Recenze: Tomb Raider: Legend DS – dotkněte se Lary

Platforma: NDS
Žánr: Akce
Výrobce: Crystal Dynamics
Distributor v ČR: Conquest
Homepage: http://www.tombraider.com/

Základ Tomb Raider: Legend sice zůstává na všech platformách stejný, některé drobnosti se ale mění. V případě DS verze dokonce nejde o pouhé detaily, ale celkové pojetí hry. Tak předně není všechno plně 3D – na Laru budete koukat z boku, v klasickém 2D pohledu. Druhá výrazná odlišnost spočívá v ovládání. Ostatně nic jiného bychom od hry pro NDS ani nečekali. Tentokrát budete hlavní hrdinku ovládat pomocí stylusu. Teda aspoň tohle nám bylo před vydáním Legend DS slibováno...

Příběh se oproti „velkým“ verzím nijak nezměnil. Musíte pomoct Laře s hledáním tajemného artefaktu, který ji před lety připravil o matku a nejlepší přítelkyni. Pátrání vás zavede do značně exotických lokací: chybět nesmí Anglie, kde má Lara sídlo; exotická a velmi nebezpečná Bolívie; zasněžený Kazachstán; nebo třeba Tokio. Každá z lokací je zpracována s nevídaným smyslem pro detail. Ať už zavítáte kamkoliv, pokaždé budete obdivovat okolní prostředí a – to především – opravdu budete věřit, že jste tam, kde hra tvrdí, že jste.

Není všechno zlato, co se třpytí...

Bohužel to, co dobře vypadá, nemusí být přínosné pro hratelnost. A to v tomto případě platí dvojnásob. Hra je poskládána z 3D prvků a zčásti trojrozměrného prostředí, hodně věcí je ovšem plně 2D (hlavně veškeré postavy, včetně půvabné archeoložky). Na svou hrdinku se přitom díváte z boku a pohybujete s ní pouze v omezené ose (zleva doprava bez problémů, ale dopředu a dozadu s velkými obtížemi). Výsledkem je frustrace (alespoň ze začátku) a následné nadávání (i ke konci) nad tím, jak obtížný je s Larou každý pohyb. Jen si představte, že se pohybujete po prostředí, kde si nemůžete být ničím jisti. Je to lano, na které máte skočit, úplně u skály a nic se vám nestane, když na něj skočíte? Nebo visí nad propastí a vy se na něj musíte přesně trefit? Možná, že je lano dokonce jen 2D a vy ani jednu z výše položených otázek nebudete muset řešit... Jenže nikdy nemůžete předem vědět, jestli se z aktuálního 3D prostředí v příštích několika sekundách nestane ploché 2D... a tak jen zkoušíte.

Hra se z velké části odehrává na horním displeji, kde běháte (pomocí šipek) a případně skáčete či vykonáváte jinou, podobnou činnost (pomocí čtveřice tlačítek na protější straně displeje); dolní displej ukazuje stav vašeho inventáře. Při střetu s nepřítelem a při řešení hádanek či jiných úkolů se však zapojí i dotykový displej a vy musíte pomocí stylusu nepřítele sami zničit (opakovaně se perem dotýkáte té části těla, kam chcete střílet), případně sami vyřešit hádanku (posouváním různých kamenů apod.). Čas od času dokonce dojde ke spojení obou displejů. Třeba při těch částích hry, kdy Lara plave. Představte si, jak ze skály na horním displeji efektně skočí do vody ve spodním displeji. A pak si představte můj výraz, když jsem to poprvé viděl...

Čas odčítání

S tím bohužel souvisí také hlavní minus hry. To, co zpočátku vysloveně baví, bude už za pár desítek minut vysloveně nudit. Počáteční zděšení z nepřehlednosti prostředí sice se zatnutými zuby překousnete a některé levely si dokonce i rádi projdete hned pětkrát, bohužel ale nic nezměníte na tom, že při střílení je nutné neustále máchat perem po displeji. Pořád přibývají nepřátelé, takže to máte obtížnější. Princip se však nemění, což sami brzy poznáte na tom, jak postupně začne zábava uvadat. Možná kdyby vývojáři vymysleli i jiné způsoby, jak hráče zabavit. Nemohu se ubránit dojmu, že je Legend DS oproti jiným verzím o něco ošizena. A to i přesto, že se ohání unikátním ovládáním (což je pravda jen zčásti – hlavní pohyby s Larou probíhají ve vší klasičnosti).

Na střílení je podivná ještě jedna věc – ne vždy se hra přepne na druhou obrazovku. Při likvidaci protivníků se po stisku akčního tlačítka vždy uchopíte stylusu, ovšem zvířata si střílí přímo na horním displeji. Docela by mě zajímalo, co autory k tomuto kroku vedlo. Naopak při řešení hádánek přepínání mezi displeji musím pochválit. Svědčí to totiž o různorodosti úkolů. Jednou budete svědky čisté akce – skok přes jámu, sprint a pak zmáčknutí páky, jindy zase bude zapotřebí „pouze“ šedé kůry mozkové, případně rychlého máchání s perem – to v případě, že budete úkoly plnit na dolním displeji.

Celá hra se chová jako na houpačce a neustále jezdí nahoru a dolů; snad se ani nenajde věc, která by se zde po chvíli nezměnila. Bohužel je to přínosné pouze v několika ojedinělých případech (hlavolamy); jinak budete ze začátku klasicky nadšeni, abyste mohli už po několika minutách nadávat na nudu a stereotyp. Není se čemu divit, když se hra omezuje pouze na několik základních prvků, a ani ty nijak nestřídá / neobměňuje. V každé misi tak nejprve musíte zdolat několik přírodních překážek, potom vystřílet všechny nepřátele a nakonec splnit hádanku. Občas se sice prohodí druhý bod na itineráři s třetím, ale uznejte sami, že to nemůže mít na výsledný dojem žádný vliv.

Legend DS rozhodně není vysloveně špatná hra. Ale myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme čekali víc. Anoncované unikátní ovládání se nekoná, hra je naopak o mnoho prvků ještě ošizena a sama toho přináší žalostně málo. Grafika je jediná, která zanechá dobré dojmy po celou dobu – ale i zde musíme mluvit hlavně o okolí, kdybychom přenesli řeč na postavu Lary, opět by se nějaká ta chybka našla. Hlavně mě mrzí, že se na ni po celou dobu dá dívat jen z boku :-). Mé hodnocení tak jistě není těžké uhodnout: Tomb Raider: Legend DS je lehce nadprůměrným titulem, a to hlavně z toho důvodu, že párkrát překvapí v pozitivním slova smyslu. Jinak se ale budete spíše bát, při čem se budete nudit v dalších minutách.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 6/10

Legend DS mohla být dobrá hra. Jedince neznalé fenoménu Tomb Raider však neuchvátí vůbec; a i skalním fanouškům nenabízí nic převratného, pouze odlišný pohled na již stokrát viděné věci.

Celkové hodnocení: 5,5/10