Recenze: Seal of Evil – Diablo po čínsku

Nosíme čínské oblečení, jíme čínské nudle z čínského nádobí, kompletujeme počítače z čínských dílů - a hrajeme čínské počítačové hry. Nevadí, že jsou často horší než jejich „domácí“ konkurence. Naši pevnost dostanou počtem... Teď jde o to, jestli je Seal of Evil stejný - nebo jestli se jedná o čestnou výjimku. Ale to se dočtete až v následující recenzi.
Recenze: Seal of Evil – Diablo po čínsku

Platforma: PC
Typ hry: RPG
Minimální konfigurace: P2 – 300 MHz, 128 MB RAM, 4MB 3D karta
Testovací konfigurace: Athlon 2 GHz, 512 MB RAM, Radeon 9600
Doporučená konfigurace: P2 – 500 MHz, 256 MB RAM, 16 MB 3D karta
Výrobce: Object Software
Distributor: GMX Media
Homepage:
http://eng.objectgames.com/soe/

Během posledních několika let se na naše hlavy vylila tak objemná masa studené vody z béčkových činsko-korejských klonů Diabla, Starcraftu a jim podobných, že by toho se slušnou rezervou stačilo na hodně dlouhou dobu. Avšak, jak se zdá, autoři vůbec nemají v úmyslu zastavit se na dosaženém bodě. Další z řady těchto kopií od společnosti Object Software totiž není ničím jiným, než mírně pozměněnou verzí jejich předešlého počinu z roku 2002. Na svém místě zůstala i pětice hlavních hrdinů, náležících k různým povoláním; filozofie pěti elementů, které zasahují do všeho včetně schopností postav a vlastností předmětů; nudná izometrická grafika a nezajímavý příběh, postavený na základech pseudoreálné staročínské historie období Válčících Císařství, jen pro trochu zpestření okořeněnou duchem fantasy.

   

Fascinující pohled na městskou kanalizaci * Odkaz disko kultury se dostane opravdu všude * Asi nějaký obřadní tanec nebo co...

Dcera za otce

Právě tím dějem bychom i začali. Ten se odehrává v rozmezí let 476 – 206 př. n. l., kdy Čínu netvořilo jediné mocné království, ale sedm menších knížectví, jež na sebe dokázaly neustále štěkat. Na rozdíl od hry Prince of Qin, kde se příběh odehrává po smrti Prvního Imperátora, který chtěl sjednotit všechny země pod jednu vlajku, v Seal of Evil se vypráví o období, kdy mu ještě zdraví dobře sloužilo a on zrovna pokořoval jednu čínskou provincii za druhou. Tomuto údělu se nepodařilo uniknout ani prefektuře Baiyue, která se stala opravdu tvrdým oříškem. Její západní část se Imperátorovi podařilo dobýt bez vážnějších problémů, avšak s tou východní to zase tak hladce neproběhlo.

Místní náčelník Lan Xiong dokázal kolem sebe shromáždit své věrné poddané a to tak, že válečníkům Qin se dlouho nedařilo dosáhnout vítězství. Tady ovšem pomohla útočníkům náhoda – na jednom z rituálních obřadů vůdce záhadným způsobem umírá. Jeho osmnáctiletá dcera Lan Wei, kterou místní jednomyslně volí jako novou panovnici, uslyšiv o bájných Kamenech Imperátora (říká se, že kdo najde tyto kameny a spojí je dohromady, bude moci oživovat mrtvé - a to by milá dcera zrovna potřebovala), se rozhodla vydat hledat je. To ještě nevěděla, že svým úmyslem vzkřísit otce také mohla povolat k životu takové zlo, o jakém se nikomu nesnilo ani v těch nejhorších nočních můrách. Před mnoha staletím zdolal totiž Žlutý Imperátor zlého démona, uvěznil ho v kameni a ten pak rozbil a rozházel po všech koutech země. A později začal lid těmto kamenům říkat Imperátorovy kameny.

   

Tohle vypadá také jako obřadní tanec, tentokrát na pozadí vykopávek * Nechci na nic narážet, ale... Ono to vypadá jako další obřadní tanec * No, něchtěli byste tu také bydlet?

Osobitý přístup

Po neslavném konci svého otce se tedy vydává jeho dcera, povoláním mimochodem vědma, na dlouhou pouť, pomáhajíc při tom chudým a utlačovaným. Na cestě ji doprovázejí věrní společníci, neprojevující v boji zvláštní inteligenci - čaroděj Yan Hong, člověkozvíře Liang Hu, assassinka Cai Xin a paladin Gai Nie. Každý z hrdinů ovládá vlastní sbírku skillů a pro každého z nich autoři v obchodech připravili vhodný sortiment zbraní, zbrojí atd. Předměty může vytvářet i samotná Lan Wei, protože ve svém okolí často narazíte na věci jako je ruda, dřevo, jídlo a ze zabitých oblud skoro pokaždé nevypadávají věci jako hadí kůže, maso nebo dřevěná kůra.

