Recenze: The Partners CZ: Sims zkřížení s Ally McBealovou

Je vcelku překvapující, že ani několik let po vydání megaúspěšné série The Sims, se na trhu neobjevily desítky her s podobnou tématikou. Vypadá to, jako by měl Maxis na tento žánr garantovaný monopol. I když, výjimky se objevují všude, a tak tu dnes mohu vyřknout ortel nad jedním z prvních napodobitelů této nepřekonané "lidské simulace".

Typ hry: Simsoidní Ally McBealovská strategie komplikovaných lidských vztahů
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 600 MB na HDD, 16 MB 3D grafická karta 
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 600 MB na HDD, 64 MB 3D grafická karta (GeForce 4MX 440)
Výrobce: Monte Cristo (
www.motecristogames.com)
Vydavatel: Monte Cristo (
www.motecristogames.com)
Vydavatel v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)  

Občas v duchu žasnu, co všechno se může objevit na televizní obrazovkách. Jenže ono je strašně jednoduché kritizovat a pak s údivem zjistit, že ony Esmeraldy, Divocí Andělové, Ošklivky Betty a kdovícoještě sledují vaši příbuzní, v horším případě vy sami. Dnes se tu ale nebudeme bavit o masivním tlaku telenovel z oblasti Jižní a Střední Ameriky, ale přesto zůstaneme u podobného žánru. Nevím, jak se tyto seriály nazývají v odborném žargonu, ale myslím, že když řeknu Přátelé, Sex ve městě nebo Ally McBealová, budete doma.

Malý exkurz do jiné branže

Ač by nad takovýmito "braky" intelektuálové ohrnuli nos, sám mohu potvrdit, že pokud nejste ze zásady proti, klidně se tu půlhodinku či hodinku před televizní obrazovkou budete bavit. Ačkoli problémy, které řeší hlavní hrdinové, dílem rozdělené mezi práci a osobní život (podstatně větší část), nejsou zrovna u klasické české rodinky obvyklé, svůj půvab tyto příběhy mají a peoplemetry jsou toho jasným důkazem.

  
Tak co dnes dávaj na Nově? * Krátký pohled z okna a zas zpátky do práce!

Proč vám to vysvětluji? Z jednoho prostého důvodu - pro pochopení principů dnes recenzované hry se znalost podobných záležitostí vyplatí. Zejména pokud jste sledovali příběhy mírně podvyživené Ally McBealové, budete mít v The Partners od začátku jasno. Pro ty, co neměli s Ally a jejími spolupracovníky čest, mám stručnou charakteristiku (fanoušci seriálu nechť prosím prominou mé děravé hlavě, pokud něco spletu:-):

  • Místem činu je právnická firma, kterážto má ambice stát se lepší a lepší. Pro tyto účely si bere stále těžší případy, které po nervy drásajících soudních sporech nakonec (většinou) vyhraje.
  • Jejími pracovníky jsou muži i ženy, v ideálním případě v poměru 1:1, ženy pokud možno krásné a mírně trhlé, muži mohou být starší, v tom případě však bohatší.
  • Přílišné pracovní nasazení se moc nenosí (nebo byly příslušné scény zcenzurovány), důležité je být krásná(ý), spokojená(ý) a samozřejmě uspokojená(ý).
  • Důležité věci se řeší zásadně na záchodě, který je pro tyto účely smíšený (tj. pro pány i dámy dohromady). Ne, kabinky průhledné nejsou.
  • Vzhledem k dobrému složení (viz bod 2) jsou častým jevem vztahy přímo mezi zaměstnanci firmy, které jsou pak bouřlivě všude probírány, načež po ztroskotání daného vztahu jsou jeho účastníci utěšováni slovy, že si všichni přáli, aby to zrovna jim vyšlo.

  
Taneční parket nesmí v úspěšné právnické společnosti chybět.  * Jídlo jakbysmet

The Partners sice nevlastní licenci na zmiňovaný seriál, jeho myšlenku však kopíruje dokonale. Jelikož samotná anonymní Ally hru nedělá a aby toho kopírování nebylo málo, druhým objektem zájmu autorů se stala série The Sims. Syntézou těchto dvou prvků vznikli The Partners.

Jak dopadla operace?

