Recenze: UberSoldier – válka bolí, zabíjení baví

Kreed měl v době svého vydání jasný cíl: předčit třetího Dooma. To se bohužel nepovedlo tak, jak si ruští vývojáři plánovali - hra sklízela průměrná hodnocení. Očividně se ale Rusové ze svých chyb poučili - jinak by UberSoldier nebyl tak výtečný.
Recenze: UberSoldier – válka bolí, zabíjení baví

Martin DemigerPlatforma: PC
Žánr: Akce
Výrobce: Burut

Vydavatel: CDV
Distributor v ČR: Cenega (www.cenega.cz)
Homepage: www.ubersoldier.net

Minimální konfigurace: Pentium 2.4 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Pentium 3 GHz, 1 GBRAM, 256 MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD 64 3000+, 512 MB RAM, ATi X800 256 DDR3
Lokalizace: Ne
Cena: 799 Kč

Na příchod UberSoldiera jsme vás v novinkové sekci připravovali nesčetněkrát. Prakticky každý týden vývojáři vypouštěli do světa nové informace, které měly hráče dostatečně navnadit na příchod sice ne moc originální, ale řemeslně dobře zpracovaného FPS. Materiálů byly k dispozici skutečně mraky - a tentokrát byly (kupodivu) sliby vývojářů pravdivé.

Z psychiatrie do první linie

Příběh tematicky čerpá z myšlenek filozofa Friedricha Nietzsche, který si pohrával s ideou tzv. nadčlověka, tedy osoby výrazně vyčnívající nad průměrnými lidmi díky zvláštním schopnostem – ať už vrozeným či později implantovaným.

   

Děj samotný je... stejně zajímavý jako výše nastíněná myšlenka, kolem níž se točí. První část se začíná odvíjet už před druhou světovou válkou, kdy se německý doktor Ernst Schäffer vydal v rámci svého výzkumu do Tibetu, aby našel tajemný manuskript. To se mu skutečně povedlo a s jeho pomocí se naučil oživovat mrtvé. První měsíce výzkumu ukázaly, že oživlí lidé disponují neomezenou silou a nemají z ničeho strach. Zároveň však nechtěli doktora poslouchat a pro své okolí byli nebezpeční. Doktor se ale prvními neúspěchy nenechal odradit a naučil se své polo-mrtvé svěřence ovládat. Bohužel pro Němce měla tato metoda velké nedostatky – oživlý člověk poslouchal jen toho, kdo na něj po probuzení promluvil jako první.

První dojmy...

Hra začíná v psychiatrické léčebně, chvíli před tím než měl být hlavní hrdina Karl Stolz oživen. Do budovy léčebny se však v momentě vyvrcholení celého procesu dostali spojenci a doktora Schäffera zabili. Karl se tak octnul na druhé straně barikády – jako první na něj totiž promluvila představitelka místního odboje. Z obyčejného (a mrtvého) německého vojáka se rázem stává hrdina boje proti Hitlerovi, který v řadách spojenců nemá pražádnou konkurenci. Nejenže se nebojí ničeho, ale také mistrně zachází se všemi druhy zbraní a tupě poslechne každý rozkaz. Proto mu velitelé neváhají svěřit ty nejtěžší akce... což je záruka toho, že se po čas hraní nebudete nudit.

   

I když se příběh na první pohled tváří velmi sympaticky, jen těžko lze přehlédnout, jaký ve skutečnosti je. Daří se mu sice jakž takž navodit atmosféru (nepočítáme-li zpackaný dabing), ovšem selhává v těch nejzákladnějších prvcích – v angličtině. Děj UberSoldiera se díky tomu místy zvrhává až ke grotesce. Příkladem hovořícím za všechny je „psychopatická léčebna“, o níž se hovoří hned v první misi. Základní myšlenka je sice lehce čitelná a většinou má hlavu i patu, ovšem jedničku by za svůj počin nedostal.

Übermensch

Karlovi schopnosti

Zombík v hlavní roli se může pochlubit řadou ojedinělých schopností. Jeho tělo vydrží mnohanásobně větší nápor kulek - a především dokáže vyvolat ochranný štít, který všechny vystřelené náboje zastaví a v momentě, kdy jej vypnete, pošle zpět na nepřítele. U vámi vystřelených kulek to funguje jinak – neotočí se proti vám, ale štít je jen dočasně pozastaví a ony se po jeho vypnutí vystřelí přesně tam, kam chcete. Při zapnutém ochranném poli se navíc můžete pohybovat. Netřeba dodávat, že to je v mnoha situacích rozhodující. Stačí se k nepříteli přiblížit co nejblíže a desítky jeho kulek se zaručeně vrátí tam, odkud byly vystřeleny.

