Recenze: Warhammer 40.000: Soulstorm – když se devět pere

Objednejte si na shop.doupe.cz
Warhammer 40k: Soulstorm  PC: 550 Kč

Platforma: PC
Žánr: RTS
Výrobce: Iron Lore Entertainment (http://www.ironlore.com/)
Vydavatel: THQ (http://www.thq.com/)
Homepage: http://www.dawnofwargame.com/
Datum vydání: 2008

Bylo nebylo, jednoho krásného zimního dne v roce 2004 vyšla z dílen Relic Entertainment strategie Warhammer 40.000: Dawn of War. Tedy, na svoji dobu to byla spíše akční hra, ale plně to nahrazovala výtečným multiplayerem. Po úspěchu přišlo rozšíření, pak druhé a dnes sedím vesele u třetího. Vyvstává však otázka, zda se podařilo tvůrcům překonat stín Dark Crusade, druhého datadisku, který posunul hru opravdu daleko.

Možná jste si všimli, že za tvorbou datadisku stojí zase jiné studio. V tomto případě se jedná o labutí píseň tvůrců akčního RPG Titan Quest, studia Iron Lore. Ti zanikli těsně po dokončení hry, dokonce bylo na vážkách i její vydání. Přesto se však fanoušci světa Warhammer dočkali, i když v některých částech je zrychlená práce na projektu poznat. Až na některé drobnosti je rozšíření až příliš podobné předchozímu, Dark Crusade, dokonce se autorům při kopírování některých textů podařilo špatně zaměnit jména hrdinů.

A co že je vlastně dějem Soulstormu? V planetárním systému Kaurava, ovládaném povětšinou silami lidského Impéria, se z ničeho nic objevila warpová bouře a přitáhla s sebou Chaos. Pak už to šlo ráz na ráz, probudili se Nekroni spící na planetách, proti nim přišli bojovat Eldaři, kteří s sebou dotáhli své temné příbuzné. Aby toho nebylo málo, přidali se do bitvy i Tau s jejich skrytou základnou na jednom z měsíců (a obřím meziplanetárním dělem), a kde je bitka, nemůžou chybět ani Orkové. A síly Impéria samozřejmě začaly bránit vše, co považovaly za své, nahnaly tedy do sektoru jak gardu, tak i elitní vesmírné mariňáky. Takového boje si všimla i inkvizice a její bojové sesterstvo tak vyhlásilo křížovou výpravu na všechny kacíře, čili prakticky na kohokoliv, koho potkají.

Pokud vám příběh přijde spíš jako výčet jednotlivých armád, se kterými se ve hře setkáte, nejste moc daleko od pravdy. Autoři se s touto částí hry moc nepárali, vsadili raději na osvědčené bojiště, které většinu hráčů zajímá víc. Oproti Dark Crusade však nedoznalo velkých pokroků, alespoň co se strategické části hry (obsazování planet) týče. Ve hře je sice více stran a planet, které se snaží dobýt, ale celkově je počet území podobný, jen je potřeba se nějak přesunovat mezi planetami. Čekal jsem i víc vylepšení.

Touhu po novinkách však mají ukojit obě nové armády. Temní Eldaři se vyznačují špičatými rohy na každém myslitelném místě, rychlostí, rohy, krutostí, dalšími rohy a nezměrnou brutalitou, s jakou používají rohy k trápení a zabíjení protivníků. Jejich jednotky jsou ještě křehčí, než u běžných Eldarů, zato však při vhodné kombinaci a použití skýtají neskutečnou sílu schopnou vypořádat se s jakýmkoliv odporem.

Archon Temných Eldarů

Navíc mají ještě možnost získávat na bojišti duše svých protivníků, za pomocí jejichž energie pak temnými rituály posilují své schopnosti a ničí další nepřátele (aby zase získali jejich duše, …). Paradoxně jsem však tuto možnost nevyužíval, protože tvůrci přidali Eldarům i budovu, z níž co chvíli nějaké to zmučené tělo vypadne, takže stačí zaměstnat některého z pracantů sběrem duší. Škoda, nápad to byl dobrý, provedení slabší. I přesto jsou Temní slušnou armádou s mnoha zajímavými, úzce specializovanými, jednotkami.

