Recenze: Silent Hill 3 – vrcholný výkvět hnusu a úchylnosti

Vítejte zpátky! Přáli jste si na něj zapomenout, ale vracelo se každou noc ve vašich nočních můrách a teď se vrátilo i ve skutečnosti. Městečko zahalené mlhou, utopené v kakofonii příšerných zvuků, opředené tajemstvím z jiného světa. Silent Hill. Děsivý horor, který útočí na psychiku jako žádná jiná hra, herní trilogie, jejíž velkolepý závěrečný díl dnes probereme od začátku do konce.
Recenze: Silent Hill 3 – vrcholný výkvět hnusu a úchylnosti

Multiplayer: ne
Vibrace: ano
Analogové ovládání: ano, všechna tlačítka
Paměťová karta: ano
Výrobce: Konami
Distributor v ČR: Cenega
Homepage:
http://www.konami-europe.com/silenthill3/

 

Heather seděla u stolku v restauraci supermarketu a nesoustředěně zírala na vzorkování ubrusu na stole. Rudá barva slunce zapadajícího za okny zalévala vše okolo a působila jako hustá rudá mlha, jako krev, ve které se místnost a celý svět kolem ní utápěl. Hudba z rádia za pultem monotónně podbarvovala splývající rozhovory lidí okolo ní a Heather málem usnula. Potřásla mírně hlavou a narovnala se na židli. Kde je ten čaj, který jí měla servírka přinést? Ehm... a kde je servírka? Nebo kdokoliv jiný? A kam se ztratila hudba z rádia, proč teď jen staticky chrčí?

Ticho a prázdnota kolem ní Heather vyděsily. Tohle je přece největší supermarket ve městě, ticho a prázdno tady nemá co dělat! Jestli si zdřímla a je po zavíračce, proč ji někdo nevyhodil? Sebejistě vyšla na chodbu a rozhlédla se na všechny strany. Prázdné koridory osvětlovaly místy blikající zářivky, kromě stínů se ale nikde nic nehnulo. Desítky zavřených dveří lákaly k zuřivému zabouchání, ale na druhou stranu... to ticho a prázdnota náhle na Heather dolehly jako stará, těžká deka, plná nepříjemných a páchnoucích věcí. Kde jsou všichni? Co se to děje? A jak by se určitě zeptal jej otec: proč se to proboha děje tady, tak daleko od Silent Hillu?

Legendární herní série Silent Hill

Silent Hill nám v roce 1999 přinesla japonská firma Konami. Šlo o hru pro PlayStation, která vycházela z podobného principu, jako Resident Evil nebo Alone In The Dark – herní kamera sledovala vaši postavu, jak prochází skrz strašidelné prostředí plné nestvůr, se kterými jste museli bojovat o holý život. Silent Hill však do této ustálené koncepce survival hororu vložil docela nový prvek: těžký psychologické teror, založený na odpudivém znesvěcení všeho lidského a na zvukové kulise, jakou si žádná hra předtím netroufla mučit nebohé hráče. Místo průchodu laboratoří zamořenou mutanty nebo starým domem plným duchů jste v Silent Hillu prozkoumávali obyčejné město, zabíjeli malé děti v základní škole (útočily na vás břitvou, jakmile se setmělo) a sestřičky v místní nemocnici (útočily na vás skalpelem, jakmile se setmělo).

 

Opuštěné chodby a v nich dveře, plné nemilých překvapení * To samé, ale ještě hůře. Sepsali jste závěť?

