Recenze: Worms Forts: V obležení – červíci naruby

Typ hry: akční strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: Procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 64 MB 3D grafická karta, 800 MB na HDD
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 64 MB 3D grafická karta , 1 GB na HDD
Výrobce: Team 17 (www.team17.com) 
Vydavatel: Sega (www.sega-europe.com)
Vydavatel v ČR: CD Projekt (www.cdprojekt.cz)
Homepage: www.wormsforts.com
Demoverze: Doupě  

Trojrozměrná revoluce jim nestačila. Věčně bojovně naladění červové chtěli víc, další změny, další revoluce. A tak jim tvůrci do kolébky nového pokračování nadělili pevnosti, kolem pevností vystavěli celou taktiku nového díla, přidali pár nových zbraní, lehce upravená pravidla a celé to zabalili do krabic s nápisem Worms Forts. Historie tedy ne zrovna z nejbohatších; jak by ostatně také mohla, když z předchozího dílu jsme se mohli radovat před rokem?

Mezigenerační problém

Ovšem o historii tu vlastně vůbec nejde. Mnohem podstatnější je fakt, že Worms Forts jsou úplně jiní. Jiní než předchozí Worms 3D, s původními 2D Worms ani nesrovnávaje. Staří dobří Worms a Worms Forts jsou na tom stejně jako Škoda Octavia z roku 1962 a 2004, mají volant a jezdí, to je ale co do podobnosti vše. V našem případě tedy mají dohromady červíky a střílení, nicméně vše ostatní řeší po svém.

Gentlemani k souboji zbraně nepotřebují, stačí jim uhrančivý pohled * Nestoupejte na miny... * ..jinak dopadnete takhle

Worms Forts už nejsou hrou, kterou naučíte s trochu štěstí i svého papouška a v níž je slovo tutorial tabu. Kdepak, tentokrát to chce tvrdou práci, dlouhé zkoumání, správnou taktiku a až pak teprve se můžete radovat z vítězství. Není to špatné, ale nejsou to praví Worms, ale pouze hra na jejich motivy.

Můj dům, můj hrad

Příčina tohoto posunu tkví samozřejmě v pevnostech. Ty totiž původní koncept nedoplňují, ale vyvracejí. Pevnosti totiž nefungují, jak by se na první pohled mohlo zdát, jako obranné základny, nýbrž právě naopak - coby výchozí body vašich útoků. Ve hře se nebudete snažit schovat za zeď, do věže či do hradu, ale naopak budete mířit NA zeď, NA věž a NA hrad. Jedině zde totiž využijete rozsáhlou nabídku účinných zbraní.

Motivace je tudíž jasná, bez věží, hradů a citadel jste nic. V základním režimu máte k dispozici granát a bazuku, což nejsou zrovna zbraně, kterými byste ukončili třetí světovou válku. Abyste mohli využít i dalšího zbraňového arzenálu, musíte stavět. Postavíte věž, vyskočíte na ni a zpřístupní se vám další (lehčí) zbraně, přidáte tvrz a získáte opět další likvidační prostředky.... Budovy jsou seřazeny do žebříčku od nejsilnější, která je jednak nejodolnější vůči cizím útokům a navíc jedině z ní můžete vysílat nejstrašnější zbraně proti nepřátelům.

Padák se hodí vždycky * Na puťa, puťa, na! * Červí F16 v akci

Změna pravidel

Raketomet s osmi střelami k likvidaci jednoho červa je trochu drahý špás, nové zbraně jsou tu pro jiný účel - ničení nepřátelských objektů. Dalším odklonem od původní červí filozofie je totiž fakt, že nejde ani tak o zabíjení červů jako o likvidaci budov. Jakmile totiž jedno družstvo přijde o svou hlavní budovu, může mít klidně šest zdravých červů, ale hra pro něj končí. Naopak mrtví červové se dají pomocí speciální budovy - nemocnice - oživit a pokračovat s nimi ve hře.

Tím se ale naprosto převrací bitevní taktika. Nevyhledáváte a nelikvidujete pohyblivé červy, ale statické budovy. Červíci si vesele pobíhají po mapě a tam, kde by situace dříve vyžadovala ránu pěstí nedaleko stojícímu protivníkovi, raději zkoumáte, kdeže je nejslabší místo nepřátelské základny či z které budovy vám hrozí nejvíce škod.

