Recenze: Warhammer 40. 000 - Fire Warrior

Platforma: PC
Typ hry: first-person akce
Minimální konfigurace: Procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 1,5 GB místa na HDD, 32 MB grafická karta s podporu T&L, DirectX 9.0
Doporučená konfigurace: Procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 1,5 GB místa na HDD, 32 MB grafická karta s podporu T&L, DirectX 9.0
Testovací konfigurace: AMD Duron 1,0 GHz, 256 MB RAM, GF3 Ti200 128 RAM, DirectX 9.0, Windows 2000 SP3
Multiplayer: ano
Domovská stránka: http://www.firewarrior.com
Výrobce hry: Kuju (http://www.kuju.com )
Distributor hry: THQ (http://www.thq.com )
Distribuce v České republice: Cenega (www.cenega.cz)

Hra Fire Warrior se odehrává ve světě Warhammer 40.000. Ti, kteří se považují za znalce toho světa a jeho pravidel, mohou vesele následující dva odstavce přeskočit. Pro ostatní však na úvod uvedu stručný popis rozmanitého a zajímavého světa Warhammer 40.000.

Svět Warhammer 40.000

Tau: známá fakta Rasa Tau, pocházející z východního okraje galaxie, je relativně mladou rasou v galaktickém měřítku. Její vývoj trval zhruba 2000 let a přitom má jedny z nejpokročilejších zbraní, jaké mohlo bojiště 41. tisíciletí poznat. Rostoucí impérium se rychle dostávalo do okolního vesmíru, kde samozřejmě potkávalo ostatní rasy. Některé se k jejich impériu přidaly, jiné s nimi navázaly výhodné obchodní pakty, poskytující Tauům nové technologie a poznatky o okolním vesmíru. Tauí civilizace je založena na kastovním systému, který určuje postavení jedince ve společnosti. Mají 5 kast: Oheň (Shas), Zemi (Fio),Vzduch (Kor) a Vodu (Por). Pátá kasta je tajemná kasta Duše (Aun), která stmeluje ostatní kasty dohromady. Tauové raději střílí svými nadmíru pokročilými zbraněmi, než aby šli do boje zblízka. Raději vyhrávají technologií než brutalitou.

Základní pravidla jsou docela jednoduchá a snadno pochopitelná, ale pro pokročilé hráče jsou zde samozřejmě i rozšířená pravidla, která se zaobírají snad každou situací, která by se mohla na bojišti přihodit. Nás ale spíš zajímá herní svět: Warhammer 40.000 se odehrává ve 41. tisíciletí, kdy se vetřelci obklíčené lidské Impérium snaží zachovat své hranice, svobodu a existenci. Nepřátel je však příliš mnoho a spojenci skoro žádní. Jediné štěstí lidstva je, že vetřelci bojují i spolu a občas vytvoří křehké spojenectví i s lidmi.

 

Uvítací výbor. Za chvíli bude Ko´Vash unesen * Opět v bezpečí

Každá rasa má svoji dlouhou historii a také svou typickou vlastnost. V každém z kodexů (tedy knih), který popisuje určitou rasu, je spousta povídek, citátů mudrců i historických tabulek. Každá událost měla dopad na všechny rasy. Vezměme si pro příklad snad nejdůležitější událost herního světa, která je známa jako Velké Kacířství. Bohové Chaosu chtěli ovládnout svět. Za nechtěné pomoci upadající rasy Eldarů, což jsou potomci Elfů, se jim podařilo dostat do našeho světa mocného démona Slaaneshe. V tutéž dobu přesvědčili nejmocnějšího z císařských generálů Horuse, aby překonvertoval na jejich stranu a zničil Impérium. Nebojácní Space Marines se však silám Chaosu postavili a podařilo se jim ubránit Zemi. Avšak bohové Chaosu již pronikli do našeho světa a následně se rozpoutává nekonečný boj o budoucnost.

Slušný příběh

Po vcelku pohledném intru, které vám naznačí původ rasy Tau (o níž si mimochodem můžete podrobněji přečíst v tabulce, která se povaluje okolo recenze), se konečně ocitáme ve hře. Samotný příběh začíná unesením Ko´Vashe, což je velitel a duchovní vůdce Tauí základny Yu´ Yeni Slau na planetě Yu´ Kanesh. Vy, občanským jménem Voir´la Kais, jste nováček v řadách Ohnivých bojovníků a jste vyslán na záchranou misi. Hra tady začíná výsadkem, což se poslední dobou stává velice oblíbeným. Po tvrdém přistání se konečně ocitáme ve hře. Jak se dalo předpokládat, většina vašich bojovníků to hned zpočátku koupí, takže jste opět na všechno sami.

