Street Fighter se řadí mezi nejpopulárnější bojové hry devadesátých let minulého století. Druhý díl mobilní předělávky proto po více jak deseti letech přichází ve snaze navrátit lesk tvrdým soubojům, a to v uchované nostalgické retro grafice.
Žánr: Akční
Multiplayer: Ne
Platforma: J2ME
Testovací hardware: Nokia 6680
Česká lokalizace: Ne
Hru poskytnul: Wapstránky.cz
Navracet se ke starým kořenům nebývá zpravidla špatným nápadem, a to ať už jde o cokoliv. Ovšem musí se vědět, jak na to. Zlatá éra bojových titulů již dávno pominula, a byť lze za poslední léta zpozorovat jistý nárůst v jejich oblíbenost, ne každý remake či pokračování úspěšné série se doopravdy podaří. Do jisté míry tím totiž směřuji právě ke Street Fighter II, jakožto předělávce jednoho z nejúspěšnějších old-school počinů.
Někdy více znamená více
Hodilo by se tedy podotknout, že ne všechno se podařilo tak, jak by opravdu mělo. Přes klasický úvod s výběrem vašeho i protivníkova bojovníka se dostanete do malého ringu, v němž jej musíte klasicky zdolat, a tím pádem přežit. Jak přitom plyne čas, dostáváte se do dalších a dalších lokalit, setkáváte se s víceméně novými soupeři a... tečka. Náplň Street Fighter II je chabá - vlastně hned zezačátku zaváněla dojmem odfláknutosti, kterého jsem se jak po deseti minutách, tak ani půl hodině nezbavil.
Opomenuta nebyla ani speciální útočná magie
Ono jednotlivé křížkování čtverečků, které znázorňuje zdolané nepřátele, za malou chvíli omrzí. A hra vás pak nepřekvapí prakticky ničím dalším, ani nabízenými komby. Bojová stránka Street Fighter II v žádném ohledu nepřekonává ostatní, působí suše a nezáživně. Variabilita jednotlivých chvatů sice není nejhorší, avšak jejich použití se často mine výsledkem. Příklad z praxe – chcete kopnout, ale než na zmáčknutý čudlík obtloustlý sumo zareaguje, mobilem řízený soupeř vás třikrát pořádně udeří. Ne že by bylo obtížné skákat, máchat rukama a dávat jednu pěst za druhou. Jen kvůli kýčovitosti a podezřele opožděným reakcím budete zatínat pěsti a vyhazovat mobil z okna.
Skoro všechno jako za starých časů... Jen o něco "méně" zábavné
Neznamená to však, že by Street Fighter II šlo olepit štítkem „jen pro hardcore a trpělivé hráče“. Naopak svádějte to spíše na štěstí, když se vám tu a tam podaří udeřit jako první a posléze stihnete protivníka pokropit ještě dalšími nelítostnými údery. Odrovnat ho v podobném případě zkrátka nedá příliš práce. Ale jak říkám – chce to kapku štěstí. Taktiku bych v tom opravdu nehledal.
Jak se do lesa volá, ten dřív mele
Zklamání. Street Fighter II je zkrátka zklamání. Jenže pocit beznaděje se dostavil také u adresy grafického zpracování. Retro styl sice řada nostalgicky vzpomínajících hráčů přivítá (a já se k nim přidávám), avšak animace postav a jejich „sekanost“ neudělají dobrý dojem ani na slepého, natožpak vidomého. Pomyslným posledním hřebíkem do rakve však alespoň není hudba, jež narozdíl od ostatních aspektů hry „vyčnívá“ svojí průměrností. Možná ji v nastavení vypnete, možná ne. Ale je tam, což se počítá.
| Světlé stránky hry |
- Do jisté míry retro grafika
- Důvod k roztřískání mobilu
|
| Temné stránky hry |
- Opožděné reakce na ovládání
- Kýčovitost
- Jednotvárnost
- Stereotyp
- Malá variabilita po všech směrech
- ... Tři tečky...
|
Je holt škoda, že páni autoři vsadili více na zvučné jméno a dávné úspěchy, nežli vlastní trpělivost a pečlivě odvedenou práci. S takovou snad ani Street Fighter II nelze nikomu doporučit. Možná jen nenáročným hráčům, nicméně i ti najdou v žánru bojových mobilních her řadu kvalitnějších kousků.
Grafika: 5/10
Originalita: 0/10
Atmosféra: 4/10
Hratelnost: 3/10
Inu, čekal jsem více. Street Fighter II je pouze matným stínem slavného předchůdce.
Celkové hodnocení: 4/10
