Recenze: The Italian Job – takhle se hra dělat nemá!

Udělat z kvalitní hry - potažmo na její námět - dobrý film dá pořádnou práci. Máme několik výjimek (Final Fantasy, Resident Evil), ale vždy to bylo obtížné. Naopak je to ještě těžší, čehož důkazem je vzácná kvalita Pána prstenů. Jak to dopadá, když se někdo pokusí využít jména filmu k tomu, aby vytvořil mizernou kopii Drivera, předvádí titul The Italian Job.

Platforma: PlayStation2 (existuje i na PC, PSX, Xbox, GC)
Multiplayer: Ano, 2 splitscreen
Paměťová karta: 85 KB
Analogové ovládání: Ano
Vibrace: Ano
Externí podpora: Ne
Výrobce: Climax
Vydavatel: Eidos
Distributor pro ČR: Cenega
Orientační cena: 1 700 Kč
Homepage:
http://www.italianjobgame.com/

Někdy při testu hry mívám pocit, že mě klame zrak, potažmo všechny smysly. U některých titulů se ještě ke všemu po překonání stavu rozpadu osobnosti dostaví nechtěné poškozování vlastního těla. Jednoduše řečeno nadávám jako dlaždič a ničím si hlasivky. Vždy si slibuji, že příště už se ovládnu, jenže když se na obrazovce objeví taková „perla“, jakou je The Italian Job, předsevzetí jdou stranou. Někdy si sebekriticky namlouvám, že nechápu skryté kvality hry, ale v případě tohoto braku je situace jasná. Vývojáři jsou neschopní, zato pěkně vychytralí lenoši.

 

Skoky ze schodů vypadají pěkně * Honičky jsou na denním pořádku hry

Posaďte se prosím, uklidněte se

Připoutejte se, za okamžik startujeme. Intro. Hmmm, to už by muselo být, aby někdo udělal tak výrazně ošklivé, abych si toho všiml (mezi řečí, naproti tomu opravdový skvost jsem viděl naposledy u Final Fantasy 8). Dobrá, je to bez výhrad. Herní menu. Tomu se říká pestrá nabídka. Příběhový mód, závody, volná jízda, kaskadérské kousky. Ti jsou ale hodní, myslím si a spokojeně se opírám v houpacím křesílku. Ještě netuším, že jsem právě skočil na špek a že se dívám na hromadu nul, před kterou jaksi nikdo nedodal žádnou cifru. Asi jako příprava tabule, kde okolo talířů všude září různé příbory a lžičky a pak vám tam plácnou bramborovou kaši.

 

Já vím, grafika působí dobře, ale… * Graffiti na stěnách podtrhuje autentičnost

Bláznem v ulicích L. A.

Zapínám story mode. Ha, nikde žádná postava, jen dramatické plkání hlasu z pozadí, po jehož skončení sedím v Mini Cooperu a mám dojet na schůzku. Jak zjišťuji, jsem tu  „gangster“ za volantem „auta“. Rozjíždím se s Trabantem západní Evropy a první šok nastává. Nejsem sice příliš zbožný, ale asi dám na modlení. Hra je na časový limit! Mám po náladě. Jak si mohu vychutnat práci programátorů, když jediné, co sleduji, je červený bod na "mapce" (který magor ji vymýšlel?) a zamačkávám X do ovladače? Sbohem představo nového GTA, sbohem svobodo, tady budu muset sledovat přesné koleje. Takže za zvuků pištění podřezávaného prasete (k ničemu jinému motor svého „auta“ nepřirovnám) vyrážím do ulic Los Angeles.

 

A máme tu závody, užijte si * Kaskadérské kousky uvnitř budovy

Kterak roztřískat tank

Nedělejte si iluze, mezititulek nemá co společného s dějem. Jen jím komentuji, jak na vás bude působit jízda v Italian  Jobu. Zkuste narazit do zdi nebo do protijedoucího vozu. NIC! To snad není možné?! V Reflections byli schopni programovat deformaci karosérie už pro PSOne v Driverovi a tady se auta chovají jako nezničitelné tanky. Kašlu na limit, kašlu na gangstery, na zlato, které mám získat („příběh“ hry)  a zkouším auto porouchat. Zábavný pohled, náraz za nárazem, vztek ve mě roste a kypí. Fyzikální model je patrně něco, o čem hoši od Italian Jobu v životě neslyšeli.

 

Velkoměsto vypadá hezky, ale vymřele * Jaká nuda vás přiměje k podobným nesmyslům?

