Recenze: URU Ages Beyond Myst – oživená fantazie

Nejnovější Myst je k dostání na pultech našich obchodů v podařené sběratelské edici a odborník Doupěte na adventury vám bude zkušeným průvodcem jeho silnými i slabými stránkami. Od prvního obrázku si ale budete jistí jednou věcí: nejnovější Myst je grafickou a uměleckou hostinou, jakou jsme ve světě počítačových her už dlouho neviděli. Ale jak je na tom s hratelností a zábavností?

Platforma: PC
Typ hry: adventura
Multiplayer: online
Minimální konfigurace: P3, 800MHz,256MB RAM, Nvidia GeForce nebo ATI Radeon7000 nebo lepší, 2GB na HDD
Testovací konfigurace: P4 2,6GHz, 1GB RAM, 64MB 3D grafická  karta
Výrobce: Cyan Worlds
Vydavatel: Ubisoft
Distribuce v ČR: Playman (
www.playman.cz)

 
koupit
Pořiďte si následníka legendárních Mystů v našem  internetovém obchodě se slevou 15%! Místo 1599 Kč zaplatíte pouze 1359 Kč. Nabídku dalších titulů naleznete na adrese vltava.doupe.cz.

Kult Mystu

V roce 1987 založili bratři Rand a Robyn Miller společnost Cyan Inc a jejich prvotinou byla hra The Manhole, pravděpodobně vůbec první interaktivní produkt na tehdy se rodícím CD-ROM médiu. Následovaly hry Cosmic Osmo a Spelunx, všechny směřované hlavně na dětské publikum. Pro budoucí vývoj začínající firmičky však byl daleko důležitější jiný společný ukazatel. V době vzrůstající popularity akčních her přišli bratři Millerové s hrami, které byly zábavné a přitom naprosto nenásilné. V čem spočíval jejich úspěch? Jednou ze základních  lidských tužeb je bezesporu touha objevovat neznámé a rozšiřovat hranice světa, který již člověk poznal. Stejná touha hnala vpřed Kolumba a tisíce jiných před ním i po něm a je vrozená každému z nás. A právě na této lidské vlastnosti vystavěli lidé z Cyan svou budoucí závratnou kariéru, když v roce 1991 začali pracovat na novém projektu, který měl stát na stejných principech jako jejich předešlé projekty, ale měl být zaměřen na široké hráčské spektrum.

  

Váš osobní věk Relto * Editor vašeho avatara * Brána do fantastického světa hub

Promyšlená puzzle zasazená do dokonale ztvárněných fiktivních světů si získala miliony fanoušků po celém světě a dala vzniknout i několika knihám, které se staly bestsellery – zrodila se legenda zvaná Myst. Po prvním dílu následovalo pokračování s názvem Riven a tyto dva tituly jsou považovány za nejprodávanější hry všech dob - přes 12 milionů prodaných kopií je v herním průmyslu opravdu impozantní číslo (nicméně na konzolích  prodala třeba série Final Fantasy přes 30 miliónů jednotlivých her a dále roste, pozn. MZ).

  

Mezi obřími houbami budete cestovat v těžařských lanovkách * Teleskopická anténa zachytává sluneční energii, která pohání komplex * Pohled na ztracené město

Myst byl také jednou z prvních her s dokonalou 3D grafikou, která inspirovala tisíce lidí, aby propadli světu polygonů a začali se jí věnovat - on i jeho nástupci tento svůj vliv zdaleka neztratili. Dokonale zvládnutá technická stránka zahrnující ještě nezapomenutelnou orchestrální hudbu je tak  nedílnou součástí série Myst, která do tohoto dne čítá 4 díly: Myst, Riven, Exile a zatím poslední URU.

Cesta

Příběh URU je jedním z nejslabších, s jakými jsem se kdy u nějaké adventury setkal, ale kupodivu to příliš nevadí, protože ač adventura, staví tato hra spíše na prostředí než na tom, co se v něm děje. Točí se kolem prastaré civilizace D´ni, která ovládala umění cestování mezi různými věky pomocí knih. Vlivem tragické katastrofy D´ni  zanikla a po 250 letech byla znovu objevena. Vznikla Rada pro obnovení D´ni, tvořená archeology, techniky a vědci z několika dalších oborů, jejímž úkolem je znovuvytvoření fyzického světa D´ni.

Další veličinou v příběhu je dcera Artuse a Catherine, známých z předešlých dílů, Yeesha, která se narodila před více než 200 lety, ale zanechala po sobě řadu nahraných vzkazů všem, kdo hledají tajemství D´ni a chtějí se podílet na Obnově. Její vize o ní však nejsou v souladu s vizemi Rady a aby obnovení světa D´ni dala jakousi váhu, připravila jakousi poznávací cestu blokovanou množstvím úkolů pro každého, kdo je odhodlán se prastaré civilizaci přiblížit.

