Recenze: Thrillville: Off the Rails – zběsilá jízda

Zábavní park, spousta horských drah a šílený vynálezce, navíc váš příbuzný. Vy máte za úkol jeho výzkumy nových atrakcí převést do praxe a vyřešit problémy v pěti parcích. Zní to klasicky, co říkáte? Tady ale není všechno takové, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Objednejte si na shop.doupe.cz

Spider-Man: Friend or Foe

 PC: 899,- Kč
 X 360: 1 599,- Kč
 PS2: 1 299,- Kč
 Wii: 1 599,- Kč
 PSP: 1 199,- Kč
 NDS: 1 099,- Kč

Platforma: PC, X-360, PS2, X-Box, Wii, PSP, NDS
Typ hry: budovatelská strategie se spoustou miniher
Multiplayer: ano, minihry
Minimální konfigurace: procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta, 3700 MB na HDD
Doporučená konfigurace: procesor 1,5 GHz, 512 MB RAM, 256 MB grafická karta, 3700 MB na HDD
Testovací konfigurace: A64 3000+, 1GB RAM, Ati X1600 Pro
Výrobce: Frontier Developments (
http://www.frontier.co.uk/)
Vydavatel: LucasArts (
http://www.lucasarts.com/)
Distributor v ČR: Není
Homepage:
http://www.lucasarts.com/games/thrillville_franchise/

Historie žánru tycoonovek je dlouhá a čítá mnoho titulů. Pokud se ovšem podíváme přímo na ty, jež se zabývají budováním zábavního parku, je podstatně chudší a většina hráčů si vybaví jen dvě série: Rollercoaster Tycoon a Theme Park. Bavme se chvíli o té první: mnoho z vás si se slzou v oku vzpomene na hodiny strávené s jednou horskou dráhou, která byla určitě ta nejlepší na světě, ale hlavně – byla vaše. Vypiplali jste si ji a snažili se docílit toho, aby po vystoupení z ní zvracelo co nejméně lidí a všichni se bavili. Oproti tomu Theme Park se zabýval více manažerskou stránkou a občas ukázal, jak se dá z prosperující továrny na peníze udělat městečko duchů. Autoři se u obou něco vzali (aby ne, když vyvinuli třetí díl Rollercoaster Tycoon). Jejich prvky si ale upravili, zjednodušili je a přidali vlastní. Bohužel, povětšinou ne zrovna šťastně.

Zatím stoupáme

Hra vás uvítá stylovou animací, ve které hraje hlavní roli šílený vynálezce. Vtipnou formou je vám představen vlastní úkol a zápletka hry, načež si vyberete a dotvoříte vlastní postavu. V této chvíli, jsem si říkal, že je nějaký avatar zbytečný, ale pokrčil jsem rameny a netušíc nic zlého jsem se vrhnul do prvního parku.

  
Minihra nazvaná Bandito Chinchila * Ukázka chudé grafiky * Některé úkoly zahrnují sbírání věcí, které jsou různě roztroušené po parku

Hned na úvod mě čekal menší šok. Designéři totiž zvolili zcela odlišné zpracování, než bych čekal. Ocitl jsem se v klasickém pohledu třetí osoby za mým alter egem. Mozek nechápal, ale prsty zareagovaly přehmátnutím z hrnku s čajem na klávesnici a klasickou čtveřici kláves WASD. Intuice mě nezklamala a postava se bezproblému dala do pohybu. Oproti klasické role nadřazené osobnosti – téměř boha, který se na všechno dívá z ptačí perspektivy a rozhoduje, kde se co postaví – to byl obrovský nezvyk. Tato změna se samozřejmě ukázala jako značně nepraktická.

Simulátor zábavního parku si samozřejmě nelze představit bez stavby vlastních drah. Bohužel je tady pevně určený začátek a konec trati, což může spoustu kreativních mozků rozčílit. Olej do ohně ještě přilije nepříliš přátelsky naladěná 3D kamera s jejíž pomocí připomíná výstavba komplikovaný porod paterčat. Alespoň však nechybí možnost si vlastní dráhu vyzkoušet a zjistit tak, jestli je navržená dobře nebo ne (když vám nebude jasno, kde je nahoře a kde dole, je to postaveno dokonce výborně!)

Volné stavění parku je tady bohužel nehezky omezeno – k dispozici máte jen několik stavebních ploch. Ty sice můžete využít prakticky jak chcete, ale v celém areálu je tak akorát místo na postavení všech atrakcí. S nějakou vyváženou skladbou staveb (např. obchod se suvenýry u povedené horské dráhy, abyste využili krátkodobé nadšení a promítli ho v zisk) se také zabývat nemusíte. V rámci zjednodušení si návštěvníci najdou i sebezapadlejší budovu a jejich nálada nemá na nic vliv. Je vidět, že si autoři s hráči – hravými budovateli – moc hlavu nelámali.

  
Další, v podstatě stejný park * Kýčovitý rozhled * Virtuální realita?

Abychom učinili zadost manažerské stránce – ta je stejně špatná. Návštěvníci jsou zřejmě lidé značně nenároční, protože jim nijak nevadí absence sociálních zařízení ani automatů s jídlem či pitím. O nějakém jejich lákání do vašeho parku také nemůže být řeč, areál byl stále zaplněn přibližně stejným davem, ať jsem dělal stojku na hlavě, nebo se šťoural v nose.

