PC | Recenze | RPG

Recenze: The Fall: Last Days of Gaia CZ – válka není dycky dycinky stejná

The Fall doprovázely porodní bolesti. Zejména velká zabugovanost s sebou přinesla obrovské potíže s vydáním titulu v zahraničí, což mělo za následek až dvouleté odložení celého projektu. Konečně se nám ale ambiciózní vyzyvatel Falloutu dostal do rukou a v celé své postapokalyptické kráse usiluje o jedno z nejvyšších míst ve svém žánru.

Platforma: PC
Typ hry: RPG
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: Procesor 1,2 GHz, 256 MB RAM, 64MB grafická karta, 650 MB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon XP 1600+, 1,5 GHz, 768 MB RAM, 128MB grafická karta
Výrobce: Silver Style Entertainment (
http://www.silver-style.com/)
Distributor ČR: TopCD (
http://www.topcd.cz/)
Homepage:
http://www.the-fall.com/

Fallout je král. Král, který dodnes nezná konkurenta. S klidným svědomím proto mohu všechny ihned ujistit, že The Fall je jen slabším odvarem hutné atmosféry, maximálně otevřeného světa a nesmírně propracovaných dialogů. Bylo by hříchem tento titul považovat za neobyčejně propracovaný, za neobyčejně zábavný a neobyčejně vtipný. Ani jedno, ani druhé... ani třetí. Avšak abych zmírnil jinak dosti tvrdou kritiku v úvodu, mohu zároveň podotknout, že The Fall na druhou stranu není rozhodně špatnou hrou. Ba ne, nechť proto všichni příznivci postapokalyptických „slátanin“ zbystří, nemusí totiž litovat.

Větvení dialogů

Jednou z nejsilnějších stránek Falloutu se staly větvené dialogy, tedy opravdu propracované rozhovory s NPC. V The Fall jdou vidět snahy o napodobení, ovšem jejich celková úroveň není natolik dobrá, aby mohly konkurovat králi RPG žánru. Často se vám nicméně naskytne možnost zachovat se k postavám hrubě, použít přesvědčování či je jakkoliv jinak ovlivnit. Do jisté míry záleží i na zaměření vašeho bojovníka, přestože se mi prozatím nepodařilo přijít na větší rozlišnosti v rozhovorech. Inu, dveře znovuhratelnosti zde jsou opravdu otevřeny a ruku v ruce s lokalizací se do světa The Fall může vrhnout každý.

Příběh na motivy Esmeraldy

„Chosé, kde je můj hrdina?“... hrdina? Á, ano. Jeden by se tu našel – jste to totiž vy. V jednoduchém intru zaobírajícím se zvídavým dítětem a jeho matkou poodhalíte roušku zápletky, s níž se budete v následujících hodinách potácet vyprahlými pustinami. Namísto do hloubky propracovaného světa ale budete mít spíše co dočinění s osobním problémem točícím se kolem vyvraždění vaší rodiny. Nájezdníci z Krysích lebek přišli a vše zničili. Snad jen malá naděje, kterou uchovává ve skrytu duše, tiše doufá v přežití vaší sestry a možná i otce, neboť stopy po jejich tělech jsou tytam. Nikde nebyly k nalezení, přežili tedy? Na tuto nelehkou otázku najdete odpověď teprve tehdy, přidáte-li se k Republice nového řádu - zde vše začíná.

  
Téhle módě nebudu asi nikdy rozumět * Today, tomorrow, Toyota! * Doma je doma

Jakmile začnete brouzdat jejich táborem, osvojíte si u tréninku základní bojové taktiky a ovládání. Navolíte si také svůj charakter a mezitím lze ještě rozdělit několik málo bodů mezi jednotlivé vlastnosti postavy. V tomto ohledu je The Fall velice podobný Falloutu a i zde platí pravidlo, které vypovídá o vašich činech. Cokoliv uděláte teď, strhne jak malý, tak i klidně velký kolotoč dalších událostí. Zaručena je tímto aspektem jakási volnost nejen v pohybu, která je do jisté míry zřejmá hned po prvních ušlých krocích.

  
Je nějakej plochej, že? * A já na to mám, já to přelezu... * Nemám, vole

Česká lokalizace

TPokud si zrovna netykáte s německým nebo chystaným anglickým jazykem, určitě vám přijde vhod lokalizace v podobě titulků do češtiny. Naopak dabing přítomný u většiny rozhovorů s NPC je zachován původní, a to německý. Chvíli proto může potrvat, než si někteří z vás přivyknou na německy hovořící NPC. Co se kvality překladu týče, porovnat s originálem sice vyloženě nemohu, avšak jistá suchost rozhovorů je znatelná. Známky vtipnosti jsou povětšinou mizivé a nelze si ani nevšimnout rozlišností v tykání a vykání, kde s vámi postava chvíli mluví tak a posléze zase onak.

