Recenze: S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl – Zóna vás dostane

Jak dlouho jsme čekali? Zdá se to jako věčnost. Přesto všechno jsme na konci cesty. Jedná z nejambicióznějších her konečně dorazila a na mysl se vkrádá otázka. Jak moc se na finální podobě Stalkera podepsalo nucená osekání většiny z nejrevolučnějších prvků? Je zbytečné hádat, vše podstatné se dozvíte v recenzi.

Typ hry: FPS
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 2 GHz, 512MB RAM, 128 MB grafická karta, 10 GB na disku 
Testovací konfigurace: Core 2 Duo T5500, 1 GB RAM, GeForce 7400 256 MB
Výrobce: GSC Game World
Distributor: THQ
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz)
Homepage:
http://www.stalker-game.com/

Velká očekávání často přinášejí velká zklamání… Vzhledem k tomu, že touhle obecnou pravdou začínám recenzi na jednu z nejočekávanějších her poslední doby, je jasné, že Stalker není takovou bombou, jak to vypadalo podle odvážných plánů ukrajinských vývojářů. Máte pravdu. Není. Možná jsme to měli očekávat, jen málokterá hra přináší přesně to, co tvůrci na začátku naslibují. Obzvlášť, když se jedná o tak gargantuovský záměr, ve kterém narazíte na revoluční prvek v každé druhé větě. Měli jsme to očekávat. A do určité míry i očekávali, ale stále se nedokážeme zbavit hořkého zklamání z nenaplněných slibů. Přesto všechno se Stalker zapíše do herních dějin, protože se jedná o jednu z nejzajímavějších her a hlavně nejintenzivnějších zážitků všech dob.

Zóna smrti

Vše začíná uprostřed bouřlivé noci. Zpustošenou krajinou se řítí nákladní vůz s korbou plnou podivného nákladu. Prásk! Z vozidla je jen hromada trosek, mrtvá těla se válejí všude po okolí. Skutečně mrtvá? Ne, jeden z ubožáků stále dýchá. Díky jednomu ze Stalkerů,  se dostává do bezpečí, k malému obchodníčkovi. Než ho stačí obrat, živoucí lidská troska se probírá. Kdo je? Netuší. Kde je? Nemá ponětí. Co má dělat? Jeho PDA říká zabít Streloka. Kdo je Strelok, kde jej najít a proč ho zatraceně vlastně zabít? To už je na všechno na vás. Tím bezejmenným hrdinou, označovaným jen jako Marked One jste vy.

  
Že bych moc pil? * Zpracování nebe prostě nemá chybu * Hmm, strojařům prý dobře platí

Stalker vás dostane už po pár minutách. Přetrpíte úvodní řeči, projdete tutoriál na téma, jak je ve zdejším svět PDA základní pomůckou nebytnou k přežití, přijmete první quest a konečně vyrazíte na denní světlo. A rázem se ocitnete v jiném světě, plném zkázy, destrukce, ubohých lidských existencí, podivných zmutovaných příšer a hlavně neustále hrozící smrti. Začínáte v malé vesničce. I když i to je hodně silné slovo. Pár domů napůl strávených časem, několik zevlujících Stalkerů, což jsou vlastně místní dobrodruhové, jinak nic než vřes, uschlé keře, stromy a nebe. Temné podmračené nebe, přesně v té fázi těsně před deštěm. Občas po něm přeletí pták, jindy helikoptéra.

  
Že by moc pil tenhle? * Jeden by neřekl, že je kus od Černobylu * Copak tu asi píší?

Procházíte se mezi domy, občas nějaký prolezete, tuhle vyrušíte Stalkera, který si ustlal v hromadě kartónů z krabic, tady zajdete do sklepa a kopnete si do napůl zteřelé přepravky, pak vylezete zase ven a minete další skupinku klevetící kolem malého ohně. Prokecáte každého, naberete pár úkolů a vyrážíte do přírody. Krajina je obrovská a plná detailů, díky PDA s přehlednou mapou a popisem úkolů bez problémů splníte všechny počáteční questy. Postřílíte pár zmutovaných psů, najdete ztracenou bednu, vyčistíte skupinu budov od protivníků. Zkoumáte okolí dál, narážíte na podivné anomálie. Jednou jsou to neviditelné pulzující místa, která ve vaší blízkosti vybuchují, pak se zase jedná o blesky znesnadňující projití tunelem.

