Středověk. Doba vznešená, plná panovníků a krásných princezen, udatných rytířů a nedobytných hradů, nemocí, jako je mor či cholera, a také jednoho lidského vynálezu: válek. Bojovalo se ostošest, čehož důkazem byl i skvělý Stronghold, který ukázal krásu této historické epochy. Starý pán se nyní vrací v novém slušivém kabátku.
Platforma: PC
Typ hry: Strategie
Multiplayer: Ano
Lokalizace: Titulky
Minimální konfigurace: Pentium 3 1,5 GHz, 256MB RAM, 64MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Pentium 4 3GHz, 1GB RAM, 256MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD Athlon 64 3000+, 512 MB RAM, Sapphire Radeon X800 Pro 256MB DDR3
Výrobce: FireFly Studios (www.fireflyworlds.com)
Vydavatel: Take 2 (www.take2.com)
Distributor v ČR: Cenega (www.cenega.cz)
Homepage: http://www.fireflyworlds.com/sh2_index.php
Přiznám se, že z žádné hry jsem v poslední době neměl takový strach jako z pokračování Strongholdu. První díl před několika lety vyvolal pěkné pozdvižení. Vývojářům z FireFly Studios se tehdy povedlo prokouknout mezery na trhu a přinést nadmíru originální počin, který dokázal pobavit jak hráče, tak náročné recenzenty. Druhé pokračování bylo tedy vcelku logicky očekáváno s nadějí, že se autorům opět podaří najít dostatečné množství originálních prvků. Po několika letech bombardování nadšenými preview a rozhovory s vývojáři je však již na světě finální verze hry. Zaleskne se Stronghold 2 také v strategickém nebi, anebo zůstane ve stínu staršího bratra? Pravdu hledejte někde uprostřed.

Krabice s hrou se moc povedla, hra samotná už bohužel ne
Mír nebo válka?
V singleplayerové části hry máte na výběr ze dvou kampaní. Pokud je vám milejší cesta války, můžete se vrhnout přímo do bojů, pouze se svým mečem a věrnými druhy po boku. Pokud se vám ale při pohledu na krev dělá mdlo, jistě vezmete zavděk mírovou cestou. Snad jen pro jistotu dodám, v čem se obě kampaně odlišují. Mírová cesta je zaměřená především na ekonomickou a diplomatickou stránku věci; staráte se o řadové obyvatele, snažíte se kasu naplnit zlatem a pokud možno se ze všech bitev vykoupit. Cesta války tvoří pravý opak: řadoví obyvatelé zůstávají v pozadí a hlavní úlohu sehrávají vojáci. Bitva střídá bitvu, padlí vojáci leží všude kolem…

Otravný loading... * Stylové intro * S příchodem třetího rozměru je tu i nová možnost náhlédnout do budov
Na první pohled vypadají obě kampaně velice lákavě. A pokud se stejně jako já vydáte nejdříve válečnou stezkou, uchováte si dobrý pocit ještě dlouho. Těžko říct, co je hlavním viníkem, ale mírová cesta je v porovnání s tou válečnou jako z jiné planety. Jako válečník každou chvíli čelíte jiné hrozbě, na každém rohu vás čeká zajímavý nepřítel a v neposlední řadě také mnohem, mnohem zajímavější příběh než v případě kampaně mírové. V té se naopak neubráníte pocitu nudy; úkoly se opakují a jde v nich vesměs pouze o jediné - vybudovat co největší osadu.
Nic nového?!
Hra samotná se vůbec nezměnila, ba co více, dost možná se i posunula směrem k horšímu. Ve většině případů totiž všechny mise probíhají stejně. Na začátku máte jedno malé území, menší hrad (nebo pouze dřevěnou pevnost) a několik osadníků, kteří nemají do čeho píchnout. Postavíte tedy nějakou budovu, zaměstnáte pár lidí a začnete se porozhlížet po okolí. Stromy pomalu mizí pod sekyrami vašich dřevorubců, sýpky se plní potravinami a zanedlouho se už dokonce budete moct pyšnit početnou armádou. A když máte armádu, tak ji pořádně vyzbrojíte. Až ji budete mít pořádně vyzbrojenou, vyšlete ji do nepřátelského tábora, aby ho zlikvidovala. A tak pořád dokola.

Jedna k velkolepých bitev... a rovnou na dvou obrázcích ;-) * To máte tak, když ještě nevynalezly knihtisk
Samozřejmě, že výše řečené nezvládnete za pět minut. Do cesty se vám občas postaví nějaká nečekaná událost, v žádném případě však nejde o nic, co by vás mělo nějak výrazně vzrušovat. Stačí totiž vyslat pár vojáků a je po problémech. Daleko větší riziko způsobují překvapivě samotní obyvatelé vašeho hradu. Ti totiž mají místy až přemrštěné nároky, které nemáte šanci splnit. Kupříkladu taková strava. Neuspokojíte je s obilninami. Nezavděčíte se jim ani ovocem. Ony ty mršky chtějí ze všeho trochu! Jedinou možností tedy je vystavět farmy všeho druhu. Hned, jak tak učiníte, vás ovšem začne trápit další nepříjemnost – kde vzít dělníky potřebné na provoz farem? Je to jako ve skutečnosti; jídlo by chtěli všichni, ale vydělávat se na něj nechce nikomu.
Jídlo je tím vůbec nejzákladnějším artiklem, bez něhož vaši poddaní nemohou žít. Je tedy logické, že se na dostatečných zásobách potravy odráží spokojenost obyvatel. Hladoví občané začnou být brzy nepokojní a jejich nespokojenost s vaší vládnou může završit až odchod do konkurenčního hradu. Jejich odchodem však problémy zdaleka nekončí; neodejdou totiž jen obyčejní konzumenti, ale i producenti, respektive dělníci. A bez dělníků není potrava. Bez potravy ale nejsou dělníci… A pokud z vaší osady odejde určité množství lidí (záleží na velikosti hradu), začne se postupně rodit hospodářská krize. Jídla je málo, ostatních surovin začíná také ubývat a ostatní, ve většině případů mnohem lépe prosperující osady vás brzo začnou předhánět. A jak již jsem jednou naznačil, s příchodem prosperující ekonomiky už je to k armádě jen kousek.