Po stejné pěšince kráčí také rozhovory s NPC, jenže známky vtipnosti nejsou mnohdy nejpovedenější. Navyknul jsem si tedy rychle na jednotvárnost některých dialogů a tu a tam sprostě-sprostých odpovědí. Přesně tak, můžete být hodným poutníkem nebo takzvaným „velkým zlým hajzlem“. Druhá varianta nicméně nedosahuje kalibru, že by se s ním dal rozstřílet kdejaký bohatý obchodník. A to je bohužel škoda, titulu ubírá podobný „nedostatek“ na kráse a volnosti. Tuhle jsem narazil na zazobaného člověka, jemuž bych nejraději – tůt – a pak – tůt – a ještě – tůt -. Ovšem čirou náhodou nenabízela škála interakcí jedinou cajzlovinu, s níž bych mohl ukázat svoji božskou moc se silnými zbraněmi. Samozřejmě se naskytly výjimky, i v hojnějších uskupeních, nicméně nedobrý pocit ze hry mi byl neustále v patách.

  
Teda, chtěl jsem říct... * Prezident? Tche! * Hoši, hlavně dělejte, že nás nevidí

Zbraňový ráj

Úzkosti jsem se zbavil akorát ve chvíli, kdy jsem brázdil vyprahlou krajinu a neměl, co na vyléčení ran koupených v boji. Je proto chvályhodné, že okolní prostředí nabízí možnost lovit zvěř, jež lze zpracovat na maso. Narazit můžete také na léčivé bylinky vhodné pro přípravu léčivých mastí/lektvarů... stačí jen umět využít prostředky přírody.

  
Už tam skoro budeme * Ty vole! Plot, vole. Co teď, vole? * Zobrazování interiérů není nejšťastnější

Při sestavování týmu tedy bedlivě zvažujte, zda-li si do party přizvete více bojovníků, nebo raději vyberete místo jednoho z nich člověka specializovaného na tu nebo onu věc. Bez pořádného technika například neopravíte pokažené věci, vozidla a jiné technické hračky. Už jen přítomnost pojizdných strojů zavání pohodlností a daleko rychlejším přesunem z místa na místo. A nejlepší je, když můžete usednut za pořádný kanón a s ním rozmetat nepřátele široko daleko. V tomto směru je hra každopádně podařená a upřít ji nelze ani značná pestrost zbraňového arsenálu (do rukou) a některých jejich možných upgradů. Narazíte na nespočet použitelných kousků vytvořených jak podle reálné předlohy, tak i podle fantazie autorů. A díky kolonce o oblíbenosti dané zbraně a její účinnosti rázem víte, jak moc se v boji můžete cítit „povýšeni“ :o). Záleží zkrátka na mnoha faktorech, mezi něž se řadí dokonce přítomnost zaměřovačů i tlumičů, jimiž můžete zbraň upgradovat.

  
Kůl v plotě... hodně kůlů v plotě * Obchodování nemám rád... raději bych ti nakopal... a pak tě o všechno obral! * Sedím na kolejích, které nikam nevedou... ach jo

Na druhou stranu není vhodné stále dokola měnit kvéry mezi členy týmu. The Fall v sobě totiž skrývá překvapení v podobě speciálních bonusů a vylepšování střelby. Pakliže například dlouho používáte stejný samopal, přivyknete si na něj a podáte v boji daleko lepší výsledky. Samozřejmostí se tak stává zdokonalování každého ze členů v týmu a v nastavení hry jde mimo jiné vypnout nebo zapnout rovnoměrné rozdělování zkušeností. Nejedna RPG na podobném (ne)dostatku (ne)vyhořela, což se v tomto případě stát nemůže. K dispozici jsou dokonce speciální vlastnosti, které vynahrazují perky známé z Falloutu. Nejsem si však jist jejich vzájemnou vyvážeností.

  
Tu máte, barbaři! * Ponurá krajina, jako vystřižená z pohlednice na blahopřání ke kondolenci... * Ten jeřáb mne svádí k hrátkám

Fallout 3

Konec vývoje Fallouta 3, dříve pracovně nazvaného Van Buren, otřásla světem. Po smrti Interplay – a ještě před jejím pochybným vzkříšením - se ale naštěstí celého projektu ujala Bethesda, které se podařilo odkoupit práva. V současné době se to má přitom s projektem tak, že drtivá většina lidí ve studiu přesunula k vývoji Falloutu, jakmile Oblivion zamířil na pulty obchodů, a v následujícím měsíci bychom se prý i měli dočkat prvního traileru!

Klapka, kamera, jed... co je s kamerou?!

