Recenze: Super Princess Peach – výměna rolí

Platforma: Nintendo DS
Multiplayer: ano (2-4 hráčů)
Ukládání pozice na kazetu: ano
Výrobce: Nintendo
Vydavatel: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest (www.nintendods.cz) 
Objednat hru na shop.Doupě.cz

S princeznou Peach jste si popravdě zatím moc zábavy užít nemohli (nehledejte v to žádné dvojsmysly). Kromě všech těch případů, kdy se jako hloupá slípka nechávala unášet přerostlou ještěrkou, aby ji z jejích oslizlých pařátů úspěšně uzmul obtloustlý instalatér, se do akce zapojila jen ve vybraných případech. Pokud pomineme všechny sportovní odbočky, zůstává mi na seznamu pouze Super Mario Bros. 2 a Paper Mario. Ovšem i v těchto případech se ocitala v mohutném stínu ještě mohutnějšího Maria a hrála pouze druhé housle. Jenže v dnešní době ženské emancipace něco podobného není přípustné. Zhoufované feministky tak dlouho kdákaly před velkosídlem  šikmookých ďáblů přes zábavu (kódové označení Nintendo), až se Miyamoto takhle jednou, po obědě ze syrových ryb, jen tak lehce podrbal jídelní hůlkou v uchu, polkl nějakou tu stopečku saké a vypotil veselé a hravé dílko s názvem Super Princess Peach.

No, tak nějak takhle to asi s největší pravděpodobností nebylo (třeba už jen proto, že Miyamoto má nejraději syrové chobotnice), ale jeden fakt je jistojistě pravdivý. Hra Super Princess Peach existuje. A dokonce je skoro i tak  super, jak napovídá samotný název. I princezny Broskvičky se dočkáte a to hnedle v hlavní roli. Jak se stalo, že pravidelný kníratý hrdina zůstal tentokrát postaven na vedlejší kolej? Může za to tajemný Vibe Island a ještě tajemnější Vibe Scepter, jehož se zmocnil arcihnusák Bowser. Zneužil jeho mysteriózní moci, jenž by se dala přirovnat k požití většího než malého množství protizákonných látek, a nastalou „povznesenou“ náladu využil k únosu Maria, Luigiho a velké části služebnictva z princeznina zámku.

Samotná blonďatá excelence se krutému osudu vyhnula, neboť během tragického okamžiku znuděně zevlovala po okolí (čti:procházela se). Peach pochopitelně nehodlala danou situaci jen tak nechat, zřejmě protože si bez kordonu služebnictva nedokázala ani obout ponožky, a vydala se na strastiplnou cestou cestu za dobrodružstvím. Naštěstí na takto složitý úkol není sama, ale jako průvodce kombinovaný s hlavní údernou silou slouží slunečník s vlastní osobností a jménem Perry.

Super Princess Peach patří mezi ty nejplošinkovatější plošinovky ze všech plošinovek na celém plošinovkovém světě nejplošinkovatější. Tím jsem chtěl pouze naznačit, že na první pohled nepoznáte rozdíl mezi hrou s Mariem a Peach (snad až na poměr růžové barvy). Hlavní hrdinka se postupně probíjí přes osm rozmanitých světů, likviduje protivníky, sbírá různé haraburdí, hledá skryté bonusy, ale hlavně, chodí, běhá a skáče. Skáče po travnatých plošinkách, skáče po houbách, skáče ledu, po lávě...nejspíš by skákala i po stropě, leč to neumí. Za to zvládá spoustu dalších triků. Tím největším se stává, jako je tomu ostatně u každé ženy, využívání emocí k vlastnímu prospěchu. Pokud to speciální ukazatel svojí naplněností dovolí, dokáže Peach během okamžiku změnit svoji náladu.