Ta vlajka z dálky připomíná japonskou... to je ale HODNĚ nepravděpodobné * Trošku větší labyrint * Modrá versus červená
Nejen jídlem živ je člověk středověký
Jídlo však lidem ke spokojenosti nestačí. Ohlídat si musíte pěknou řádku dalších faktorů, jako jsou daně, přemnožení potkanů, kteří jsou nositeli všemožných infekcí, či kriminalitu. Naneštěstí je cesta k vyřešení každého problému vždy nadmíru jednoduchá. Kriminalitu způsobují nezaměstnaní, takže jim vytvoříme dostatek pracovních pozic. Vytvořením pracovních míst se v tomto případě rozumí většinou farmy, které se zároveň postarají o dostatek potravin. A pakliže vaše hospodářství bude prosperovat, můžete si dovolit výstavbu kulturních zařízení. Lidé tím pádem zapomenou na potkany a vám se zlepší reputace. Jak prosté.
Pokud máte pocit, že vše, co tu teď čtete, už jste někde viděli, nemýlíte se. Co se hratelnosti týče, zůstala hra na chlup stejná jako původní Stronghold. Bohužel nejen v tom dobrém slova smyslu; ač si myslím, že se hráči posledně pořádně ozvali a hlasitě upozorňovali na některé z chyb, autorům se jich v pokračování nepodařilo vyvarovat. I tentokrát vás budou překvapovat nepřátelé, kteří se objeví na zcela neočekávaném místě a vaše druhy posekají do posledního, onde zase projdou kamennými hradbami jako by se nechumelilo a čas od času mají vaše jednotky dokonce tendenci chodit k cíli tou nejdelší a nejnebezpečnější cestou. Jsou to vlastně prkotiny, ale ve výsledku mají na hratelnost katastrofální vliv.


Tahle věž dlouho nevydrží * Některé scenérie jsou úžasné * Bitev se opět účastní desítky jednotek
Snad největším problémem je rychlost nepřátelských jednotek. Pokud nemáte na každém rohu dostatečné množství vojáků (což je zcela nemožné), můžete se s krajními budovami vaší osady rovnou rozloučit. Jedna budova se totiž pod náporem nepřátelských zbraní zřítí přibližně za 3 sekundy, a teď si představte, že než svou armádu dopravíte od kasáren třeba až na druhý konec mapy, uběhne někdy i minuta.
Nebe, peklo, 3D
Takřka žádné novinky oproti prvnímu dílu, nudná mírová kampaň a nemálo dalších problémů nejsou příliš dobrou vizitkou. Nedočkavcům, kteří se už podívali na verdikt, tedy může vrtat hlavou, proč jsem sáhl k nadprůměrnému hodnocení. Odpověď je jednoduchá a jmenuje se přechod do 3D. Ve většině případů pamětníci původního 2D remcají a nejsou s přidáním nového rozměru spokojeni, v tomto případě ale nic podobného nehrozí. Třetí rozměr Strongholdu 2 vysloveně prospěl; k dispozici máte množství nových pohledů, bojovat se nyní může i uvnitř budov a jednotlivé mapy jsou doslova narvány „wow“ prvky. Bohužel ani grafika neodejde s čistým štítem. Hlavním důvodem jsou modely postav, které jsou abnormálně hranaté. Dalo by se to překousnout, pokud by tomu tak nebylo, když máte dalece odzoomováno, ale problém zůstává při všech možných i nemožných úhlech pohledu. Podobné nepříjemnosti trápí i všudypřítomnou zvířenu, naštěstí alespoň flóra zůstala neposkvrněna. Tráva vypadá krásně, stromy vlají ve větru… Prostě nádhera.
Světlé stránky hry |
- Válečná kampaň
- Přechod do 3D
- Boje uvnitř budov
|
Temné stránky hry |
- Nic nového
- Staré chyby zůstaly
- Dlooooouuhhhhééé nahrávání
- Umělá inteligence vašich jednotek
- Hardwarové nároky
- Mírová kampaň
- Multiplayer
|
Takže si to shrneme. Máme Stronghold 1 se všemi jeho chybami. Jedinou změnou je přechod do 3D, který se sice vyvedl, ale celkově se grafika řadí spíše k průměru. Dále tu máme jednu zábavnou kampaň a jednu pekelně nudnou. A také multiplayer, který sice není vysloveně špatný, ale neustále vás bude otravovat tím, že potřebuje stáhnout nějaké aktualizace. Celá tahle houpačka se jmenuje Strongold 2 a je jen na vás, jestli se rozhodnete zkusit to s ní. Jedno je ale jisté: pokud jste s původním Strongholdem byli nadšeni, nenechte si dvojkou zkazit chuť, pakliže jste ovšem neměli s prvním dílem tu čest, klidně těch pár stovek za hru obětujte. Nebudete litovat, ale jsou i lepší strategie…
Grafika: 7/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 7/10
Koho nadchla jednička, ať u ní radši zůstane. Kdo zůstal původním Strongholdem nedotčen, může to se Strongholdem 2 směle zkusit. Ale nejdřív si zajeďte do Pelhřimova, ať víte, do čeho jdete. ;-)
Celkové hodnocení: 6/10