Recenze: Tak 2: The Staff of Dreams - Tarzan zamlada

Přibližně před rokem zaútočil na mechaniky našich konzolí půvabný chlapec jménem Tak. Atraktivní téma z prostředí džungle, které vzdáleně připomíná Tarzanův příběh, se ovšem nedočkalo nejlepšího zpracování a i když si recenzenti hru vesměs chválili, běžní hráči Taka přijali jen vlažně. Druhý díl s podtitulem Staff of Dreams je v mnoha ohledech jiný.

Platforma: PS2
Žánr: 3D Plošinovka
Multiplayer: Ano (2 hráči na jedné konzoli)
Paměťová karta: 120 Kb
Vibrace: ano
Výrobce: Avalanche Software
Vydavatel:
THQ
Distribuce v ČR: CD Projekt
Homepage: http://www.takgame.com/

Ruku na srdce – říká vám něco jméno této hry? Nepopírám, že ani mě nebylo jasné, cože se pod názvem Tak 2: The Staff of Dreams ukrývá. Nicméně ve světle nových faktů - a především jednoho úspěšného dohrání - jsem ale mnohem, mnohem moudřejší. Příjemná hratelnost, oku lahodící grafika, zvuky z říše snů, napínavý příběh plný zvratů a především mladý sympaťák jménem Tak. To je jen malý výčet toho, co vás po čas hraní čeká. Držte si klobouky, jedeme z kopce…

Není měsíce, kdy by na konzole nevyšla nějaká plošinovka. Jenže kdo se má v tom kvantu veskrze průměrných titulů vyznat? Tu máš meč, támhle jsou nepřátelé a čiň se! V tomto ohledu není ani druhé pokračování Taka výjimečné; chodíte, kácíte nepřátele a snažíte se to vše nějak přežít. Na rozdíl od ostatních, seriózně pojatých titulů ale, jak je vám asi z okolních obrázků jasné, nemusíte hru vůbec brát vážně. Ať se podíváte kamkoliv, vždy najdete nějaký originální prvek či něco, u čeho se minimálně pousmějete. Stačí se podívat na samotného Taka; již na první pohled je vám jasné, že to není normální dítko. Nejenže disponuje ojedinělými schopnostmi (skáče asi pět metrů vysoko a deset daleko), ale dokonce i disponuje dokonce unikátním zbraňovým arzenálem.

Všechno má svůj čas

Na začátek by se slušelo říci, s jakými nepřáteli budete mít po čas hraní tu čest. Věci se mají asi tak, že se jednoho hezkého rána Tak rozhodne prospat… Jeho spánek se však protáhne na několik dní a on se ne a ne probudit. Po celou dobu jeho spánku se mu ale zdá pouze o jednom dobrodružném světě. Ano, hádáte správně – vy se ocitnete právě uprostřed tohoto snu. Nejdříve se tedy dozvíte co a jak, naučíte se základním trikům a seznámíte se se svými schopnostmi, abyste se posléze mohli vydat vysvobodit krásnou a chytrou… Ale to už bych vám toho prozradil až moc.

Ke všemu se ovšem nejdříve musíte probojovat. Tak například zbraně. Ze začátku budete mít k dospozici všeho všudy jen své (potžamo Takovi) části těla. Ani ty však nejsou k zahození (bodeť by taky byly;-) – boj je Takovou doménou a svou paží rozsekne i strom. A časem... Inu, časem toho budete mít o dost víc.

  

Les mám rád, je to můj kamarád * Tak v celé své kráse * Tak jde do všeho po hlavě. Doslova

Z toho si sami můžete vyvodit, s jakými nestvůrami se během hraní potkáte. Abych pravdu řekl, takto vydařené nepřátele jsem už dlouho nikde neviděl. Na druhou stranu bych ale uvítal, kdyby jich bylo o něco více druhů. Takto se jich bohužel již brzy přejíte a pomalu se začnete dávit, když si před vámi bude neustále vyskakovat někdo o tři hlavy vyšší, ale asi tak pětkrát hloupější. Opět však musím zopakovat svá úvodní slova, která se právě na nepřátele hodí jako tříčtvrteční kalhoty na velkou vodu: „Ať se podíváte kamkoliv, vždy najdete nějaký originální prvek, či něco, u čeho se minimálně pousmějete“. 

Nádherný pohádkový svět

Svět, který máte šanci v Tak 2 spatřit, místy skutečně nemá obdoby. Lokacím nechybí prakticky nic; jsou rozsáhlé, neopakují se a většina z nich "trpí" syndromem stísněných prostorů, takže není nouze o nenadálé pády z útesů či prosté skočení přímo do jámy lvové. Vše se točí kolem pohádkového světa snů, takže se můžete setkat i s výjimečnými kousky, které nikde jinde nenajdete - příkladem mohou být i nepřátelé, na nichž se autoři pořádně vyřádili. A pokud se ptáte, s jakými nepřáteli se konkrétně potkáte, tak vás asi zklamu. Za prvé ani nejsem schopný je pojmenovat a za druhé bych vás tak připravil o to kouzlo překvapení...