 

Jéé, světlušky * Trojitě jištěná brána, to bude chtít najít tři klíče

Cestou sice potkáte několik přeživších spolubojovníků, ale ti vám většinou pomohou tak maximálně vyčistit místnost, ve které se zrovna nacházíte - pak se většinou někam vypaří nebo se rozběhnou vstříc připraveným hlavním nepřátel a hrdinně zhynou. V této souvislosti si neodpustím první rýpnutí. Občas se mi stávalo, že jsem přišel do nějaké místnosti či na větší prostranství a uviděl jsem Tauího bojovníka a nepřítele, jak stojí kousek od sebe a nic. Žádná střelba, žádná agrese, prostě nic. Teprve když jsem přišel dostatečně blízko, spustil se skript a oni se začali mydlit hlava nehlava. Pravda - nestává se to často, ale působilo to divně.

Příběh postupně graduje a dospěje k (nejednomu) dějovému zvratu, který vám samozřejmě neprozradím. Ale buďte si jisti, že zde bude figurovat zajetí, křehké spojenectví a nová hrozba. Tato událost přichází skutečně v pravou chvíli, poněvadž jste dosud bojovali jen proti vojákům Impéria (a některým silnějším nepřátelům z řad Space Marines), takže se pomalu začal dostavovat pocit stereotypu. S příchodem nového a velmi tuhého nepřítele je situace o mnoho lepší a představuje novou výzvu.

Herní úkoly

Co se týče jednotlivých úkolů, tak ty nejsou příliš rozmanité. Většinou totiž budete někoho zachraňovat nebo provádět demoliční činnost všeho druhu, což obnáší někam dojít, položit nálože a co nejrychleji se vypařit. Zní to sice jednoduše, ale věřte, že se hodně zapotíte, než onu nálož položíte. Naštěstí se vše odehrává pokaždé v jiném prostředí, o čemž si můžete přečíst dále, takže se nad podobností úkolů dá přimhouřit oko.

 

I tenhle generátor za chvíli vyhodím do luftu * Naše loď opětuje palbu

Postup hrou je velmi lineární a i když přijdete například do velké haly, ze které vede dále osm dveří, otevřít půjdou jediné. Občas brání v postupu dále zakódované dveře, ke kterým potřebujete speciální klíč, který má obvykle nějaký důstojník. Potěšující je, že se klíč většinou nachází o místnost či dvě vedle, takže se nekonají zdlouhavé cesty například až na začátek levelu, abyste získali potřebný klíč. Bohužel, hledání klíčů a samozřejmě nepřátelé jsou to jediné, co vám brání v postupu dále. Uvítal bych například zpestření v podobě nějakého toho logického úkolu - například hackování počítače pro získání kódu a podobné libůstky.

Povedený design misí

Již při první misi, o níž jsem se v krátkosti zmínil výše, si připadáte jako při vylodění v Normandii, jen o několik tisíc let později a v jiném prostředí. Od úvodu jste pod těžkou dělostřeleckou palbou, kolem vás to pěkně bouchá a třaská a vy zběsile běžíte dále zákopem, snažíce si prostřílet cestu k nějakému tomu bunkru, kde budete alespoň na chvilku v bezpečí. Chvilku vydechnete a běžíte dále.

Po sérií těchto adrenalinových misí si na chvilku užijete bezpečí vaší vesmírné lodi. Ovšem skutečně jak na chvíli, neboť je napadena vojáky Impéria a začíná nový boj. V této části vám budou ve větší míře pomáhat i vaši spolubojovníci, i když o nějakém kooperativním postupu nemůže být řeč. Po eliminaci všech nezvaných návštěvníků rozhodne velitel o protiútoku a vy jste tak vyslán na nepřátelskou loď s jednoduchým cílem - ovládnout ji.

 

Další nepřátelský kanón to má za sebou * M16 je sice fajn zbraň, ale při střelbě vidíte houby

Zpočátku si užijete trochu té sabotáže a demolice. Lodní kanóny totiž stále vesele častují vaši loď explozivními pozdravy, takže je potřeba udělat z nich hromádku šrotu. Zde se setkáte již s obtížnějšími protivníky, na které obyčejná pistolka rozhodně platit nebude. Jak sami zjistíte, Imperiální loď není žádný drobeček a než ji vyčistíte, vězte, že vystřílíte hodně kulek.

