PC | Recenze | RPG

Recenze: The Elder Scrolls: Oblivion - čtyřka je dostatečná

Co vše na nás vyplulo při důkladném hraní Oblivionu? Překonává ostatní svitky ságy The Elder Scrolls, nebo pouze zapadne v jejich stínu? Jak až hru ovlivnila konverze na Xbox 360? To vše, a ještě další, rozebere naše recenze.
Kapitoly článku

Probudil jsem se časně ráno a vyšel z hostince. Bylo ještě trochu chladno, vzduch byl vlhký po celo nočním dešti, ale svítilo slunce a příjemně hřálo. Na ulicích Leyawiinu, překrásného městečka na jižním cípu imperiální provincie Cyrodiil, ještě nebylo mnoho lidí. Vykročil jsem směrem, jaký mi napověděl strážný u městské brány. Po cestě jsem se obdivoval skromnému domku, jež město podle cedule v předzahrádce nabízelo k prodeji.

Zahnul jsem vpravo a dorazil na hezké náměstíčko, budova místní pobočky cechu mágů byla hned naproti. Vešel jsem dovnitř – sídlo nebylo velké a nijak ohromující, ale pro účely cechu zřejmě stačilo. Nejvyšší osobou zde byla Dagail, starší žena, jež seděla na lavičce v patře a její upřený pohled sledoval něco mému zraku skrytého. Váhavě jsem ženu oslovil s žádostí o její doporučení – to poslední mi chybělo, abych se mohl ucházet o studium na Arcane University.

  
Výhled na hlavní město, střed všeho dění * Sněží, sněží, jen aby nebyly povodně * Budeme se bránit se zbraněmi

Rozhovor byl... přinejmenším zajímavý. Dagail relativně nesouvisle mluvila o vizích, hlasech, hluku, amuletu... Raději jsem se vydal hledat Agatu, jejíž jméno čarodějka zmínila. Agata se ukázala být schopným člověkem na svém místě – oddaná své nadřízené zajišťovala všechny věci, na něž stárnoucí senilní Dagail nestačila. Zvlášť po ztrátě amuletu, jenž ji pomáhal usměrňovat její vize – ty vize, pro které byla tolik let tak váženou osobou v magickém cechu. Agata mi poradila, abych se zeptal kouzelníků kolem, jestli Dagailin amulet neviděli.

Od kolegů jsem se toho moc nedozvěděl. Jen jeden z nich, Kalthar, zmínil něco otci staré čarodějky. Dozvěděl jsem se, že je už mrtvý a nedočkal se ani pořádného pohřbu. Také prý měl podobné vlastnosti, jako Dagil. Kalthar vypadal, že ví víc, než mi říkal. Zašel jsem za Agatou a od ní se dozvěděl, že u ostatků otce Dagail by mohl být amulet, jaký by žena potřebovala. Z monologu Dagail jsem zase vyrozuměl, že její otec působil v pevnosti poblíž města. Odložil jsem tedy v cechu nepotřebné vybavení a vydal se na cestu.

Koně jsem nechal ve stájích – krajina kolem Leyawiinu je díky častým dešťům plná překrásné zeleně a mnoha druhů zajímavých rostlin, jež mohu využít pro své začátečnické experimenty s alchymií. Slunce mezi tím vyšlo o něco výš, vzduch byl plný poletujících motýlů a vůní květin. Cesta k pevnosti byla dávno zarostlá vysokou travou, ve které jsem málem přehlédl hladového vlka. Jedna malá ohnivá jiskřička a pádná rána šavle ho však zklidnila.

  
Rudá záře nad Oblivionem * Tady někdo asi neměl štěstí * Fontínka s mořskou pannou

Pevnost jsem našel snadno. Nepříliš dobře na mě ale působily dveře do podzemních prostor. Byly zjevně používané a to rozhodně nebylo dobré znamení. Potichu jsem se vplížil dovnitř. Moje záliba v magii je velká, přesto si velmi cením služeb, jaké mi prokazuje vhodně vystřelený šíp ze stínů. První protivník na sebe nenechal dlouho čekat – zároveň tak bylo zřejmé, že mám před sebou sídlo nějakých lupičů. Šíp si svůj cíl našel jistě, jen zařinčení upuštěné zbraně se chodbami rozléhalo víc, než bych chtěl.

Pomalu jsem se plížil dál. Před velkou místností jsem byl konfrontován se zajímavým problémem. U dvou sloupů stáli dva banditi, kolem pochodoval třetí. Nejsem ořezávátko, ale ani sebevrah. Sedl jsem si do stínu chodby, pozoroval situaci před sebou a zakousl se do jabka. Nalačno prostě nic nevymyslím. A tak jsem si všiml, že banditi sobě nevěnují pozornost – možná se poškorpili o pečenou krysu, kdo ví. Moc jsem to neřešil a chopil jsem se luku.

