Recenze: SOCOM 2 – návrat úspěšné taktické akce

První SOCOM byla hra, která v skloubila akční žánr s taktickými prvky a to přinesla na PS2 v kombinaci s něčím - do té doby - na PS prakticky neznámým: on-line hraním. Tuto možnost sice hráči v Čechách nemohli využít, ale SOCOM i tak slavil úspěchy, díky ovládání hlasem i skvělé celkové hratelnosti. Jak dopadlo nové pokračování úspěšné hry, proslavené především mimořádnou atmosférou?
Recenze: SOCOM 2 – návrat úspěšné taktické akce

Multiplayer: ano, po internetu (takže vlastně ne:-)) 
Paměťová karta: 3 MB!
Analogové ovládání: ano
Vibrace: ano
Výrobce: Sony Computer Entertainment America
Distributor: Sony, AT Computers (
www.atcomp.cz)
Podporuje modem a headset

Kapitáne, podejte hlášení!

Pane ano pane! Krátce po výsadku jsme přesně dle rozkazů pronikli do ostře střeženého objektu, kde jsme úspěšně zajali dva ze tří vůdců. Bohužel při pokusu zadržet živého i posledního velitele teroristů selhala Jesetrovi pistole a… Víte, pane…

Já čekám, vojáku!

No, prostě ho zastřelil. A shodou okolností mu nějak upadl tlumič, takže ten výstřel byl slyšet široko daleko. Takže nám nezbylo nic jiného, než aby nám všem ještě několikrát selhaly zbraně, jak si nás přítomné hlídky všimly. Já vím, že to celé mělo proběhnout v tichosti, pane, ale…

Výborně, kapitáne! Gratuluji vám ke splnění mise! A Jesetrovi vyřiďte, že dostane medaili za chrabrost.

Ale pane…

Odchod, kapitáne! Jak už jsem řekl, akce proběhla zcela dle předpokladů – nepřátelští vůdci byli nenápadně zajati a naše komando se v tichosti hrdinsky stáhlo do bezpečí!

Pane ano pane! Rozumím, pane!

O co přesně v SOCOM2 jde? Pokud přeskočíme on-line hraní, kterého si v naší zemi beztak příliš neužijete, tak prakticky o totéž jako v prvním dílu: jste velitelem speciálního elitního super extra mega brutálně vycvičeného čtyřčlenného zásahového komanda amerického námořnictva a zcela v souladu s doktrínou dnešní doby vyrážíte plnit úkoly do celého světa (no dobře, do celého ne, ale o tom až za chvíli) s cílem potřít ty zlé a ošklivé teroristy, kteří si na strýčka Ameriku brousí své nečištěné – a tedy pěkně zkažené - zuby (aneb kdo nepoužívá Blond-a-ment, musí být záporňák). Ale konec obecných úvodů, teď se podívejme na hru pěkně pod lupou.

Jak SOCOM vypadá?

Pokud patříte mezi fajnšmekry, kteří mají rádi pěknou a současně realistickou  nepřeplácanou grafiku, pak je SOCOM2 hra pro vás. Všechny lokace i modely jednotlivých postav vypadají přesvědčivě a obzvláště v urbanistických lokacích vás grafika nadchne. Co se týče ztvárnění přírody, je to už o něco horší – stromy jsou sice udělané pěkně, ale zato trsy trávy a keře (tedy místa, ve kterých se budete pohybovat - nebo spíš krčit - nejčastěji) jsou vytvořeny klasickým spojením dvou na sebe navzájem kolmých 2D objektů, což obzvláště při bližším pohledu vypadá vcelku hloupě.

  

Život je jen náhoda...*...jednou jsi dole...*...jednou nahoře...

Na postavách jednotlivých členů komanda je velmi dobře vidět, že si s jejich modelingem a animacemi někdo pěkně vyhrál. Dívat se, jak vaši spolubojovníci přískoky z úkrytu do úkrytu přebíhají otevřená prostranství, jak se obezřetně rozhlížejí před vstupem do nové místnosti, jak vyměňují zásobníky… To všechno vypadá nádherně. Ale pak se kouknete sami na sebe z pohledu externí kamery a všimnete si, jak mechanické jsou vaše pohyby při plížení a jak nepřirozeně vypadají přechody ze stoje do lehu a budete opět nohama na pevné zemi. Nic nemůže být zcela dokonalé.

  

Tankista asi neviděl cedulku o přednosti pro chodce * Tak tohle jsou moji chlapci * A tohle já sám

Ovšem co se musí grafice nechat, to je její atmosféričnost. V noci je kromě úzkých kuželů světla pouličních (nebo jiných) lamp všude tma (logicky) a vaší jedinou možností jak nevrazit do skrytých nepřátel jsou infra-brýle nebo termoskopický zaměřovač přimontovaný na ostřelovačce. Opuštěné tovární komplexy nebo bludiště v džungli působí opravdu přesvědčivě a vzbuzují dojem, že autoři si snad ony lokace nevymysleli, ale vytvořili je na základě reálných podkladů.

