Recenze: Stubbs the Zombie in Rebel Without a Pulse - chuťovka

Platforma: PC
Typ hry: akce
Multiplayer: ne
Doporučená konfigurace: procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 64MB grafická karta, 4 GB HDD
Výrobce: Wideload
Vydavatel: Aspyr Media
Homepage: http://stubbsthezombie.com/

Když už se v nějaké hře objevil morbidní podtext, většinou se jednalo o bezmezné kuchání „žijících mrtvol“. Zombíkům se post krvelačných zloduchů asi nelíbil, a možná proto se chtějí za pomoci Stubbs the Zombie ospravedlnit. Ukázat, že nejsou tak suroví, jak je lidé neustále popisují a že mají i nějaké city. Díky této hře jsem si i já uvědomil, že nemrtví chtějí lidem pomáhat. Chtějí staré babičky vodit přes silnici, chytat vrahy a znásilňovat násilníky. Ovšem to celé s jednou jedinou podmínkou – nejprve všem sežerou mozek z hlavy.

taková zombie idylka...a přitom je venku tak krásně

Já rád játra, ty rád játra

Ústřední postavičkou je sympatický zombík Stubbs, jehož skelet ovládáte. Už od začátku poznáte, že má trochu nezdravou nazelenalou barvu, vnitřnosti mu čouhají dírou v boku, ruce jako polednice, ovšem optimistický úsměv na rtech. Aby také ne, když se objeví na lidmi (respektive chodícím jídlem) přeplněném náměstí. Po úvodní řeči s robotickým průvodcem začnete pojídat první mozečky. Žádný odpor lidé nekladou, pouze zbaběle utíkají. V tu ránu se však objevuje ozbrojený policista. Jako předkrm by to stačilo. Nejlepší na tom je, že ti, kterým mozek z hlavy vyžerete, se k vám okamžitě přidají. Pomalu, ale jistě, tak vytváříte armádu zombíků, jež … má hlad a bude požírat další a další oběti.

Začátek Stubbs the Zombie je hodně zajímavý. Během několika minut uvidíte mnoho nových věcí, seznámíte se speciálními fičurkami, útoky atd. Typický boj vypadá následovně. Ze dveří, v nichž ještě před chvílí nikdo nebyl, se vyhrne množství ozbrojených policistů, těžkooděnců či zákeřných vědců. Pošlete na ně hvízdnutím své přátele (popřípadě je tam požďuchnete). Když začne masakr a počty jsou jakž takž vyrovnané, přidáte se i vy. Skáčete na nepřátele, vyžíráte jim mozky, trháte ruce, které slouží jako dobrá zbraň, mácháte všemi údy (tedy skoro všemi). No prostě takový záhrobní Matrix. Pakliže je přesila natolik početná, že není jiného východiska, směle použijete jednu ze svých zvláštních schopností. Za zmínku stojí ohromný prd, jenž se dá svou barvou, skupenstvím a dalšími aspekty srovnat s tornádem vanoucím z mamutí řitě. Vábivým smrádkem všechny dočista paralyzujete, takže v dalším konání máte volné ruce.

prd chlupatého řidiče náklaďáku a nějaké ty urvané ruce

Dalším prima útokem je trhání vlastních orgánů. Se svým „vnitřním já“ se s okolím podělíte úplně jednoduše. Stačí si jen utrhnout hlavu, ruku nebo smrdutý orgán z těla. A vůbec to není k zahození. Takovou ručku můžete ovládat, chodit s ní dokonce i po stropě. Pak stačí na potencionální oběť eventuálně i seskočit a ovládnout ji. Tímto způsobem se dostanete ke střelným zbraním, poněvadž po ovládnutí takového policisti můžete střílet, jak je ctěná libost. Vytržením blíže nepopsatelného orgánu z těla vytvoříte jakoby provizorní granát, jehož vábivá vůně, srovnatelná s již zmiňovaným prdem, dokonale zneškodní nepřátele.

