Recenze: WarioWare: Smooth Moves – sranda musí být

Ačkoliv je na Wii k dispozici kolekcí miniher víc než dost, byla by velká chyba jen tak odhodit WarioWare do kouta mezi ostatní hříčky. Už jenom proto, že tato hra má svůj zajímavý neortodoxní styl, díky kterému se vymyká ostatní produkci.

Platforma: Wii 
Typ hry: kolekce miniher
Multiplayer: ano, až 12 hráčů na jedné konzoli
Výrobce: Nintendo
Vydavatel: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest
Homepage:
http://wii.nintendo.com/software_warioware.jsp

WarioWare se holt odlišuje od ostatních miniher. Nabízí jednoznačně nejrozmanitější využití ovladače s gyroskopickým senzorem, unikátní spád hry a vůbec - vše od náplně hříček až po grafiku je tak neuvěřitelně bláznivé, infantilní a japonské, že se člověk jen diví... a baví. Je to zkrátka tak blbé, až je to dobré.

  
Oživit lze skutečně mnohé * Během recenzování nepřišlo k újmě žádné zvíře * Nenapadá mě politicky korektní komentář

Kdo zůstal stát, teď už stojí opodál

Zajímavé je, že na vyřešení téměř každé minihry (to je nejspíš moc nadnesené slovo) máte pouhých pět sekund. Během té doby je nutné rychle vyzkoumat, co že je třeba vlastně udělat a pak jen požadovaným způsobem mávnout ovladačem. Zní to sice triviálně, jenže díky velice svižnému tempu, kdy úkol střídá úkol, musíte být neustále ve střehu. Žel, občas je „zadání“ až příliš zmatené.

  
Kterého stvoření si mám všímat nejdřív? * Kdo tohle vymýšlel?! * Ve WarioWare jsou k vidění postavičky z jiných her od Nintenda

Nejlepší je, že prostě není čas na nudu, hratelnost má spád a vy jen hrajete a hrajete. Navíc díky jednoduchému ovládání si WarioWare může užít téměř každý. Aby se neřeklo, tak si můžete zahrát a překonávat high score i v circa pěti trochu rozsáhlejších skotačinách – kupříkladu ve střílení na plechovky nebo v jakési kombinaci Arkanoidu a stolního tenisu.

Šílení Japonci

Poměrně často jsem se při hraní ptal sám sebe, zda tvůrci této ujetosti byli při práci střízliví. Ve hře je zkrátka bláznivé všechno. Jak správně uchopit wiimote, to vám poví schválně znuděný, odosobněný a monotónní hlas. Před každou várkou miniher zase zkouknete „cartoonovou“ animaci (obzvláště variace na Disco Stua ze Simsponových, tančící s houfem psů či koček, stojí za to) a pak už na vás čeká něco kolem dvou stovek pidiher v převážně kreslené grafice, která zobrazuje skutečně zřídka vídané výjevy. A co vlastně budete vyvádět?

  
Grafika je skutečně rozmanitá * Reklama na Kozla dokáže být pěkně vlezlá * Cestujeme do minulosti

Jak se vám zamlouvá třebas mytí kravského pozadí, trhání chlupů z nosu či strkání prstů do této části těla, odemykání dveří, nasazování zubní protézy zasloužilé důchodkyni nebo strouhání mobilního telefonu? Že je to přihlouplé a zní to nudně? Ale kdeže.Tahle hra prostě nepřestane překvapovat, což je jedině dobře. Rozhodně se jí nedá upřít vlastní styl a kouzlo - to je myslím třeba ocenit. I když konkrétně u taneční minihry mám dojem, že to autoři trochu přehnali s tím koksem a alkoholem. Sledovat čtveřici 3D panáků, kterak vrtí zadkem, to už samo o sobě je řádně ujetá záležitost. Nejhorší je, že hra po vás vyžaduje, abyste se přitom plácali wiimotem do zadnice. Nintendo opravdu chce přilákat k hraní úplně všechny.

Divočina s wiimote

Jak jsem prohlásil v úvodu, ze všech současných her pro Wii využívá WarioWare pohybový ovladač nejrůznoroději. Může zde nahrazovat meč, chobot, telefonní sluchátko, rybářský prut, volant (mohl bych dlouho pokračovat). Zkrátka mě zaujalo, kolik různých kejklí a hrátek lze s wiiimote vyvádět. Ovládání přesto zůstavá velice jednoduché, přesné a přístupné prakticky každému, navíc jej autoři využili v téměř maximální míře.

   
Nejste opilí, skutečně vidíte létající nosy * Prý viděl nový film Uweho Bolla * Tato hra není simulátor práce v domově důchodců

Next-gen grafika a nejnovější efekty

Tak přesně těmhle pojmům WarioWare hrdě ukazuje vztyčený prostředníček a s elegancí labutě přináší něco úplně jiného – po technické stránce velice zastaralý vzhled hry, který většinou tvoří jednoduchá kreslená grafika (občas i s nějakým tím 3D modelem nebo vzpomínkou na dobu osmibitů). Jenže to vůbec nevadí, protože takhle osobitý a zvláštní vizuální styl má jen málo her. Navíc k titulu perfektně sedne.

  
Dojde i na facky * Růžové auto v protisměru? Žádný problém * Jééé, to je tak roztomilééé, ťuťu ňuňu

Hudba a zvuky nemají potřebu nijak strhávat na sebe pozornost, a tak jen dobře sekundují šílenému pestrobarevnému divadlu.

Vše, co má svůj začátek, má i svůj konec

Nejhorší na WarioWare: Smooth Moves je, že se hrou jednoho hráče se lze vypořádat během necelých čtyř hodin (to je, čistě mimochodem, sotva polovina herní doby Rayman Raving Rabbids). Škoda. Je mi jasné, že se jedná především o party hru, jenže singleplayer je velice zábavný. A kdo by se nechtěl bavit déle, že. Za 1300Kč bych nejspíš čekal delší zážitek, ačkoliv ve více hráčích je zábava ještě větší.

Světlé stránky
  • Strhující hratelnost
  • Skvělé využití možností ovladače
  • Různorodost miniher
  • Netradiční a velice bláznivý styl hry...
Temné stránky
  • ...který se nemusí zamlouvat všem
  • Singleplayer je zoufale krátký
  • Malý počet větších než pětisekundových hříček

Rozhodně ale nemůžu popřít, že jsem se během oné čtyřhodinovky bavil výtečně. WarioWare se totiž hraje jinak, než zmíněný Rayman Raving Rabbids a hráčům předkládá trochu odlišný přístup k tomu, jak je také možné vytvořit povedenou kolekci malých hříček. Snaha vytvořit přístupný, nápaditý a velice osobitý titul se zúročila v požadovaný výsledek – velmi dobrou hru. Jen kdyby si s ní šlo užívat déle.

Grafika: 8/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 8/10
Šílenost: 10/10

Velice krátká, leč dosti povedená sbírka netradičních miniher, která využívá možnosti wiimote téměř maximálně. Přitom je ovládání velice přístupné i svátečním hráčům, ale specifický infantilní styl hry se nemusí líbit každému.

Celkové hodnocení: 7,5/10

Diskuze (1) Další článek: Galerie: Huxley

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,