Silent Hill byl natolik troufale úchylný a dospělý, že jen málokdo pochyboval o jeho neúspěchu. Tohle přece většina hráčů nesnese, v lepším případě jim to zakáží rodiče, nebo ne? Ne. Silent Hill se díky své jedinečné atmosféře stal zřejmě první hrou vůbec, která se dokázala kohokoliv dotknout po pár minutách hraní (jdete uličkou, začne se stmívat, ozve se příšerné skřípání, před vámi leží nemocniční vozíky s mrtvolami, všude spousta krve, už je úplná tma a z ní se vynořují jakési příšerné stíny, které se blíží k vám...) a na takové emociální úrovni, jako to dokáže jen velmi málo nejlepších japonských RPG (a potřebují k tomu mnoho a mnoho hodin + vnímavého hráče). Silent Hill je zkrátka unikátním dílem, které po stránce atmosféry a psychologie předehnalo vše, co zatím počítačové hry dokázaly nabídnout a přitáhlo ke hrám mnoho věkově pokročilejších obětí.

Silent Hill, díl první

Původní hra sledovala osudy Harryho Masona, který se svojí dcerou (nevlastním dítětem, které se do jeho péče dostalo za velmi zvláštních okolností) havaroval poblíž hodně zapadlého amerického městečka Silent Hill. Když se probudil, byl Harry ve vraku svého vozu sám a po jeho dceři ani stopy. Vydal se ji tedy hledat do ulic města a velmi rychle zjistil, že zde něco (spíš úplně všechno) není v pořádku. Studená mlha v pravé poledne nepatří k letním měsícům a města většinou mají nějaké obyvatele.

 

Chutný oběd na posilnění před dalšími hrůzami * V SH3 můžete zemřít pádem z výšky

Harry rychle přijde na to, že se zde stalo něco velmi zlého – všichni lidé jsou mrtví nebo ještě něco horšího a po Silent Hillu se prochází nestvůry, jaké ještě nikdo neviděl. Noc zde přichází naráz s houkáním námořní sirény a v noci se Silent Hill mění podle vlastních temných zákonů. Nezbývá než se pokusit pochopit, co je zač ta hrstka „normálních“ lidí, kteří zde zůstali a jak původ Harryho dcery s tímto místem souvisí.
První hra definovala zákony temného světa Silent Hillu – proč nestvůry vypadají jak vypadají a odkud se vzaly, kdo je vyvolal a proč, co znamená pojem temný svět (v originále Dark World nebo také Underworld – tedy podsvětí). Zjistili jsme, že se město rozkládá okolo velkého jezera Tolluca, jehož dno skrývá nejedno nehezké tajemství. Že jedním z nejnebezpečnějších míst je zdejší zábavní park. V nemocnici se neléčí, místo toho se tam vraždí. A tak vůbec.

Silent Hill 2

Návrat do městečka ovládaného démonem Samaelem byl převratný především díky revolučnímu zpracování. Nový HW – PlayStation 2 – byl takovým technologickým skokem vpřed, že vizuální podoba Silent Hillu 2 znamenala docela nový pohled na herní svět. V zásadě je možné tvrdit, že SH2 je oproti SH docela jiná hra, protože vypadá o generaci lépe (asi jako Alone In The Dark versus Resident Evil).

 

Nejezděte metrem. A už vůbec ne do Silent Hillu! * Kolotoče, hurá! V Silent Hill Lakeside Amusement Parku... to by bylo lepší být v pekle

Jinak šlo o podobný příběh (i hru), jako předtím. V roli dalšího zbloudilce, Jamese Sunderlanda, jste přijeli do města Silent Hill hledat svoji mrtvou ženu, která vám odtud po své smrti napsala dopis. Většina zákonitostí a původ nadpřirozených jevů ve městě byly vysvětleny v první díle, takže SH2 se mnohem více soustředil na příběh nového hrdiny, který díky tomu získal rozměr napínavé detektivky s perfektně vygradovaný závěrem a pointou.

Silent Hill 3 – naposledy v temnotách

Autorům se podařilo nechat vzniknout celý svět s jeho zákony a legendami, stejně jako třeba v případě Hvězdných válek nebo Pána prstenů. Nyní je na čase, aby svoji ságu uzavřeli velkolepým závěrečným dílem trilogie, který se vrátí zpátky na začátek a dopoví vše nedopovězené. Můžete se vsadit, že finále SH3 je obrovský armageddon, ve kterém lidé svedou poslední monumentální souboj s temnými silami, které se zmocnily Silent Hillu (a v případě tohoto třetího dílu i dalších měst).