*Beto, mám pocit, že jsem nařídil NESTŘÍLET! Tak proč jste ho sakra sejmuli?*

*Vypadal nebezpečně, pane. Tak jsem ho umlčel…*

*“Vypadal“ nebezpečně? A byl vůbec ozbrojený?*

*Tak to nevím, pane. Skočím se podívat.*

Když už je řeč o atmosféře

Ano, to je totiž věc, ve které SOCOM 2 opravu vyniká. Chvíle opatrného plížení se střídají s divokými přestřelkami, ve kterých jedna dobře mířená střela může znamenat vaši smrt a restart celé mise (což při jejich herní době kolem jedné hodiny a potřebě každou nespočetněkrát opakovat dokáže vyburcovat hladinu adrenalinu ve vaší krvi do výšin opravdu nevídaných). Poklidné o(d)střelování nepřátel z dálky se mění v hon s časem, když letadlo, které je vaším cílem, pomalu roluje na start... To všechno dohromady vytváří atmosféru, která vás nenechá ani na chvíli na pochybách, že jste skutečně TAM.
 
Další věc, která tomuto dojmu ještě pomáhá, je výborné nadabování postav (hlavně nepřátelských), které cestou potkáte. V Rusku se mluví rusky, v Brazílii španělsky (teda aspoň doufám, zeměpis nebyl nikdy mou silnou stránkou) a v Albánii... Tam se mluví divně. Všechny ty rozhovory mají samozřejmě anglické titulky (které si ovšem můžete vypnout:-)). A jsou prostě výborné. Na rozdíl od většiny her zde totiž nemůžete poslouchat jen věci přímo související s dějovou linií, ale i naprosté zbytečnosti – a tak se vám může klidně stát, že když se opatrně přiblížíte k dvěma vojákům na hlídce, vyslechnete si jejich rozhovor o problematice hemeroidů. Nebo o tom, jak na koho letí ženský; popřípadě o jejich plánech na příští návštěvu města (potažmo baru a plánované množství zkonzumovaného alkoholu).

  

Granátomet vs Vrtulník * Plížením plazením přískočmo vpřed * PAL!

Ovšem nejen nepřátelé jsou upovídaní. I vaši kolegové komentují jak dění ve hře („Vidíte tu buchtu? Co myslíte, bere kreditky?“ „Týjo, kam ten blbec tak valí? My je přeci přišli osvobodit!“), tak vzniklé situace („Kontakt! Nepřátelské tango na čtvrté hodině!“ „Pozor, granát! Všichni k zemi!“); ale i vaše („Skvělá rána, Spectro!“) a své vlastní výkony („Nepřátelské tango zlikvidováno.“ „Jedna rána, dobrá rána...“). Díky takovýmto hláškám tak získáváte pocit jakési soudržnosti s jednotkou a celkový dojem, že to jsou skuteční lidé (třebas vojáci jak polena).
A konečně je tu HUDBA. Ta má samozřejmě na atmosféru nemalý vliv - a v případě SOCOMu2 velmi pozitivní. Její hlavní předností je, že není zbytečně hlasitá ani výrazná. Hraje pěkně tiše na pozadí, neruší – a přitom je výborně zkomponovaná a ke hře dokonale sedí. Myslím, že její inspirace hudbou některých prvotřídních akčních filmů se nezapře (jmenujme třeba Skálu:-)). A to nemluvím o výborném ozvučení všech pistolí a pušek, které můžete vy i vaši nepřátelé používat – chvílemi jsem měl pocit, že si autoři prostě s mikrofonem zaskočili na vojenskou střelnici a tam si nahráli autentické zvuky jednotlivých zbraní. Ve výsledku opravdu jde poznat už jen podle zvuku, co za zbraň to na vás právě střílí.

Tohle všechno by dalo dohromady atmosféru, jíž rovnou bychom našli jen u málokteré jiné hry. Bohužel jsou tu nějaké „drobnosti“ které atmosféru srážejí o kousek dolů. Hlavním problémem je dost vysoká obtížnost. Až po šesti hodinách budete stále ještě hrát tu samou misi, kde už budete perfektně znát rozmístění prakticky všech nepřátel, jejich výše zmiňované „rozhovory“ a vůbec všechno, co se na celé mapě nachází a děje, ale díky její  obtížnosti (a vašim stále více napjatým nervům) ji prostě ne a ne dohrát, tak je jakákoli atmosféra v troskách.

