Recenze: Steamland – jak se ničí herní recenzenti

Že někde daleko na východě je Rusko mnozí z vás jistě přinejmenším tuší. Že tam nejsou sto let za opicemi a dokonce mají počítače a umí programovat, asi taky. Nadto se tam obvykle netrápí s běžnými konvencemi a nebojí se do her přinést něco nového, čímž mnohdy západ překvapí. Malé „kinder surprise“ skrývá i Steamland. Jaké, to se dočtete v naší recenzi, která zničila jednoho z redaktorů Doupěte.

Platforma: PC
Typ hry: strategie
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 233MHz, 64MB RAM, 16MB grafická karta, 700MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 600MHz, 128MB RAM, 32MB grafická karta, 700MB HDD
Testovací konfigurace: P4 2,4@2,8GHz, 256MB RAM, GeForce3 Ti 128MB, 700MB HDD
Výrobce: Encore (
http://www.encoreusa.com)
Distributor: Buka Entertainment (
http://www.buka.com)
Distribuce v ČR: US Action (
www.topcd.cz)
Homepage:
http://www.buka.com/game/game_207.htm

Nuže, začněme hezky od začátku. Dobrovolně přiznávám, že Steamland jsem nikdy nehrál, a co víc, ani nikdy hrát nebudu. Jednou jsem ho sice viděl a bohužel na něj i sáhl, avšak oči i ruce jsem důkladně umyl, takže se snad nic vážného nestalo. Nejspíš se zeptáte, jak můžu nějakou hru recenzovat, když jsem ji nedohrál, ba ani nezkusil. Vězte tedy, že ještě před tím, než k onomu nebezpečnému aktu zahrání Steamlandu došlo, našel jsem unikátní dokument, jenž mne od instalace zachránil. A tento dokument vám nyní zprostředkovávám, jelikož není lepšího svědectví o hrůzném vlivu Mumu- pardon, Steamlandu. Jinak autorem písemnosti je jeden nejmenovaný bývalý herní recenzent, nyní chovanec v páně Chocholouškově ústavu.

Přitápíme pod kotlem a rozjíždíme mašinku

Můj milý toaletní papírku, možná se divíš, proč jsem si vybral jako oběť pro své literární choutky zrovna Tebe. Hned Ti to vysvětlím. Začalo to docela nevinně - stal jsem se recenzentem počítačových her. Nedávno jsem však dostal svůj osudový kousek. Hru, která změnila můj život. Cédéčko, díky němuž jsem teď tady, mezi čtyřmi bílými stěnami a za oknem s mříží… „Zdravím, pane doktore!“… Promiň papírku, jen jsem pozdravil svého ošetřujícího lékaře. Vysvětlení, proč píšu na Tebe, je tedy nasnadě. Nedovolili mi totiž vzít si s sebou do šaškecu kromě pyžama vůbec nic. Místo svého oblíbeného deníčku mám tedy teď Tebe, místo pera větvičku a za inkoust mi slouží moje krev. Snad nedojde, než to dopíšu, jinak bych musel někde ten inkoust sehnat…

  

Moje mocná základna tvořená dvěmi budovami * Veliká bitva o ni... * ...která se záhy mění v masakr nepřátel u blízkého průsmyku

Ale zpět ke Steamlandu. Představ si, papírku, že na vzdáleném světě se vyvinula civilizace robotů. Velké ocelové vláčky vesele poskakovaly po železnicích, mírumilovní roboti nezištně pracovali ve jménu štěstí a prosperity a staré ozubené kolo, památka jejich předků, jako zlaté slunce ozařovalo jejich radostné zítřky. Jedné noci zlomyslný vládce Khon-Kaa-Doo, hnán převelikou závistí, snížil se k ohavnému činu. Vyslal své vojáky z cílem uloupit vzácný artefakt. Hrdinné vojsko robotů stíhalo ničemy, avšak ti se ukázali být ještě prohnanější, než by kdo čekal. Zatarasili za sebou koleje velkým balvanem a uprchli. Pro národ robotů to nebyla jen potupa - znamenalo to začátek vražedné války… (Slovo „daedly“ se však také dá přeložit jako „nudný“… pozn.red.:-)

  

Ani háv noci nedokázal skrýt škaredé červené zloduchy! :-) * Jejich továrně už nic nepomůže... * ...a já se dočkám odporného zezelenání obrazovky, důkaz mého vítězství

Tak tedy začíná Steamland, můj milý papírku. Technická úroveň intra je nic moc, doufal jsem tedy, že to je záměrem tvůrců, vytvořit jakousi iluzi retro stylu. Nakonec to ale, zdá se, drobátko přepískli. K tomu se však ještě dostanu. Jak to z úvodní militaristicky zelené obrazovky vypadalo, čekalo mne celkem dvacet misí, z nichž první se daly dohrát se zavřenýma očima, ve stojce a s levou nohou ovládající myš jednou za pár minut. Poslední překvapivě byly o něco (o dost, místy dokonce o dost hodně) těžší. Tak daleko se ale stejně nikdo nedostane, takže je to jedno. Možná jsi teď, toaleťáčku zvědavý, o co vlastně ve hře jde. Zdá se, že jsi stejný stratég, jako já.