Hned po tom, co se dostanete z útrob léčebny, přichází na řadu západní Československo. Bohužel dopředu znáte jen minimum informací. Takže máte pár vojáků, před sebou skupinku nepřátelských jednotek a v itineráři úkolů jasný nápis „všechny zabít“. Jakmile se to Karlovi povede (záměrně mluvím jednotném čísle – všichni ostatní členové týmu padnou po prvním, maximálně druhém střetu s nepřítelem a veškerá zodpovědnost za úspěch akce tak leží na vašich bedrech), dostane další úkol. V tomto případě si bude muset prostřednictvím jeřábu vybourat cestu dál. Potom už jen najdete člověka, který vás vyvede z bludiště zavřených dveří ven, a vydáte se kosit další várku nepřátel.

Co jsem chtěl ukázkou z druhé mise naznačit? UberSoldier působí hodně nevyrovnaně. Na jednu stranu vás nutí k interakci s okolím i s obyčejnými domorodci, kteří s průběhem války nemají nic společného. Na straně druhé ale dopředu nevíte, do čeho jdete a úkoly dostáváte až v průběhu mise. Prostě jen tak – zničehonic se vám objeví v seznamu úkolů nový bod, jehož splnění je nezbytné k dalšímu postupu ve hře. Podobné je to i s několika dalšími drobnostmi. Už jen to, že „nenápadně“ zmizí všichni vaši kolegové a vy vždycky zůstanete sami je do nebe volající. Jste sice Übermensch, nadčlověk s nadpřirozenými schopnostmi, ale Němci mají takových zombíků, jako jste vy, k dispozici hned několik... a rozhodně je do akce nevysílají samotné.

Válka je fajn

Děj se dá ignorovat, protože na něm moc nezáleží. Některé detaily ohledně plnění úkolu se s přimhouřeným očkem dají též přehlédnout... Ovšem hratelnost? To už by nešlo. Naštěstí Burut v tomto ohledu překvapil a z UberSoldiera udělal po čertech zábavnou střílečku.

   

Představte si to nejlepší z Call of Duty, šlehnuté špetkou efektů a la F.E.A.R. a dostanete dobrou představu o tom, jak asi UberSoldier vypadá za chodu. Vše kolem vás vybuchuje, nepřátelé létají sto metrů do výšky a svět stojí jen na vás. Na druhé straně si hra ponechává i reálnou tvář, a tak není Karl žádným Supermanem, jehož tělo by vydrželo stovky kulek, a musíte tedy dbát i na obranu. Nevyplatí se vtrhnout do nepřátelského lůna bez přípravy, stejně jako není moc dobré plýtvat náboji, kterých je opravdu velmi málo a jsou nedostatkovým zbožím.

Potěšitelný je též fakt, že všechna vaše dobrá / špatná rozhodnutí budou po zásluze odměněna / potrestána. Na každý váš krok totiž nepřítel neváhá reagovat. Stačí, když vám uprostřed přestřelky dojdou náboje do pušky nebo zásobníky do kulometu. Rázem je na světě pohroma, protože s obyčejnou pistolí můžete mnohanásobné přesile vzdorovat jen stěží. To do hry vnáší alespoň špetku nelinearity, třebaže jde o počin čistě lineární. Najednou se budete muset rozhodovat, co dál. Schováte se za roztroušené bedny a budete doufat, že na vás nepřítel bude vysílat své vojáky po jednom a vy jeho řady zredukujete obyčejnou kudlou? Nebo zavelíte na ústup a porozhlédnete se po nábojích jinde?

   

Pozitivní dopad má na hratelnost také neustále se měnící prostředí. Na své cestě zavítáte do československé chemičky, na německé transportní lodi nebo se stanete součástí velké invaze na rozlehlé pláži (ne, Den D se nekoná).

