Recenze: Shin Megami Tensei: Digital Devil Saga – sežer i vlastní matku

Když je nouze nejvyšší, najdeš jídlo v lednici – a když ne v lednici, tak na smetišti s velkým S. Další díl trochu méně známého dílka Shin Megami Tensei na sebe nedal dlouho čekat a řítí se na naše konzole d(ž)ravostí sobě vlastní. Vyplňte tedy čekání na předvánoční pecky naší recenzí plné lidožroutských démonů.

Platforma : PS2
Typ hry: jRPG
Multiplayer: ne
Analogové ovládání: jen páčky
Výrobce: Atlus
Distributor: Ghostlight
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
http://www.digitaldevilsaga.co.uk

Milá maminko, píšu ti pár řádek …

z našeho Smetiště. Ne, nelekej se, nebydlím na opravdovém smetišti, jen tomu tak říkáme. Sám nevím proč. Je nás tu několik klanů, soupeřících o území a kořist. My si říkáme Embryoni. Nemusíš se bát, zatím vyhráváme a vede se nám výtečně. Jen předposledně mě opravdu omylem zasáhli do hlavy, ale nic se mi nestalo, měl jsem zrovna tu cyklistickou helmu, co jsi mi dala k šestým narozeninám, snad víš jakou.
V rámci poslední akce se nám stala divná věc. Při boji s jiným klanem nalezli jsme na zemi obrovitý předmět. Cosi povídal, ale nerozuměl jsem mu, poněvadž jsem měl hlavu ovázanou. Ten předmět začal po chvíli podivně svítit a nakonec nás zasáhly zvláštní paprsky. Asi to bude znít divně, co ti teď napíšu, ale když jsem byl omráčen tím paprskem, zdálo se mi, jako by se náš velitel (vypadá trochu jako holka, tak mu dáváme dámské podkolenky k vánocům) proměnil v příšeru a začal nepřátele pojídat. Brr, hrozný sen.

  

Asi jsme se po té akci hrozně opili, protože máme všichni divné tetování a nikdo si nepamatujeme od kdy, stejně jako si nepamatujeme co jsme to vlastně pili a kde se u nás na smeťáku vzal tetovací salón. Navíc naši lidé nalezli v kráteru po té obří věci dívku, co má divné vlasy. Představ si, že jsou černé, nikdo tu nic takového ještě neviděl. Bohužel se ta holka asi praštila do hlavy stejně jako loni naše sousedka a nepamatuje si kdo je a co vlastně umí. Pamatuje si jen jméno, divné co? Sousedka si nepamatovala ani to a pořád si myslela že bydlí u nás doma v sušičce na prádlo.

Maminko budu muset končit, vrací se kamarádi z akce a navíc dostávám hlad. Poslední dobou dostávám hrozně žravou náladu.

Tvůj Gale

Maminko,

Nevím co se to s námi děje, ale ten sen byla skutečnost. Je to hrozné, proměňujeme se na začátku každého boje v ohavné mutanty. Ty vlastně nevíš jak bojujeme, musím ti to popsat. Když narazíme na nepřítele při průchodu lokací (a těch nepřátel potkáváme hodně), objevíme se uzavřené lokaci a proměníme se v příšery. Občas tu přeměnu nestihneme, pokud nás napadnou zezadu, ale naštěstí máme sebou kvéry a můžeme střílet. Každý z nás tří, co jsme v partě můžeme udělat jednu věc než je na tahu soupeř. Naštěstí, pokud mu někdo dá obzvlášť povedený zásah dostane bonusový tah pro partu, takže někdo může bojovat i dvakrát v jednom kole ! Jenže to není tak jednoduché, občas se třeba někdo z party netrefí, nebo použije špatné kouzlo a naopak o jeden tah přijdeme. Poslední hráč v partě pak nehraje vůbec a občas nám to zpestří situaci víc než ten salát se salmonelou co jsi mi před lety koupila v Devlitě. Stejné pravidla platí i pro soupeře, jenže já si myslím, že občas podvádí.

