Matrix je všude kolem nás. Je to váš pes, vaše tchýně a i počítač, u kterého právě sedíte. Co nového přináší jeho druhé herní zpracování? Bude se opět jednat o propadák, či se konečně dočkáme pořádného herního Matrixu? Přesvědčete se sami.
Platforma: PC
Typ hry: Akční
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: Pentium III 1,8GHz, 512MB RAM, 64MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Pentium IV 2,8GHz, 1024MB RAM, 128MB grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon XP 1600+, 1.5GHz, 768MB RAM, 128MB grafická karta
Výrobce: Shiny
Vydavatel: Atari
Homepage: www.thematrixpathofneo.com
Filmová trilogie se stala ihned po vydání hitem a kultovním dílem. Oplývá nevídanými efekty, nápady a propracovaným příběhem. Nemálo lidí si po shlédnutí kladlo otázku, je-li naše realita opravdu tak reálná, jak si myslíme. Herní zpracování Enter the Matrix ale díru do světa neudělalo. Jinak řečeno to byl víceméně propadák, který si nenechal ujít maximálně zarytý fanoušek, zato normální hráč ohrnul nos. Jak je na tom jeho druhý díl, The Matrix – Path of Neo? Jedná se opět o obyčejné vydřidušství využívající licence a jména, nebo se konečně dočkáme pořádných herních orgií?
Hele, kde je ten bílej králík...? * ...tak tady asi určitě nebude * Ta čelenka mi opravdu sekne
Je Neo VyVolený?
Mnoho fanoušků bylo u Enter The Matrix rozčarováno tím, že se hráč neujal role jednoho ze dvou hlavních představitelů filmu - Nea či Trinity, nýbrž „pouze“ dvou vedlejších postav. V Path of Neo titulu tomu tak naštěstí není a konečně si budete moci zařádit se známým počítačovým hackerem jménem Neo.
Vše začínána na začátku prvního filmu a pokračuje přes druhý až na konec třetího. Celý příběh vás tedy vede po předem vytčené cestě, ale různé části, které budete znát z filmu, jsou mnohdy odlišné. Budete utíkat před agenty ve práci mezi kabinkami, prolezete oknem ven mezi mrakodrapy a chtě nechtě okusíte i jaké je být několik desítek pater nad zemí, když tuhle škobrtnete a začnete padat z lešení. To byl ale jen začátek, samozřejmě je tu řada jiných vypečených sekvencí z filmů a některé z nich mají opravdu slušný spád. Zavítáte i na pár míst, které jste ve filmu vidět nemohli či ne v takovémto pojetí.
Co se týče právě protivníku, bojovat budete jak s běžnými policejními strážníky, tak třeba se samurajskými bojovníky, různými podivíny či s již zmíněnými agenty. Často se na vás vrhne celý houf nepřátel naráz a vy si můžete vychutnávat pocit nadřazenosti při rozdávání jedné rány za druhou, do všech světových stran a za každého počasí.Někteří nepřátelé jdou zvládnout vcelku bez problému, jiní vám ale dají zabrat a nejednou vám i pěkně zavaří.
Sekni první! * Dneska je tu nějaká tma * Ale, že by světlo?
Boje jsou jinak efektní a hráč někdy zírá s otevřenými ústy, co vše Neo vlastně dokáže. Co se týče zbraní – každý řádný fanoušek se může radovat, protože pocit při souboji s hromadou nepřátel za pomoci dlouhé hole či tyče je k nezaplacení. Dál jsou tu samurajské meče, sekery a jiné výdobytky naší kultivované, inteligentní a neagresivní doby. Všechny tyto „manuální“ řežby jsou vydařené a mají spád, nicméně jakmile přijde na střelné zbraně, hra docela slábne. Je to takové nudné, o ničem. Hráč si jen tak chodí a snaží se trefit do těch telat, která střílí hlava nehlava všude kolem a k tomu všemu se podivně motají po okolí.
Vítejte zpět, pane Andersone…
Neo začíná jako neznalec. Bojovat umí jen uboze, což poznáte hned na začátku. Jakmile se ale dostanete dále v příběhu, podstoupí několik tréninků a z těch může získat nové zkušenosti, včetně legendárního zpomalení času – Bullet Time.
Ne se s postupem hry učit novým chvatům, zpomalení času budete moci používat déle - a to se to pak panečku řeže. Když už se vám podaří nějaký ten husarský kousek, kamera udělá mnohdy opravdu hezký zpomalený průlet, při které celé úchvatné kombo uvidíte. Jen mi občas vadila nepřehlednost bojů; zejména v momentě, kdy na vás jde třeba šest protivníků a vy nevíte, koho dřív praštit, komu dříve zlomit nos a k tomu všemu se nacházíte blízko zdi. Kamera holt někdy trochu zazlobí…
Efektivně ale působí destrukce. Destrukce téměř všeho kolem, která je zejména při zmateném boji opravdu působivá. Představte si, že uchopíte protivníka a hodíte jej na stoly v kavárně, které se pod ním rozletí; praštíte s ním o zeď, na které vzniknou praskliny a díry; či s ním nemilosrdně hodíte o poličky na stěně. Ničení okolí není sice revoluční ani dokonalé, nicméně po stránce zničitelných objektů je tato hra na předních příčkách. S tím se také nese fyzikální model, který poznáte zejména při hodu nepřítele o nějaký ten objekt. Srovnávat jej třeba s Half Life 2 sice nelze, ovšem při hraní Path of Neo rozhodně působí velmi dobře.