Výsledkem je hra, která graficky svůj idol vzdáleně připomíná, koncept se mu také podobá, ale jen v určitých okamžicích a konečně se nedají stavět nádherné baráčky od malých českých garsonek až po obrovské patrové vily pro horních deset tisíc, takže lze definitivně určit, že toto Sims nejsou.

The Partners nabízí tři různé kampaně, každá se zabývá jinou právnickou firmou s jinými zaměstnanci a jinými problémy. Ve všech musíte vyřešit postupně sedm problémů, které dělí společnost od vytoužené pozice ideálního pracoviště, kam se všichni budou těšit, a kde se všichni budou mít rádi (případně neradi - záleží na povaze úkolů).

Úkoly se (jak se dalo čekat) točí zejména okolo vztahů zaměstnanců, i když čas od času dostanou i jistou pracovní náplň. Mezi ty patří například vítězství zaměstnance v určitém soudním sporu, případně několika přích po sobě (aby tak dokázal, že je opravdový právník). Jindy musíte zvýšit prestiž firmy, což provedete pouze soustavnou pílí a sbíráním úspěchů u všech soudů.

  
Vášnivá právnička v akci * Copak tu chybí? Už to mám - zaměstnanci. 

Soudní spory po "partnerovsku"

Naštěstí narozdíl od českých soudů, ty "partnerovské" trvají maximálně jeden týden. Na obranu naší justice je nutno podotknout, že případy zaměstnávající vaše právníky ve hře jsou poněkud jiného rázu než složité pře probíhající v naší republice. Autoři sami dokazují, že si na nic nehrají, a že vážná tématika je jim cizí. A tak se dočkáte sporů o psa, jenž je nezletilý, a tudíž si nemůže svobodně vybrat, jestli po rozvodu následuje páníčku či páníčka. Možná se vám zalíbí i chránění práv spotřebitele, který po požití exotického jídla doslova zezelenal štěstím.

Pořád se tu bavíme o soudech, ale ještě jsme si neřekli, jak je vůbec můžete ovlivnit. V prvé řadě je třeba vybrat právníka, který se daným sporem bude zabývat. K němu můžete přiřadit i další, kteří mu podle hesla "víc hlav víc ví" budou při řešení případu nápomocni. Celá problematika, zda u soudu uspějete či nikoliv, spočívá v čase, v kterém se vám podaří vaše zaměstnance udržet u pracovního stolu. Čím déle u něj budou, tím se zvýší pravděpodobnost výhry u soudu. Celkově se nejedná o žádnou velkou zábavu a v podstatě se ani nic nestane, když případy nedotáhnete do vítězného konce (pokud to zrovna nebyla podmínka aktuálně probíhající mise).

  
Na romantické procházky hájkem to sice není, ale i tak trocha zeleně potěší * Byla by to hezká kancelář. Kdyby jí nechyběla střecha. 

Chci papat!

Poněkud záživnější složkou hry je starost o vaše zaměstnance. Už Sims dokázal rozsekat lidský život do neustálého koloběhu uspokojování potřeb (čímž mě naprosto deprimoval, neboť jsem chvílemi začal o této matematice přemýšlet i v reálu;-), Partners nabízejí to samé v menším balení. Každý člověk má devět potřeb, mezi něž patří vzhled, láska, úspěch, sport či sex.

Čím více potřeb mají zaměstnanci uspokojených, tím jsou veselejší, daří se jim v práci a vůbec roznáší dobrou náladu do okolí. K tomu, aby se tak stalo, slouží několik desítek předmětů a objektů, jimiž zamoříte svou kancelář. Právníci jsou totiž tak pilní workholici, že vůbec neodcházejí domů, a tak se musíte nejen o dobré pracovní podmínky, ale také o prostor k odreagování.

Narozdíl od Simáků však většinou netrpíte nedostatkem peněz, a tak si po chvíli sídlo firmy vybavíte vším možným až po strop. Jaký to je rozdíl oproti Simsům, kde jste se na každou trochu dražší věc pořádně "nadřeli".  Navíc koncept hry neumožňuje jakkoliv architektonicky zasahovat do budovy kanceláře, a tak se nakupování omezuje na pouhé vybavení dostupných prostor tím nejdražším, co je k mání.