  

Fantastická architektura * Některé záběry skutečně vyráží dech * V šatníku je možné kdykoli znovu upravit vzhled avatara

Designová struktura  URU je velmi jednoduchá. Po úvodním světě se dostanete do osobního věku Relto, odkud můžete cestovat do dalších věků v pořadí, jaké si zvolíte, přitom někdy je pro postup v jednom věku nutné něco vykonat v jiném, naštěstí ne moc často, protože to trochu nabourává nelinearitu hry. V každém věku máte za úkol najít a dotknout se sedmi tapisérií, které jsou často schované na těch nejméně přehledných místech, nebo jsou naopak dobře na očích, ale je obtížné se k nim dostat a jste nuceni řešit řadu nápaditých, někdy však bohužel i méně originálních a ne zrovna zábavných puzzlů, abyste se k tapisérii dostali. "Vyřešením" všech věků ale celé dobrodružství zdaleka nekončí, protože je tu ještě online pokračování URU Live, kde se můžete setkávat s dalšími hráči, obývat s nimi společný svět a spolupracovat na obnově D´ni (bohužel podle posledních zpráv byla online podpora URU pro malý komerční úspěch zrušena, pozn. redakce).

Vzdálené světy

To nejúžasnější, co série Myst nabízí, byla vždy dechberoucí audiovizuální stránka, fantastický design cizího prostředí a geniální puzzle, jejichž obtížnost  byla často promyšleným útokem na hráčovu příčetnost. Grafika URU se drží tradice a přechodem do realtime 3D prostředí ze svého kouzla nic neztratila. Ať již se budete procházet mezi obřími houbami Teledahnu, ruinami města Gahreesenu nebo ve stínu gigantických  stromů ve věku Kadish Tolesa, nezbude vám než obdivovat nádheru těchto světů a vzdát hold konceptářům za jejich fantazii, modelářům za jejich preciznost a autorům textur za jejich mimořádný smysl pro barvu a detail. Každá píď, kterou v URU projdete, každičký objekt, který je jen nedůležitou kulisou pohozenou někde v koutě, je navrhnut, vytvořen a přiveden k "životu" s nesmírným umem a láskou k detailu.

  

Chaloupka mezi houbami * Noční obloha cizího světa * Ta rudá záře pochází od lávy

Totéž se dá říci o animacích prostředí. Svět URU žije bohatým pohybem padajícího listí, vodopádů, živé hry stínů, odlesků a světel, to vše doprovázenou dokonalou zvukovou kulisou vás místy dokonale přesvědčí, že  jste skutečně TAM, že dýcháte vzduch provoněný kvetoucími stromy nebo cítíte pod nohama rozpálený písek nebo se jimi naopak boříte do měkké lesní půdy. Nebýt problémů s ovládáním, ke kterým se ještě dostanu, byla by iluze dokonalá. Grafický návrh světů URU, nebo spíše věků, jak se v sérii Myst obecně nazývají, je jedním z těch vzácných případů, kdy to co vidíte na obrazovce vypráví příběh beze slov i bez pohybu, který je tam jen "navíc". Civilizace D´ni sice zanikla, ale ruiny, které zanechala, o ní vypráví mnoho. Při troše vnímavosti zjistíte, co měli rádi, jakého pokroku ve vědě a technice dosáhli a přitom nesklouzli do neosobního materialistického kultu, protože jejich stavby, stroje a zařízení nesou nejen znaky propočítané účelnosti, ale i lásku ke kráse a estetické cítění hodné renesančního člověka přeživšího až do kosmického věku.

  

Nádherné textury, jakoby ručně malované * Svět gigantických stromů * Puzzle zvenčí

Ať již se jedná o grafiku nebo výbornou hudbu s citem zkomponovanou pro každý věk tak, aby dokonale podtrhla jeho atmosféru, nezdráhám se technické zpracování URU označit za pravé umění,  povznášející a inspirující, takové, které se ve hrách opravdu často nevidí.

Zkáza hratelnosti

Bohužel nežijeme v dokonalém světě a nejkrásnější jablka v sobě bohužel častou ukrývají červy prožranou dužinu. V případě URU mě to obzvláště mrzí, ale jeho červy mohli docela dobře přivézt přímo z Arrakisu.

Myslím si, že nejsem žádný adventurní puritán a ačkoliv akční adventury nemám příliš v lásce, zmínka o akčních prvcích mi nutně krevní tlak nezvýší, jako mnohým jiným. Problém mám až tehdy, pokud hra na takovéto prvky není připravena a to je bohužel i případ URU. Hra vás totiž nutí poměrně často přeskakovat nejrůznější díry, plošiny, běhat po kluzkých okrajích strže a provádět "adventurní" akce v časovém limitu apod., ale má tak hloupé a hlavně nepřesné ovládání, až je to zarážející. Na svět se můžete dívat buď vlastníma očima nebo z 3rd pohledu jako např. v Tomb Raideru. Pohyb je pak řešen buď myší nebo klávesnicí a máte tak  zdánlivě na výběr. Hra vás  ovšem stejně donutí používat jak oba pohledy, tak obě ovládací periferie, protože některé akce zkrátka provedete klávesnicí rychleji než myší a na jiné je zase klávesnice ještě nepřesnější než myš.