Přestože se titul The Fall tváří jako nesmírně taktická hra, v níž by měl vítězit rozum nad zběsilou akcí, s Fallout Tactics by se rovnat nemohl. Jedná se o chudého příbuzného, jenž strádá zejména po stránce umělé inteligence. V boji jsou vámi ovládané jednotky jako splašené slepice bez řádu, a to ostatně platí i o nepřátelích. Často se nevyhnete situaci, v níž se soupeř vrhne s celým svým davem pouze na jednoho z vašich vojáků a zbylé nechá bez povšimnutí. To ostatně platí i naopak. A přestože vy, jakožto hráči, máte za úkol svůj tým navigovat, garantuji vám, že stádo pofidérních volů stejně neuhlídáte. Přítomnost pauzy však alespoň z části zastírá nedostatky v zadávání úkolů, které jsou k tomu umocněny naprosto zmršenou kamerou.

  
Tady je tma jak v... * Schválně, kterou cetku na tohle ulovím? * V tomhle jezdil určitě Walker Texas Ranger

Dnes je naprosto běžné, že všechny hry se razí ve 3D grafice společně s miliónem dechberoucích efektů. Ovšem v případě The Fall si ono trojrozměrné zobrazení vyžádalo nemilou daň v neschopnosti posouvat kameru po prostředí. Jakmile zaměříte jednotku a kamkoliv ji pošlete, obrazovka se začne pohybovat rovnoměrně s postavou. Inu, pravda – mnohá RPG stejnou zvyklost využívají, jenže ovládat tímto způsobem šest jednotek a mezi nimi překlikávat v boji plném lítajících kulek je doslova horor. Nemluvě o objektech často zastírajících půlku obrazovky a tím pádem i vaše jednotky. Takhle se to sice nemusí zdát, jenže časem budete chtít vyhodit počítač z okna...

Po stránce technické se jinak The Fall nachází na hladině průměrnosti, čili technické zpracování neochromí, ale ani nenadchne. Je ovšem zároveň vhodné zmínit fakt, že hra je venku již zhruba dva roky, a to v německé verzi, která byla velice zabugovaná. Autoři se tudíž vrátili ke svým počítačům a odstranily mnohé závažné chyby, aby ji mohli vypustit do světa. Jejich přání se jim přitom doteď nepodařilo zcela uskutečnit (anglická verze prozatím nevyšla, ovšem podle všeho je již hotová) a nejvíce to odnáší grafické zpracování. Zub času se na vizuální podobě podepsal, textury na objektech jsou na dnešní poměry otupělé a nedetailní. Rovněž postavy nekypí přehršle detaily a dokonce by některé dnešní RTS předčily The Fall na celé čáře. Příliš mi nesedla ani titulní skladba hrající například hned v autorunu a posléze také ve hře. Mým uším přeci jen lahodí jiné tóny, nicméně jak se říká - proti gustu žádný dišputát. Zato zvuková stránka je solidní a neshledal bych na ní něco vyloženě špatného.

Světlé stránky hry
  • Zbraňový arzenál
  • Přítomnost vozidel
  • Otevřený svět
  • Rozmanitost vlastností a speciálních dovedností
  • Možnost jednat do jisté míry podle vlastního uvážení
  • Hra sama o sobě není špatná
  • Lokalizace pro neněmčináře/neangličtináře
Temné stránky hry
  • Chaos v bojích
  • Stupidní AI
  • Grafická zastaralost
  • Česká lokalizace pro němčináře/angličtináře není nejkvalitnější
  • Snaha napodobit Fallout, který je však nenapodobitelný :o)

Co dodat? Na The Fall se dá dívat ze dvou úhlů. Jedni hru budou neustále srovnávat s Falloutem (a o to jsem se víceméně pokusil v recenzi), druzí ne. Zatímco první skupina se spíše vynasnaží v hledání všemožných chyb, ostatní ocení inovativní prvky ve hře, přítomnost bojových vozidel, velké množství zbraní a jejich rozmanitost. Tak jako tak, když si k tomu připočtete českou lokalizaci v podobě titulků a budgetovou cenu 299 Kč, řada z vás asi dlouho váhat nebude. Jinými slovy - The Fall není rozhodně špatná hra a i když jsem ji v mnoha směrech zrovna nevychválil, do obchodů bych si pro ni stejně došel. Kdo má pořád čekat na Fallout 3, že...

Grafika: 6/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 8/10

The Fall je solidní RPG za skvělou cenu s českou lokalizací. Skalní fandové Falloutu v této hře ale asi nenajdou to, po čemž dlouhá léta touží. Nezbývá tedy, než čekat a doufat v brzký příchod Falloutu 3. By Fallout, for Fallout!

Celkové hodnocení: 7,5/10

Diskuze (10) Další článek: Galerie: Turok

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,