 

I tentokrát vás čeká nechutný sestup do hlubin městečka * Postavy jsou graficky neuvěřitelně povedené

SH3 sleduje sedmnáctiletou Heather, která žije sama se svým podivínským otcem. Ten očividně zažil něco velice zvláštního, co dokonale poznamenalo jeho život a pohled na svět. A není od věci říct, že jej to pořádně vyděsilo. Zřejmě proto od malička Heather učí, že musí být silná, schopná postarat se o sebe sama a nebát se použít násilí či zbraň (k tomu jí věnoval nůž), pokud by jí někdo chtěl ublížit.

 

Podle čeho asi ten Doom 3 udělali? * Sestřičky v nemocnici města Silent Hill mají těžkou práci (všimněte si mé oblíbené zbraně - katany)

Samotná hra začíná v pokročilé fázi příběhu, ale to je pouze pro efekt – po působivém přechodu se ocitáte na začátku, kde Heather procitne v náhle opuštěném hypermarketu. Jak si asi domyslíte, jeho chodby nezůstanou opuštěné zas tak dlouho a po hnusných parodiích na mrtvé psy se zaplní ještě něčím mnohem horším a nebezpečnějším. Věci, které by nedokázal vymyslet ani ten nejchořejší lidský mozek, se vynořují na denní světlo s vášnivou touhou po lidské krvi. Heather rychle mění nůž za kovovou trubku, samurajský meč a pistoli.

 

Krev! A já mám jenom velkou železnou trubku * Prostředí hry je působivě realistické

Hra vás provede osudy všech důležitých postav z minulých dílů a ukáže vám pravé role některých z nich, nechybí samozřejmě ani extrémně působivý a strhující návrat do města Silent Hill, ke kořenům všeho zla. Ve finále se dočkáte monumentální bitvy, o které jsem už mluvil a v závislosti na vašem stylu hraní také jednoho z několika překvapivých rozuzlení (hra je sice lineární, ale opět nabízí různé závěry).

Grafika, jakou jste na PS2 neviděli

Pod prvními dojmy z tohoto titulu jsme zapředli krátkou debatu o tom, jak je právě SH3 nejlepším důkazem skutečnosti, že PlayStation 2 se nyní nachází na vrcholku své kariéry, ze kterého už vede jen dlouhá cesta dolů. Proč? PS2 je fenomenální stroj, která nabízí mnoho možností pro šikovné vývojáře, ale elektronika přeci jen stárne rychle (viz. PC) a omezená paměť a propustnost dat nejdou ničím napravit. Proto se blíží okamžik, kdy už nebude možné udělat hru pro PS2 graficky a technicky dokonalejší.

 

Otoč se, Heather! Míří na tebe!! * Bar, který obývala Maria z druhého dílu

S SH3 se tento okamžik přiblížil na dosah ruky. Grafika je zde o pořádný kus lepší než u druhého dílu (já vím, že tomu nevěříte, ale podívejte se na obličeje postav a detailnost prostředí, pak pochopíte), nicméně v některých pasážích je zřetelně patrné, že přes všechnu snahu a podvůdky PS2 prostě nestíhá. Do ulic sice bylo přidáno více (hezčí!) mlhy, aby se snížil dohled (který při dokonalé grafice způsobuje zpomalení hry), ale i tak se hra občas sekne – což platí jen pro exteriéry a hře to nijak zvlášť neubližuje. Jde pouze o důkaz, že tady už PS2 dochází dech.

 

Kolikrát to mám říkat? Za tebou! Otoč se! * Bože! Co to ale vlastně je?