Oproti nim stojí nově i Sisters of Battle, sesterstvo v rukou Inkvizice ničící jakékoliv náznaky hereze již v počátku. Z velké části ženská armáda se vyznačuje štíhlými pasy, širšími boky a hlavně neskutečně žhavou … palebnou podporou. Očistný plamen je jejich častou zbraní, mnohá vozidla jsou vybavena plamenomety a i ztělesněná andělice má plamenný meč. Aby byly pěkně vidět, jsou sestry zejména pěší, nebo případně se jim zapalují lýtka od trysek na zádech, se kterými přelétají mezi boji. Řád však neváhá využít pro dobro své věci i prostředky drsnější, jakými jsou nájemní zabijáci a fanaticky zuřivé bojovnice s rotomeči.

Živoucí anděl zkázy

K tomu ještě většina jednotek generuje víru, díky níž může armáda zkusit zvrátit nepříznivý boj nějakým zázrakem. Na shromažďování víry stačí postavit vylepšení strategických bodů a jednotky pak samy naplňují ukazatel. Ať už se jedná o léčení, nebo plamen z nebes, sesterstvo si rádo přízeň svých bohů vybírá. Navíc většina jejich budov se dá vybavit varhanami, které je možno spustit v případě napadení základny a podpořit tak odhodlání sester, zatímco morálka protivníka bude prudce klesat.

Všechny stávající armády se dočkají také drobných vylepšení, povětšinou se jedná o novou jednotku vzdušné podpory. Díky schopnosti zdolávat i neprostupný terén v rychlosti se hodí pro krytí několika vzdálených bodů, ale povětšinou se jedná o letadla náchylná na nepřátelskou palbu. Jedno, možná dvě, si za hru vyrobíte, ale že by se jednalo o nějaký převratný zlom se rozhodně říci nedá. Ono obecně, ve srovnání se skokem provedeným v Dark Crusade, se dá říci, že Soulstorm je rozšíření pro rozšíření, bez nějakého většího plánu.

To však neznamená, že by se nehrálo dobře. Pokud hrajete sami, nepotřebujete žádný z předchozích dílů a pro nováčky vypadá hra lákavě. Neokusili totiž již mnohokrát to samé v předchozím datadisku, i když dvě nové strany stále dokáží rozproudit krev stratégům. Oproti tomu multiplayer si bez předchozích dílů zahrajete jen za Temné Eldary a Sestry, jedná se ale o jiný zážitek díky skvěle navrženým novým mapám. Navíc je již devět armád slušný počet na to, aby vám sice protivníci při počátku bitvy splývali, ke konci je však budete přesně rozlišovat a chystat se na různé finální taktiky.

Po pár desítkách odehraných her nejsem schopen hodnotit přesně vyrovnanost armád, ale zdá se, že Iron Lore neudělali žádnou výraznější chybu. Boje jsou rychlejší a brutálnější, díky přidání letadel máte mobilnější obranu a můžete se dřív pustit do útoků. Většina her se zkrátila přibližně o třetinu, za půl hodinky již nemáte co řešit a jen sledujete výsledky. Není tedy problém dát za večer několik bitev, odvet a skvěle se přitom bavit.

Je ale poznat, že po grafické stránce už má engine svá nejlepší léta za sebou. Zážitek však srovnávají efekty kouzel, jak u zázraků, tak i tajemné rituály Eldarů. Tradičně kvalitní je i zvuková stránka hry, kdy jednotky reagují přesně tak, jak byste si z jejich vzhledu představovali, kulky sviští a exploze  vám duní do uší. Byl jsem zklamán intrem, které si v sérii drželo vysoký standard, ale zde je prostě průměrné.

Soulstorm je víceméně klasický datadisk, který nepřináší nic světoborného, ale ani neurazí. Ve srovnání s rozšířeními z dílen mistrů, jako je třeba Blizzard, vychází sice hluboce zahanben, ale není každý den posvícení. Při hraní jsem se skvěle bavil, zejména ve více hráčích, a stačilo i těch pár novinek.

Grafika: 7/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Co jste čekali? Bartošku? Soulstorm je normální rozšíření bez žádného extrémního zlomu. Přináší zábavu, ale ne dost na samostatnou hru.

Celkové hodnocení: 8/10