  

Po každém souboji si sedneme a rokujeme o tom, co jsme se naučili nového. Získáváme tak zkušenosti do dalších bojů. Takto se i cvičíme a po určité době se nám zvyšují naše fyzické vlastnosti. Náš šéf je velký zvíře a říkal, že je o dost dál se svým duševnem, tak si může sám určit, jaké vlastnosti si chce vylepšovat. Cvičí si sílu, i když podle mě, by bylo lepší kdyby měl více energie a mohl kouzlit - ale co, je to jeho věc.
Už pomalu začínám dostávat hlad, asi půjdu něco málo zakousnout. Schoval jsem si kousek jednoho cápka z nepřátelského gangu, od oběda.

Zítra nás čeká těžká mise, musím se jít prospat. Dobrou noc maminko.

Tvůj Gale

Už mi to pomalu začíná lézt krkem, zasekla se mi v něm noha

Nemusíte se bát, mamince už psát nebudeme. Vlastně ani není co. To základní a podstatné už Gale popsal sám, děj, způsob boje i jeho potenciální silné stránky a slabiny. Co jsme ještě nezmínili jsou technické záležitosti.

  

Podíváme-li se na hru, uvidíme poměrně propracovanou a pěkně ztvárněnou grafiku, nesoucí se v duchu manga stylu, který ocení mnoho příznivců japonských RPG. Sice to není až tak veliký zázrak, ale ve hře jsou hlavními hrdiny příšery, takže grafika určitě neměla být tím hlavním, co hru bude prodávat. Jednotlivá prostředí jsou rovněž pěkně ztvárněná a pestrá i když po delším pobytu v jedné lokaci budete mít dojem, že bloudíte pořád dokola jako další oběť Freddyho Cruegera.

  

Hned v úvodní FMV sekvenci vás nadchne píseň zpívaná tajemnou dívkou z kokonu a už v tu chvíli vám bude jasné, že hudba bude silnou stránkou hry. Pochopitelně, že nedosahuje kvalit mistra Uematsu, ale stejně se vám bude líbit a vzhledem k její nevtíravosti a nenápadnosti po chvíli zapomenete, že jí vlastně posloucháte.

  

Před samotným závěrem bych si dovolil vytknout hře jednu drobnost, kterou by jí asi hodně fanoušků série FF vyčetlo a tou je placené doplňování energie na speciálních místech. U novějších her jako byly FF či SO 3 bral hráč za samozřejmé, že po určitém úseku si doplnil život u savepointu a mohl běžet dál. V DDS ale musíte nejdříve najít speciální plošinu (malý oltář), na které si můžete za nemalý peníz doplnit energii. K vaší smůle vám většinou peníze utracené za doplnění many nebo energie později chybí na nákup mantry. Jediné plus i mínus zároveň pro vás je četnost náhodných soubojů - je natolik vysoká, že se nemusíte bát dlouhého zabíjení nepřátel kvůli penězům.

Světlé stránky hry
  • Hlavnímu hrdinovi lze přidávat staty
  • Vyplňuje dobu čekání na FF XII
  • Můžete s ní strašit zlobivé děti
  • Zajímavý svět
Temné stránky hry
  • Frekvence soubojů je extrémně přemrštěná
  • Nemusí sednout každému
  • Zbytečně zdlouhavé prolézání jednotlivých lokací

Digital Devil Saga je hodně rozporuplný kousek. Příběh se tváří jako tajemné a komplikované dobrodružství jednoho podivného světa, ale ve své podstatě je jedná o přímočarou zápletku, která navíc končí hodně otevřeně. Ostatně co byste také chtěli od dvojdílné hry. Bojový systém mě frustroval celou řádkou drobných chyb a logických rozporů. Celá hra staví na prolézání dlouhých dungeonů a neustálých bitkách, což pro milovníky velkolepých spektaklů alá Final Fantasy může být nerozlousknutelný oříšek. Ostatně i samotný temný svět plný zvrácených démonů a podivných existencí rozhodně není výletním místem pro každého. Pokud však toto všechno dokážete akceptovat, získáte slušné RPG.

Grafika: 7/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 6/10

Poměrně solidní způsob, jak si ukrátit čekání na ty pravé RPG pecky, jako je třeba Final Fantasy XII.

Celkové hodnocení: 6,6

Diskuze (1) Další článek: Bojujte do samého konce s Armed Assault

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,