Přestřelovaná přes pyramidu * Základna z ptačího (holubího?) pohledu * Ale no tak! Na hroby se nestřílí!

Kdo není s námi, prohrává

Klíčovým k pochopení celé hry je pravidlo "budova, která nemá spojení se základnou, končí". Každá musí být přímo či nepřímo napojena na hlavní stan. V okamžiku, kdy je jejím jediným spojením budovy sousední věž, kterou právě zlikvidujete, zničíte tím i první budovu. Taktika každé mise tak vychází z identifikace a zaměření se na slabé články soupeřova systému staveb.

Ze hry se tak stává spíše strategie než akční hra, i když samozřejmě veškeré útoky provádíte sami a do Commandos mají Worms Forts stále daleko. Zpočátku je to velice příjemná změna, později, jak postupně objevujete nedostatky systému, se však požitek ze hry trochu zakalí.

Herní lidovci

Jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, zdali opravdu chtějí vytvořit strategii nebo zůstat věrní klasickým Worms. Na jednu stranu je tu nutnost rozvíjet základnu, stavět budovy, zabírat speciální území, abyste mohli stavět lepší pevnosti, na stranu druhou v některých misích jste nuceni vycházet z úzkých prostranství a stavět za sebou věže v řadě. A jelikož budovy nelze nijak upgradovat, stojí celá vaše základna brzy jen na jedné slabé věžičce, kterou zlikviduje jeden přesný zásah takřka libovolnou zbraní. Ničení budov přeci jen zabere trochu více času než likvidace pouhých červů, přesto je hra plná všelijakých limitů. Určený čas pro každé kolo je pochopitelný, ale proč je omezena i délka mise? Zamrzí to zvláště v kampani, v níž stůj co stůj musíte zvítězit, jinak se dál nedostanete.

Každá správná hra získá atmosféru jedině s rotačákem * Takhle to dopadá, když se dva už nemají rádi * Balista v Egyptě? I to je možné

Humor jako z dětství

Hra si každopádně udržela svůj typický humor. Animace červíků jsou kouzelné, skvěle jim sekundují filmečky, kterých však mohlo být víc. Svou ruku k dílu přikládá i povedená lokalizace včetně kouzelně nadabovaných hlášek v češtině. Nemá cenu se příliš zmiňovat o zbraních. Staré šílené jsou zpět a nové jsou ještě ulítlejší. Obří hroch s velkou rachejtlí na zádech, potrhlý holub, brblající důchodkyně, přerostlé kuře, které obzvláště vynikne, když je do světa vypouští třikrát menší červ a spousta dalšího.

Herní prostředí je trochu formálnější, projdete starověkým Egyptem, antikou, navštívíte starou dobrou Anglii v době krále Artuše a svou historickou pouť zakončíte v samurajském Japonsku. Krom příběhu a jiného stylu budov se však na výsledné bitvě nic nemění. Hra se v kampani sice snaží úkoly misí střídat a nabízí i mise "bez budov", ale vzhledem k minimálnímu arzenálu, který v daném okamžiku máte k dispozici, se tím rozhodně klasickou Worms přestřelku nahradit nepodařilo.

Bye, bye

Je to zkrátka tak. Worms Forts nejsou Worms. Buď se s tím smíříte a budete se  bavit novým systémem a soustředit se na eliminaci soupeřových budov, nebo ne a Worms Forts se vám stanou jakýmsi protivným zprzněním jednoduché a zábavné akční hry, v jejíž rádoby následovníkovi se ani nedá rozbíjet zem.

Bohužel vypadá to, že stejné dilema řešili i tvůrci a naneštěstí se jim v některých oblastech nepodařilo vychytat změny vyplývající z odlišné herní koncepce. Worms Forts zůstali tak trochu na rozhraní mezi strategií a svými předchůdci. Nejsou špatnou hrou, ale jejich obojakost a neurčitost je připravila o možnost se zařadit mezi své legendární dědy a pradědy.

Grafika: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 7,5/10

Tak trochu jiná červí hra, která trpí lehkou nerozhodností, kterým žánrovým směrem se vydat.

Celkové hodnocení: 7,1/10