Recenze: Rise of Nations: Rise of Legends – fantaskní strategie

Mechaničtí pavouci? Budiž. Přerostlí škorpióni? I to se dá zkousnout. Létající talíře? Proč ne. Ale tohle všechno dohromady v jedné hře a navíc real-time strategii? To může skončit jen buď absolutní pohromou či nově vyšlou herní hvězdou. Na kterou variantu si vsázíte?

Karel KališTyp hry: real-time strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 1.4 GHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta, 4,5 GB na disku 
Testovací konfigurace: Athlon 64 3000+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT 128 MB
Výrobce: Big Huge Games
Distributor: Microsoft
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz)
Homepage:
http://www.microsoft.com/games/riseoflegends/

Kapka fantazie

Je vysloveně radost se dočkat real-timové strategie, která se nevěnuje neustále propíranému tématu Druhé světové války, ani se neveze na vlně nějaké licence. Trocha fantazie, ta mi už nějakou dobu chyběla a nyní se moje přání splnilo v podobě Rise of Legends. Pokračování strategického překvapení jménem Rise of Nations nejde ve stopách reálného prostředí, ale přináší zcela nový mystický svět. V něm se snoubí steampunk s pohádkovým prostředím orientu a tajuplnou civilizací dávno ztracené Mayské civilizace, trochu smíchané s mimozemskou technologií. Možná to na někoho může působit jako naprostá blemcanina,  ale to už záleží na vkusu každého.

  

Neflákejte se, sleduju vás! * Giacomovi je asi špatně * Božínku, to je ale světýlek

Rise of Legends vás postupně protáhne třemi kampaněmi, ve kterých se podrobně seznámíte s každým národem. Pokud se těšíte na střet rozdílných civilizací, tak máte smůlu. Z nějakého podivného důvodu v každé kampani disponujete stejnými jednotkami jako protivník. Tedy až na pár vzácných výjimek. Všechny kampaně dohromady stmeluje příběh sledující vynálezce jménem Giacomo a jeho křížovou výpravu za pomstou smrti svého bratra. Děj má v rukávu několik zajímavých okamžiků a zvratů, ovšem jako celek působí poněkud nekonzistentně. Něco se stane a nevíte proč, události na sebe navazuji v podivných konstrukcích, jako by autorům vytrhal pár stránek scénáře. Nemluvě o konci, kde snad chybí už jen typické „pokračování příště“. Na druhou stranu v poznámkách Giacoma před každou misí a několika povedených ingame/CG animacích narazíte na dějovou linku plnou sympatických postav, s nějakou tou romantikou, smrtí, zradou, tajemstvím a tak dále. Škoda, držet víc pohromadě, mohli jsme se těšit z velmi povedené story.

Rozcvička před bitvou

Za mírnou zmatenost možná vděčíme i lehce nelineárnímu průběhu hrou. Každá kampaň začíná na strategické mapě regionu, rozděleného na několik území. Jednotlivá území představují mise a vy si můžete zvolit, kudy dál postupovat za finálním cílem, jenž se (překvapivě) schovává na zcela opačném konci mapy. Strategická část se dělí na tahy, ve kterých se střídáte s protivníky. Jeden tah může znamenat útok na další sektor, případně posun na další část v rámci vámi dobitého území. V jednotlivých sektorech najdete města a ty se dají vylepšit jedním ze čtyř základních typů čtvrtí. Jejich výstavbou získáváte body ať už do další výstavby, do výzkumu jednotek či nakupování startovních jednotek pro taktické části. Kromě toho některá území nabízejí další výhody v podobě speciální dovedností, opět pro taktickou část.

  

Vás ale je, snad se někam vejdete * Tak kam dál? * Obří roboti útočí

Cílový sektor máte sice určen, ale cesta k němu je jen a jen na vás. Budete postupně obsazovat všechna území a vylepšovat města a svoji armádu? Nebo využijete prověřené taktiky blitzkrieg a rychle smáznete pouze v cestě stojící sektory, přičemž spolehnete, že to v té misi nějak uhrajete i bez počátečních bonusů? Dělejte, jak uznáte za vhodné. Ovšem pokud půjdete cestou absolutní asimilace, musíte se vypořádat se zásadním nedostatkem. Mise v některých sektorech nabízejí nápadité úkoly jako doprovoď karavanu, osvoboď vězně atd., ale ty další se zvrhávají v pouhé dobíjení nepřátelských měst. Pokud půjdete po všech územích, takových misí si projdete spoustu. A vězte, že vám dřív nebo později začne jít na nervy, když uslyšíte popáté v řadě ten samý komentář a budete bojovat na mapě, která jakoby vypadla z oka té předchozí.

