Recenze: Star Wars: Battlefront – pořádná týmová akce na PS2

Multiplayerových her na PS2 je poskromnu a navíc i ty, co jsou, se nemohou chlubit nejlepší kvalitou. Přichází však ambiciózní dílo ze stáje Hvězdných Válek, jež si nedává zrovna skromné cíle. Prolomí konečně ledy a stane se hvězdou žánru? Toť otázka, na níž naleznete odpověď v dnešní recenzi.
Recenze: Star Wars: Battlefront – pořádná týmová akce na PS2

Multiplayer: ano, až 16 hráčů
Paměťová karta: 58 kB
Abalogové ovládání: ano
Vibrace: Ano
Výrobce hry: Pandemic Studios (
www.pandemicstudios.com/)
Distributor hry: Activision (
www.activision.com/)
Distribvutor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
www.lucasarts.com/games/battlefront/

Byla noc. V okně se leskla pouze pouliční lampa a ozýval se ruch ulice. Ovšem ne jen tak ledajaký – známé hlasy byly zvěstí toho, že přicházejí kamarádi. To v řeči běžných smrtelníků znamená asi to, že se stalo něco významného. A také že ano – nesli mi novou hru na motivy Hvězdných Válek. O ničem jiném se nedokážeme s přáteli bavit tak dobře jako právě o nich, speciálně pak o herních titulech s touto tematikou. Můj vztah k Lucasově dílu je podobný nepopsatelnému poutu mezi otcem a synem. I když předem nevíte, že se jedná o příbuzné, od pohledu jaksi tušíte, že je k sobě něco váže…

   

Motion blur v praxi * Zimní projížďka * Přesný zásah

Battlefront vlastně neměl být ničím výjimečný. Již první tiskové zprávy naznačovaly, že se bude jednat de facto jen o klon úspěšného Battlefieldu 1942, tedy multiplayerového krále na PC. Počítačová verze sklidila vesměs dobrá hodnocení, a tak je nasnadě otázka, zda tomu tak bude i u PS2 verze.

Pak jsem hru konečně dostal, a... Hodiny a hodiny čekání se vyplatily, tak zněl můj prvotní ortel. A nadšenou instalaci připojení vystřídalo parádní intro, které jen pomohlo v ošálení mé mysli, stejně jako precizně vyvedené herní menu. Ač jsem věděl, že je hra primárně určena pro multiplayerové hraní, vyzkoušel jsem si nejdříve zahrát v jednom. Jenže pak přišlo to, co jsem čekal – svítání. A teď nemyslím zrovna východ slunce…

Singleplayerová noční můra, multiplayerové potěšení 

Rozdíl mezi hrou pro jednoho hráče a pro více hráčů snad ještě v žádném titulu nebyl tak propastný. Singleplyerová kampaň je doslova otřesná. Především příběh zachází často až do nelogičností. Oproti tomu multiplayerová část je jako z jiné planety. Ani zde ovšem není nic bezchybné a opravdového stavu herní nirvány se dočkáte až při obsazení všech šestnácti klíčových míst na mapě. Počítačoví boti totiž zážitek neuvěřitelně kazí a již po chvilce praxe rozpoznáte postavu ovládanou počítačem od té, jíž ovládá živý protihráč, velmi snadno.

Další chybkou je i absence časového limitu po respawnu, jak je tomu u jiných titulů běžné. Ihned po „vylíhnutí“ se tak bot znovu zapojuje do hry a je možné ho okamžitě zabít. Ale i on může udělat to samé vám. To situaci značně komplikuje a nejednou se stane, že vás čerstvě respawnutý človíček nemilosrdně odpraví na onen svět.

Zopakujme si nyní v krátkosti, o čem pojednával Battlefield. Na každé mapě proti sobě bojovaly dva týmy; vždy stejně členné a přibližně nastejno vyzbrojené. Každý disponoval určitým počtem ticketů (200 - 300), přičemž každá smrt někoho z vojáků znamenala odečtený kredit. Smrt řadového pěšáka tedny nijak nevadí; když už se něco takového stane, stačí vybrat nový respawn point a jede se na novo. Ovšem když vyčerpáte všechny kredity, je s vámi definitivní amen. Jednoduché, nemyslíte? Stejně jako kredity byly důležité i strategické body - různě rozesetá místa po mapě. Primárním úkolem každého boje bylo právě jejich ovládnutí a dosáhnutí toho, že v určitém momentu soupeř nebude disponovat ani jedním.

