Recenze: The Legend of Zelda: Twilight Princess

Někdy ani tisíce slov, záplava vět a stohy papíru přesně nevypoví to, co máte na srdci a co chcete sdělit. Jindy stačí pár slov. Právě jako dnes. Nový díl The Legend of Zelda je tu. Co chcete vědět ještě víc? Čtěte.

Platforma: Wii, Gamecube
Žánr: RPG
Výrobce: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest
Homepage:
http://www.zelda.com/

Nová Zelda je tady. Slova, při kterých příjemně mrazí po zádech milióny fanoušků po celém světe. Znáte to sami. Potící se dlaně, sucho v ústech, zrychlený tep, třesoucí se ruce nervózně zasouvající disk s herní manou nebeskou do lačně rozšklebené mechaniky zábavní mašinky. Chvilka čekání, než si konzole „nachroustá“ potřebná data. Sakra, proč to trvá tak dlouho?!? Konečně. KONEČNĚ!!

Takové a podobné pocity prožívá každý hráč, jemuž se po dlouhém čekání do rukou dostává toužebně očekávaný titul. A Twilight Princess rozhodně patří mezi podobné případy. Věřte nebo ne, při prvním rozeznění známé melodie v božském provedení ženského chorálu během spouštění hry mě v předtuše velkého a jedinečného zážitku skutečně přeběhla ledová ruka po páteři. To je přeci nová Zelda – esence hratelnosti a designové preciznosti v krystalicky čisté podobě. Bude dobrá? Bude skvělá? Bude DOKONALÁ? Dočkali jsme kata, který srazil legendární Ocarině of Time hlavu? Dočkali jsme se herní nirvány, po jejímž dosažení naše herní životy konečně získají smysl? Odpověď je prostá…ale budete si na ni muset počkat.

Vlčí kůže

Hlavním hrdinou Twilight Princess není nikdo jiný, než tradiční mladík předurčený k záchraně světa – Link. Nebo některý z Linků, fanoušci série vědí, že to s hlavním hrdinou je poměrně dost zamotané. Náš Link je obyčejným honákem dobytka v malé vesničce na jižním kraji království Hyrule. Na začátku se seznamujete s prostředím a místním obyvatelstvem. Pomáháte řešit různé problémy, děti učíte střílet z praku a šermovat mečem, na své věrné kobylce Eponě (dá se přejmenovat) zaháníte kozy do chlívku a vlastně se nenásilně seznamujete s ovládáním a herním prostředím.

Poklidnou selanku ale narušuje řetězec událostí, na jehož konci je vlastně pravý začátek celého dobrodružství. Děti z vesnice unesly stvůry a samotný hlavní hrdina končí na hromadě shnilé slámy v bezútěšné kobce. Což je hrůza sama o sobě nehledě na fakt,  že se z pohledného hrdiny stal neméně pohledný, ale přesto přeci jen vlk. A právě přeměna ve zvíře je jednou z hlavních novinek Twilight Princcess.

Ve vlčí podobě získává svět trochu jinačí nádech. Díky slabšímu zraku máte omezenější výhled, ale to je více než kompenzováno silným čichem a dalšími výhodami. Třeba hrabáním děr či možností skákat na jinak nedostupná místa. Kromě toho můžete komunikovat s ostatními zástupci zvířecí říše a zbystřenými smysly vidíte i věci lidským očím skryté. Vlčí podoba prostě přináší zcela novou paletu překážek a možností, jak je překonávat. A právě jejich odhalování patří mezi nejsilnější stránku hry, takže proč vám hned všechno prozrazovat předem?

Svět temnotou požíraný

Twilight Princess staví podobně jako A link to the past na dualitě herního světa. Světlo a tma. Dobro a zlo. Zdejší ekvivalent temnoty má jméno Twilight a pomalu konzumuje celé království Hyrule. Jedná se o nehostinné a depresivní místo, ve kterém vládnou podivné stvůry a lidská bytost neexistuje. A když, tak pouze v podobě jakých si duší. Jednou z výjimek je pochopitelně  nás hrdina, který ve světe Twilight dokáže existovat pouze ve vlčí podobě.