Jak je vidno, novinek se ve Stubbs the Zombie sešlo opravdu hodně. Jenomže se zpřístupní takřka hned na začátku, tudíž se potom hráč nemá na co těšit. Po hodině hry se celé dění začíná utápět ve stereotypu. Shnile se potloukáte po místnostech či exteriérech a zabíjíte vše, co vám přijde pod ruku. Pořád to samé a pořád dokola. Nejhorší na tom všem je, že veškeré věci děláte bez jakékoliv pointy. Kdyby zde byl obsažen alespoň sebemenší náznak kvalitního příběhu... Bohužel neberu v potaz, že Stubbs uviděl na plakátu hezkou dívenku, do níž se zamiloval. Proto musí vyvraždit polovinu města, aby se k ní dostal. Hlavní motivací k dokončení hry je tedy neustálý hlad hlavní postavičky a také zvědavost, co bude na samém konci. To vám ovšem mohu s klidným srdcem prozradit. Na konci bude jeden ze zmiňovaných speciálních útoků, jenž je tvořen třemi písmeny (rozuměj prd).

sladký polibek * výbuch bomby * taneční idol

Osvěžujícím vánkem do skomírající atmosféry mohou být dopravní prostředky, které se dají s trochou štěstí ovládat. Jakmile uvidíte nějaký vůz ležet ladem, okamžitě jej osedlejte. Zabíjení kvanta nepřátel je potom o dost jednodušší. Ať už je přejedete, nebo na ně vystřelíte nějakou tu chemikálii, vždy si ušetříte pár vlasů na hlavě a neustále se doplňující zdraví. Ano, není žádným tajemstvím, že už jednou mrtví lidé nemohou umřít podruhé. Proto z nich nestříká krev, nýbrž jakási zelená břečka. A proto se jejich zdraví neustále zvyšuje. Když jste postřeleni, bolístky ošetříte nějakým mozečkem nebo jen počkáte pár sekund, než se ukazatel znovu naplní. Pokud dostanete během chviličky několik škaredých zásahů naráz a nestačíte se zregenerovat, jednoduše vám dojdou síly a začínáte od poslední uložené pozice.

Jen zelená to může být

Po spuštění jsem si říkal, zdali se mi opět něco nestalo s grafickou kartou. Celá obrazovka byla potažená lehkým zeleným filmem. Ovšem po shlédnutí oficiálních screenshotů se mé obavy rozplynuly jako mraky po bouři. Skutečně, Stubbs the Zombie ladí hodně do barvy masných výrobků našich velkých hypermarketů. To se rázem mění, jakmile ovládáte ruku. Veškeré prostředí je černobílé s tím, že světlé předměty jsou hodně ostře bílé. Celkově je grafické zpracování vydařené a hlavně originální. Zejména pak všudypřítomné hektolitry krve a válející se orgány vypadají efektivně. To si ale žádá svou daň v podobě vyšších hardwarových nároků. Zvukově je Stubbs the Zombie taktéž na úrovni. Obzvláště pak některé hlášky v cut-scénách nemají chybu (ani byste nevěřili, jakým způsobem se budou tankovat automobily už za pár let – roboti se do nich jednoduše vymočí).

takhle to rozjedu na parketu * všude samá krev * jedna ruka opravdu netleská

Co říci v závěrečném resumé? Stubbs the Zombie má vtip, náboj a předvádí mnoho novinek. Na druhou stranu je hodně krátký (na jeho dokončení stačí doslova pár hodin) a po chvíli nemá krom nekonečných mozkožroutských rautů co nabídnout. Kdyby autoři přidali kvalitnější příběh a novinky si rozvrhli až do konce hry, mohl bych teď hovořit o fenoménu. Jenže po válce je každý generál a není nic lehčího, než vytýkat chyby. Bohužel si za rok na Stubbs the Zombie už asi nikdo nevzpomene. A když už, tak pouze ve spojitosti s hodně morbidní záležitosti.

Grafika: 8/10
Hudba: 8/10
Ovládání: 7/10
Hratelnost: 7/10

Bravurní nástup a pozvolný pokles až téměř k nule. Tak by se dal popsat celý Stubbs the Zombie in Rebel Without a Pulse.

Celkové hodnocení: 7/10