Recenze: Tom Clancy’s Splinter Cell - jako 2D stealth akce

Typ hry: 2D stealth akce
Multiplayer: ne
Výrobce: Ubi Soft Montreal (www.ubisoft.com)
Distribuce: Nintendo (www.nintendo-europe.com)
Distributor v ČR: Conquest (www.gameboy.cz)
Homepage: http://www.splintercell.com

Menší rekapitulace

O hře Tom Clancy’s Splinter Cell bylo napsáno hodně, proto, chcete-li se dozvědět více o 3D zpracování, doporučuji vám recenzi GameCube verze hry, na kterou budu při některých srovnáních odkazovat.

Hlavně tiše * Musím si napravit záda

Jak jste určitě již zjistili v jiných textech, Sam Fisher je samostatnou jednotkou tajné vládní organizace Third Echelon a oficiálně neexistuje ani nevykonává příkazy americké vlády. Jeho příběh začíná v Tbilisi v Gruzii, kde začne rozplétat složitý komplot prezidenta Kombajna Nikoladzeho, ohrožující celosvětovou stabilitu.

Vzhůru na GBA verzi

Do kapesního provedení nás, narozdíl od „velké“ verze, neuvede pěkné intro. Před každou z deseti misí se potřebné dozvíme pouze z několika útržkovitých textů. Je to poněkud strohé a neužijeme si známých sekvencí, které ukazují Sama jako „pořádného borce“. Myslím si, že neznáte-li příběh hry, budete dost ochuzeni, ale Ubi Soft asi poměrně správně předpokládá, že jste už nějaké to 3D zpracování hráli.

Jedna rána a má dost * Uspávací pistole působí stoprocentně

Po prozkoumání „briefingu“ jsme ve hře. O zpracování si můžete udělat dojem ze zdejších obrázků. Ač se to zdá ve 2D neuvěřitelné, schovávání se je stále hlavní náplní činnosti agenta Fishera. K nerušenému pohybu za zády nepřátelských vojáků a civilistů stačí užít chůzi, přiblížit se k dané osobě a jednou ranou ji omráčit. Na odklízení těla není čas, je třeba běžet dále. Ale co když nepřítel kouká směrem k vám? To už je horší. Terén před sebou musíte prozkoumávat „sticky“ kamerou, která vám umožní pohled přibližně o dvě obrazovky napřed. Tato kamera vám kromě nepřátel odhalí i bezpečnostní kamery a směr jejich snímání. Pokud byste agentskou kameru neužívali, budete velmi rychle odhaleni. Postavy, stojící čelem k vám, vás uvidí, ještě když stojí „za okrajem“ displeje a vy o nich nevíte. Odhalení vede ke spuštění alarmu (automaticky kamerou nebo nepřítelem, pokud doběhne k hlásiči), který musíte v časovém limitu vypnout - jinak jste skončili.

Grafika je půvabná * Neviditelný Sam

Použili jsme sticky kameru a zjistili, že nepřítel míří k nám. Co teď? Stačí najít výklenek, který vypadá jako místnost pro uklízečku a je to. Sam se stává neviditelným a nepřítel prochází. A chci-li se vyhnout kameře? Není nic jednoduššího: podíváte se, jakým směrem je zrovna pootočená a pak si stoupnete přímo pod ni. Tam má slepý úhel a jakmile se otočí na opačnou stranu, můžete odejít. Zní to poněkud divně, ale jinak byste ve 2D hře nemohli tu kameru obejít.

Musím říct, že výše popsané činnosti mi zůstaly asi nejvíce v paměti, ačkoliv Sam má mnohem více schopností. Je kupříkladu dost hbitý a umí běhat, skákat, střílet z uspávací pistole, házet plynové granáty, otevírat trezory, používat infra brýle a lézt po horizontálních i vertikálních trubkách. Ovšem nejvíce si užijete schovávání, čekání a průzkumu kamerou, jinak rychle skončíte a objevíte se na začátku dané části (každý level je rozdělen na několik částí). A na začátku se objevíte mnohokrát, protože Splinter Cell pro GBA je pěkně těžký. Možná víc než ten v 3D. Tam si totiž můžete dovolit nějaké experimentování, zde platí často jenom jeden způsob, jak se dostat dále a většinu místností se systémem pokus-omyl naučíte nazpaměť, než se dostanete do místa, kde se hra konečně uloží.

Strážný ještě neví, co ho čeká * Tohle je Sam Fisher a jeho velká pistole

Ve světle této skutečnosti se počet deseti „příběhových“ úrovní nezdá zase tak malý, majitelé GameCube verze Splinter Cell mohou navíc odemknout deset dalších mini-her. V jedné například střílíte teroristy vyskakující v oknech (klasická střelnice), v jiné běžíte za jedním vojákem přes překážky a nesmí vám zmizet z dohledu atp. Pokud si hru koupíte jenom na GBA, nemusíte být smutní, že máte „jen“ deset misí, i když to na první pohled vypadá, jako by Ubi Soft půlku hry zamknul jenom pro malou část hráčů.

Sam jako živý

GBA verze Splinter Cell možná dala grafikům více práce než různé konverze 3D enginu mezi konzolemi. Kompletním předěláním hry do 2D vznikla úplně nová hra, která si „velký“ Splinter Cell bere jen za výchozí vzor. Ale zpátky k přenosné verzi. Ručně kreslená pozadí jsou příjemná na pohled, grafika je rozhodně pěkná. Platí to samozřejmě i pro animaci postav, jsou překvapivě živé, pohyby mají „návaznost“ a působí proto přirozeně. Líbila se mi i velikost postav, jsou dobře vidět a mohou být přiměřeně podrobné.

Zvuk není špatný, spíše naopak, jenom má malou variabilitu a rychle se „oposlouchá“. Hudební doprovod je v pravém smyslu doprovodem, nezaujme, nestrhává na sebe pozornost. Jde ryze o účelový standard. Všimnete si ho asi jenom v úvodním menu, kde je použit „bondovský“ hudební motiv.

Vyrazit či nevyrazit do akce?

Tom Clancy‘s Splinter Cell na GBA je celkem zajímavá hra, od níž mě osobně odrazovala vlastně jen přehnaná náročnost. Nerad se učím nazpaměť postup hrou, aby mě jediná chybička stála život a musel jsem vše opakovat. To je jediná výhrada ke hře a pokud bych měl srovnat jak dopadl Splinter Cell ve srovnání třeba s nepovedeným Perfect Dark (klasický titul pro N64 měl svou verzi pro GBC), jde o dobré zpracování, které zachovává původní nápad i v novém provedení. Přesto ze hry trochu trčí rutinní řemeslnost, která z ní asi neudělá živoucí klasiku, ale hru na pár příjemných hodin za zimních večerů.

Grafika: 7/10
Hudba: 5/10
Zvuk: 5/10
Hratelnost: 6/10

Kvalitně odvedený titul, převádějící Splinter Cell do 2D. Nečekáte-li více, budete spokojeni.

Celkové hodnocení: 6/10