   

Hříčka přírody * Rozluč se se životem! * Věrný pomocník

V jednoduchosti je síla

Mám-li ve zkratce popsat princip, na němž běží Battlefront, tak stačí říci, že s výše popsaným systémem je naprosto stejný. Je to přesně to samé, pouze v jiném kabátku. Ten spojenecko-nacistický nyní vystřídal jedi-republikový a nebýt této změny, snad by se nálepky „kopie“ hra nikdy nezbavila. Jenže takto mi nezbývá než konstatovat, že Battlefront se hraje stejně dobře a místy snad ještě lépe než Battlefield. Hráč nenáruživý a nenáročný, jemuž jde především o zábavu, tak může zůstat v klidu. Stejně jako zarytí konzolisté, kteří se na PC dostanou jen zřídka a s původním Battlefieldem se setkali pouze prostřednictvím obrázků...

Hned na začátek se mi znelíbil způsob, jímž nám je hra servírována. Po dohrání jedné kampaně sice následuje kratičké outro, ale beze slova a nějakého výraznějšího rozdílu se najednou ocitáte na straně opačné. V jedné chvíli jste v čele Rebelů - a najednou dáváte sbohem misím na straně dobra a jdete bojovat za císaře. Ostatně v jiných aspektech tomu není jinak – autoři z Pandemic Studios se s nějakým vysvětlováním nezdržují a pokud se alespoň základně neorientujete ve světě Star Wars, budete mít s pochopením celé zápletky obrovský problém.

Herní scénář singleplayerové části zkoumá všechny podstatné bitvy, jenž se ve filmech, potažmo jiných titulech, objevily. Fanoušky filmu jistě potěší i to, že je Battlefront s dalším chystaným dílem (ten vejde do našich kin v polovině tohoto roku), úzce spjat a odhalí z jeho příběhu i některých scén mnoho podstatných detailů.

Kampaň je rozdělena na dvě nezávislé části; bitvy druhé trilogie (1.-3. díl) a prvních tří částí (4.-6. epizoda), které se od sebe podstatně liší. Zatímco v první jmenované trojce proti sobě stály strany Obchodní Federace a Separatistů proti silám Republiky, první tři epizody probírali do detailů spor mezi Impériem a Povstalci. Pakliže zůstaneme při řeči čísel, znamená to prostě to, že nám Battlefront na nějakou tu dobu vydrží.

Každá z jednotlivých částí čítá rovných sedm misí a odehrává se pokaždé na jiné planetě… Otázkou ovšem zůstává, zda o něco takového vůbec budete stát. Opět totiž musím zopakovat, že hra pro jednoho nestojí ani za starou belu.

Do kolen ji sráží především nevychytaná AI jak nepřátel, tak vašich spolubojovníků. Ale zatímco protivníci většinou jen zmateně pobíhají sem a tam a neúspěšně se vás snaží zasáhnout – daří se jim to až na tu nejvyšší obtížnost – spolubojovníci jsou na tom o něco lépe. Možná to bude ale díky tomu, že jimi můžete alespoň částečně manipulovat… Zase tak slavné to ovšem nebude, k dispozici jsou pouhé čtyři základní povely. A to nemluvím o tom, že jsem během hraní využil pouze dva z nich – vyslání jednotek na steč a jejich stáhnutí.

   

Srabárna zpoza rohu * Není na koupání trochu zima? *Není nad pořádnou projížďku X-Wingem

Film nebo hra?

Ani tentokráte jsme nebyli ošizeni o parádní filmečky a množství in-game animací, které mají mnoho společného hlavně s filmy. Zpracování je doslova dech beroucí a při jejich kvantitě mi nezbývá nic jiného, než pochvalně zatleskat… O rozmanitosti map nelze říct nic jiného. Dočkáte se snad všech známých bojišť a bitev jak z filmů, tak i z dalších titulů z rodinky Hvězdných Válek.