  
Další "normální" případ * Vyznání lásky tak jak jej ještě neznáte 

Má mě rád(a), nemá mě rád(a)

Pro udržení lepšího klimatu ve firmě musíte v některých misích "dát dohromady" určitou dvojici. Pomocí různého druhu interakce je třeba mezi danými osobami najít společný zájem a rozšířit tak vzájemný vztah. Jelikož je většinou dopředu avizováno, jaký ohlas daná akce sklidí, jedná se spíše než o sbližování, o postupné klikání na činnosti z nichž kápne tolik žádané plus do kolonky vzájemných sympatií. Podle tohoto klíče bych si klidně po chvíli snažení troufl dát dohromady slona s mravencem. Poněkud jsem zde postrádal nějaký hlubší smysl konání, případně výzvu, která by mě u hry chvíli udržela.

Navíc je velice otravné, že některé úkoly jsou víceméně o náhodě. Například musíte zajistit, aby nový člen vašeho kolektivu neměl s nikým špatné vztahy. Celkem jednoduchá práce, ovšem jen na první  pohled. Chvíli nedáváte pozor a hned je celá práce v tahu, protože se nováček v té chvíli pohádá s jednou kolegyní.

Chyby , chybky, chybičky

The Partners je navíc kousek zamořený spoustou chyb. Vývojáři se pravděpodobně nacházeli při programování enginu ve stavu hluboké duševní krize, neboť jaksi opomněli na fyzikální zákony o neprostupnosti hmoty, což je jev ve hře vesele praktikovaný. Zaměstnanci jednoduše procházejí zdmi, zabořují se do gaučů či do sebe navzájem (prosím žádné pubertální narážky!;-). Kromě toho je naprosto kouzelné pozorovat při pohledu z minikamery, jak všem stavbám chybí střecha a veškerá práce vlastně probíhá pod širým nebem.

  
Tentokrát jsme to jaksi nezvládli * Úkol mise 

Nadšením ve vás pravděpodobně nevzbudí ani poněkud nenormální chování některých jedinců, ve kterém je vidět, že Monte Cristo Games možná oplývají humorem, zcela jistě jim však chybí betatestovací oddělení. Co si má člověk myslet, když se ve firmě plácají chlapi pro uspokojení erotických tužeb po zadku nebo když žena vezme o hlavu většího partnera do náruče a vroucně ho políbí.

2D vs. 3D  3 : 0

Sims a The Partners od sebe dělí více než dva roky, přesto The Sims po vizuální stránce překonává svého mladšího kolegu rozdílem třídy. The Partners sází na 3D a po pravdě řečeno, příliš se to nevyvedlo. Všechno je jakési kostrbaté a nepěkné, pohyby neumělé, zkrátka žádná sláva. Nedostatky navíc korunuje nepřátelská kamera, která se neotáčí logicky podle středu obrazovky nýbrž kolem okraje, takže každým obloukem obletíte celou svou kancelář. Jednoznačně je zde třeba říct, že dvojrozměrní Simsové jsou daleko hezčí.

Světlé stránky hry
  • vypadá to jako Sims
  • vtípky
  • editor misí
  • lokalizace
  • cena
Temné stránky hry
  • grafika
  • krátké
  • chyby
  • stereotypní

Tak jak?

The Partners se snaží o napodobení The Sims, což se jim v určitém směru povedlo, na druhou stranu po několika hodinách hraní (kampaně vám zaberou tak jedno odpoledne), není o co stát. Jistě, je tu i jakýsi editor misí, ale ten vám těžko nahradí pocit alespoň nějaké zábavy, které se vám dostává při plnění úkolů. Ke kladům hry je nutno přičíst i lokalizaci veškerých textů a nízká cena (499 Kč), ale pokud nejste fanatickým příznivcem Ally McBealové a netoužíte po právnické firmě u sebe na počítači, radím vám zůstat u svých Sims.

Grafika: 5/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 4/10

Konkurence pro Sims? Těžko, Maxis mohou dále klidně spát a stejně tak všichni ostatní, pokud zrovna netouží po právnické firmě ala Ally McBealová, která se jim pár hodin bude prohánět po harddisku než se začnou šíleně (zííííív) nudit.

Celkové hodnocení: 4/10

Váš názor Další článek: Mistmare je GOLD!

Témata článku: , , , , , , , , , , ,