Recenze: The Road To Baghdad – válka v Iráku jako RTS

The Road To Baghdad je netypickou realtime strategií, především díky aktuálnímu a poměrně atraktivnímu příběhu. Posuďte sami – ve které jiné hře byste si mohli zahrát prakticky reálnou a stále probíhající „věc“? Vskutku málokde. Na co tedy ještě čekáte – otevřené boje sice oficiálně skončily, ale hra teprve začíná.

Platforma: PC
Typ hry: strategie
Multiplayer: ano, přes internet
Minimální konfigurace: P III 600, 256 MB RAM, 950MB na HDD, 32MB grafická karta
Doporučená konfigurace: P III 800 , 256MB RAM, 950MB na HDD, 32MB grafická karta
Testovací konfigurace: P III 800, 256MB RAM, 64MB grafická karta
Výrobce hry: Bold Games  (
http://www.boldgames.com )
Distributor hry: Global Star Software (
http://www.globalstarsoftware.com )
Homepage:
http://www.roadtobaghdad.info

The Road To Bagdad (dále jen TRTB) začíná „nečekaně“ kdesi u hranic Iráku… Vy se stáváte (opět „nečekaně“) velitelem amerických jednotek, s jejichž pomocí - a samozřejmě také za pomoci svého důvtipu - musíte porazit relativně zaostalé Iráčany: školu navštívil sotva každý desátý, ale zbraně, ty ovládají mistrně. Disponují širokou škálou vybavení, od starých AK až po některé moderní zbraně. Vy jste ale vybaveni nadmíru moderně a navíc máte k dispozici i těžkou techniku. Ta se sice po horách špatně přepravuje, ale je to stále lepší než taktika Iráčanů – vrhat se na nepřátele po stovkách. Podání bojujících stran a téma hry celkově mi sice připadá poněkud nešťastné a citlivé, ale v zájmu recenze hry to nechme stranou.

  

Můžete si zahrát kampaň, udělat si vlastní misi v editoru, nebo využít tutorialu * Kdesi v Kuvajtu.... zatím žádný odpor * První setkání s "domorodci"

Své jednotky (pozor, teď to přijde – opět naprosto „nečekaná“ věc) vidíte z klasického ptačího nadhledu, ale pozor - přichází další překvapení - nemůžete si je jakkoliv  přiblížit! Díváte se na ně tedy z naprosto šílené výšky a hlavně při vyšších rozlišeních jdou špatně rozeznat. To ale zdaleka není všechno. Vůbec celá grafika působí zastaralým dojmem, tak na úrovni roku 2000, možná méně. O tom ale podrobně za chvíli.

Zajímavá kampaň

Pokud se něco povedlo na výbornou, tak je to překvapivě příběh a celé zpracování misí v kampani. Poutavý příběh z Iráku je jistě velkým lákadlem pro mnoho lidí, obzvlášť, když si to mohou zkusit sami budou moci velet desítkám jednotek. Před samotným hraním kampaně je ale lepší zkusit si vše v tutorialu. Vše je v něm názorně vysvětleno a ukázáno krok za krokem. Dokonce si, až vás přestane bavit kampaň, můžete vytvořit mise vlastní v přiloženém editoru.

  

Irácká idylka - už chybí jen pláž * Ups, zabil jsem vlastního * I tento tovární komplex musíte srovnat se zemí

Příběh začíná na severu Kuvajtu, blízko hranic s Irákem, které střeží pár lehce ozbrojených vojáků. Jejich likvidace pro vás bude hračkou - ostatně, jako ve všech misích. Každá mise je rozdělena ještě na několik menších, ve kterých musíte splnit jisté úkoly, většinou to bývá zlikvidování všech nepřátel na mapě, zničení určité budovy, nebo třeba likvidace důležité osoby.

  

Opět jsme vyhráli * Takto vypadají budovy po náletu amerických stíhaček * Musíte zničit i nemocnici, ale nebojte, je prázdná

V celkem jedenácti misích se podíváte do zajímavých lokací, jako třeba letiště Husajnova syna Udaye, čeká vás třeba také obrana důležitého mostu. Nakonec vše vyvrcholí pádem Husajnovy diktatury a dobytím jeho paláce. Jedenáct se nejeví jako největší počet, jelikož k dohrání každé mise budete potřebovat maximálně půl hodiny. Nejsou výjimkou ani pasáže dohratelné za deset minut. To znamená, že TRTB dohrajete za necelých pět hodin, což je strašně málo.