*Dvojko – obsaďte kótu Omega a kryjte nás odtamtud.*

*Tady dvojka Rozumím, pane; jsem tam do minuty!*

*Tým beta -  jakmile bude dvojka na pozici, zahájíte křížovou palbu na cílový objekt a upoutáte pozornost hlídek uvnitř.*

*Tým beta rozumí!*

*Dvojka na pozici.*

*Výborně. Na můj rozkaz – palte!*

Pak je tu ještě hratelnost

Celé kouzlo samotného hraní SOCOMa2 tkví v tom, že jako individualista nemáte šanci. Ve většině případů naprosto nezbytně potřebujete součinnost svého týmu ke splnění úkolu. Na výběr máte z velmi široké nabídky rozkazů – můžete svým spolubojovníkům nařídit aby stříleli jen v případě nebezpečí nebo jakmile uvidí nepřítele; zda vás mají následovat, držet pozici nebo vyrazit směrem na nějakou kótu (a tady máte ještě na výběr jestli se tam mají plížit, prostřílet, doběhnout tam co nejrychleji nebo například tam eskortovat vás s vaším zajatcem); můžete jim nařídit krýt vás křížovou palbou, vyčistit a zajistit objekt, nechat je hlídat na nějakém místě, nařídit jim skrýt se, když se blíží vrtulníky... Možností máte spoustu a věřte, že je opravdu využijete.

  

Plakáty SOCOM2 nebo náborové letáky U.S. Army?

A vaši podřízení nejsou žádná ořezávátka. Nejednou sami vyřeší nebezpečnou situaci pár dobře mířenými dávkami, popřípadě vás včas upozorní na nebezpečí, kterého jste si sami nevšimli. Jejich schopnosti usměrněné dobře volenými příkazy v průběhu mise dokáží divy...
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že vlastně k dohrání SOCOMa2 nepotřebujete umět prakticky nic jiného než dobře poslat své ovečky. Opak je pravdou. Jednotliví členové vašeho týmu jsou sice řízci k pohledání, ale ani oni nezvládnou všechno. Většinu času jdete vy jako velitel v čele a jim rozdělujete úkoly v závislosti na SVÉ  potřebě a SVÝCH akcích. Vaši muži toho umí skutečně hodně, ale zdaleka ne všechno. A navíc jako správní vojáci plní vaše rozkazy za každou cenu, takže je opravdu není možné nechat něco dělat zcela bez dozoru.

Ovšem i tady by se našla jisté muška, kaz či vada na kráse. Pokud opominu tendenci vašich spolubojovníků se čas od času zaseknout do stěny, odkud bývá opravdový problém je dostat, je to ještě herní doba. Celkem vás čeká dvanáct misí ve třech různých zemích, což na první zahrání není málo, obzvláště pokud přihlédneme k vyšší obtížnosti hry. Ovšem není to zase tolik, abyste si při druhém dohrávání stále ještě nepamatovali kde je jaký problém a jak je celá mise rozmístěna. Samozřejmě relativní krátkost vyplývá z faktu, že základem hraní SOCOMa2 má být multiplayer pro 2 - 16  hráčů, ale to v Čechách jaksi musíme přejít smutným mlčením.

*Základno, tady Specter. Zajistili jsme cílovou oblast a jsme připraveni k přesunu.*

** Spectro, mluví základna. Rozumíme. Přesuňte se na kótu Zulu, vyzvedneme vás tam do tří minut.**

*Tady Specter. Potvrzuji přesun na kótu Zulu; jsme na cestě.*

**Rozumím. Základna konec.**

Výzbroj matka vítězství

Než vyrazíte na misi, čeká vás kromě podrobného briefingu i možnost kompletně vybavit jak sebe, tak i své muže. Na výběr máte prakticky ze všech zbraní v arzenálu U.S. Army – od pistolky ráže 9mm až po teplem naváděný raketomet – plus spousty vymožeností typu termoskopický zaměřovač, náhradní zásobníky, několik druhů granátů, plastické trhaviny, nášlapné miny... To všechno doplněné o popis a potřebné statistiky.

Ale ačkoliv vojna není kojná a dobrý voják je silný voják, neunesete ani vy všechno. Naráz u sebe můžete mít maximálně jednu pušku nebo samopal, jednu pistoli a pár kousků vybavení (mezi něž se kromě klasických drobností typu granát nebo náhradní zásobník řadí i onen výše zmiňovaný raketomet, což jsem tak úplně nepochopil), což váš výběr dosti limituje. Navíc musíte brát ohled na zadané úkoly, terén, do kterého jdete, jednotlivé členy týmu a jejich pravděpodobné (vy)užití v akci a v neposlední řadě i na to, abyste byli připraveni na cokoli.