  

Puzzle v detailu * Má ten obrazec hlubší význam? Tady jeden nikdy neví... * Opět jedna dech beroucí scéna s dramatickým nasvícením

U pohledů je zase problém s orientací - v Tomb Raiderovském pohledu vidíte pod nohy, což je důležité při přeskakování nebo "dokopávání" objektů na určené místo (proč ten předmět postava prostě nemůže vzít do ruky jako normální člověk nikdy nepochopím), ale když se chcete rozhlížet okolo, máte jen omezený rádius, protože postava se neumí točit na místě. K neomezenému rozhlížení naopak slouží pohled z vlastních očí, který je však zase zoufale nepřesný při akčních částech hry. Výsledkem této rozpolcenosti je, že při neustálém válčení s ovládáním prakticky nemáte šanci se s prostředím sžít a nerušeně se ponořit do hry. Až do konce jsem si na něj nezvykl a doslova jsem skřípal zuby, když mi postava skončila jinde, než jsem chtěl.

Vrcholem uživatelského nepřátelství je pak Load/Save systém. Sami si hru nemáte možnost uložit, to se dělá automaticky při ukončení hry nebo když se dotknete tapiserie. Nahrávání pak probíhá tím způsobem, že se objevíte ve světě Relto, kde musíte dojít ke knihovně, zde vybrat knihu s linkem na svět, kde jste minule skončili, ať již dobrovolně nebo pádem z nějakého srázu a následnou smrtí, a teleportovat se do něj. Po dlouhém nahrávání se objevíte buď na samém začátku věku, nebo u tapiserie, které jste se dotkli a která je v knížce jako záložka.

Světlé stránky hry
  • Téměr bezkonkurenční grafika
  • Působivá amosféra cizích světů
  • Další Myst = nenásilný a zábavný herní koncept
Temné stránky hry
  • Skákací sekvence
  • Nepříjemné a hlavně nepřesné ovládání
  • Neúnosně zdlouhavé (opakované) nahrávání pozice

Takže vlastní hra pak může vypadat tak, že dojdete do místa, kde namísto mozku potřebujete zapojit spíš hbité prsty, a kvůli nepřesnému ovládání vyžadujícímu božskou trpělivost uděláte chybu a zabijete se, následuje dlouhé nahrávání (víc než půl minuty a to mám poměrně výkonný stroj) Relto, dojdete ke knihovně, vyberete knihu, linknete se do věku, kde jste zemřeli, další dlouhé nahrávání, dojdete k místu skoku a pokusíte se znova. Pokud se zaseknete na tom, že nebudete schopni něco přeskočit ani na pátý pokus, velice brzy se pro vás hraní URU stane doslova frustrujícím zážitkem.

Obtížnost se tak překvapivě přesouvá z myšlenkové roviny do otevřené války  s nešikovným ovládáním a nacházením stále větších dávek trpělivosti při nutnosti nahrávání dvou světů, když se vám nezdaří přeskočit nějakou tu díru. Jinými slovy vyřešení puzzlu není ani tak závislé na tom, abyste přišli na jeho skrytou logiku, jako spíše na tom, abyste řešení dokázali provést. Samotné puzzly navíc nejsou zdaleka tak originální, jak bychom u následovníka Mystu očekávali a příliš často jsou spíš o tom, jak ve správném pořadí zmáčknout ta správná tlačítka a zatáhnout za ty správné páky v časovém limitu.

Sběratelská série

V těchto dnech se na pultech našich obchodů povaluje sběratelská verze této hry v překrásné krabici, v níž kromě CD s hrou najdete ještě manuál, herní knihu imitující zápisník s obrázky a prázdnými listy na poznámky a druhé CD s velice zajímavým dokumentem o výrobě URU obsahující rozhovory s autory, použitou technologii i zdroje inspirace pro návrh světů, puzzlů i příběhu.

Usmíření

Pokud dokážete překousnout problémy s ovládáním i zdlouhavý Load/Save proces, jak jsem je popsal výše, můžete si k  hodnocení hratelnosti tak dva bodíky přidat, osobně však tak špatné ovládání žádné hře odpustit nemohu, zvláště když doslova zruinuje hratelnost tak jako v URU. Zkrátka hru, která se špatně ovládá a neustále na svou nešikovnost upozorňuje by nezachránila ani ta nejgeniálnější grafika všech dob kombinovaná s příběhem hodným Huga i Nebuly a hudbou, při které Mozart v hrobu pláče a Londýnský filharmonický orchestr odchází hromadně do důchodu, protože ví, že už v životě nic lepšího hrát nebude.

Hratelnost/ovládání: 5/10
Grafika: 9/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10

Zatím poslední díl legendární série pyšnící se nádhernou grafikou, skvělou hudbou, lehce nadprůměrnými puzzly - a který je bohužel peklo hrát. Fanoušci a trpěliví nechť si prosím k hodnocení přičtou celé dva bodíky.

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (2) Další článek: Černý kůň na poli akčních her v novém traileru!

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,