A i přes svoje nesporné schopnosti by nic nezvládl bez pomoci od stvoření jménem Midna. Ta slouží jako dejme tomu ekvivalent víly Navi z Ocariny – radí, ale též dokáže podat pomocnou ruku. A do místy opravdu doslova. Díky Midně dokáže vlčí Link skákat na těžko dostupná místa, též dokáže hlavního hrdinu dostat do světa Twilight a později usnadňuje cestování po celém světě díky sérii teleportů. Midna je vůbec fascinující stvoření s úžasně propracovaným charakterem. Kdo nebo co je vlastně zač? O co jí jde? A dá se ji vůbec věřit? Vždyť je přeci z toho „zlého“ světa… Odhalování těchto otázek patří za další velmi silnou zbraň Twilight Princess. A s Midnou se pojí několik emocemi nejvíce nabitých scén. Až ji za tklivé melodie klavíru po…ale, zase bych měl tendence moc prozrazovat.

I když možná o tom pochybujete, příběh Twilight Princess je emocemi doslova nabitý. Přestože samotná dějová linka se dá poměrně snadno odhadnout, budete konec stále s napětím čekat a jeho dosažení patří k hnacím motorům s výkonem tryskového letadla.

Proč měnit věci, co fungují?

Pokud přeskočíme vlčí formu, dostaneme se na jádro staré dobré Zeldy. Dočkáte se poměrně lineárního akčního RPG nebo akční adventury, říkejte tomu jak chcete, které nabízí obrovský funkční svět plný dungeonů a skrytých pokladů. Hlavní postup vpřed je krystalicky jasný – najít další dungeon, překonat jeho nástrahy, porazit bosse, získat klíčový předmět a pokračovat v hledání dalšího dungeonu, kde se kolečko opakuje. Zní to jednoduše a možná i dost stereotypně, jenže!

Vývojáři z Nintenda s naprostou elegancí uštědřují lekce v tom, jak se „vaří“ hratelnost. Samotné království Hyrule je fantasticky rozsáhlý, živoucí a hlavně přirozeně fungující svět plný nezapomenutelných lokací. Je radost objevovat jeho zákoutí, až už po svých či z koňského hřbetu. Jízda na Eponě je svěží zážitek sám o sobě, které lesk dodává pár nápaditých akčních pasáží, jako souboj proti jezdci na obřím kanci. Je trochu škoda, že postupem času cestování na koni asi vyměníte za pohodlnější systém transportů, ale i tak na svět viděný z koňského hřbetu nezapomenete.

Jestliže má Hyrule svojí vnitřní logiku, design jednotlivých dungeonů hraje vyšší ligu. Nejsou rozlohou obrovské, ale pár hodin rozhodně každý z nich zabere. I když věrní fandové se hlubinách dungeonů budou cítit víc než familiérně, stále se nebudou moci od hraní odtrhnout. Je fantastické, jak vše do sebe zapadá a pracuje jako dobře namazaný stroj. Díky špičkové mapě není problém zjistit, kam dál, ale jak se tam dostat. Vše má svůj smysl, i když se vám to ze začátku nebude zdát. Tedy rozhodně, pokud patříte mezi nováčky Zeldy. Léty ostřílení veteráni sice vědí, že musí najít nějaký předmět nezbytně nutný k cestě vpřed. Tvůrci sice použili dost těchto pomůcek ze starších her, ale přidali jim nové schopnosti. Třeba takový bumerang nyní vyvolává malé tornáda, s kovovými botami můžete chodit po magnetických plochách atd. Víc rozhodně prozrazovat nebudu, protože jak každý ví, právě nacházení těchto pomůcek a jejich využívání k překonávání překážek patří mezi to, proč Zeldu tolik zbožňujeme.


Stejně jako na vrcholu každého pořádného dortu najdeme třešničku, v hlubinách každého labyrintu narazíme na velké dveře s velkým zámkem za kterými se ukrývá velký boss. Bitky s těmito obludami pochopitelně v Twilight Princess nechybí a mají pořádné grády. Nejsou nejtěžší, ale svojí monumentálností a omluvte to slovo, ale jiné mě nenapadá, „epičností“ překonávají předchozí díly.

Z důvodu technických potíží se článek stále edituje, děkujeme za pochopení.

Další článek: Halo 3 se testuje až v Iráku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,