Nyní už se ale věnujme čistě multiplayeru. Všechno začíná obrovským střetem nepřátelských stran u Naboo a pokračuje řadou víceméně známých míst – vzpomeňme kupříkladu Geonosis, Bespin, Hoth, či Endor. Celkem je tu šestnáct scénářů. Oproti de facto stejným bojištím v Battlefieldu má ale Battlefront nespornou výhodu.

Stejně jako třeba v SW:KotOR má totiž i zde každá planeta ojedinělou architekturu a přírodu (nebo naopak někde není žádná), takže je každá bitva něčím výjimečná. Stejné je to i se zbraněmi. Zatímco EA se museli striktně držet historických reálií, představivost tvůrců Battleforntu limitovala pouze filmová sága. A výsledek stojí za to.

Skvěle zní hlavně možnost zalétat si snad ve všech strojích, které kdy v SW byly – TIE Fighterem počínaje a starými dobrými X-Wingy konče. Pohyb po zemi mohou zajistit například tanky Obchodní federace…

A to jsem se ještě nezmínil o tom, že všechny čtyři armády, kterými si ve hře projdete (Republika, Impérium, Separatisté, Rebelové) disponují naprosto jinou technikou a i odlišným způsobem boje. Příjemné je i to, že můžete ovládat stroje a zbraně, které se vám podaří nalézt. S těmi to je ovšem, vzhledem k nedostatku munice, složitější.

Je tu ovšem další výrazné ALE. V konečném výčtu jsou na rozdíl od dopravních prostředků zbraně mírným zklamáním, jelikož každá armáda má většinou jen jednu-dvě unikátní zbraně a zbytek je u všech shodný. Do sytosti si tentokrát užijete granátů, což je sice změna příjemná, ovšem každý z nich má na sobě zvláštní svítící proužek. Jeho majitel je tak snáze vidět, a tak jsem postupem času dospěl k závěru, že je lepší granáty nesbírat a raději se jich co nejrychleji zbavovat, být nenápadným se vyplatí…

Co postava, to zabiják

Rejstřík herních postav je rozmanitý a jediné, co spolu mají společné, jsou jejich vražedné schopnosti. Jeden by nevěřil, co dokáže takový obyčejný assault voják. Ten disponuje pouze jedním druhem zbraně – laserovou puškou. Její hlavní výhodou je rychlost, takže nic moc. V těžkých chvílích vám přijde vhod hlavně  „těžký“ voják, který naopak sází místo na rychlost na palebnou sílu a disponuje jedinečným raketometem, jehož sílu poznáte hlavně při střetech s vozidly. Tím se pomalu dostáváme k dalšímu hernímu povolání. Piloti dokáží nejen ovládat jakýkoliv dopravní prostředek a hbitě zacházet s různými vrhači granátů, ale plní zde i funkci lékárničky a ošetřují spolubojovníkům rány. To ovšem není nic proti dovednostem snipera, který s neuvěřitelnou lehkostí kosí jednotky ze zálohy. A aby toho unikátna nebylo málo, každá ze stran disponuje jedinečnou zabijáckou jednotkou, tzv. „instantními hrdiny“. Chloubou Impéria jsou Dark Troopeři vyzbrojení brokovnicí, na straně Republiky se setkáte s populárním Wookiem a koneckonců i Obchodní federace má své vraždící Droiteky.

   

Pěkně z blízka * Všechno lítá, co peří má  * Vodník :-)

A jak to vlastně vypadá?

Po celou dobu hraní na mě grafika působila skvěle. Nechybějí dech beroucí scenérie ani nejrůznější efekty. Grafické zpracování dotváří znamenitou atmosféru a můžeme ho hodnotit jako povedené. Vyzvednout musím ještě motion blur efekty a v neposlední řadě i výbuchy. Ještě nikdy AT-AT nepadaly s takovou krásou a věřte mi, bude se vám při pohledu na padající stroje a umírající Jedie létající všude kolem tajit dech!  

Herní interface je defacto totožný s Battlefieldem. V levém dolním rohu mapka ukazuje vaši aktuální pozici i rozestavení nepřátelských jednotek, vedle je číslo udávající počet ticketů a ukazatel zdraví a fragů. Ten je zpracován obzvlášť dobře; během hraní vás zbytečně neotravuje a objeví se vždy až po zabití nějakého nepřítele. Hraní tak nabývá na přehlednosti a obrazovku zbytečně nezaplňují nepotřebné údaje. Ostatně přehlednosti přidává i fakt, že si můžete kdykoliv měnit pohledy dle libosti. Battlefront je snad první hra, v níž jsou oba dva, tedy 1st person a 3rd person, pohledy rovnocenné a každý se hodí na něco jiného.