Světlé stránky hry
  • pěkná grafika i hudba
  • místy velmi, velmi dobrá atmosféra
  • vychytaný dabing
  • výborná atmosféra
Temné stránky hry
  • trapný děj
  • pro někoho možná až příliš vysoká obtížnost
  • někdy prostě nechápete proč jste zase neuspěli
  • na hru přes PS2net by u nás ten net napřed musel být
  • 12 misí vám sice vezme hodně času, ale je to prostě málo

Navíc postupem času získáváte do své výzbroje další a další zbraně, takže se vyplatí postupně měnit vybavení, které s sebou nosíte. A k tomu ještě během mise můžete cokoliv z toho, co máte u sebe, vyměnit za kteroukoliv zbraň, kterou vám po sobě nechali padlí nepřátelé. A to nemluvím o tom, že v různých misích jsou rozmístěny k zemi připevněné těžkotonážní zbraně typu těžký kulomet nebo granátomet, které (po odstranění původního obsluhujícího personálu) můžete využít ve svůj prospěch. 

Debriefing

Podtrženo a sečteno je SOCOM2 velmi dobrá hra. Naprostou absenci smysluplného příběhu (vyhlazování teroristů nepřátelských USA prostě nepovažuji za smysluplný příběh) více než vyvažuje výborná atmosféra. Vysoko nasazenou laťku obtížnosti nemusí nutně každý považovat za nevýhodu a oněch dvanáct misí sice není nijak moc, ale na pěkných pár hodin zábavy to také vystačí. To, že si nemůžeme užít multiplayeru se snad časem také změní, takže pokud uvažujete o vstupu do armády, ovšem stále ještě jste se nerozhodli, myslím, že SOCOM2 vás na půdu vojenské akademie naláká spolehlivě.

Grafika: 9/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 6/10
Atmosféra: 9/10

Sice těžká, ale skvěle hratelná a atmosférická  hra, která bohužel trpí několika chybkami.

Celkové hodnocení: 8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

8 nejšílenějších pařeb, které si můžete zahrát na Steamu

8 nejšílenějších pařeb, které si můžet…

Během letošního roku se Valve rozhodlo, že Steam Greenlight neplní tu roli, kterou od něj požadovalo. Skrz něj se na Steam totiž dostávaly opravdové zrůdnosti, jako třeba simulátor kamene. Tomu měla zabránit nová služba jménem Steam Direct. Jak si můžete všimnout, opět jim to tak úplně nevyšlo, a i nadále tak v nejpopulárnější digitální distribuci PC her naleznete unikátní šílenosti. Nabízíme vám ty nejbizarnější z nich!

14.  9.  2017 | | 7 N/A
10 českých her, které úspěšně prorazily i do zahraničí

10 českých her, které úspěšně prorazil…

Ačkoli se nemůžeme měřit s většími zeměmi, pár skvělých her od nás se do světa podívalo. Pojďme se podívat na ty největší šťastlivce.

6.  9.  2017 | | 12 N/A
Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický fotoseriál z výpravy

Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický …

Destiny 2 je hra plná rozporů. Po několika desítkách hodin strávených v jejím světě vám ale můžeme říct jedno. Budete nadávat, ale nebudete se moci odtrhnout.

9.  9.  2017 | | 2 N/A
Herní agenda: konec okurkové sezóny

Herní agenda: konec okurkové sezóny

Tak jsme přežili letošní okurkovou sezónu a pomalu ale jistě se k nám dostávají tituly, na které jsme se takovou dobu těšili. Je libo strategii, čistokrevnou akční jízdu nebo pohodovou adventuru? To všechno se objevilo během minulého měsíce.

8.  9.  2017 |
7 nejděsivějších herních zážitků, které nesmíte hrát v noci

7 nejděsivějších herních zážitků, kter…

Strach a hrůza patří spíše k nepříjemným a nechtěným pocitům. Přesto je ovšem mnohdy záměrně vyhledáváme a jejich přítomnost si doslova užíváme, což je vlastně jeden z velkých paradoxů zábavního průmyslu. Hororové zážitky nás naplňují a přitahují zároveň, a to v jakékoli podobě. Pojďme si připomenout ty nejděsivější hry, které si lze v rámci videoher můžeme užít.

12.  9.  2017 | | 6 N/A
Herní filosofie: samotářské zážitky žijí dál

Herní filosofie: samotářské zážitky ži…

Byl tady Skyrim, bylo tady Divinity a teď tady máme třeba Uncharted. Singleplayer zkrátka stále táhne, nyní snad možná ještě více než kdy dříve.

16.  9.  2017 | | 7 N/A
WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

Nasaďte helmu, zapněte pásy a připravte se ke startu. Nový ročník WRC je konečně tady. A tak se ptáme, má v letošní konkurenci závodních her šanci na úspěch?

18.  9.  2017 | | 1 N/A
GTA 5, Fortnite a další herní pecky ve slevové akci digitální distribuce

GTA 5, Fortnite a další herní pecky ve…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku her na PC? Green Man Gaming má pro vás parádní slevy!

13.  9.  2017 |