Údržba parku je kapitola sama pro sebe – opravování atrakcí probíhá tak nějak automaticky a za celou dobu hraní jsem si nevšiml, že by se něco stalo kvůli tomu, že jsem neměl opraváře či uklízeče. Taktéž hodina běhu bez mé přítomnosti za klávesnicí hře nijak neublížila, jen mi poněkud ztučnělo konto.

Zkrátka, měl jsem pocit, že hra vykonává všechny funkce, na které jsem se tak těšil, zcela automaticky a jakoby mimochodem. Hodnotit klasickou část, byl bych nucen pohybovat se v nejnižší části stupnice, naštěstí hra sází na něco úplně jiného.

Držte si klobouky, jedeme z kopce!

O čem tedy je, když jsou veškeré funkce, dělající z dobrého tycoonu dobrý tycoon omezeny? Odpověď je jednoduchá – o minihrách a úkolech. Pokud vám nyní hra připomíná něco na způsob RPG na NDS, trefili jste se výborně.

Po celou dobu chodíte parkem a povídáte si s návštěvníky. Každý z nich má nějaké oblíbené téma – třeba jídlo, soudní systémy, školu, zvířata... Princip rozhovoru spočívá ve zjištění, co má jaký člověk rád a omílání tohoto tématu až do zblbnutí. Takto zpracovaný návštěvník se stává vaším přítelem a v ideálním případě vám donáší, co mu v parku chybí. S dívkami je dokonce možno flirtovat, avšak nepřináší to žádné plusy a samotné zpracování není nijak zábavné (Zaklínač je v tomhle o hodně dál :-) pozn. autora.) Osobně mi tento systém připadal podobný tlachání v The Sims, což, jak jistě uznáte, není zrovna vrchol zábavy.

  
Myslím, že toto nepotřebuje komentář * Docela by mě zajímalo, zda je to pravda * Ukázka z animace

Všechny postavy můžete vyzvat ke hře na libovolné atrakci. Poražení některých je dokonce i úkolem, za který dostanete nějakou odměnu. Povětšinou to jsou body, po jejichž nastřádání se můžete přesunout do dalšího parku, jež trpí nějakým absurdním problémem. Hned druhý, do kterého se podíváte je kupříkladu napaden roboty.

Mezi mé nejoblíbenější minihry se okamžitě zařadila povedená variace na Elastomanii. V čem spočívá? V pohledu z boku ovládáte vášnivého motorkáře – dobrodruha, jež si to jede přes hory a doliny šílenou rychlostí. Při tom sbírá hvězdičky (v originále jablíčka) a postup do dalšího kola je symbolizován zvláštní postavou (kopretinou.)

Dalším povedeným zpestřením je výcvik vašich zaměstnanců – jednoduše se na chvíli převtělíte do jejich kůže a provádíte různé šílenosti. Pokud si kupříkladu zvolíte roztleskávačku, musíte tančit do rytmu v minihře ne-nepodobné té z GTA. V roli uklízeče budete zase vysávat plechovky a umývat zvratky z cesty. Stačí vám ovšem běhat v úzkých kruzích – nepořádek se zázračně reinkarnuje a vy získáváte docela slušný grif.


Ukázka stavby horské dráhy

Už tak chatrný dojem dokonale sráží nízký počet těchto hříček a jejich nutné opakování v pozdější fázi hry. Navíc, jak jsem již naznačil, spousta z nich vychází ze známých konceptů a tak začne po chvíli nudit.

Rovný finiš?

Krátkou zmínku si zajisté zaslouží grafika, která svou stylizací výtečně dokresluje šílenou atmosféru hry. Je z ní ovšem cítit, že je primárně zaměřena na přitáhnutí mladších hráčů a tak může spoustě lidí připadat méně či více kýčovitá. Mně osobně nijak nevadila a zařadil bych ji, spolu s její nenáročností na HW, mezi plusy hry. Dojem ze zvukové stránky byl silně průměrný – neurazil ani nenadchnul.

Autorům naštěstí nelze upřít smysl pro humor a tak jsou některé úkoly a nápady vskutku zábavné – kupříkladu nemusíte dokončit trať až do cíle – v tomto případě budou všichni návštěvníci vybaveni miniaturním padákem. V jednom z parků je dokonce úkolem takovouto šílenost postavit! :-)

Světlé stránky hry
  • Vtipnost
  • Některé minihry
Temné stránky hry
  • Nepřehlednost
  • Hra se prakticky hraje sama
  • Omezené možnosti managamentu
  • Nezvyklé ovládání

Hodnotit tuto hru je jako za trest. Na jednu stranu přináší několik zábavných miniher, na stranu druhou ohromně zjednodušuje koncept budovatelských strategií a ony minihry značně připomínají několik let staré klasiky a občas i freeware tituly. Inspiraci starými hrami vzal čert, to bych byl ochotný odpustit, ale v kombinaci s nutným zlem v podobě správy parku, kde takřka nic neovlivníte, se však jedná o velice průměrný produkt.

Grafika: 6/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 5/10

Hra, která někdy potěší a někdy se musíte přemlouvat, abyste ji hráli dál. Pokud si rádi hrajete a jste ochotní hře odpustit nepřehlednost, vykrádání jiných titulů a to, že se v podstatě hraje sama, je pro vás jako stvořená. V jiném případě ruce pryč!

Celkové hodnocení: 5/10

Váš názor Další článek: Dokončena third-person střílečka Time of War

Témata článku: , , , , , , , , , ,