Co se stylu jízdy týká, ihned se mi vybavil Rage Racer. Ano, ten z roku 97. No ne, po zběsilém narážení se kouří z kapoty. Těším se na výbuch auta. Alláh akbar, ta drzá hra neukáže ani výbuch a spokojí se s oznámením "zničil jste auto". Vybavuje se mi osmá třída ZŠ. Seděli jsme v divadle a povinně zírali na Annu Kareninu. Náhle dva šašci běží přes pódium s lucernou a patetický hlas ze zákulisí oznámí: "Anna Karenina právě skočila pod vlak!" Jasně, vybuchli jsme smíchy. Teď bouchám vzteky. To je neuvěřitelná lemplárna!!! A kdyby byla jen jedna. Zanedlouho mě stejným nápisovým způsobem zatknou policisté…

Třikrát nic je pořád nic

Vracím se do honičky. Ehm, velmi zábavné, od bodu k bodu. A jakmile to zkazím, zase od začátku „levelu“. Kdyby mě alespoň odměnili naším hodnotnějším, než přiblblou filmovou ukázkou. U nějakého osmého úkolu toho nechávám. Změníme lokál a dáme si free jízdu. Těším se na projížďku po Hollywoodu. Jedu si vesele v protisměru, virtuální řidiči na mě blikají světly, že jsem blbec. Ale co to? Nějak mi tu chybí chodci, že by L. A. bylo Los Autos?

 

Škoda, že realita jízdy v terénu neodpovídá vzhledu * Jo, světla, tím se programátoři kochají

Pěší se tu pro jistotu nevyskytují, naprogramovat je tak, aby utekli, je asi pro pány programátory namáhavé a přejíždění by mohlo zvednout věkový limit pro hráče.  Policie má patrně prázdniny nebo se baví vybíráním pokut v nevěstincích. Vážně zvláštní město. Přestupků můžete nadělat co chcete. Dochází mi, proč tu tento režim vlastně je. Mám si obšlápnout terén a zatrénovat si. I vy filutové!

Závodníkem a kaskadérem

Závody. Trochu měknu. Vždy jsem měl rád film "Tajný závod", čili na plný plyn uprostřed městského provozu. Kupodivu ukazatele jsou vyřešeny geniálně, jezdí se i v protisměru, ukaž, co umíš. Líbí se mi i kaskadérský režim. Je tu zase limit, ale skáče se hezky. Dobrá, závody a kaskadéřina by ušly, nebudu hledat vši na krokodýlovi, který právě vyplaval z vody, sice i tam by se asi našly, ale je to trapné.

 

Vypadá to jako poškození, ale je to PODVOD * Ať uděláte cokoliv, karosérii nepomuchláte

Pod maskou Italian Jobu

Bilancuji a paradoxně musím říct, že vlastně ta hra není tak úplně špatná. Její největší chybou jsou technické nedostatky a naprosto omezení PR agenti. Místo aby hru prodávali jako balík několika různých, snaží se udat příběh filmu, splácaný do neforemné hrudky. Přitom si tu můžete zazávodit, připomenout si zkušenosti ze Stuntmana a ještě volně jezdit po městě. A dost chvály. Má dobrácká povaha musí ustoupit realismu.

Světlé stránky hry
  • Možnost zařádit si jako kaskadér je fajn
  • Závody v městském provozu mají dobré ukazatele
  • Prohlédnete si mj. Los Angeles a Hollywood
Temné stránky hry
  • Odbytý fyzikální model, nedeformovatelná auta
  • I když je hra podle filmu, vlastně žádný příběh nemá
  • Neustále opakujete kvůli časovému limitu

The Italian Job je skutečně špatnou hrou. Ano, s několika pěknými místečky, ale koupíte si snad čokoládu jenom proto, abyste z ní vyjedli pár oříšků a rozinek a pak ji zahodili, protože je bez chuti? Těžko. A to je problém této hry. Někdo myslel a … vymyslel Italian Job. Kdybych nehrál Drivera a GTA3, asi by se mi líbil, ale takhle bohužel neobstojí. Sorry, za tohle peníze nevyhodím ani náhodou.

Grafika: 7/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 5/10

Pokus okopírovat Drivera jednoduše nevyšel.

Celkové hodnocení:

6/10 - pokud od hry nečekáte komplexnost
5/10 - jestliže jste očekávali nějaký příběh

Diskuze (3) Další článek: INVEX 2003 - Best of Invex 2003

Témata článku: , , , , ,