Lepší představu si o fotorealistické dokonalosti grafiky SH3 uděláte z okolních obrázků, ale úplně ideální je zajít se na hru podívat někam, kde je pořádná televize. Věřte mi, že velká úhlopříčka je v případě této konzolové hry výhodou. Kromě maximálně realistických textur, úchylně precizního důrazu na detail a postav, které se směle mohou pustit do souboje s těmi z filmu Final Fantasy (nebo Resident Evil Remake a Zero na Gamecube – tam jsou ale lepší detaily oblečení) jde také o novou funkci, kterou jsem ještě u žádné hry na PS2 neviděl. Jde o volbu „sharp picture“ v nastavení hry, což vyhladí grafiku do ostrosti a detailnosti na takové úrovni, že přečtete libovolný nápis na stěně nebo v novinách na stole. Hra potom (s vypnutým „ruchovým“ filtrem) vypadá prostě neuvěřitelně. Že je zde stínování, o jakém si může Splinter Cell nechat jen zdát, to snad ani nemusím pro fanoušky SH2 dodávat.

H R A

Zde je zřejmě hlavní slabina SH3. Je to totiž to samé, jako předchozí dva díly. Prostě pobíháte prostředím, sbíráte předměty, klíče, zbraně a doplnění, zabíjíte nestvůry a řešíte puzzle (jejichž obtížnost si můžete nastavit na začátku hry). Samozřejmě je o něco vylepšeno ovládání i herní systém, ale jsou to jen drobné kosmetické úpravy. Daní za lepší grafiku je očividně odstranění možnosti podívat se vlastníma očima.
Musím se kajícně přiznat, že jsem první hodiny v SH3 pociťoval náznaky nudy, způsobené stereotypem. Zápletka vypadala příliš podobně předchozím dílům, dělal jsem úplně to samé – procházel jsem místnostmi podle mapy, vraždil monstra a sbíral předměty. Pak se ale stalo „něco“ a příběh SH3 nabral takové obrátky, že mne dokonale usadil do křesla. Nejen díky výbornému scénáři, ale také díky mnohem delším a lepším animacím je SH3 dokonalý filmový zážitek, který se délkou nejlepších filmečků blíží špičkám v oboru vyprávění příběhů, jako jsou Metal Gear Solid 2, Final Fantasy X nebo Xenosága (ta je ale hodně nad ostatními:-). Až uvidíte čtvrthodinovou animaci, kde kromě normální hudby atmosféru dokresluje i nádherná písnička, pochopíte, jak jsem to myslel.

Pocity po dohrání

Nakonec je Silent Hill 3 další ohromující zážitek, nová monstra jsou dostatečně originální, úchylná a děsivá, staré lokace jsou parádně vyšperkovány, nové zbraně jsou báječně stylové (katana a samopal především), příběh je nejlepší z celé trilogie (pokud jste ochotni odečíst sílu překvapení u jedničky – podobně jako třeba u filmu Matrix). Hudba je nádherná, nazpívaná verze ústřední melodie (hraje při závěrečných titulcích) je DOKONALÁ a budete u ní zesilovat hlasitost, dokud nebude na maximu. Nově můžete i spadnout do děr (na vyšší obtížnost), takže pohyb hororovým prostředím temného světa je mnohem nejistější. A především – Heather je konečně postava, kterou můžete mít skutečně rádi, její osobnost je propracovaná na úrovni charakterů z MGS nebo FF.

Přesto byly pocity omílání toho samého příliš intenzivní a děkuji bohu, že takový MGS3 bude vystaven na docela nové hratelnosti a principech (boj o život v džungli místo průzkumu uzavřené základny). SH3 je zkrátka báječná hra po všech stránkách, jenže je příliš o tom samém, jako předchozí díly. Takový Resident Evil se alespoň odehrává pokaždé v jiném prostředí (staré panské sídlo, ulice vyvražděného města, ulice zaplněné válkou, jedoucí vlak), ale v SH3 na vás čekají zase jen chodby s mnoha dveřmi v obchodním domě a nemocnici, plus obligátní labyrinty kanalizace a temné dimenze.