Není třeba zdůrazňovat, že při ovládání snipera je lepší pohled z vlastních očí a naopak voják s jetpackem potřebuje patřičný rozhled, který mu poskytne pouze 3rd person pohled. Co se zvuků týče, jedná o klasiku – tedy Star Wars klasiku. Soundtrack rovněž ničím nevyniká, ale v žádném případě neurazí. 

Světlé stránky hry
  • Multiplayer
  • 1st person pohled
  • 3rd person pohled
  • Grafika
Temné stránky hry
  • Singleplayer
  • Umělá inteligence
  • Zbraně
  • Chybějící ochrana po respawnu

Není všem dnům konec

Battlefront je převážně multiplayerová hra, a tak ji musíme i brát. Nebýt právě skvělého multiplayeru, nevím, nevím, jak by to s ním vypadalo. Za vydařenou lze považovat i technickou stránku, převážně pak skvěle fungující grafiku. Jedno je jisté, singleplayer se nepovedl a s tím už nic neuděláme. Holt budeme častěji online…

Grafika: 9/10
Zvuky: 7/10
Singleplayer: 4/10
Multiplayer: 8/10

Velmi zábavná multiplayerová část mne nakonec přesvědčila alespoň o částečných kvalitách hry. Nemáte-li však na své konzoli připojení, tak v žádném případě koupi neriskujte. Ale kdo ví, možná jsem jen zhýčkaný počítačovým Battlefieldem…

Celkové hodnocení: 8/10

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zahrát a neutratit ani korunu

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zah…

Občas to vyjde tak, že na hry po vánočních nákupech už prostě nezbude žádný zlaťák. Jak tedy trávit dlouhé zimní večery, když už máte všechno dohrané? Vybrali jsme pár kousků, za které nemusíte dát ani korunu, a i tak se budete královsky bavit.

13.  12.  2017 | | 19 N/A
Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a World in Conflict zcela zdarma

Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a Wo…

Nadílka od Ubisoftu bude v podobě her, které určitě moc dobře znáte. Těšíte se?

5.  12.  2017 | | 2 N/A
Nejlepší hry pro Xbox One: 7 tipů na skvělé nové pařby

Nejlepší hry pro Xbox One: 7 tipů na s…

Vánoce jsou za rohem a náš seriál speciálů je u konce. Pro majitele herní konzole Xbox One tady máme několik letošních tipů na dárek.

14.  12.  2017 | | 5 N/A
Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

6.  12.  2017 | | 21 N/A
7 tipů na nejbrutálnější hry historie, co vám zaručeně spraví chuť

7 tipů na nejbrutálnější hry historie,…

Je libo násilí a hektolitry krve? I to se občas šikne. Pojďte se tedy s námi podívat na ty nejbrutálnější hry, které spatřily světlo světa.

4.  12.  2017 | | 3 N/A
Nejlepší hry pro Playstation 4: deset tipů, které zaručeně dobře zabaví

Nejlepší hry pro Playstation 4: deset …

Letos se pro Playstation urodila spousta herních pecek, v našem vánočním rádci proto z většiny najdete exkluzivní tituly. Nezapomněli jsme ale ani na multiplatformní hry.

včera |
Herní agenda: pochmurný listopad plný božích her

Herní agenda: pochmurný listopad plný …

Konec roku se blíží a hráčská komunita se stále těší z nových AAA titulů. Ne v každém případě to ale vyjde a v minulém měsíci jsme zaznamenali pár průšvihů, které se dostaly i mimo herní svět. Nebudeme ale listopad brát tak negativně. Přece jenom se v něm objevilo pár světlých chvil, které byste rozhodně neměli minout.

2.  12.  2017 |
Vybrali jsme nejlepší herní notebooky pod stromeček, zahraje si každý

Vybrali jsme nejlepší herní notebooky …

Pořádný herní notebook seženete za 25 tisíc. Vybrali jsme však i levnější stroje s nutnými kompromisy, nebo naopak děla s cenou ke sta tisícům

9.  12.  2017 | | 11 N/A