Jako první cíl jsem zvolil lučištníka nalevo – bude snazší prostřelit jeho lehkou zbroj. A taky že ano. Bojovník napravo měl krunýř, tak jsem se snažil mířit na krk a doufal, že nebude chroptět moc nahlas. Kupodivu i to vyšlo; začal jsem si říkat, co se pokazí, když jsem zatím měl tolik štěstí. Mezi tím kolem procházel poslední bandita. Pohyboval se a já fakt nejsem s lukem profík. Nějak jsem jej trefil a z jeho běhu směrem ke mně a taseného obouručáku jsem tušil problémy. Natáhl jsem ruku a opět si ověřil lidskou zranitelnost ohněm.

  
Byl jsem vám takhle jednou v bývalé Jugoslávii * Na polích se tvrdě lopotí * Tak mě napadá, co kdybych si sežral prst

Kde najít další informace?

Chcete se o Oblivionu dozvědět více? Můžete zkusit neoficiální českou fansite hry, kde narazíte na rady, tipy, triky i plug-iny do hry.

TES IV: Oblivion

Postupně jsem se propracovával hlouběji do pevnosti. Hrobky bohužel hned ke vchodu nestaví, takže nezbývalo, než to nechutné doupě vymlátit celé. Po několika snadných bojích jsem se trochu přestal snažit a docela se mi to vymstilo. Jeden Battlemage a jeden lučištník. Mág dostane první šíp a než se lukař rozkouká, popovídám si s ním šavlí. Ale netrefil jsem se jak jsem potřeboval, mág zamával rukou, čímž si vyléčil škrábnutí, co jsem mu způsobil, a bylo zle. Odhodil jsem luk, chytil šavli a začal se bránit náporu mága. Snažil jsem se, aby byl mezi mnou a lučištníkem, jenže jsem i tak pár ran a líznutí šípy schytal. Naštěstí se umím také vyléčit a oba bandity jsem nakonec udolal.

Cesta dál byla otevřená a vedla do velikého dómu, centra celého sídla banditů. Na stráži byl jeden ve zbroji, trochu stranou, čímž ze sebe dělal dokonalý terč. U dek banditů byli dva. Žena v šatech a bojovník se štítem, zřejmě velitel celé tlupy. Nebylo jiné řešení, musel jsem se prozradit, žena však moje představení se zaplatila životem. V klidu jsem se postavil, odložil luk a tasil šavli. Bojovník mezí tím přeběhl kamenný mostek a s rykem se na mě vrhnul. Nebyl začátečník. Musel jsem se sakra oháněn, abych vykryl jeho rány, přitom prorazit jeho štít se mi nedařilo. Vyřešil jsem to několika mrazivými doteky, a po několika jeho zásazích i malým přenosem životní energie, abych se vyspravil. V oděvu bandity jsem našel klíč od hrobky a začal se těšit do Univerzity.

Když jsem odemknul velké dvoukřídlé dveře, pochopil jsem, proč byly zamčené. V chodbě leželi dva mrtví bandité a podle těl a výrazů ve tvářích jsem usoudil, že nezemřeli hezky. Postupoval jsem s maximální obezřetností. Vzduch byl zatuchlý a těžký. Vlhkost se zarývala do kůže, v chodbě se převalovaly chomáče nepřirozené mlhy. Chodba se stáčela a otevírala do místnosti s neuspořádané poházenými sarkofágy. Vznášeli se tam dva tvorové, malí okřídlení humanoidé, impové. Rozhodl jsem se pro co nejrychlejší a řádně agresivní taktiku. Prvního přišpendlil ke sloupu můj šíp, aby vzápětí na druhého směřovala ohnivá koule vyslaná z mých rukou. Byl jsem překvapený, že to zabralo.

  
Velký chrám uprostřed zeleně * S nočním viděním si pastí všimnete * Atmosféra u hlavního města

V jednom ze sarkofágů jsem našel ostatky otce Dagail i s amuletem. Úkol byl splněn. S dobrou náladou jsem se otočil k východu. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem ve dveřích spatřil Kalthara. Následně jsem pochopil, že to on skryl Dagailin amulet a nyní se rozhodl, že když už mu kazím plány, tak by mě aspoň mohl zabít. Moc jsem na nic nečekal – je to kouzelník, vzal jsem šavli a vysvětlil mu, že jeho róba moje rány nezastaví. Už jsem měl podzemí po krk. Bez otálení jsem se vydal zpět do Leyawiinu, vyzkoušet moc amuletu v praxi.

Fungoval. Sotva ozdobil Dagailno hrdlo, byla s ní hned lepší řeč. Poděkovala mi, napsala doporučení na Univerzitu a zvěstovala samé nepříjemné věci v budoucnosti. Hezky jsem se rozloučil, posbíral své věci a vyrazil do imperiálního města. Za sebou jsem měl okružní jízdu Cyrodiilem a před sebou týdny nad knihami a magickými svitky. Po cestě jsem navštívil Gundallasův obchůdek a koupil jsi několik lahví Skingradského vína.

V další kapitole naleznete atmosféru a rozřešení recenze

Dostupné pro: PC, X360
Žánr: RPG
Výrobce: Bethesda Softworks | Webové stránky hry
  • Poutavý příběh
  • Nekonečná volnost
  • Dokonalá hudba a zvuky
  • Povedená grafická stránka
  • Možná příliš akční
  • Srovnávání monster s vaší úrovní

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,