Myslete jen na jedno…

Vaším hlavním úkolem ale není skolit všechny nepřátele – přežití, to je to, oč tu kráčí. Tím nechci naznačovat, že by nepřítel disponoval nějakou extra vyvinutou inteligencí či měl navrch aspoň co do počtu, to bohužel ne. Umělá inteligence místy výrazně pokulhává a místy rovnou kulhá na obě nohy. Zlepšení ovšem ne a ne přijít; nepřátelští se na vás prostě pokaždé naprosto identicky vrhnou, vy je skolíte a jede se na novo. Opět popojít pár desítek metrů, proskákat přes pár plošinek, najít nepřítele a počkat, až vám sám skočí pod nohy. Na první pohled to vypadá jako typický příznak diagnózy „stereotyp“…

Jenže světe div se, ono to tak ale není. Jisté stereotypní prvky bych tu jistě našel, ten „pravý“ pocit nudy se však dostavil až relativně pozdě – po nějakých deset hodinách hraní. Prvních deset hodin skutečně stojí za to, bohužel to není nijak extrémně dlouhá doba. Přičteme-li k tomu fakt, že se si tím pádem můžete hru zahrát maximálně tak jednou, nezbývá, než strhnout pár bodíků ze závěrečného hodnocení.

Jednoduché, velmi jednoduché

Doposud jsem se o tom nezmínil, ale Tak 2: Staff of Dreams je hra určená hlavně dětem. To má za příčinu především malý počet nepřátel (stačilo by přidat do každé lokace tak po desíti kusech a hned by bylo po problémech) a také jejich tupost. Možná právě to je příčinou onoho stereotypního pocitu, který se po pár hodinách dostaví. Na druhou stranu děti mají rády pohádky a Tak 2 je vlastně jeden velký interaktivní příběh, takže z hlediska cílové skupiny to vůbec není na škodu. Ba naopak – nemusí se trápit s otravným dohlížením na to, kolik jim zbývá životů a už vůbec je nemusí zatěžovat nějaká taktika. Čistá akce, stovky životů.

  

Lokace jsou skutečně rozmanité - podíváte se na vodopády, s bobrem se proletíte na sněhu...

Bohužel ale nechápu tah českého distributora, který se rozhodl, že Tak 2 se u nás bude prodávat pouze v anglické verzi. Ani nevíte, pánové, o kolik prodaných kopií jste se tímto připravili. Označení na krabičce udávající jako minimální věk pro hraní 3 roky se v tomto případě totiž opravdu nemýlí a i takto malé ratolesti by bezpochyby Takova dobrodružství zvládly, jenže je tu právě to jedno velké ALE… Jinak by to mohl být opravdu povedený dárek.

Všechno v pohádkovém stylu

Kdo by si myslel, že se po technické stránce dočká něčeho převratného, asi by tvrdě narazil. Že vás grafika a zvuky neposadí na zadek ale nutně neznamená, že jsou špatné. Zvuková stránka hry jde ruku v ruce s pohádkovým světem; není tedy nouze o různé výkřiky vašeho hrdiny, občasné prupovídky a na své si přijdou dokonce i milovníci detailů – zvuk ve hře vydává doslova a do písmene všechno. Skočíte do propasti? Těšte se na Takovo „Uaaaaaaaa“. Bušíte už nějakou tu chvíli do nepřátel? Buďte si jisti, že vám tuto stereotypní chvilku Tak také okoření nějakým neméně lákavým zvukem. Ono to takto „na papíře“ nevypadá zrovna jako něco neuvěřitelného, ve skutečnosti to ale neuvěřitelné je! Umíte si představit asi osmiletého chlapce, zahaleného jen do půl pasu v nějakém liánovitém oblečení, jak si pobrukuje do rytmu? Jak vyvalí oči před každým problémem a doslova mu spadne čelist? Shrnu to jedním slovem: nádhera.

   

 Skákání je bezkonkurenčně nejčastější pohyb * No není krásný? * V dešti i za sucha, Tak letí jak kometa

Ke grafice snad ani nemám co dodat. Podívejte se sami na okolní obrázky – umíte si to představit v pohybu? To prostě musíte vidět. Audiovizuální stránka jako celek skutečně udělala od prvního dílu výrazný krok vpřed a jediné, co se zhoršilo, je hudba. Opravdu nevím, čím to. Možná je jí ve hře málo, možná se tam nehodí… Stejně jako v případě nepřátel jsem u hudby ale bohužel nenacházel slov (a když už jsem nějaké to slovíčko našel, tak bylo pěkně sprosté), takže se opět zmůžu pouze na jedno slovo: hrůza.  

Světlé stránky hry
  • Hratelnost
  • Nepřátelé
  • Rozsáhlé lokace
  • Grafika
  • Zvuky
  • Děti budou určitě nadšené
Temné stránky hry
  • Hudba
  • Málo druhů nepřátel
  • Jen na jedno dohrání
  • Místy až moc dětské
  • Nic pro české děti - chybí lokalizace

Ani hudba však nemůže nic změnit na jinak skvělém celkovém dojmu. Tak se napodruhé ukázal v tom nejlepším světle a pokud bude nějaký třetí díl, nedivil bych se, kdyby to byla nějaká opravdová bomba. Nevšímejte si ani nálepky „3+“ na obálce; hra je sice trochu přizpůsobena pro mladší hráče, na své si ale jistojistě přijdou všechny generace. A teď už mě prosím omluvte, jdu se ještě jednou zkusit vydat do pohádkového světa snů – co kdybych se jen spletl a ona hra bude na druhé dohrání ještě šťavnatější? Pokud na něco přijdu, určitě dám vědět…

Hratelnost: 8/10
Grafika: 7/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 5/10

Příjemná zábava pro všechny věkové kategorie. Ten, kdo koupí, rozhodně neprohloupí...

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (8) Další článek: Galerie: Obrazárna s Larou Croft a nejen s ní

Témata článku: , , , , , , , , , , ,