  
Pojedeme na výlet? * Dneska je krásně, dneska by to šlo * Já udělám baf a on umře

S překvapením si všímáte, jak to všechno žije. Podivné obludy se navzájem perou, či útočí na další Stalkery. Ti vás pozdraví, když přijdete blíž, ale s nelibostí nesou na ně namířenou zbraň. Jdete dál, kam vás jen nohy zanesou. Zjistíte, že nemusíte prolézat tunelem s anomáliemi, ale že o kousek dál stojí partička vojáků vybírající peníze za bezpečný přechod. Jakou cestu zvolíte? To je jenom na vás. Jdete dál, atmosféra vás zcela pohltila. A pak najednou prásk, přijde první loading a první iluze se boří.

Hrozivý propad

Na první pohled evokuje Stalker svojí otevřeností Oblivion, jen zasazený do originálního prostředí zamořeného okolí Černobylu. Tvůrci slíbili třicet kilometrů čtverečních otevřeného prostředí. Možné to je, ovšem díky poměrně častým loadovacím přechodům se ztrácí velká část tohoto kouzla. Navíc i když si ze začátku všechno to pobíhání a prozkoumávání každého zapadlého koutu užíváte, později se vám poměrně rychle znechutí. Zvlášť, když naberete všechny vedlejší úkoly, budete takříkajíc běhat od čerta k ďáblu. Co na tom, že vaše postava utíká poměrně rychle. Stejně vám přejít z jedné lokace do druhé zabere pár minut. Pokud je lokací víc, tím hůř, protože nahrávací doby jsou poměrně dlouhé. Slibované dopravní prostředky zrušili tvůrci už před nějakou dobou, což je opravdu škoda.

  
A co píší tady? * Všudepřítomná zašlost * Dívné místo na parkování

S tím, jak se zbořila iluze obrovského prostoru si začnete uvědomovat i další věci. Stalker je poměrně zajímavá FPS s minimalistickými RPG prvky. Máte velký inventář, ovšem omezenou nosnost, zbraně a vybavení nesou určité vlastnosti, můžete nakupovat a prodávat věci u obchodníků a je tu obrovská spousta vedlejších úkolů. Jenže, vedlejší úkoly se redukují na několik základních typů, co hůř, odměny za ně nejsou nijak motivující. Jistě, najdete tu pěkných pár zajímavých kousků, ale ve velké většině se jedná o peníze a střelivo a toho tady není opravdu nedostatek.

  
Nikde nikdo... * ...ani tady... * ...a tady jen brambora, či co

Později začnete nacházet i speciální artefakty ovlivňující vlastnosti vaší postavy, ovšem nemají zase až tak razantní dopad, jak by se dle slov tvůrců zdálo. Spíš se hodí je za poměrně slušné peníze prodat a nechat si jen těch pár nejzajímavějších. Největší vliv na úspěšnost vašeho dalšího dobrodružství tak má oblek, jenž vás chrání proti nepříznivým podmínkám Zóny a bouchačka, kterou postřílíte všechen ten šmejd, co vám jde po krku. V podstatě postupem času zjistíte, že RPG prvky jsou jen taková prázdná slupka, jako karosérie Ferrari s motorem z trabantu. Možná to přeháním, ale po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že tvůrci měli rozmáchnuto ještě k něčemu daleko většímu. Možná za to může ten prvotní pocit Oblivionu.

Na vrchol sinusoidy

Přes to všechno vás dokáže Stalker vtáhnout, stačí si jen upravit pravidla. Vykašlete se na a valnou většinu vedlejších questů, oprostěte se  od zdlouhavého loadování a soustřeďte se na  pravé jádro hry – fantasticky navržené prostředí. Je opravdu radost nacházet tu tunu a tunu malých detailů, které jsou doslova na každém rohu. Hlavní příběhová linie přináší pěkných pár zajímavých zvratů, ale v první řadě vás zavede na spoustu nesmírně zajímavých míst. Opuštěné potemnělé továrny, staré vrakoviště, ulice vysídlených městeček a  jako vrchol samotná černobylská elektrárna. Když si přidáme sedm možných zakončení hry (z nich ty „pravé“ jsou ovšem pouze dva), získáme další závažíčko na kladné misky vah pro Stalkera. To vám snad ani nebude vadit ta patnáctihodinová herní doba, za kterou zříte závěrečné titulky, pokud se nebudete příliš zahazovat s vedlejšími úkoly.