Klasika jinak

Taktická část staví ta prvcích velmi podobných Rise of  Nations, jen v jiném grafickém kabátků. Pokud máte zkušenost s předchozí hrou, více méně můžete tuto část přeskočit. Základem všeho se stávají města, ke kterým postupně přilepujete jednu že čtyř rozdílných čtvrtí. Jedna zvyšuje počet jednotek, další přísun surovin, jiná zase bodíky do výzkumu. Každá z frakcí má jednu unikátní čtvrť, ale v principu mají velmi podobný význam. Města nemůžete postavit, pouze zajmout nepřátelské či neutrální. Na mapě je najdete rozeseta společně s dalšími unikátními stavbami. Některé z nich neustále produkují jednotky, další třeba přidávají suroviny. Apropo, ty jsou ve hře pouze dvě – timonium najdete coby modré krystaly na mapě, peníze střádáte obchodem. Rasa Cuotl pak místo peněz používá energii, ale princip je opět vcelku podobný.

  

Hrabě von Zeppelin by se divil  * Bitva v plném proudu * Vylepšování jednotek v praxi

Každé město a zajatá unikátní budova rozšiřuje vaše území. V jeho prostoru pak lze takřka kdekoliv stavět další budovy, ať už se jedná o různé obranné věže či továrny na jednotky atd. Navíc na vašem území se mohou vaše jednotky automaticky uzdravovat, na nepřátelském postupně zase životy postupně ztrácejí. Což se dá ovšem snadno eliminovat vybudováním zásobovacích jednotek.  Kromě stavění se nevyhnete i výzkumu, v základní formě se dělí na čtyři větve, každá z ras se v jejich funkci liší, ale opět zůstávají zachovány podobnosti v určitém rámci. Takže jedna větev výzkumu zvětšuje vaše hranice, jiná zase podporuje těžbu. Celkově se dá říci, že Rise of Legends jde v žánru strategií trochu odlišnou cestou, na kterou si chvíli budete muset zvykat. Ale fanoušci Rise of Nations se budou cítit jako doma. Až by mohli spekulovat o tom, zda Rise of Legends není pouhý datadisk s novými rasami.

Každý jsme jiný...

Ovšem už samotné rasy nabízejí spoustu odlišností. Každá  nich je zcela unikátní, nabízí jiné jednotky, budovy a herní styl, ale přitom jsou velmi pečlivě vyváženy a žádná z nich nemá nad ostatními navrch. Vinci jsou typickým příkladem steampunku. Vynálezy a mechanická udělátka platí za hlavní smysl jejich existence. Ze všech ras nabízí nejvíc budov, hlavně díky vědeckému centru, jenž se dá přeměnit na celou řadu dalších s unikátní funkcí. V armádě Vinci najdete vojáky s puškami, mechanické muže a pavouky, poletuchy jak vypadlé z díla Leonarda da Vinci atd.

  

Tak kam s těmi bodíky? * Ultimátní jednotka Cuotlů - létající město * Půjdeš k zemi Saddáme..nebo ne?

Rasa Alin vychází z orientální kultury. Jejich magické město se vznáší nad dunami, ve své armádě využívají magická stvoření jako obrovské škorpióny, draky, pouštní bojovníky, ale i skleněné kanóny a golemy. Mají nejvíc druhů jednotek ze všech.  Poslední rasa, Cuotlové, se inspirují z Mayské kultury doplněné o mimozemskou technologii. Některé jejich jednotky trochu evokují G’Oualdy ze Stargate. Jedná se o nejvyspělejší rasu, disponují štíty a většina jednotek i neviditelností. Na rozdíl od ostatních neshromažďují peníze ale energii. Některé jejich budovy dokáží létat.

...a dokážeme jiné věci

Jednotlivé rasy se liší i hrdiny, kteří se mohou přidat do vaší armády. Disponují unikátními dovednostmi s jejichž pomocí dokážete zvládnout i zdánlivě prohranou bitvu. Povolávání posil, léčení, absolutní nezranitelnost, silné magické údery – je toho vážně spousta, stejně jako jednotlivých hrdinů. Ti se sice stávají silnějšími, ale cesta na vyšší úrovně tentokrát nevede přes kopce mrtvých nepřátel. Místo toho se zlepšují skrze své schopnosti. V kampani získáte za každou splněnou misi určitý počet bodů, za které ve strategické fázi odemykáte hrdinům jejich speciální schopnosti. To odráží i postup na další úrovně a s tím související nárust hitpointů, účinnosti zbraní atd. Hrdinové ale nejsou jedinými, kdo dokáží ovlivnit průběh bitvy. Stejně tak fungují speciální dovednosti, které jsem letmo zmínil o něco výše.