Šroubeček a matička - vyjde z toho lodička?

Jak se tak na tebe koukám, můj nejmilejší papírku, budeš také takový pamětník. Zajisté jsi tedy nezapomněl na ty hory nejroztodivňulinkatějších pimprdláčků a vozíteček, jaké jsme mohli ve všech těch strategických gameskách ovládat. Občas to mělo dvě ruce a nohy jako člověk, občas čtyři ruce nebo šest až osm nohou, občas si to vystačilo s jedním chapadlem - prostě správná herní cháska. Nejpodstatnější ale bylo, kolik jich bylo. Tedy moře. Jak plesalo hráčovo srdéčko (a rostlo jeho ego, pozn.red.), když jeho rozkazy bez odmlouvání poslouchaly desítky, ba i stovky jednotek, nemluvě o celých městech více či méně užitečných budov, jež šlo stavět. A když už nějaká hra operovala s nižšími počty panďuláčků, aspoň je nezapomněla od sebe řádně odlišit. Jak v tomto ohledu vypadá Parozemě?

  

Pravděpodobně pokus o futuristické zpracování nádraží * Nepřátelská pevnost vypadá jako polárkový dort, nicméně je velmi dobře bráněná * Myčka aut ve volné přírodě?

Začneme od jednotek. Tak ty prosím tvoří celý jeden kus - vlak. Nic víc! Jéé, promiň, papírku, jsem ten vykřičník nějak vyryl… Raději tedy přejděme na budovy. Těch tu je… chvíle napětí… trádá! Dvě. Továrna a servisní domeček. Je potřeba další komentář? Po pravdě ano, i když je asi všem jasné, za co Steamland stojí (nedívej se na mě tak, papírku), bylo by nefér problém jednotek neupřesnit. Ve skutečnosti to tak moc hrozné není. Je to hrozné jenom trošku.

  

Použití barev ve Steamlandu je nevkusné, odporné a rozhodně ne milé * Vypadá to na bouřkovou oblačnost * Takhle budete vypadat po dohrání Steamlandu

Vlak, jak je ti jistě známo, papírečínku, sestává z více částí. Základem je vokolo… ne, kolomo… taky ne… jo, už - lokomotiva. Ta má motor, a tak táhne vagónky. Aby se neřeklo, ve Steamlandu je k dispozici více druhů - ty lepší jsou dražší a silnější, prostě klasika. Z vagónků můžu zmínit třeba muniční nebo opravárenský. Zajímavější jsou ale zbraně, které jdou k moloko… lokomotivě přidat. Na vagónek můžeme šupnout obyčejné dělo, minomet, raketomet a dokonce třeba i trošku té jaderné technologie. Vláčky je možné navíc libovolně spojovat a rozdělovat, takže není problém stvořit více rychlých partyzánských vlaků, nebo jeden ohromný megavlak třeba se čtyřmi lokomotivami a horou vagónků. Hm, proč ne?

Nohama stíírááš rosu na kolejíích…

Pojďme si teď, můj nejoblíbenější (a vlastně jediný) toaletní papírku, povědět, o co vlastně ve Steamlandu jde. V podobě textového okénka na začátku každé mise jsou podávány informace o jakémsi vývoji děje, pravdou ale je, že to stejně nikdo nikdy nebude číst. Nevím, jestli za to ve větší míře může mizerné zpracování anebo brakovitost onoho příběhu, leč to je v podstatě jedno. Takže pak je náplní všech misí boj zelených (hodných) a červených (zlých, ošklivých a škaredých) vláčků o kus naprosto kýčovité země. Sice ne vždy je za úkol jen vybít všechno červené na mapě, ale pokud je takováto veskrze zábavná činnost „okořeněna“ třeba sbíráním přihlouplých bedniček s trochou peněz (z nepochopitelných důvodů dolarů), stejně je to nuda.

  

Zlaté kolečko - to, o které měli tvůrci víc... * ...nesmyslně vystavené na odiv světu... * ...a "překvapivě" ukradené...