Radost dává hlavní hrdince vysloveně křídla. Dokáže se vznášet, což má za následek pochopitelně získání přístupu na vyšší místa, a též umí vyvolat menší tornádo, které rozpráší některé překážky. Smutek vyvolává v očích pláč, u Peach v podobě dvou úctyhodných vodopádů. Vodou se dají zalévat květiny a též hasit ohně. Kromě toho je z nějakého podivného důvodu smutná princezna i lehčí, takže zvládne přeběhnout i nejisté mosty. Vztek má za následek za se ráznější krok. Navíc nasupená Peach hoří plamenem (a to není žádná metafora) a zvládne si propalovat cestu vpřed. Poslední emoce – klid, slouží pouze k doplňování zdraví. To je zde ve formě několika srdíček, jejichž počet lze postupem času navyšovat. Za každý  inkasovaný úder se vám odečte polovina srdíčka, navíc i po finální demisi se vracíte pouze na začátek úrovně. Přičemž pokusů na zopakování máte neomezeně.

Což by se ve své podstatě dalo považovat za největší nedostatek hry. Super Princess Peach se stane pro trochu zkušenější hráče procházkou v broskvové zahradě. Tedy až na první a finální souboj s bossem, kde designéři lehce ustřelili. Zbytek hry se nese na vlnách pohodového hraní, jenž může mít tendence až mírně uspávat. Ovšem díky tomu se stává dobrodružství princezny Peach lehce stravitelnější i pro méně zkušené hráče. Klidně i malé princezničky, pro něž je hra svým stylem zřejmě i určena.

Super Princess Peach po vizuální stránce sází na klasickou ručně kreslenou 2D grafiku, tedy žádné pseudo 3D, jako u posledního Maria pro NDS. Výtvarný styl se nese v neskutečné barevnosti, roztomilosti a celkové hravosti. Všude narazíte na spoustu malých detailů, ať už se jedná o samotnou hlavní protagonistku s jejím talentovaným slunečníkem, či herní prostředí. To sice přináší klasickou řádku lokací jako ledové pláně, travnaté pahorky, lávové jeskyně, strašidelný dům atd., ovšem to s sebou přináší Mario už kolik let a málokdo mu to vyčítá. Zvlášť, když Peach se svým stylem sice dost podobá ostatním hrám od Nintenda, ale zároveň přináší i kus vlastního já. Což platí i pro rozjásaný hudební doprovod a zvukové efekty, jenž skvěle celou veselou atmosféru doplňují.

Co se týče ovládacích prvků NDS, herní koncept jich využívá jen poměrně střídmě. Občas narazíte na nějakou minihru vyžadující ovládání pomocí stylu, sem tam využijete i mikrofónu, ale hlavní ovládací prvky spoléhají hlavně na starý dobrý směrový kříž a pár tlačítek. Na dotykovém displeji po většinu doby najdete čtyři srdíčka, jenž přepínají jednotlivé emoce. Zbytek displeje zabírá Peach, která se tak různě pitvoří a zírá na vás svýma modrýma pohlcujícíma očima. Což má užitečnou hodnotu rovnou zlomenému stylusu.

Na druhou stranu, co chybělo tvůrcům při nápaditosti využívání dotekového displeje, nacpali do samotné hry. Každou chvíli tak narazíte na nějaký vtipný nápad či malý detail, jenž o něco obzvláštní hru. Ať už se jedná o let v balóně či třeba plavbu v ponorce, vždy se jedná o milé zpestření hratelnosti. V jednotlivých úrovních navíc najdete spoustu skrytých bonusů, dost dalších se vám zpřístupní i po dohrání hry. Mezi každou úrovní lze navštívit obchod a koupit si nějakou novou dovednost pro Perryho, ať už se jedná třeba o zbrzdění pádu či vystřelování projektilů. Po obsahové stránce je prostě Super Princess Peach poměrně dost bohatá. Hratelnost sice nepřináší žádnou velkou výzvu a zlomové novinky, ale dokáže si udržet pozornost. A díky tomu můžu nakonec doporučit Super Princess Peach vlastně všem.

Grafika: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 8/10

Jednoduchá a geniální zábava pro všechny, kdo rádi mačkají tlačítka. Unikátní ovládání DSka sice nevyužijete, ale bavit se budete.

Celkové hodnocení: 8/10