Nepřátelé nepostojí

Když už jsme nakousli nepřátele, povězme si o nich něco více. Běžní vojáci Impéria nepředstavují větší problém, stačí se dobře krýt a mít přesnou mušku. Důstojníci už jsou o něco těžší, poněvadž v jedné ruce mají pistoli a v druhé třímají obdobu motorové pily, takže při souboji budete rychle ustupovat dozadu a snažit se o rychlou eliminaci. Věřte, že zoubky takové pily vašemu zdraví rozhodně neprospějí.

Následně se setkáte s vylepšenými variantami vojáků Impéria. Příslušníci Space Marines jsou již o poznání ostřejší a vytasí se proti vám s takovými nechutnostmi, jako jsou granátomety či iontové pušky. Také mají hodně silné brnění a souboj s nimi je docela zážitek. Velkou výzvou jsou pak vojáci Chaosu. Jsou totiž neskutečně silní a kupříkladu souboj se dvěma vojáky je velmi obtížný a plný zběsilého „úkrokování“ a zatraceně přesné mušky. Dokonce ani závěrečný boss není takový problém, jako skupinka pěti či šesti vojáků Chaosu.

 

Působivá hra světel a stínů * Jestlipak tu mají Tolkiena?

Inteligence nepřátel je na poměrně dobré úrovni. Nějaké koordinované útoky proti vaší maličkosti se sice nekonají, ale vojáci se vcelku schopně kryjí za všemožné překážky a rozhodně vám nevběhnou do náručí, když se před nimi schováte za roh. Asi největším problém je jejich pohyblivost. Nepřítel totiž nepostojí a nepostojí, neustále běhá sem a tam a je velmi těžké jej zaměřit. Jeden druh potvor z řádu Chaosu budete doslova proklínat, jelikož jsou zatraceně rychlé, pobíhají sem a tam a snaží se vás zasáhnout svými drápy. Celkově mám z chování nepřátel velmi dobrý pocit a za celou dobu hry se nestalo, že by se zasekli například o bednu či o dveře. Malou vadou na kráse je již výše zmiňovaný problém při spouštění skriptů.

Výborný vizuální dojem

I když se to z okolních screenshotů možná nezdá, vizuální dojem ze hry je vynikající. Engine sice neobsahuje poslední výkřiky moderní techniky, ale přesto je grafika více než pěkná. Textury jsou kvalitní a nikde se mi nepodařilo najít například nedotažené či překrývající se vzorky. Navíc se herní prostředí hodně mění, třeba úvodní mise navíc hýří barvami. Oranžové nebe, hnědý písek, žlutí (vaši) a černí (nepřátelé) vojáci, do toho modré paprsky z vaší zbraně - to je prostě radost pohledět.

 

Ani štít ti nepomůže, zloduchu jeden * Že by holínky z azbestu?

Kvalitně jsou zpracovány výbuchy, které jsou nedílnou součástí každé akční hry. Navíc se všude povaluje hodně explosivního materiálu (především ve formě sudů:-)), takže si výbuchů užijte hodně a mnohdy na malý moment ozáří celou obrazovku a chvíli trvá, než se vzpamatujete. Ono si taky autoři na explozích museli dát záležet, když hlavní náplní je v podstatě demolice všemožných věcí.

Grafická stránka jde v průběhu hry neustále nahoru a stále je na co se dívat. Vrcholem je rozlehlá základna Chaosu, kam budete pronásledovat hlavního padoucha. Temné haly, plné zlověstných výjevů, střídají pasáže osvětlené červenou září reaktoru. Do toho si připočítejte zdařilé efekty zbraní a vyjde vám, že grafická stránka je na vysoké úrovni.

 

Mírové jednání se za chvíli zvrhne * A zase to šachty, grrr…

Přitom všem hra nevyžaduje, abyste doma měli nějakou nadupanou mašinu. Na mém stroji (viz Testovací konfigurace) jela naprosto bez problémů při rozlišení 1024x768 a plných detailech. Pokud máte autory doporučovanou konfigurací, budete naprosto v pohodě a hru si plně vychutnáte.

Zbraňový arsenál 41. století

Na závěr jsem si nechal popis velmi důležité součásti každé akční hry - zbraní. Tauové mají čtyři typy. Základní pulsní pušku příliš nevyužijete a při první příležitosti ji vyměníte za Imperiální ekvivalent, který se mi zdál lepší. Pulsní karabina je už o něčem jiném a při obraně vaší lodi se bude hodit. V této části má protivník nestárnoucí, ale značně vylepšenou M16, která také není špatná, nicméně při střelbě toho díky trošku přehnanému grafickému efektu mnoho nevidíte.