Na první pohled neuvěřitelně zajímavě vyznívá možnost používat pouze kolejová vozidla. Už člověk nemůže libovolně plánovat strategii, musí se zaměřit na síť železnic. Ty není možné ani zničit, ani stavět, lze je však je zablokovat vrakem. Dva železné rezaté klacky se tak stanou naprosto zásadní pro veškeré ofenzivní i defenzivní činnosti. Ano, toaleťáčku, zpočátku to skutečně vyznívá nápaditě - síť železnic je zajímavá, vlaky se neotáčí jen tak, ale potřebují k onomu manévru dostatek pomocných kolejí atd. atd. Netrvá však dlouho a železnice omrzí, ba dokonce začnou být na obtíž a zapříčiní mnoho frustrujících okamžiků. Nepopírám, že se může jednat o dobrý nápad, bohužel však pro účely hry krajně nevhodný…

  

Jede vláček kolejáček, kolik vozů asi má? * 5,5 – objede svět * 5,5 – celý je tvůj

Notně zpackané je také user-interface. Vážně nevím, kde měli tvůrci ruce, než se do navrhování a programování tohoto vrhli… zase ten pohled, papírku? Nejen že to špatně vypadá (přiložím raději několik nákresků), ono to i špatně funguje. V dnešní době, kdy je všechno v lepších titulech zaměřeno na rychlou a flexibilní ovladatelnost, přihází Steamland se značně zpátečnickými postupy a mechanizmy. Jedním příkladem za všechny může být spodní lišta zobrazující jednotky. Nejen, že je sama o sobě zbytečná, ale navíc je rozdělená do dvou úrovní - v jedné je seznam všech vlaků a budov, přepnutím pak zobrazíte jeden vlak spolu s vagónky či možnosti stavby. Vypadá to docela funkčně, bohužel opravdu jen na papíru.

Zakryjte mi někdo oči!

RYZE STRATEGICKÉ HODNOCENÍ

Design misí: 5/10
Různorodost jednotek: 2/10
Management ekonomiky: 2/10

Strategický faktor: 3/10

Tak, haj… toaleťáčku, ale co bylo naprosto nejhorší? První dojem. První rozehrání mise. Už tehdy jsem byl definitivně utvrzen, že s touhle hrou není něco v pořádku. Začalo to startem první mapy. Obraz byl na můj vkus trochu daleko, takže jsem automaticky otočil kolečkem myši… a ono nic. Dokonce ani žádný jiný způsob zoomování, či rotovaní aspoň po 90° jsem nenašel. OK, grafika je tedy plně 2D, dobře. Vypadá jako Transport Tycoon, fajn, vždyť to není tak hrozné, sice máme jedenadvacáté století, ale i tak… Jenomže všechno suverénně kazil odpudivý design všeho.

Krajinka zřejmě měla působit roztomile nebo neotřele či možná nápaditě. To by bylo fajn, ve skutečnosti se ale jedná o učebnicový příklad kýče. Myslím, že s dalším vydáním výkladového slovníku bude u slova „kýč“ obrázek ze Steamlandu. Prostě to, ksakru, vypadá úplně příšerně, přeplácaně, nevkusně pastelově; je to asi trest na každého poctivého hráče. Grafika na hře není to nejdůležitější, ale aspoň se na to musí dát koukat! A Steamland by bezpochyby nemohl obstát ani jako freewarová textovka! A… jo, díky, pane doktore, za tu uklidňující injekci - ta šílená Parozemě mne dokáže občas tak rozpálit!

A to ani nemluvím o zvucích či nedej bože hudbě…

Loďka z toho nevyšla - páč to mělo kolečka

Tak to vidíš, můj Ty milý toaletní papírku. Jedna praštěná hra odkudsi ze Sibiře stačila, abych se dostal ve svěrací kazajce sem, do tohohle crazy baráku, a čmáral tady větvičkou namočenou ve vlastní krvi po Tobě. Možná jsi měl zpočátku obavu, jestli dostojíš svému účelu, zadali budeš skutečně pokryt tím, k čemu jsi určen. Jak vidíš, obavy byly zbytečné. Steamland je taková sr***a, že se stydět nemusíš…

Světlé stránky hry
  • výborný dárek pro masochisty
  • jde to odinstalovat
Temné stránky hry
  • grafika (640*480 pixelů už nikoho
  • neohromí)
  • interface a ovládání
  • kýčovitost prostředí
  • celková naprostá nezábavnost
  • jde to nainstalovat

Tak to vidíte, moji milí čtenáři. Jistě už chápete, proč jsem se neodhodlal ani k instalaci něčeho, co by vzdáleně připomínalo Steamland. Doufám, že tento dokument vám zprostředkoval nebezprostřednější důsledky hraní takovéto hry a v budoucnu se podobným titulům vyvarujete. Naštěstí jsme tu my, herní recenzenti, abychom na sebe vzali riziko prvního zahrání. Vzdejme nyní minutou nedotýkání se myši ani klávesnice poctu těm, kteří svoji dobrodružnou povahu zaplatili jako autor výše napsaného textu svým duševním zdravím.

Grafika: 4/10
Zvuky: no comment
Hudba: jako zvuky
Ovládání: 6/10
Hratelnost: 4/10

Hra, která by pře pěti lety možná dostala průměrné hodnocení... ne, asi ani to ne.

Závěrečné hodnocení: 3,5/10

Diskuze (12) Další článek: Čeští kvalifikanti se zúčastní jedné z největších světových akcí

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,