Základní charakteristiky postav jako je síla, obratnost nebo charisma zaměnili vývojáři z nepochopitelného důvodu za pět elementů, které je možno trénovat po získání nové úrovně a zkušenostních bodů. Smysl zůstává, mění se jen názvy. Tak třeba pokud budeme zvedat hodnotu železa, vzroste síla útoku, vložíme-li body do dřeva, dostaneme více životů; voda = mana, oheň odpovídá za rychlost úderu a země za ukazatelem obrany.

   

Fascinující socha obávaného panovníka nebo božstva. Pro jistotu schovaná v potemnělém sklepě * Praktity místních kouzelníků neznají hranic. Snad jim ta světýlka také k něčemu budou * Připravte si vlastní oběd. Jen žádné maličkaření!

I když může mít v týmu až pět osob, do boje můžeme naráz poslat pouze tři z nich. Velkolepost v Seal of Evil opravdu není to hlavní, ve většině potyček můžeme své čínské borce s klidným svědomím zavést do nejhustší vřavy opuštěně se potácejících nepřátel a sami se jít mrknout třeba na televizi nebo si přečíst pár stránek z novin. hrdinové se sami bez problémů dostanou z většiny problémů, obdržev při tom jen minimální zranění. Žádným “tornádovým gameplayem” to ani nezavání, spíše se dostavuje dojem, že hráč nemá tu čest se strašlivými obludami, ale s papírovými krabicemi. Trochu soustředění vyžaduje snad jen boj s hlavními bossy. Ale i kdyby se stalo, že vám nějakým nedopatřením někoho zabijí , tak - pokud to nebude Lan Wei - se nic se neděje. Padlý jednoduše opustí místo boje a vy ho najdete živého a zdravého v nejbližší vesnici.

Špatně zatlučený hřebík

Příběh a dobrodružství Lan Wei se pohybuje striktně po předem postavených kolejích a udělat krok stranou nejde ani při nejlepší vůli. Dokonce se dá vstoupit jen do těch domů (a absolutně nezáleží na tom, jestli jste tam už byli nebo ne) a lokací, které jsou momentálně potřebné pro posunutí scénáře dopředu. Hraní často otravuje i značné množství čistě poštovních a doručovatelských questů typu hledání panenky nebo opravy stařecké hole, mezi kterými vypadá záchrana malého děvčete z pařátů jedovaté kytky jako naprostý vrchol vynalézavosti. Jindy vývojáři zřejmě pro oživení atmosféry ředí herní proces “vzpomínkami” postav nebo přetáčejí čas zpět. Možná, že by to mohlo být i zajímavé, nebýt neuvěřitelně nudného podání a množství textu se splývajícími čínskými jmény. Než se naučíte rozlišovat všechny místní obyvatele, strávíte hodiny ověřováním si jejich jmen z denníku. Tím ztratíte doslova horu času, což pochopitelně jen narušuje jakékoli sžití se se hrou.

   

Opravdu účinný způsob, jak si vybít zlost, metání fireballů po prázdném náměstí * Nezapomeňte si ovšem nějaké ty koule schovat i na chvíli, kdy je budete opravdu potřebovat * Člověkozvíře se tváří celkem zaraženě, asi něco prošvihl

Zájem nevzbuzují ani špatně vytvořené obludy, ožívající pokaždé při opětovné návštěvě místa a pohybující se s elegancí špatně promazaných robotů, ani umělá grafika, chudá na speciální efekty. A všechny výhody zajímavé architektury se ruší s příchodem noci. Vývojáři totiž natolik šikovně zpracovali střídání času, že se chození po nocích stává doslova utrpením. Ale i přesto ho budete muset podstoupit - jiná možnost totiž neexistuje. O nic lépe nevypadají ani podzemní dungeony, které byly lépe odvedeny dokonce i ve stařičkém Diablu. Zvuk? Příliš se neliší od ostatních složek hry, zakomponovány jsou celkem slušné melodie, doplněné k smrti znuděnými hlasy herců, tupě čtoucích svůj text z papíru bez nejmenších pokusů o emoce.

Světlé stránky hry
  • pro někoho atraktivní prostředí staré Číny
  • možnost tvorby vlastních předmětů
  • místy zajímavé hudební zpracování
Temné stránky hry
  • jednoduchá a nezáživná hratelnost
  • zastaralá grafika
  • lineární děj
  • opakující se nudné questy
  • nemožnost vytvořit si vlastní postavu
  • amatérský dabing
  • pro většinu neatraktivní prostředí staré Číny

Celkově vzato se jedná o východní klon Diabla se slabou atmosférou, odfláknutými úkoly a masou zbytečných prvků, který, stejně jako ve své době Prince of Qin, dokáže vzbudit zájem pouze u minimálního počtu nadšenců, zajímajících se o čínskou historii. A i oni na hru za pár dní nejspíš zapomenou.

Grafika: 5/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 5/10

Tuctové asijské RPG, snažící se napodobit pět let staré Diablo 2. Jinak než špatně to dopadnout ani nemohlo. 

Celkové hodnocení: 5/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si letos můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si let…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Tady jsou naše tipy na nejlepší hry pro mobily.

25.  11.  2020 | |19 N/A
Ladislav Novák
Nejlepší hryTémaMobily
Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Steamu a Black Friday

Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Stea…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

27.  11.  2020 | |1 N/A
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |7 N/A
Martin Nahodil
Konzole