Taktika

Jak jsem již říkal, každá strana disponuje jiným vybavením a jiným složením armády. Z toho je zřejmé, že si každý musí přizpůsobit taktiku boje ku svým možnostem. Takže Irácká pěchota se na vás bude vrhat po stovkách, zatímco vojáci pod vaším velením se mohou těšit lepšímu vybavení a nemusí chodit pěšky. Většinou přímá konfrontace obrněné vozidlo (nebo tank) versus voják nedopadá pro vojáka nejlépe.

Klik sem, klik tam

Další zarážející věcí je „nový“ strategický systém, pomocí něhož musíte své jednotky ovládat. A nemyslete si, že je to krok k lepšímu, právě naopak. To na co jsme byli zvyklí, tedy že hráč klikne na jednotky a poté na místo, kam chce aby se přesunuly, by asi bylo moc lehké. TRTB přichází s novým strategickým systémem, který vám bude znepříjemňovat celou dobu hraní. Pokaždé, když chcete provést jakýkoli úkon, musíte na vybrané jednotky pravokliknout a vybrat si z dostupných funkcí. Tento systém je ale velice otravný a než si na něj vůbec relativně zvyknete, dostanete se asi do půlky celé hry. 

  

Konečně zeleň * Oddálit by to šlo, ale přiblížit už ne * Tak tuhle bitvu jsme prohráli

Nehledě na to je tu ale dalších pár neduhů, které stojí za zmínku. Vedle hrozného pravoklikacího způsobu je tu ještě něco mnohem horšího – systém bojů. Ty totiž probíhají nesmírně chaoticky. Když na vybranou jednotku kliknete a vydáte příslušný rozkaz, nejenže není schopná se na místo pomalu ani dopravit, ale samotné zaútočení jí činí také obrovské problémy. Příprava nějaké rozumné formace je spíše sci-fi a tak si každý hezky útočí sám za sebe…ale ve výsledku je to stejně jedno. Al nepřátel je totiž na tak nízké úrovni, že hru bez nadsázky zvládnou i děti velmi ranného věku.

Al nepřátel

Snad nejdiskutovanější částí všech strategických her bývá umělá inteligence vašich počítačových protivníků. S dobou a jejím technologickým pokrokem jsme si již zvykli, že je to hra od hry lepší. Bohužel TRTB si ani v tomto aspektu nevzal příklad ze svých starších kolegů a inteligence počítačových protivníků je na prachmizerné úrovni. Nejenže se nebojí jeden osamocený voják zaútočit na celou vaši jednotku, místo toho aby radši utekl, ale dokonce se nebojí vyběhnout ani proti tanku. A jak asi tušíte, šanci má nulovou.

Grafika a zvuky

Jak jsem již zmínil kdesi na začátku recenze, grafická úroveň této hry se nemůže řadit k dnešnímu standartu. Jistě, existují desítky her, které grafiku opomíjí a sázejí na hratelnost. Ale co je moc, to je moc. Nebojím se ani říci, že mnohé freewarovky mají o třídu lepší grafiku. Jediné co vypadá jakž takž „koukatelně“ je okolní krajina. Aspoň voda a hory vypadají trochu živě. To ostatní působí až moc „počítačovým dojmem“. Tedy i slepý by na první pohled poznal, že tohle je až moc umělé:-).

Světlé stránky hry
  • Dobré zvuky a hlášky
  • Aktuální příběh
  • Malé hardwarové nároky
Temné stránky hry
  • Špatná hratelnost
  • Strategický systém
  • Hrozná grafika
  • Nemožnost zoomování
  • Slabá Al nepřátel

Naopak zvuky jsou na celkem dobré úrovni. Sedí hlášky vojáků, hudba hodící se do bitev i klidných pasáží a zdařilé zvuky všech zbraní, bohužel to je jediné pozitivum, které jsem na TRTB našel.

Na odstřel

Tato recenze je svým nešťastným způsobem ojedinělá. Povětšinou se v recenzích počítačových her věci vytýkají i pochvalují. U TRTB ale nemám moc co vynášet. Vše je podprůměrné, až na zvuky a hudbu, které pouze ujdou. Kdo ví, přece jen by se ale mohl někdo pobavit. Asi je to ale i moje chyba, mám prostě rád hry, u kterých vydržím déle než pár hodin. A toto prostě není jedna z nich.

Grafika: 4/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 3/10

Možná mohlo být zajímavé ponořit se do jednoho z největších konfliktů naší doby, ale ne v této hře. Kdo se The Road To Bagdad vyhne, o nic nepřijde.

Celkové hodnocení: 4/10

Diskuze (1) Další článek: Beneath A Steel Sky se dočká pokračování

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,