Recenze: Split/Second – výbušná podívaná

Stalo se mi dokonce, že jsem podjížděl most zrovna ve chvíli, kdy ho soupeř za mnou odstřeloval. Pilíře dopadly asi 3 metry za mě, ale co naplat, zbytky auta se mi spokojeně dokutálely až do zatáčky. Zvláštní. Kolize se soupeři jsou vůbec zajímavé. Auta mají vzadu zřejmě achillovu patu a snaha o propojení se se soupeřem právě tudy končí často pohledem na jeho rozcuchané součástky. Zavést toho na českých silnicích, hned by ubylo furiantů, co po předjetí dupou na brzdu. Ovšem pokud se chcete cítit mimořádně hloupě, ochutnejte svou medicínu najeďte do vlastní power playe, případně po objevení na trati ještě jednou. Ale časem vás hra naučí předvídat.

Epizody, epizody, epizody

Koncept průběhu hrou je postavený na kreditech, které dostáváte za každé umístění v závodu. Nijak s nimi nemanipulujete, jen na určitých mezích vám hra automaticky odemče elitní závody nebo vás odmění novým autem.

Neměl jsem pocity, že by byla hra nefér, protože naprosté většině výbuchů se dá bezpečně vyhnout

Každá epizoda vám zabere přibližně tolik času, co jeden díl vašeho oblíbeného seriálu, přičemž pokud nechcete jezdit nadoraz a stačí vám průlez (zdravím záškoláky), platí to i pro sitcomáře. Kredity se počítají globálně, ne v rámci epizody, takže pokud jich máte dost z předchozího postupu, některé epizody můžete téměř přeskočit úplně. Pak by si přišli na své i fanoušci Toma a Jerryho.

V každé epizodě se setkáte s trochu jinou skladbou herních módů a ze šesti závodů v nich obsažených vás čeká klasické ježdění po okruhu dvakrát, maximálně třikrát. Jednou z toho vždy v posledním elitním závodě sloužícím pro postup do dalšího dílu. Ten je o několik tříd těžší než zbytek závodů a je zpočátku zamčený. Zamčený je i předposlední bonusový závod s časem, ten se ale odemyká ne kredity, ale ničením určitého počtu soupeřů. Ale ani osamělé ježdění na trati, kde je největším soupeřem čas bych při nejlepším svědomí neoznačil za stereotypní. Něco na té hře bude.

Jaká je nabídka? Módů je celkem 6 a mnohdy překvapí. Single race je klasika, ježdění po okruhu za doprovodu výbušného orchestru, Elimination je obdoba knock-outu, kde poslední závodníci postupně vypadávají ne po kolech, ale po nejdříve šedesáti a dále třiceti sekundách (powerplays povoleny), v Survival máte na krátkém okruhu za úkol předjet co nejvíce kamiónů, ze kterých padají dva druhy barelů (modré rozhodí řízení, červené znamenají instantní smrt) a je to asi nejpříjemnější překvapení hry. Tyto tři jmenované se dají hrát i v multiplayeru.

Nabídku doplňuje Detonator, ve kterém máte pevně stanovený čas, za který je potřeba se dokoulet do cíle, přičemž okolí trati neřízeně vybuchuje přes power plays, které spouští sama hra (časy jsou vyšponované opravdu nadoraz a není lehké ho překonat ani s čistým průjezdem) a potom dvojice Air Strike a Air Revenge. V AS projíždíte okruh za doprovodu helikoptéry, která se vás snaží zničit raketami, přičemž dopředu vidíte, kam dopadnou, a sbíráte body za úspěšné vyhýbání. Zato AR se vám otevře až v pozdějších epizodách a obohatí tuto ideu o možnost (nebo spíše nutnost) helikoptéru sestřelit z oblohy, ale překvapivě to není taková zábava jako by se mohlo zdát.

Statisticky řečeno

Na počet epizod je tratí překvapivě málo, ale to vám ani nepřijde. Je to způsobeno tím, že tvůrci zpracovali přibližně 8 oblastí (vrakoviště letadel, město, stoky, pobřeží, přístav, vojenská základna, továrna), ve kterých mohou vytyčit trať hned na několik způsobů a především tím, že každá z nich toho má hodně co nabídnout.

TIP: Zatáčky se dají krásně projíždět pod plynem ve smyku, ale je potřeba ho umět kontrolovat. Pokud začínáte vyplouvat k okraji, stačí pustit plyn a díky okamžitému zmenšení rádiusu i zkrátit trajektorii.

Hlavně co se zničitelnosti a variability týče. Aut najdete v nabídce nějakých 27, takže si každý najde svoje vozítko podle gusta, rozdílná jsou na to dost. Nejsou licencovaná, ale u většiny z nich snadno poznáte, kam si páni designéři odskočili pro inspiraci, a že nevynechali téměř žádnou velkou značku.

Split/Second kraluje v pocitu z rychlosti a hraní podkresluje decentními drum’n’bass rytmy, které často doplňuje rockovými riffy nebo až hymnickými melodiemi. Progresivní základ tu spolu s akustickým zvukem tvoří perfektní hudební kulisu a podle mého názoru se tvůrci nemohli trefit lépe. I zvuky aut, výbuchů a celkově všeho na trati působí velmi dobře a z Making Of videí bylo vidět, že tvůrci nahrávali, kde mohli. Grafika je úchvatná, může za to skvěle zvládnuté nasvícení, ostré textury, efektní výbuchy a hlavně detailní modely (teda až na vraky aut), takže audiovizuální zážitek je precizně perfektní.

V multiplayeru se zábava ještě násobí počtem hráčů, především díky faktu, že lidští řidiči většinou nejsou tak náchylní k power playům a na všechno vám neskočí.

V multiplayeru se zábava ještě násobí počtem hráčů, především díky faktu, že lidští řidiči většinou nejsou tak náchylní k power playům a na všechno vám neskočí

Můžete hrát ve dvou na jedné klávesnici ve split-screenu a stejně tak s více lidmi online, kde na první pohled poznáte zkušenost protihráčů díky systému nálepek, které plní kapotu auta podle splněných achievementů. Najednou se přistihnete, že zatímco předjíždíte kamióny, venku začíná svítat a do toho zvoní budík. Takže pozor.

To se rovná

Split/Second umí pobavit na všech frontách, nabízí pestrou zábavu a závan originality především díky formování tratí, seriálovému nádechu a efektním výbuchům. A troufnul bych si říct, že nevyčnívá mezi současnými arkádovými závody zdaleka jenom tím. Pokud holdujete podobné rychlým radostem, a vlastně i pokud ne, rozhodně si nenechte Split/Second ujet.