Vyzdvihnout musím také skvělý design levelů. Většina situací je sice předskriptovaná, ale vůbec to nevadí. Když procházíte hrou napoprvé, vypadá vše maximálně efektně a budete mít co dělat, abyste udrželi slzu dojetí. Opravdu! Pocity, které prostoupí celým vaším tělem poté, co pár metrů od vás spadne letadlo, jsou nezaměnitelné. Stejně jako když mohutně exploduje nějaká budova pár sekund potom, co jste ji opustili, nebo se pod vašimi kolegy zřítí podlaha a Karl jako jediný přežije. Burut se pokusil hrát na efekt – a výsledek opravdu stojí za to.

Úžasná podívaná

Grafický engine stojí na základech dva roky starého Kreedu - byl však notně vylepšen, aby odpovídal dnešním standardům. Prostředí je zpracováno do nejmenších detailů. Každý předmět se v něm chová jako ve skutečnosti, takže do něj můžete libovolně střílet, kopat či po něm chodit. Důraz na detail je vidět také na zpracování jednotlivých lokací. Kromě hlavní Straße, na níž jsou vždy nepřátelé a po níž vede cesta k cíli, totiž můžete narazit na řadu vedlejších odboček, uliček a chodeb. Význam nemají žádný, avšak pro atmosféru jsou přínosné a napomáhají smazat všudypřítomný dojem linearity.

Slova chvály mohu v otázce vizuálního zpracování pět prakticky na všechno. Nejlepší bude, když si prohlédnete okolní screeny a uděláte si obrázek sami. UberSoldier grafikou boduje a směle se může zařadit po bok dnešní špičky. Tam se řadí i v případě, že budeme mluvit o hardwarových nárocích. Velmi přemrštěných nárocích.

Světlé stránky hry
  • Hratelnost
  • Grafika
  • Karl
  • Hrací doba (15 hodin)
  • Jako celek úžasná hra
Temné stránky hry
  • Dabing
  • Nepřesnosti překladu
  • Místy pokulhávající atmosféra
  • Absence multiplayeru
  • Hardwarové nároky

 

Dobře si vzpomínám na svá slova, když jsem měl tu čest hru poprvé představit v novince na Doupěti. „Může jedině příjemně překvapit.“ A skutečně se tak stalo. UberSoldier v dnešní záplavě pokračování a podprůměrných titulů představuje vzácnou, svěží výjimku. Kombinuje v sobě vše, co ve slovníku najdete pod pojmem „dobrá hra“. Nabízí výtečnou grafiku, akorát trvající délku hraní a především zábavu, která je vypouštěna v přiměřených dávkách po celou dobu hraní tak, že se ani na sekundu nenudíte. Všechny výtky proto berte s rezervou. Jako celek totiž UberSoldier působí znamenitým dojmem. Na první pohled navíc chybičky nejsou vidět, musíte se na ně soustředit. V dané cenové kategorii prostě není lepší volby.

Grafika: 9/10
Hratelnost: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 6/10

Burut se opravdu vytáhl a ukázal, že dobrá hra nemusí být nutně ze západu a stát padesát dolarů. Fajn zábava, za fajn cenu – to je UberSoldier.

Celkové hodnocení: 8/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Co si zahrajete na PlayStationu 5 v den vydání? Máme kompletní přehled

Co si zahrajete na PlayStationu 5 v den vydání? Má…

Se hrami na novou generaci konzolí je to o něco složitější, než tomu bylo při příchodu té poslední. Kromě klasických launch titulů, které vyjdou ve stejný den jako konzole tady máme navíc zpětnou kompatibilitu. Tím ale ani zdaleka nekončíme.

17.  10.  2020 | | 10 N/A
Fotografové vyrazili do Mafie, pořídili snímky nasáklé kultovní atmosférou

Fotografové vyrazili do Mafie, pořídili snímky nas…

Předělávka první Mafie se rozhodně povedla, a kromě recenze to dokazují i pohlednice přímo ze hry.

20.  10.  2020 | | 3 N/A
Hry zadarmo nebo se slevou: to nejlepší od Xbox Studios a Amnesia zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: to nejlepší od Xbox St…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

16.  10.  2020 |
Ve Flight Simulatoru se můžete proletět kolem konzolí nové generace

Ve Flight Simulatoru se můžete proletět kolem konz…

Hráči už si začínají dělat sranda i z profesionálního simulátoru Microsoftu.

19.  10.  2020 | | 2 N/A
Hry zadarmo nebo se slevou: hororový balíček a Layers of Fear 2 zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: hororový balíček a Lay…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

23.  10.  2020 | | 1 N/A