  
Vyleštěné oficiální screenshoty 1

Tvůrci si vyhráli i se základní činností, jako je střelba. I když na první pohled může naopak vypadat velmi odfláknutě. Důvodem je důraz na skutečnosti balistickou křivku a nikoliv tu filmovou. Opravdové kulky totiž nelétají tam, kam ukazuje zaměřovač, ale mají i určitý rozptyl. Hlavně zezačátku hraní vám může dělat problém, že nasázíte do protivníka zásobník a on nepadne. Ale stačí si zajít trochu blíž a mířit na hlavu, protože většina lidských bojovníků je solidně opancéřovaná. Postupem hry se dostanete ke kvalitnějším zbraním s lepším dostřelem, ale i u nich je znatelná nepřesnost na větší vzdálenosti. V kombinaci se solidní umělou inteligencí, jenž ovšem v některých případe ošklivě vypadává, získáte FPS ve  které se hodí i taktizovat, takže velké plus.

Broučí invaze

Když jsem zmiňoval výpadky umělé inteligence, stojí za to zmínit i přítomnost velkého množství dalších bugů. Třeba problematické questy či věci technického rázu, špatná funkce na  Vistách  a já osobně musel celou dobu hrát v okně, ve full screenu hra nepřekreslovala nebe. Před nedávnem sice vyšel patch, ale po nainstalování nefungují uložené pozice z předchozí verze, takže pokud nemáte dohráno, moc si nepomůžete.

  
Vyleštěné oficiální screenshoty 2

Grafická stránka trpí dlouhými odklady. I když ji tvůrci překopali do standardu Direct X 9, stále se jedná na dnešní dobu o lepší nadprůměr. Přičemž velkou část na tom nese design, nikoliv technická stránka. Další otázkou je optimalizace, na mé poměrně obstarožní sestavě běhala hra na střední až vysoké detaily s vypnutými dynamickými světly velmi solidně, ovšem se zapnutými se jednalo o naprosto nehratelnou záležitost. Dynamická světla se ovšem ukazují jako poměrně složitý oříšek i pro daleko našlapanější sestavy. Ale o tom už se můžete pobavit v diskuzi pod článkem.

Světlé stránky
  • Hutná atmosféra
  • Žijící a uvěřitelný svět
  • Sedm různých konců
  • Zábavné přestřelky
  • RPG prvky...
Temné stránky
  • ...ale poměrně nevýrazné
  • Otravné loadování
  • Příliš běhání
  • Mnoho nudných subquestů

Ukrajinským tvůrcům se snaha nedá upřít. Bohužel problematický vývoj si vyžádal daň a výsledný produkt rozhodně nenaplnil očekávání. Ostatně, to už jsme ozřejmil na začátku. Ovšem pokud vás pohltí neskutečná atmosféra Zóny, dokážete hře odpustit všechno, bugy, dlouhé nahrávání i technicky zaprášenější grafiku a dostane se vám toho nejunikátnějšího a nejintenzivnějšího zážitku, který nedokáže nahradit ani sebenaleštěnější  next-gen hra. Stalker by se možná dal přirovnat k Operaci Flashpoint, odvážná a obrovská hra, která není vysloveně masovou záležitostí, ale své fandy nikdy nepustí.

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10

Zklamání nebo nepokryté nadšení? Záleží jen na úhlu pohledu. Fantastický svět, hutná atmosféra a zajímavé přestřelky proti bugům, dlouhému a častému nahrávání a nudným subquestům. Na kterou stranu kladete důraz vy?

Celkové hodnocení: 7,8/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Akce | First-person akce
Výrobce: GSC Game World | Webové stránky hry
  • Hutná atmosféra
  • Žijící a uvěřitelný svět
  • Sedm různých konců
  • Zábavné přestřelky
  • RPG prvky...
  • ...ale poměrně nevýrazné
  • Otravné loadování
  • Příliš běhání
  • Mnoho nudných subquestů
Diskuze (66) Další článek: Sherlock Holmes kráčí na NDS

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,