Tři japončíci jedním kopem * Pro dbešek jsme toho už zničili už dost, ne? * Takovej bublifuk doma nemáte
Hoďte na sebe tmavý plášť a nasaďte si černé brýle…
Grafické zpracování není příliš povedené, čehož jste si mohli sami všimnout z okolních screenshotů. Byl jsem zklamán - očekával jsem více. Říkám si, že je to škoda, ale grafika je opravdu trochu podivná, tmavší a bez detailu. Oproti Enter The Matrix nedoznala velkých změn a autoři si toho byli dobře vědomi. Našli ale geniální řešení. Co takhle rozmazat celou grafiku? A to nejen při zpomalení času, ale po celou dobu hraní? A co oči? Nevadí, to se vstřebá.
Co na to říci? Rozmazání sice trochu odstraní nešvary, kterými grafické zpracování doslova a do písmene bije do očí. Jenže hrát hru třeba tři hodiny v kuse bylo utrpení. A když pominu tento geniální efekt, který se obvykle používá spíše v příležitostně, detailnost prostředí zrovna nenadchne. Textury jsou takové ledabylé a smysl pro detaily není ve hře vůbec. Většina věcí je spíše zjednodušená než propracovaná. Uvidíte řadu, snad nechtěných, chyb, které této hře rozhodně nepomohou.
Po stránce autentičnosti postav jsem Nea poznal ihned, ale nevím proč, Trinity mi do oka příliš nepadla. Modely postav příliš detailní nejsou, ale jejich neduhy alespoň z části zakrývá ono rozmazaní graficky.
Tohle bude bolet * Koho tohle napadlo, proboha? * Filmové ukázky prolínající sekvence hry
Další aspektem, který na mne zapůsobil rozporuplně, je začlenění filmových scének mezi jednotlivé kapitoly. Po skončení každé části hry se dočkáte v lepším případě několik desítek sekund dlouhého sestřihu důležitých částí filmů; avšak v tom horším i několika minut. Pro neznalce to bude možná příjemné, jenže lidé Matrixu znalí asi budou nadávat. K tomu všemu animace nelze přeskočit. Ať žije svoboda…
Zvuk je také Matrix
Měl-li bych zmínit zvukovou stránku, nejraději bych někdy dělal, že nic neslyším. Jednoduše řečeno – většinou je špatná. Hráči, kteří vlastní nějaké kvalitní zvukové zařízení, budou při hraní Path of Neo spíše hendikepováni. Řada ze zvuků je v mizerné kvalitě a působí doslova tupým dojmem (kupodivu ale ne všechny, což nechápu). Je to škoda, vždyť právě zvuková stránka leckdy zakryje jiné neduhy a vnese do hry zcela nový rozměr. Hudebně je na tom Path of Neo o něco lépe; uslyšíte známé i nové skladby nesoucí se v duchu Matrixu, takže je co poslouchat.
Nepotěší ale ani řada chyb, většinou navíc zcela zbytečných. Všimnete si jich jak v bojích, tak i v některých in-game sekvencích apod. Nesmyslné problikávání textur, podivné pohyby objektů v pozadí (domy) a jiné, neméně nepříjemné věci. Jedná se sice jen o drobnosti, avšak zcela zbytečné. To samé platí u animací pohybu postav, které jsou sice efektní, ale občas udělají nějaký „nechtěný“ pohyb. Všiml jsem si toho hned při začátku hry, kdy si Neo vzal červenou pilulku a v odraze v zrcadle jen nesmyslně proletěla jeho ruka. A při tom první dojem je důležitý…
Světlé stránky hry |
- Spád akce
- Slušná hudba
- Neo
- Všudypřítomné černé brýle
|
Temné stránky hry |
- Grafika
- Některé zvuky
- Bugy
|
The Matrix: Path of Neo je poměrně příjemné zpracování filmové adaptace. Nebýt špatné grafiky, některých nepěkných zvuků a zbytečných chyb, mohli jsme tu mít opravdu kvalitní počin. Takhle se opět jedná jen o herní předělávku filmové předlohy, pyšnící se především svým jménem. Nabízí solidní spád, hezkou akci a slušnou hudbu; chtělo by to ale ještě něco navíc. Nutnost pro fanoušky Matrixu, ostatní ať koupi raději dobře zváží.
Grafika: 6/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 6/10
Hratelnost: 8/10
The Matrix: Path of Neo je průměrným herním zpracováním celé trilogie Matrixu. Fanoušci budou určitě potěšeni a neměli by si toto dílko nechat ujít. Pro obyčejné hráče ale tato hra asi zrovna nebude to pravé ořechové, a to zejména díky grafickému zpracování a různým jiným neduhům.
Celkové hodnocení: 7/10
- Většina klíčových scén z filmů
- Detailní grafika
- Nepopsatelná destrukce
- Nevídané animace postav
- Atmosféra zcela dle předlohy
- Remixovaná hudba
- Krátkost
- Komplexní ovládání
- Silná konkurence v rámci žánru