Asi v polovině hry máte možnost seznámit se s pulsním rotačním kulometem. Dostatečně velký zásobník a vysoká kadence z této zbraně činí smrtelný nástroj. Je to také jediná zbraň, se kterou se mi podařilo zdolat závěrečného bosse. I mnohem větší kalibry se na něj prostě nechytaly. Posledním kouskem je pulsní sniperka, která se dá s úspěchem použít i v boji na blízko a v závěrečné fázi bude vítaným společníkem.

 

Moc se nesměj, ďáblův poskoku, za chvíli stejně zhyneš * Tady se chystá něco nekalého

Kromě již zmíněných zbraní se ve hře setkáte s několika typy granátometů, raketometem a také s několika iontovými kánony a podobnými kousky. K dispozici máte také klasické ruční granáty a nesmím zapomenout na Tauí meč, který jsem zpočátku hodně používal. Přebíjení totiž u všech typů zbraní trvá poměrně dlouho a pokud není v dohledu nějaká překážka, za kterou by se dalo skrýt, je nejlepší variantou tasit meč a vyzvat nepřítele na férovku. V pozdější fázi hry je tato taktika trošku neúčinná, poněvadž na silné brnění je meč krátký.

Ovládání a zvuková stránka

Samotné ovládání hry je vyřešeno velmi dobře, daleko horší je to s jeho nastavením. Pokud chcete změnit například rozlišení či překonfigurovat klávesy, musíte hru ukončit a spustit speciální konfigurační program, přičemž tento nemá ani zástupce v nabídce Start, takže musíte pěkně ručně do adresáře se hrou a odsud jej spustit. Naštěstí toto uděláte tak maximálně dvakrát, takže se to dá přežít. Určitě ale doporučuji minimálně přehodit tlačítka pro tasení meče a hození granátu - ale záleží na každém z vás, jak vám to vyhovuje.

Zvukové stránce taktéž nemám co vytknout. Zbraně zvučí dobře a z dunivých výbuchů budou mít sousedé velkou radost, pakliže máte výkonný subwoofer. Dabing působí profesionálním dojmem a hudba také neurazí.

A zase ty mušky

Pokud jsem zatím vesměs chválil, teď je na řadě výčet stinných stránek. Délka hry není nijak slavná, na normální obtížnost mi dohrání trvalo dvě delší odpoledne, což bylo ale způsobeno především systémem ukládání. Jak asi tušíte, klávesu „quicksave“ zde budete hledat marně. Hra má v rámci levelu určených několik checkpointů a to je vše. Ty jsou navíc umístěny poměrně daleko od sebe a v pozdějších fázích, kdy je hra i na normální obtížnost těžká, budete některými pasážemi procházet třikrát a více.

 

Hleďme, co za obludu se vyklubalo z Admirála * Závěrečný boss není zase tak těžký

Jde o jasnou snahu tvůrců o umělé prodloužení hrací doby, poněvadž při možnosti neomezeného ukládání by se jednalo o záležitost na jeden den. Co mě také překvapilo, byl fakt, že pokud projdete checkpointem a v domnění, že se hra uloží, jdete spát, ráno zjistíte nemilou skutečnost. Hra se vůbec neuložila a vy tak musíte hrát celý level od začátku. Nevím, co autory vedlo k tomuto kroku, ale rozhodně to nepotěší.

Světlé stránky hry

svět Warhammer 40.000 grafické zpracování design levelů efektní a dunivé výbuchy obtížnost zbraňový arsenál

Temné stránky hry

problémy s ukládáním délka hry úprava ovládání, rozlišení atd.

Fire Warrior je i přes některé drobné mušky nadprůměrný titul a navíc neobsahuje žádné opravdu výrazné bugy (což je v dnešní době u nových PC her docela vzácnost). Při hraní se budete bavit po celou dobu a každý další level pro vás bude velkou výzvou, neboť nepřátelé budou stále silnější a nepříjemnější. Grafické stránce je jen stěží co vytknout, což platí ostatně také o designu levelů a ozvučení.

Pravda, úkoly by sice mohly být více variabilní, ale přiznám se, že mi to během hraní ani příliš nevadilo. Chvíli jsem sice váhal, zda hře udělit celkově 8/10, ale po zhodnocení všech pro a proti musím říct, že hra si takové ohodnocení zaslouží a neměla by ujít žádnému fandovi akčních her.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 7/10
Ovládání: 7/10
Hratelnost: 8/10
Atmosféra: 8/10

Pro fanoušky světa Warhammer 40.000 je koupě v podstatě povinností, pro ostatní jde o vysoce kvalitní střílečku s výbornou grafikou, skvělým příběhem a parádním designem misí.

Celkové hodnocení: 8/10