třeba Uncharted. Singleplayer zkrátka stále táhne, nyní snad možná ještě více než kdy dříve.

16.  9.  2017 | | 7 N/A
WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

Nasaďte helmu, zapněte pásy a připravte se ke startu. Nový ročník WRC je konečně tady. A tak se ptáme, má v letošní konkurenci závodních her šanci na úspěch?

18.  9.  2017 | | 1 N/A