Světlé stránky hry
  • Grafika, jakou jste ještě neviděli
  • Po úvodní nudě strhující příběh
  • Postavy – jejich podoba i chování
  • Nová monstra
  • Vylepšené stíny a mlha
  • Nejlepší soundtrack roku
  • Nový grafický efekt - rozlévání krve po stěnách
  • Zase o pořádný kus lépe zpracovaná voda
Temné stránky hry
  • Je to stejná hra jako předtím
  • V otevřeném prostředí se hra dokáže zpomalit
  • Chybí pohled z vlastních očí
  • Závěrečný film má do konkurence daleko
  • Pointu tušíte hodně dlouho dopředu
  • Málo překvapení

Pokud si však chcete dopřát nejpůsobivější současný horor, jaký je možné mezi hrami nalézt (než vyjde Doom 3 nebo konzolový Ghost Hunter), pak nemáte jinou možnost, než do SH3 jít. Je to zaručená a ověřená kvalita, povinnost pro fanoušky. Přesto jsem se víc bál a užíval si realističtějšího světa Resident Evila Remake + Zero a po nedávném ohlášení Silent Hillu 4 jsem tak trochu znejistěl. Nebylo by lepší tuhle tečku za veleslavnou sérií nechat tečkou?

Grafika: 10/10
Zvuk: 10/10
Hratelnost: 10/10
Hudba: 10/10
Originálnost: 2/10

Nebýt nepříjemného pocitu, že to všechno už tady jednou bylo, šlo by o dokonalý herní zážitek. Neskutečně detailní grafika, oskarový velkolepý příběh, dokonalá prezentace, návyková hudba a především – nenapodobitelná atmosféra města Silent Hill, kterou už nikdy nedostanete z hlavy.

Celkové hodnocení: 9/10

P.S. Pokud vám v tomto článku nějaké informace o hře chybí, najdete je pravděpodobně v předchozích prvních dojmech z hraní.

P.P.S. V minulosti jsem na žádost mnohých čtenářů vypracoval shrnující článek, objasňující zápletku obou předchozích Silent Hillů. Jestliže něco nechápete nebo jste jednu z předchozích her vůbec nehráli, můžete si shrnutí příběhu přečíst zde.


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Je tohle GTA 6? Ne, ale nová modifikace GTA 5 dokáže grafiku brutálně nakopnout

Je tohle GTA 6? Ne, ale nová modifikace GTA 5 doká…

Nebyl by to další měsíc bez další grafické modifikace do GTA 5. A tentokrát jde o pořádného cvalíka.

26.  7.  2020 | | 9 N/A
Nejkrásnější hry uplynulých let: hráči ve hrách „fotografují“ úchvatné snímky

Nejkrásnější hry uplynulých let: hráči ve hrách „f…

Stále více her začíná nativně využívat foto režimy a my se tak můžeme dívat na umělecká díla hodná našich obrazovek.

dnes | | 13 N/A
Hry zadarmo nebo se slevou: letní akce na Epicu a balíček strategií

Hry zadarmo nebo se slevou: letní akce na Epicu a …

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

31.  7.  2020 |
Hacknutá kamera v Death Stranding potvrdila, že Sam nemá penis

Hacknutá kamera v Death Stranding potvrdila, že Sa…

Můžeme mu začít říkat „bezkulčák"

28.  7.  2020 | | 4 N/A
Fotografové vyrazili do Japonska, umělecký styl Tsushimy vyráží dech

Fotografové vyrazili do Japonska, umělecký styl Ts…

Graficky možná nejde o naprosto špičku současné generace, jen málo co ale odkáže překonat umělecký styl hry Ghost of Tsushima.

4.  8.  2020 |