  

Že by inspirace Ocelovým městem?  * Magické město Alinu * Fešné hrdinky mají body prioritně

Doplněním odměny za některé mise se vám stane zpřístupnění speciálních dovedností využitelných během bitvy. Opět se jedná o celou řádku rozdílné pomoci. Jedna vám přisype něco peněz, jiná přetáhne na vaši stranu nepřátelské vojáky, další je uzdraví a poslední třeba na pár sekund znemožní oběma stranám bojovat. Použití těchto dovedností je narozdíl od těch u hrdinů omezeno počtem. Takže se vyplatí přemýšlet, zda je opravdu výhodné ji vyplýtvat teď. Ovšem nejednou vám přijdou více než vhod.

Vzestup či pád legend?

Kromě kampaně si můžete zahrát i klasickou skirmish misi proti počítači, či v multiplayeru proti živému protihráči. To lze  jak po Lan, tak pomocí služby Gamespy na internetu. Skirmish i hra více hráčů se od kampaně v některých prvcích liší. Chybí zcela strategická část. Všechno vylepšování jednotek a hrdinů tak probíhá během bojů a ne za nějaké body, ale za timonium a peníze (energii). Každá ze stran má k dispozici pouze tři pro ně unikátní hrdiny a též systém speciálních dovedností funguje o něco jinak. Za prvé jsou pouze čtyři a používat je může pouze ten, kdo získá převahu v určitém oboru. Například větší počet jednotek, více výzkumů atd. Kromě toho lze využívat diplomatické možnosti, jenž jsou v kampani takřka nanic.

 

Jářku, to je ale pavouk * Říkal tu někdo Mayská civilizace? * Ha, mraci, teda draci

Po grafické stránce se jedná o povedené dílko. Vše je propracované do nejmenších detailů, budovy se postupně boří, odletují z nich jednotlivé kusy a atmosféru destrukce doplňuje povedený kouř, oheň a další efekty. Tvůrci se chlubí i využitím fyziky Aegia PhysX, takže pokud mát pár tisíc na speciální fyzikální kartu, ještě si zážitek umocníte. I bez ní je ale na co koukat. Navíc nároky nejsou zas tak krvavé a hra zvládá velký počet jednotek na obrazovce takřka na jedničku. Hudba má v zásobě pár pěkných melodií, ovšem dost často je pouští nějak moc náhodně a nesouhlasně s událostmi odehrávajícími se na obrazovce. Před nainstalováním posledních Directů jsem se setkal s občasným vypadáváním zvuků, ovšem nové ovladače vše napravily.

Světlé stránky hry
  • Spousta jednotek
  • Chytré nápady
  • Rozdílnost ras
  • Výborná grafika
  • Chytlavá hratelnost
Temné stránky hry
  • Pathfinding
  • Repetetivnost misí
  • Nekonzistentní příběh
  • Dost podobné RoN

Co se dá Rise o Legends vytknout? Pár věcí se najde. Určitě musím zmínit slabý pathfinding, hlavně v poslední misi druhé kampaně mi neuvěřitelně sál krev. Ani inteligence počítačem řízeného protivníka není z nejvyšších. O misích jak podle šablony jsem se už zmiňoval. A vytknout se dá i veliká podobnost s Rise of Nations. Ale i přes to všechno jsem se při hraní výborně bavil. Hratelnost původní hry zůstala zachována, nováčkům může chvíli trvat se do hry dostat, ale výsledek stojí za to. Velmi mě potěšila rozdílnost jednotlivých ras a celková více než podařená atmosféra kumulující tři zcela odlišné kultury v rámci jednoho světa. Už teď se těším na datadisk, který nás určitě nemine. Těšte se taky.

Grafika: 9/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Velmi povedená strategie, která exceluje v nápaditosti jednotlivých ras a originálních nápadech. Sice ji chybí pár kroků do absolutní dokonalosti, ale i tak se jedná o zatraceně povedenou a zábavnou hru.

Celkové hodnocení: 8,1/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | Real-time strategie
Výrobce: Big Huge Games
  • Spousta jednotek
  • Chytré nápady
  • Rozdílnost ras
  • Výborná grafika
  • Chytlavá hratelnost
  • Pathfinding
  • Repetetivnost misí
  • Nekonzistentní příběh
  • Dost podobné RoN
Diskuze (1) Další článek: Poprask kolem prodeje HoMaM 5

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,